§ 13 zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu – Postup České národní banky jako orgánu dohledu na konsolidovaném základě při tvorbě skupinového ozdravného plánu
Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu · 374/2015 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh
Stručně: Paragraf 13 zákona č. 374/2015 Sb. stanoví, že pokud je Česká národní banka (ČNB) hlavním dohledovým orgánem nad finanční skupinou, musí evropská ovládající osoba této skupiny vypracovat a předložit ČNB skupinový ozdravný plán, který musí být schválen jejím vedením, a ČNB tento plán následně předává dalším relevantním dohledovým a krizovým orgánům v EU. (§ 13 zákona č. 374/2015 Sb., zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Je-li Česká národní banka orgánem dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou, příslušná evropská ovládající osoba vypracuje a předloží České národní bance jako orgánu dohledu na konsolidovaném základě skupinový ozdravný plán pro příslušnou skupinu jako celek. Evropská ovládající osoba je povinna aktualizovat skupinový ozdravný plán; na požadavky a podmínky aktualizace skupinového ozdravného plánu se § 9 odst. 2 použije obdobně.
(2) Vedoucí orgán osoby povinné sestavit skupinový ozdravný plán schválí skupinový ozdravný plán předtím, než jej předloží České národní bance jako orgánu dohledu na konsolidovaném základě; to platí i v případě, kdy je osobou povinnou sestavit skupinový ozdravný plán zahraniční osoba.
(3) Jsou-li splněny požadavky na důvěrnost předávaných informací podle § 244, Česká národní banka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě předá skupinový ozdravný plán vypracovaný evropskou ovládající osobou
a) orgánům dohledu členských států, na jehož území mají sídlo ovládané osoby, jež jsou členy skupiny (dále jen „orgán dohledu nad ovládanou osobou“),
b) orgánům dohledu nad významnou pobočkou v rozsahu, ve kterém se skupinový ozdravný plán týká dotčené významné pobočky, a
c) orgánům příslušným k řešení krize v členských státech, na jejichž území mají sídlo ovládané osoby, jež jsou členy skupiny (dále jen „orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby“).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Evropská ovládající osoba finanční skupiny má povinnost vytvořit a předložit ČNB plán, jak by se skupina ozdravila v případě potíží.
- Tento ozdravný plán musí být interně schválen vedením ovládající osoby, a to i v případě, že jde o zahraniční subjekt.
- ČNB, jako hlavní dohledový orgán, sdílí tento plán s dohledovými orgány a orgány pro řešení krize v jiných členských státech EU, kde má skupina své dceřiné společnosti nebo významné pobočky.
- Plán se týká celé skupiny jako celku a jeho cílem je stabilizovat skupinu nebo její jednotlivé členy v případě obtíží.
Na co si dát pozor
- Skupinový ozdravný plán musí být pravidelně aktualizován.
- Při předávání informací o plánu mezi orgány dohledu je nutné dodržet požadavky na důvěrnost.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 333 Postup České národní banky (Zákon o investičních společnostech a inv)§ 26 OBCHODY ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY (Zákon České národní rady o České národní)§ 345 Postup v některých případech zrušení investič (Zákon o investičních společnostech a inv)§ 18 Postup České národní banky po přijetí oznámen (Zákon o Komisi pro cenné papíry a o změn)