Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
378/2016

Vyhláška o umístění jaderného zařízení

378/2016 Sb. · 21 paragrafů

Úplné znění

21
↑ Předchozí paragrafy

§ 18 Zvláštní požadavky na rozsah a způsob posuzování území k umístění hlubinného úložiště

(1) Posuzování území k umístění hlubinného úložiště musí hodnotit, zda izolační a zádržné vlastnosti horninového prostředí v kombinaci s uměle vytvořenými překážkami zajišťují, že uložený radioaktivní odpad nezpůsobí při očekávaném vývoji hlubinného úložiště větší ozáření reprezentativní osoby, než je dáno dávkovou optimalizační mezí. Při získávání informací o území k umístění hlubinného úložiště musí být v nejvyšší možné míře zachovány původní vlastnosti geologického prostředí.

(2) Posuzování území k umístění hlubinného úložiště musí dále hodnotit

a) hloubkový dosah a rozměr vhodného horninového masívu pro umístění hlubinného úložiště a vzdálenost geologických rozhraní a tektonických poruch, které mohou působit jako cesty pro transport radioaktivních látek,

b) strukturně geologické vlastnosti horninového prostředí, ve kterém je umístěno hlubinné úložiště, včetně křehké a duktilní tektoniky,

c) původ a předpokládaný vývoj horninového prostředí,

d) vhodnost mechanických vlastností hornin pro zajištění dlouhodobé stability přírodní bariéry hlubinného úložiště,

e) petrografické a mineralogické složení horninového prostředí,

f) výskyt nestejnorodého horninového prostředí s petrograficky a mechanicky odlišnými typy hornin, které jsou postiženy hydrotermálními a jinými druhotnými přeměnami,

g) výskyt endogenních a exogenních jevů, které mohou v přírodní bariéře hlubinného úložiště vyvolat významné změny, zejména tektonických procesů, seismické aktivity, vulkanismu, diapirismu, deformací povrchu území a rychlosti eroze a sedimentace,

h) oběh podzemních vod v území k umístění hlubinného úložiště z hlediska možné doby transportu, retardace, rozpustnosti a změny koncentrace radioaktivní látky v důsledku mísení s podzemními vodami,

i) paleohydrogeologické procesy, klimatickou historii a předpokládaný dlouhodobý vývoj klimatu v regionálním a globálním měřítku,

j) zranitelnost horninového prostředí a oběhu podzemních vod z hlediska dlouhodobých klimatických změn a jejich doprovodných jevů, zejména překrytí hlubinného úložiště ledem, permafrostem nebo vodou,

k) fyzikálně chemické, geochemické a mikrobiologické vlastnosti geologického prostředí, zejména

1. zádržné vlastnosti horninového prostředí a uměle vytvořených překážek,

2. chemické složení podzemní vody,

3. redukční podmínky,

4. obsah kyslíku a

5. přítomnost mikroorganismů, koloidů a organických látek,

l) geomechanické vlastnosti, zejména

1. pevnostní a deformační vlastnosti hornin a

2. napjatostní stav horninového prostředí,

m) plynopropustnost hornin,

n) tepelné vlastnosti horninového prostředí, včetně tepelného gradientu,

o) výskyt současné a budoucí lidské aktivity, která je způsobilá narušit izolační vlastnosti úložného systému, zejména využití hostitelské horniny těžbou nerostných surovin nebo využíváním geotermální energie nebo využíváním systému pro podzemní zásobníky plynu,

p) výskyt změn v hostitelském a okolním geologickém prostředí vzniklých vrtnou a báňskou činností v průzkumné fázi umísťování hlubinného úložiště, při kterých by vznikly nové preferenční cesty pro migraci radioaktivních látek, a

q) popsatelnost a predikovatelnost geologické stavby, oběhu podzemních vod a fyzikálních, mechanických a geochemických vlastností horninového prostředí území k umístění hlubinného úložiště.

(3) Hodnocení vlastností území k umístění hlubinného úložiště podle odstavce 2 musí zohlednit hloubku pod zemským povrchem, v níž se předpokládá umístění hlubinného úložiště.

