§ 38 Vyhláška o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu – Přístupy pro výpočet kapitálového požadavku ke krytí rizik

Stručně

Paragraf 38 vyhlášky 374/2009 stanovuje, že platební instituce si mohou pro výpočet kapitálového požadavku ke krytí rizik vybrat ze tří různých metod: přístupu na základě režijních nákladů (přístup A), přístupu na základě objemu plateb (přístup B) nebo přístupu základního ukazatele (přístup C).

Co to znamená v praxi

• Platební instituce si může vybrat metodu výpočtu kapitálového požadavku, která jí nejlépe vyhovuje, nebo která je pro ni nejvýhodnější.
• Každý z přístupů (A, B, C) má vlastní specifická pravidla pro výpočet, která jsou podrobněji popsána v následujících paragrafech (§ 39 a § 40).
• Hybridní platební instituce, tedy ty, které vykonávají i jiné činnosti než platební služby, musí tyto přístupy uplatnit pouze na své činnosti související s platebními službami (§ 8 zákona).

Na co si dát pozor

• Výběr přístupu ovlivňuje výši kapitálu, který musí instituce držet, a tím i její finanční stabilitu a provozní možnosti.
• Hybridní instituce musí pečlivě oddělit a aplikovat výpočet kapitálového požadavku pouze na relevantní platební činnosti.