Vyhláška Ústřední správy energetiky o zřizování a provozování zařízení pro výrobu a rozvod tepla

Výrobnami tepla se rozumějí zejména teplárny, elektrárny s dodávkou tepla, výtopny a kotelny (blokové a domovní).

Zařízení pro veřejný rozvod tepla jsou zařízení (vedení a stanice s příslušenstvím), která vycházejí z výrobny tepla a slouží dodávce tepla více odběratelům.

(1) Tepelnou přípojkou se rozumí tepelné vedení, které odbočuje od zařízení pro veřejný rozvod tepla směrem k odběrateli a je určeno k připojení odběrných tepelných zařízení.

(2) Tepelná přípojka začíná směrem k odběrateli odbočením od zařízení pro veřejný rozvod tepla a končí u přívodního potrubí první a u vratného potrubí poslední uzavírací armaturou v objektu odběratele. Je-li přívodní a vratné potrubí opatřeno ještě před objektem odběratele uzavíracími armaturami, patří tyto armatury k zařízení pro veřejný rozvod tepla.

(3) Odběrná tepelná zařízení jsou zařízení, která jsou připojena na tepelnou přípojku a jsou určena k odběru tepla.

(4) Hranici mezi tepelnou přípojkou a odběrným tepelným zařízením v pochybnosti stanoví provozovatel, popř. investor zařízení pro veřejný rozvod tepla.

Ústřední správa energetiky, organizace jí pověřené, jakož i národní výbory a jejich orgány jsou oprávněny požadovat od investorů a provozovatelů zařízení pro výrobu a rozvod tepla informace a podklady nutné k plánování výroby, rozvodu a spotřeby tepla a k rozborům jejich ekonomie v rozsahu dohodnutém se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

Podle zásad pro určení investora zařízení pro veřejný rozvod tepla uvedených v § 12 se postupuje teprve u investičních akcí, u kterých ke dni 1. června 1963 nebylo dosud rozhodnuto o jejich investoru.

Úprava obsažená v této vyhlášce nabyla účinnosti dnem 11. ledna 1961,*) s výjimkou § 12, 13 a 24, které nabývají účinnosti dnem 1. června 1963.

Ministr:

Korčák v. r.

*) Úřední list Československé socialistické republiky, částka 2 ze dne 11. ledna 1961.