Stručně: Paragraf 10 vyhlášky 378/2016 stanovuje, že při posuzování vhodnosti území pro umístění jaderného zařízení je nutné zhodnotit dlouhodobé klimatické vlastnosti a meteorologické jevy, jako jsou srážky, teploty, vítr, stabilita atmosféry a výskyt extrémních jevů.
§ 10 Klimatické a meteorologické jevy
Posuzování území k umístění jaderného zařízení z hlediska klimatických a meteorologických jevů musí hodnotit dlouhodobé klimatické vlastnosti a meteorologické jevy, zejména
a) úhrny atmosférických srážek,
b) průměrné roční a měsíční teploty vzduchu,
c) směr a sílu větru,
d) zvrstvení a stabilitu atmosféry,
e) teplotu atmosféry a její náhlé změny,
f) výskyt přívalových dešťů,
g) výskyt blesků,
h) výskyt vichřic a tornád a
i) výskyt vzácných meteorologických událostí.
Paragraf 10 vyhlášky 378/2016 stanovuje, že při posuzování vhodnosti území pro umístění jaderného zařízení je nutné zhodnotit dlouhodobé klimatické vlastnosti a meteorologické jevy, jako jsou srážky, teploty, vítr, stabilita atmosféry a výskyt extrémních jevů.
Co to znamená v praxi
Před umístěním jaderného zařízení se musí provést detailní analýza počasí a klimatu v dané lokalitě.
Hodnotí se nejen běžné meteorologické jevy, ale i ty méně časté a extrémní, které by mohly ovlivnit bezpečnost zařízení.
Zjištěné klimatické a meteorologické údaje slouží k posouzení rizik a k návrhu opatření pro ochranu jaderného zařízení.
Cílem je zajistit, aby jaderné zařízení odolalo vlivům počasí a klimatu po celou dobu jeho provozu.
Na co si dát pozor
Je třeba zohlednit jak průměrné hodnoty (např. teploty, srážky), tak i náhlé a vzácné jevy (např. náhlé změny teploty, tornáda, vzácné meteorologické události).
Posouzení musí být komplexní a zahrnovat široké spektrum klimatických a meteorologických faktorů.