Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 28a

§ 28a zákon o zdravotnické záchranné službě – Odchodné

Zákon o zdravotnické záchranné službě · 374/2011 Sb. · Zdravotnické a farmaceutické právo

Stručně: Paragraf 28a zákona č. 374/2011 Sb. stanovuje podmínky pro nárok zdravotnického pracovníka na odchodné při skončení pracovního poměru u zaměstnavatele poskytujícího zdravotnickou záchrannou službu a určuje výši a způsob výplaty tohoto odchodného. (§ 28a zákona č. 374/2011 Sb., zákon o zdravotnické záchranné službě, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Odchodné
  • Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
  • Lhůta nebo doba (odst. 1): „…záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby po dobu 15 let a dosáhl věku 50 let, přísluší odchodné při skončení pracovního poměru u…“
  • Lhůta nebo doba (odst. 1): „…nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby po dobu 15 let a dosáhl věku 50 let, přísluší odchodné při skončení pracovního poměru u zaměstnavatele, u něhož tyto…“
  • Lhůta nebo doba (odst. 3): „Za každý ukončený rok výkonu činností podle odstavce 1 nad dobu 15 let se odchodné zvyšuje o jednu třetinu průměrného měsíčního výdělku zaměstnance“
  • Judikatura: na § 28a odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 374/2011 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Zdravotnickému pracovníkovi, který vykonával činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby po dobu 15 let a dosáhl věku 50 let, přísluší odchodné při skončení pracovního poměru u zaměstnavatele, u něhož tyto činnosti vykonával; to neplatí, jestliže jeho pracovní poměr rozvázal zaměstnavatel okamžitým zrušením nebo výpovědí z důvodů, pro které by s ním mohl pracovní poměr okamžitě zrušit. Pro účely odchodného se sčítají veškeré předchozí doby, kdy zdravotnický pracovník vykonával činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby; tyto doby lze započíst pro účely odchodného pouze jednou.

(2) Pro účely odchodného se do doby výkonu činností při poskytování zdravotnické záchranné služby započte též doba, po kterou zdravotnický pracovník vykonával zdravotnické povolání v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby na pracovišti zdravotnického operačního střediska nebo jako člen výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby po 6. září 1992.

(3) Základní výše odchodného činí jeden průměrný měsíční výdělek zaměstnance, který vykonával činnosti podle odstavce 1. Za každý ukončený rok výkonu činností podle odstavce 1 nad dobu 15 let se odchodné zvyšuje o jednu třetinu průměrného měsíčního výdělku zaměstnance; celková výše odchodného nesmí překročit šestinásobek jeho průměrného měsíčního výdělku.

(4) Odchodné vyplatí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se se zdravotnickým pracovníkem nedohodne na výplatě v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

(5) Pro účely odchodného se průměrným měsíčním výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek zjištěný podle zákoníku práce.

(6) Odchodné není složkou platu nebo mzdy a nezapočítává se pro účely zjišťování průměrného výdělku podle zákoníku práce.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Zdravotnický pracovník má nárok na odchodné, pokud pracoval v záchranné službě alespoň 15 let na minimálně poloviční úvazek, dosáhl věku 50 let a jeho pracovní poměr neskončil okamžitým zrušením nebo výpovědí z důvodů, pro které by mohl být okamžitě zrušen.
  • Do doby potřebné pro nárok na odchodné se započítávají i dřívější doby výkonu zdravotnického povolání na zdravotnickém operačním středisku nebo jako člen výjezdové skupiny po 6. září 1992, a to i u jiných zaměstnavatelů.
  • Základní výše odchodného je jeden průměrný měsíční výdělek, přičemž za každý rok práce nad 15 let se odchodné zvyšuje o jednu třetinu průměrného měsíčního výdělku, maximálně však do šestinásobku průměrného měsíčního výdělku.
  • Odchodné vyplatí zaměstnavatel v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, pokud se nedohodne na jiném termínu.

Na co si dát pozor

  • Nárok na odchodné nevzniká, pokud pracovní poměr skončil okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele nebo výpovědí z důvodů, pro které by bylo možné okamžité zrušení.
  • Pro účely odchodného se sčítají pouze doby, kdy zdravotnický pracovník vykonával činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby, a tyto doby lze započíst pouze jednou.
  • Odchodné není součástí platu ani mzdy a nezapočítává se do průměrného výdělku pro jiné účely.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 28a

1
NS
Nejvyšší soud
14. 12. 2017

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 28a zákona 374/2011 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 28a

Má za to, že splnila podmínku pro výplatu odchodného podle ustanovení § 28a zákona č. 374/2011 Sb. v plné výši šestinásobku průměrného měsíčního výdělku, avšak žalovaná jí po skončení pracovního poměru vyplatila odchodné pouze ve výši 3 a 1/3 průměrného měsíčního výdělku (125 037 Kč).

21 Cdo 3779/2017 · Nejvyšší soud · 14. 12. 2017

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Související

§ 78 (Zákon o obcích (obecní zřízení))§ 71 Odchodné při opětovném skončení služebního po (Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se )§ 73 Odchodné při opětovném skončení služebního po (Vyhláška Ministerstva financí, kterou se)§ 108 Odchodné (Zákon o služebním poměru příslušníků Sbo)§ 140 Odchodné (Zákon o vojácích z povolání)