§ 2 Zákon České národní rady o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky – Předmět poplatků
Zákon České národní rady o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky · 368/1992 Sb. · § 2 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 2 zákona o správních poplatcích stanoví, že správní poplatky se platí za určité úkony, které provádějí správní orgány a které jsou konkrétně vyjmenovány v sazebníku, jenž je přílohou tohoto zákona.
§ 2 Předmět poplatků
Předmětem poplatků jsou úkony spojené s činností správních orgánů (dále jen „úkon“), které jsou vymezeny v sazebníku správních poplatků (dále jen „sazebník“). Sazebník je uveden v příloze k tomuto zákonu.
Paragraf 2 zákona o správních poplatcích stanoví, že správní poplatky se platí za určité úkony, které provádějí správní orgány a které jsou konkrétně vyjmenovány v sazebníku, jenž je přílohou tohoto zákona.
Co to znamená v praxi
Pokud chcete, aby správní orgán provedl nějaký úkon, musíte si zkontrolovat sazebník, zda za tento úkon není stanoven poplatek.
Poplatek se platí pouze za ty úkony, které jsou výslovně uvedeny v sazebníku.
Sazebník je nedílnou součástí zákona o správních poplatcích, takže se na něj odkazuje jako na závazný seznam zpoplatněných úkonů.
Na co si dát pozor
Bez nahlédnutí do sazebníku nelze zjistit, zda je konkrétní úkon zpoplatněn a v jaké výši.
Pokud úkon není v sazebníku uveden, správní orgán za něj nemůže požadovat poplatek podle tohoto zákona.