(4) Charakteristikou vlastností území k umístění jaderného zařízení, při jejímž dosažení je umístění hlubinného úložiště zakázáno, je

a) horninové prostředí, které umožňuje migraci radioaktivních, chemických a toxických látek, které se mohou uvolnit z uloženého radioaktivního odpadu tak, že při očekávaném vývoji hlubinného úložiště dojde k většímu ozáření reprezentativní osoby, než je dáno dávkovou optimalizační mezí,

b) nemožnost vytvoření

1. komplexního prostorového modelu geologické stavby z důvodu složité geologické stavby a tektonických poměrů,

2. hydrogeologického modelu v důsledku obtížné popsatelnosti a predikovatelnosti hydrogeologických poměrů území k umístění jaderného zařízení, nebo

3. geomechanických a geochemických modelů území k umístění jaderného zařízení, nebo

c) přítomnost zdrojů geotermální energie.

§ 19 Zvláštní požadavky na rozsah a způsob posuzování území k umístění přípovrchového úložiště nebo podzemního úložiště

(1) Posuzování území k umístění přípovrchového úložiště nebo podzemního úložiště musí hodnotit, zda izolační a zádržné vlastnosti horninového prostředí v kombinaci s uměle vytvořenými překážkami zajišťují, že uložený radioaktivní odpad nezpůsobí při očekávaném vývoji tohoto úložiště větší ozáření reprezentativní osoby, než je dáno dávkovou optimalizační mezí. Při získávání informací o území k umístění přípovrchového úložiště nebo podzemního úložiště musí být v nejvyšší možné míře zachovány původní vlastnosti geologického prostředí.

(2) Posuzování území k umístění úložiště radioaktivního odpadu podle odstavce 1 musí dále hodnotit

a) hloubkový dosah a rozměr vhodného horninového masívu a mocnost zvětralé zóny,

b) vzdálenost geologických rozhraní a tektonických poruch, které mohou působit jako cesty pro transport radioaktivní látky, a

c) geomechanické vlastnosti, zejména pevnostní a deformační vlastnosti hornin a přirozený stav napjatosti horninového prostředí.

(3) Charakteristikou vlastností území k umístění jaderného zařízení, při jejímž dosažení je umístění úložiště radioaktivního odpadu podle odstavce 1 zakázáno, je horninové prostředí, které umožňuje pohyb radioaktivních, chemických a toxických látek tak, že při očekávaném vývoji tohoto úložiště dojde k většímu ozáření reprezentativní osoby, než je dáno dávkovou optimalizační mezí.

§ 20 Požadavky na obsah dokumentace pro umístění jaderného zařízení

Zadávací bezpečnostní zpráva musí obsahovat

a) obecnou část, obsahující

1. identifikační údaje o zpracovatelích zadávací bezpečnostní zprávy, údaje o jejich odborném zaměření, odborné způsobilosti a autorizaci, byla-li jim udělena,

2. obecné informace o vlastnostech území k umístění jaderného zařízení z oblasti geografické a demografické v rozsahu, z nějž lze vycházet při posouzení jednotlivých vlastností území k umístění jaderného zařízení podle § 3, a

3. výčet použitých metod, podkladů a zdrojů informací,

b) vlastní zhodnocení vlastností území k umístění jaderného zařízení a jejich charakteristik, včetně výčtu podkladů a zdrojů informací použitých při hodnocení a metod hodnocení, zahrnující

1. blízká průmyslová, dopravní a vojenská zařízení a lesní porosty, kde se mohou vyskytnout jevy, které mají původ v činnosti člověka, a způsob jejich posouzení,

2. vliv jiného jaderného zařízení v území k umístění jaderného zařízení,

3. klimatické a meteorologické jevy,

4. oběh podzemní vody a povodně,

5. geodynamické jevy a geotechnické parametry základových půd,

6. vliv šíření radioaktivních látek,

7. shrnutí jednotlivých vlastností území k umístění jaderného zařízení a jejich charakteristik z hlediska zákazu umístění jaderného zařízení,

8. požadavky na projekt jaderného zařízení vzešlé z hodnocení území k umístění jaderného zařízení a

9. v případě úložiště radioaktivního odpadu předpokládané vlastnosti radioaktivního odpadu a požadavky na institucionální kontrolu,

c) popis projektu jaderného zařízení z hlediska naplnění požadavků na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a

d) výkresovou dokumentaci, která v odpovídajícím rozlišení zaznamená hodnocené jevy a jejich charakteristiky a projekt jaderného zařízení.

§ 21 Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.

Předsedkyně:

Ing. Drábová, Ph.D., v. r.

1) Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení.

Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom.

Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení.