§ 3 zákon o zdravotních službách – Pacientem se rozumí fyzická osoba
Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) · 372/2011 Sb. · Zdravotnické a farmaceutické právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 3 zákona o zdravotních službách definuje klíčové pojmy související s poskytováním zdravotní péče, jako je pacient, ošetřující zdravotnický pracovník, individuální léčebný postup, hospitalizace a registrující poskytovatel. Pacient: Je to jakákoli fyzická osoba, které jsou poskytovány zdravotní služby. (§ 3 zákona č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: dítě
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „Hospitalizací se rozumí doba zpravidla delší než 24 hodin, po kterou je pacientovi přijatému na lůžko ve zdravotnickém zařízení poskytovatele…“
- Judikatura: na § 3 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 372/2011 Sb.
(1) Pacientem se rozumí fyzická osoba, které jsou poskytovány zdravotní služby.
(2) Ošetřujícím zdravotnickým pracovníkem se rozumí zdravotnický pracovník, který navrhuje, koordinuje, poskytuje a vyhodnocuje individuální léčebný postup u konkrétního pacienta a koordinuje poskytování dalších potřebných zdravotních služeb.
(3) Individuálním léčebným postupem se rozumí poskytování zdravotních služeb, včetně jednotlivých zdravotních výkonů, v logické a časové posloupnosti konkrétnímu pacientovi, včetně jejich možných variant a metod. Součástí individuálního léčebného postupu je zejména diagnostická rozvaha, návrh léčby, včetně léčebně rehabilitační péče a doporučení dalšího postupu při poskytování zdravotních služeb. Součástí individuálního léčebného postupu je i léčebný režim, kterým se rozumí soubor opatření, která podporují léčbu a minimalizují její možná rizika, včetně doporučení úpravy životního stylu.
(4) Hospitalizací se rozumí doba zpravidla delší než 24 hodin, po kterou je pacientovi přijatému na lůžko ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče poskytována lůžková péče.
(5) Registrujícím poskytovatelem se rozumí poskytovatel ambulantní péče, který přijal pacienta do péče za účelem poskytování primární ambulantní péče v oboru
a) všeobecné praktické lékařství,
b) praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie,
c) zubní lékařství, nebo
d) gynekologie a porodnictví.
Registrující poskytovatel je povinen při přijetí pacienta do péče vyplnit registrační list, který pacient podepíše; registrační list je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pacient: Je to jakákoli fyzická osoba, které jsou poskytovány zdravotní služby. Tato definice je široká a zahrnuje každého, kdo je v kontaktu se zdravotnickým systémem za účelem péče.
- Ošetřující zdravotnický pracovník: Jedná se o osobu, která má na starosti konkrétního pacienta, navrhuje a koordinuje jeho léčbu a zajišťuje další potřebné zdravotní služby. Je to tedy klíčová osoba pro pacienta v rámci jeho léčby.
- Individuální léčebný postup: Popisuje komplexní a na míru šitou péči pro konkrétního pacienta, která zahrnuje diagnostiku, léčbu, rehabilitaci a doporučení pro další postup, včetně úpravy životního stylu.
- Registrující poskytovatel: Je to ambulantní lékař (např. praktický lékař, pediatr, zubař, gynekolog), který pacienta přijal do své péče a vede o něm registrační list. Tento poskytovatel je pro pacienta prvním kontaktním místem v daném oboru.
Na co si dát pozor
- Registrující poskytovatel má povinnost při přijetí pacienta do péče vyplnit a nechat podepsat registrační list, který se stává součástí zdravotnické dokumentace.
- Hospitalizace je definována jako pobyt na lůžku ve zdravotnickém zařízení delší než 24 hodin.
- Individuální léčebný postup zahrnuje i léčebný režim, který má podporovat léčbu a minimalizovat rizika, včetně doporučení úpravy životního stylu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 3
Jak soudy aplikují § 3
Předeslala, že konkrétní specifikaci navrženého zdravotnického prostředku dodatečně doložila sama žalobkyně, nikoli její ošetřující lékař, ačkoli léčebný postup má navrhovat právě ošetřující lékař [§ 3 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)].
Předeslala, že konkrétní specifikaci navrženého zdravotnického prostředku dodatečně doložila sama žalobkyně, nikoli její ošetřující lékař, ačkoli léčebný postup má navrhovat právě ošetřující lékař (§ 3 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování).
Podle § 54 a § 55 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění účinném do 31. 12. 2014, ošetřující lékař, jímž byl i ortoped, který vystavil citovaná potvrzení, mohl dočasnou pracovní neschopnost stanovit (k pojmu ošetřující lékař shodně i § 3 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování - zákon o zdravotních službách).