§ 68b zákon o léčivech – Povolení podle § 68a odst
Zákon o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech) · 378/2007 Sb. · Zdravotnické a farmaceutické právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 68b zákona o léčivech stanovuje podmínky, za kterých není potřeba zvláštní povolení pro jednorázový odběr a podání krve nebo její složky mezi zvířaty v rámci akutní veterinární péče, včetně autotransfuze. Veterinární lékař může v akutních případech odebrat krev jednomu zvířeti a podat ji jinému zvířeti (nebo stejnému zvířeti) bez nutnosti mít povolení pro výrobu veterinárních transfuzních přípravků. (§ 68b zákona č. 378/2007 Sb., zákon o léčivech, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Povolení podle § 68a odst. 3 nepodléhá jednorázový odběr krve od zvířecího dárce a následné podání této krve nebo její složky jinému zvířeti v rámci akutní veterinární péče poskytované veterinárním lékařem, který provedl úkony uvedené v § 9 odst. 4, nebo pod jeho přímým dohledem. To zahrnuje i případ, kdy krev nebo její složka jsou jako součást léčby odebrány od příslušného zvířete a jsou následně podány stejnému zvířeti. Takový jednorázový odběr musí být prováděn za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 5.
(2) V případě, že se veterinární péče podle odstavce 1 zajišťuje prostřednictvím provozovatele uvedeného v § 6 odst. 1 písm. d), musí veškeré činnosti probíhat u jednoho provozovatele na území České republiky.
(3) Za odběr krve od zvířecího dárce pro účely odstavce 1 se nesmí poskytovat ani přijímat žádná náhrada a veterinární lékař musí zajistit, že zvířecí dárce splňuje minimální zdravotní požadavky v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.
(4) Před odběrem krve a jejím podáním příjemci je veterinární lékař podle odstavce 1 povinen v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem získat souhlas chovatele zvířecího dárce a chovatele zvířecího příjemce s darováním či podáním darované krve nebo její složky. Za tímto účelem je veterinární lékař povinen poskytnout těmto chovatelům soubor informací ohledně podmínek, které musí zvířecí dárce a příjemce pro odběr krve nebo její složky splnit, a rizik, která mohou pro zvířecího dárce nebo příjemce v důsledku odběru krve anebo její složky nebo v důsledku jejich příjmu vznikat. Rozsah, strukturu a formu informací poskytovaných veterinárním lékařem chovatelům stanoví prováděcí právní předpis.
(5) O odběru krve nebo krevní složky od zvířecího dárce a o jejich podání zvířecímu příjemci pořizuje veterinární lékař záznam podle § 9 odst. 11. Veterinární lékař provede dále záznam o odběru krve nebo krevní složky od zvířecího dárce a o jejich podání zvířecímu příjemci do očkovacího průkazu těchto zvířat. Strukturu údajů stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Provozovatel uvedený v § 6 odst. 1 písm. d) uchovává doklady a záznamy v souladu s § 9 odst. 10 obdobně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Veterinární lékař může v akutních případech odebrat krev jednomu zvířeti a podat ji jinému zvířeti (nebo stejnému zvířeti) bez nutnosti mít povolení pro výrobu veterinárních transfuzních přípravků.
- Tato činnost musí probíhat u jednoho provozovatele veterinární péče na území České republiky.
- Za darování krve zvířetem nesmí být poskytnuta ani přijata žádná finanční náhrada.
- Veterinární lékař musí zajistit, že dárce splňuje minimální zdravotní požadavky a musí získat informovaný souhlas chovatelů dárce i příjemce.
Na co si dát pozor
- Veterinární lékař musí vést záznamy o odběru a podání krve a tyto záznamy musí být zapsány i do očkovacích průkazů zvířat.
- Je nutné dodržet podmínky stanovené prováděcím právním předpisem ohledně zdravotních požadavků dárce, obsahu informací pro chovatele a struktury záznamů.
- Veškeré činnosti musí probíhat pod přímým dohledem veterinárního lékaře, který provedl úkony uvedené v § 9 odst. 4.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.