§ 131 zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu – Určení vnitřního minimálního požadavku
Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu · 374/2015 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh
Stručně: Paragraf 131 stanovuje, jak Česká národní banka (ČNB) vypočítá takzvaný „vnitřní minimální požadavek“ pro finanční instituce, které jsou součástí evropské finanční skupiny, ale samy nepodléhají řešení krize. Tento požadavek se skládá ze dvou částí: z částky na úhradu ztráty a z částky na rekapitalizaci. (§ 131 zákona č. 374/2015 Sb., zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Instituci, která je členem evropské finanční skupiny a není osobou podléhající řešení krize, Česká národní banka určí vnitřní minimální požadavek podle § 127a odst. 2 písm. a) jako součet částky
a) pro úhradu ztráty instituce, která odpovídá požadavku na kapitál uloženého instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) a požadavku na kapitál podle
1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nebo
2. čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nejedná-li se o instituci podle bodu 1, a
b) k rekapitalizaci, která umožní instituci, aby po odpisu a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků nebo po uplatnění opatření k řešení krize na úrovni skupiny pro řešení krize plnila požadavek na kapitál uložený instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) a současně požadavek na kapitál podle
1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nebo
2. čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nejedná-li se o instituci podle bodu 1.
(2) Instituci, která je členem evropské finanční skupiny a není osobou podléhající řešení krize, Česká národní banka určí vnitřní minimální požadavek podle § 127a odst. 2 písm. b) jako součet částky
a) pro úhradu ztráty instituce, která odpovídá požadavku na pákový poměr instituce podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a
b) k rekapitalizaci umožňující instituci, aby po výkonu odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků nebo po přijetí opatření k řešení krize na úrovni skupiny pro řešení krize plnila kapitálový požadavek na pákový poměr podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(3) Při určování vnitřního minimálního požadavku Česká národní banka přihlédne k výši pohledávek, které odpovídají dluhům osob náležejících do stejné skupiny podléhající řešení krize, které nejsou vyloučeny z odpisu nebo konverze podle § 122 písm. i). Při určování vnitřního minimálního požadavku podle odstavce 2 Česká národní banka zohlední podmínky uvedené v § 125 odst. 1 a 2 a v § 158 odst. 1 písm. d).
(4) Evropské ovládající osobě, která není osobou podléhající řešení krize, Česká národní banka určí vnitřní minimální požadavek podle odstavců 1 a 2 na konsolidovaném základě na úrovni evropské finanční skupiny.
(5) Česká národní banka může určit povinné osobě, která není institucí ani osobou podléhající řešení krize a je členem evropské finanční skupiny, minimální vnitřní požadavek podle odstavců 1 a 2.
(6) Ustanovení § 129 odst. 4 a 5 a § 129b se použijí obdobně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- ČNB určuje, kolik kapitálu a způsobilých závazků musí mít daná instituce, aby byla schopna pokrýt případné ztráty a následně se rekapitalizovat.
- Výpočet se liší podle toho, zda se jedná o instituci, na kterou se vztahuje nařízení EU 2019/2033 (investiční podniky), nebo nařízení EU č. 575/2013 (banky a investiční společnosti).
- Cílem je zajistit, aby i dceřiné společnosti v rámci finanční skupiny měly dostatečné zdroje pro případ problémů, a to i po odpisu a konverzi kapitálových nástrojů nebo po opatřeních k řešení krize na úrovni celé skupiny.
- Paragraf rozlišuje dvě hlavní složky vnitřního minimálního požadavku: jednu založenou na kapitálových požadavcích (odstavec 1) a druhou založenou na požadavcích na pákový poměr (odstavec 2).
Na co si dát pozor
- Instituce musí být schopna plnit kapitálové požadavky i po případném odpisu a konverzi kapitálových nástrojů nebo po uplatnění opatření k řešení krize.
- Výpočet vnitřního minimálního požadavku je komplexní a odkazuje na další právní předpisy a nařízení EU.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 127b Určení minimálního požadavku a vnitřního mini (Zákon, kterým se mění zákon č. 374/2015 )