Stručně: Paragraf 26 vyhlášky 376/2011 stanovuje pravidla pro součet a maximální výši bonifikací (zvýšení úhrady) u léčivých přípravků a zajišťuje, že i po bonifikaci zůstane ve skupině přípravků alespoň jeden plně hrazený přípravek.
§ 26 Limitace bonifikace úhrady
(1) Bonifikace úhrady přípravku se sčítají.
(2) Výsledná úhrada přípravku s bonifikací podle ustanovení § 27 až 30 nesmí být vyšší než 130 % úhrady takového přípravku vypočtené ze základní úhrady.
(3) Bonifikovat lze úhradu přípravku nebo skupiny přípravků nejvýše o takovou procentní výši, která zajistí, že ve skupině přípravků s bonifikací za stejné vlastnosti bude zajištěn alespoň jeden plně hrazený přípravek. To neplatí u bonifikace podle § 30.
Paragraf 26 vyhlášky 376/2011 stanovuje pravidla pro součet a maximální výši bonifikací (zvýšení úhrady) u léčivých přípravků a zajišťuje, že i po bonifikaci zůstane ve skupině přípravků alespoň jeden plně hrazený přípravek.
Co to znamená v praxi
Pokud má přípravek nárok na více bonifikací (například za vyšší účinnost i bezpečnost), tyto bonifikace se sčítají.
Celková úhrada přípravku po započtení všech bonifikací nesmí překročit 130 % jeho původní základní úhrady.
Bonifikace musí být nastavena tak, aby v dané skupině přípravků zůstal alespoň jeden, který je plně hrazený, s výjimkou bonifikace podle § 30 (který není v tomto textu specifikován).
Na co si dát pozor
I když má přípravek mnoho pozitivních vlastností odůvodňujících bonifikaci, jeho úhrada nemůže překročit stanovený limit 130 % základní úhrady.
Při bonifikaci úhrady přípravku je nutné dbát na to, aby v dané skupině přípravků zůstal alespoň jeden plně hrazený, což může ovlivnit výši bonifikace.