§ 46 Zákon o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro – Oprava prostředku
Zákon o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro · 375/2022 Sb. · § 46 · Zdravotnické a farmaceutické právo
Stručně: Paragraf 46 definuje opravu zdravotnického prostředku jako soubor úkonů, které vrátí poškozený prostředek do původního nebo provozuschopného a bezpečného stavu bez změny jeho technických parametrů nebo účelu, a stanovuje požadavky na kvalifikaci a proškolení osob provádějících tyto opravy.
§ 46 Oprava prostředku
(1) Opravou se rozumí soubor úkonů, jimiž se poškozený prostředek vrátí do původního nebo provozuschopného a bezpečného stavu, přičemž nedojde ke změně technických parametrů nebo určeného účelu.
(2) Osoba provádějící servis, která provádí opravu, je povinna
a) prokazatelně zajistit u všech pracovníků provádějících opravu jejich aktuální proškolení v oblasti oprav příslušného prostředku osobou uvedenou v § 41 odst. 2 písm. a) nebo b) v rozsahu stanoveném výrobcem,
b) zajistit, aby oprava aktivního zdravotnického prostředku rizikové třídy IIa, zdravotnického prostředku rizikové třídy IIb a III nebo diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, byla prováděna výhradně
1. pracovníkem s odbornou způsobilostí k výkonu povolání biomedicínského technika, biomedicínského inženýra nebo ortotika-protetika,
2. pracovníkem s vysokoškolským vzděláním bakalářského nebo magisterského studijního programu v oblasti vzdělávání strojírenství, technologie a materiály nebo elektrotechnika nebo obdobného vysokoškolského vzdělání získaného studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání20) a nejméně s tříměsíční odbornou praxí v oblasti oprav prostředků,
3. pracovníkem se středním vzděláním technického směru ukončeným maturitní zkouškou nebo vyšším odborným vzděláním technického směru a nejméně s šestiměsíční odbornou praxí v oblasti oprav prostředků,
4. pracovníkem se středním vzděláním ukončeným maturitní zkouškou a nejméně s roční odbornou praxí v oblasti oprav prostředků, nebo
5. pracovníkem s vysokoškolským vzděláním bakalářského nebo magisterského studijního programu v oblasti vzdělávání strojírenství, technologie a materiály nebo elektrotechnika nebo obdobného vysokoškolského vzdělání získaného studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání20) nebo se středním vzděláním ukončeným maturitní zkouškou nebo vyšším odborným vzděláním technického směru pod přímým dohledem osoby podle bodů 1 až 4; provádění těchto oprav prostředků se považuje za praxi pro účely bodů 2 až 4,
c) v případě, že se jedná o opravu prostředku, který je elektrickým zařízením, zajistit, aby vedle požadavků podle písmen a) a b) pracovníci provádějící tuto opravu zároveň splňovali požadavky na
1. pracovníky pro samostatnou činnost podle jiného právního předpisu upravujícího odbornou způsobilost v elektrotechnice, nebo
2. pracovníky znalé podle jiného právního předpisu upravujícího odbornou způsobilost v elektrotechnice s dohledem osoby podle bodu 1,
d) v případě, že se jedná o opravu prostředku, jehož součástí je tlakové zařízení, zajistit, aby oprava tlakového zařízení byla prováděna pracovníky, kteří splňují požadavky na odbornou způsobilost pro opravy tlakových zařízení stanovené jiným právním předpisem,
e) v případě, že se jedná o opravu prostředku, jehož součástí je plynové zařízení, zajistit, aby oprava plynového zařízení byla prováděna pracovníky, kteří splňují požadavky na odbornou způsobilost pro opravy plynových zařízení stanovené jiným právním předpisem, a
f) zajistit odpovídající materiálně technické vybavení pro provádění oprav.
(3) Po provedení opravy musí osoba provádějící servis zajistit, aby pracovník provádějící opravu přezkoušel bezpečnost a funkčnost prostředku a o opravě a přezkoušení pořídil a podepsal záznam. V případě, že je oprava prováděna osobou uvedenou v odstavci 2 písm. b) bodu 5, podepisuje záznam i osoba provádějící přímý dohled. Poskytovatel zdravotních služeb je povinen tento záznam uchovávat po celou dobu používání prostředku, a dále po dobu 1 roku ode dne vyřazení prostředku z používání.
(4) Není-li výrobcem stanoveno jinak, požadavky stanovené na pracovníky zajišťující opravu se nevztahují na opravy prováděné u prostředku rizikové třídy I bez měřicí funkce, který není elektrickým zařízením.
(5) V případě opravy je možné u prostředku, jehož výrobce již zanikl, nahradit proškolení podle odstavce 2 písm. a) proškolením osobou, která má nejméně pětiletou praxi v provádění servisu daného typu prostředku.
Paragraf 46 definuje opravu zdravotnického prostředku jako soubor úkonů, které vrátí poškozený prostředek do původního nebo provozuschopného a bezpečného stavu bez změny jeho technických parametrů nebo účelu, a stanovuje požadavky na kvalifikaci a proškolení osob provádějících tyto opravy.
Co to znamená v praxi
Oprava zdravotnického prostředku nesmí změnit jeho původní technické parametry ani účel, pro který byl navržen.
Osoby provádějící opravy musí být prokazatelně proškoleny výrobcem daného prostředku v rozsahu, který výrobce stanoví.
Pro opravy aktivních zdravotnických prostředků rizikové třídy IIa, IIb a III a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro jsou stanoveny specifické požadavky na odbornou způsobilost pracovníků (např. biomedicínský technik, inženýr s praxí, technik s maturitou a praxí).
Pokud je opravovaný prostředek elektrickým zařízením, musí pracovníci splňovat i požadavky na odbornou způsobilost v elektrotechnice podle jiného právního předpisu.
Na co si dát pozor
Je klíčové zajistit, aby proškolení pracovníků bylo aktuální a v souladu s pokyny výrobce.
Při opravách rizikovějších zdravotnických prostředků je nutné pečlivě ověřit odbornou kvalifikaci a praxi pracovníků.
U elektrických zdravotnických prostředků je třeba dbát na dodržení všech požadavků na elektrotechnickou způsobilost pracovníků.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.