Stručně: Paragraf 197 zákona o platebním styku stanovuje povinnost poskytovatelům platebních služeb používat jednotné označení pro služby spojené s platebním účtem, aby byly pro spotřebitele srozumitelnější a porovnatelnější.
§ 197 POROVNATELNOST SLUŽEB SPOJENÝCH S PLATEBNÍM ÚČTEM
(1) Poskytovatel ve smlouvě o platebním účtu, je-li uzavřena v písemné formě, v informacích poskytovaných před uzavřením smlouvy o platebních službách a v písemných obchodních a reklamních informačních sděleních určených spotřebitelům použije k pojmenování služeb spojených s platebním účtem jednotné označení.
(2) Poskytovatel může k pojmenování služeb spojených s platebním účtem použít jiné označení pouze tehdy, uvede-li zřetelně i jejich jednotné označení. V předsmluvních informacích o úplatě a v přehledu o úplatě za poskytnuté služby může poskytovatel uvést jiné označení pouze jako doplnění jednotného označení.
(3) Služby spojené s platebním účtem, na které se vztahuje jednotné označení, jejich jednotné označení a charakteristiku stanoví prováděcí právní předpis tak, aby se jednotné označení vztahovalo na 10 až 20 služeb spojených s platebním účtem, které jsou zpoplatněny alespoň jedním poskytovatelem a které jsou v České republice spotřebiteli nejvíce využívány nebo jsou pro spotřebitele spojeny s nejvyššími náklady.
Paragraf 197 zákona o platebním styku stanovuje povinnost poskytovatelům platebních služeb používat jednotné označení pro služby spojené s platebním účtem, aby byly pro spotřebitele srozumitelnější a porovnatelnější.
Co to znamená v praxi
Poskytovatelé musí ve smlouvách, před uzavřením smlouvy a v reklamách používat pro určité služby spojené s platebním účtem jednotné názvy.
Pokud poskytovatel použije jiný název, musí vždy zřetelně uvést i jeho jednotné označení.
V informacích o poplatcích (předsmluvní informace, přehled poplatků) lze jiný název uvést pouze jako doplněk k jednotnému označení.
Konkrétní služby, které spadají pod jednotné označení, a jejich charakteristiky určí prováděcí právní předpis.
Na co si dát pozor
Jednotné označení se bude vztahovat na 10 až 20 služeb, které jsou nejvíce využívány nebo jsou pro spotřebitele nejdražší.
Cílem je usnadnit spotřebitelům porovnávání nabídek různých poskytovatelů.