§ 23 zákon o platebním styku – Pokud nelze přesně určit, jaká část peněz
Zákon o platebním styku · 370/2017 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf § 23 zákona o platebním styku stanoví, že pokud nelze přesně určit, jaká část peněz, které uživatel předal platební instituci, je určena pro platební transakce, musí platební instituce chránit takovou část těchto peněz, která odpovídá odhadu na základě historických dat. (§ 23 zákona č. 370/2017 Sb., zákon o platebním styku, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Odkazuje na: § 22
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 370/2017 Sb.
Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, je platební instituce povinna chránit podle § 22 takovou část těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Platební instituce musí i v případě nejasností chránit peníze uživatele, které by mohly být použity pro platební transakce.
- Pro určení výše chráněných peněz se používají údaje z minulosti, což znamená, že instituce musí mít systém pro sledování a vyhodnocování těchto dat.
- Ochrana peněz probíhá podle pravidel uvedených v § 22, tedy oddělenou evidencí a uložením na samostatném účtu.
Na co si dát pozor
- Platební instituce musí mít spolehlivý systém pro odhadování částky určené pro platební transakce, i když není přesně specifikována.
- Uživatel by si měl být vědom, že v případě nejasností ohledně určení peněz pro transakce, je ochrana založena na odhadu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.