Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 26

§ 26 vyhláška Ministerstva zdravotnictví o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy – Seznam látek pro úpravu korku a korkových výrobků a požadavky na tyto výrobky

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy · 38/2001 Sb. · Zdravotnické a farmaceutické právo

Stručně: Paragraf 26 vyhlášky č. 38/2001 Sb. stanovuje seznam látek, které smí být použity k úpravě korku a korkových výrobků určených pro styk s potravinami, a definuje hygienické požadavky na tyto výrobky. Pro ošetření korku a korkových výrobků, které přijdou do styku s potravinami, je možné použít pouze přesně vyjmenované látky, jako je například oxid siřičitý, peroxid vodíku nebo kyselina benzoová. (§ 26 zákona č. 38/2001 Sb., vyhláška Ministerstva zdravotnictví o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Seznam látek pro úpravu korku a korkových výrobků a požadavky na tyto výrobky
  • Lhůta nebo doba: „3.1 Ve výluhu do simulantů potravin po dobu 24 hodin, při laboratorní teplotě a poměru smočené plochy výrobku k vyluhovací kapalině…“
  • Částka nebo sazba: „1.3 kyselina benzoová a její vápenaté, draselné a sodné soli, nejvýše 0,2 % (m/m) 1/“
  • Částka nebo sazba: „1/ Úhrnně nejvýše 0,2 % (na hmotnost korku)“
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 38/2001 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 38/2001 Sb.

1 K ošetření korku smí být použity následující látky:

1.1 oxid siřičitý,

1.2 peroxid vodíku

1.3 kyselina benzoová a její vápenaté, draselné a sodné soli, nejvýše 0,2 % (m/m) 1/

1.4 kyselina p-hydroxybenzoová a její ethyl- nebo propyl- ester 1/

1.5 kyselina mravenčí 1/

1.6 kyselina sorbová a její sodné a/nebo draselné soli 1/

1.7 kyselina boritá a/nebo její sodná sůl 1/

1.8 formaldehyd

1.9 hexamethylentetramin

1.10 parafin

1.11 včelí vosk

1.12 glycerin

1.13 parafinový olej

1.14 vosky

1.15 polyethylenoxid o molekulové hmotnosti větší než 200

1.16 triethylenglykol

1.17 karnaubský vosk

2 Pojiva

Jako pojiva pro korkové aglomeráty smí být použit drcený korek ošetřený látkami, uvedenými v odstavci 1. této přílohy a dále následující látky:

2.1 vytvrzené fenol-, melamin-, močovino- a dikyandiamid-formaldehydové pryskyřice

2.2 methyl-, karboxymethyl-, ethyl-, hydroxyethyl-, hydroxypropylmethyl- celulosa

2.3 polyesterové pryskyřice

2.4 polyuretany

2.5 polyvinylacetát bez změkčovadel, podle § 10 vyhlášky

2.6 neoprenová pryž

2.7 epoxydové pryskyřice

2.8 dextrin

2.9 gutaperča

2.10 kolofonium

2.11 přírodní pryskyřice: damar, kopal,

2.12 nerozpustné pigmenty, které splňují požadavky § 6 vyhlášky

3 Hygienické požadavky na ošetřený korek a korkové (aglomerované) výrobky:

3.1 Ve výluhu do simulantů potravin po dobu 24 hodin, při laboratorní teplotě a poměru smočené plochy výrobku k vyluhovací kapalině podle skutečného použití výrobku, nesmějí být překročeny vyluhovací limity následujících látek nebo skupin látek:

3.1.1sloučeniny s –NH2 skupinou0,05 mg-NH2.dm-2

3.1.2estery kyseliny ftalové úhrnně 0,2 mg.dm-2

3.1.3.fenoly 0,05 fenolu.dm-2

3.1.4 formaldehyd 0,1 mg CH2O.dm-2

3.1.5oxid siřičitý0,05 mg SO2.dm-2

Poznámky

1/ Úhrnně nejvýše 0,2 % (na hmotnost korku)

1) Směrnice Rady 78/142/EHS z 30. ledna 1978, která se týká aproximace práva členských států, vztahujícího se na materiály, které obsahují monomerní vinylchlorid a jsou určené pro styk s potravinami.

Směrnice Komise 80/766/EHS z 18. července 1980, kterou se ustanovuje analytická metoda pro účely úřední kontroly množství monomerního vinylchloridu v materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami.

Směrnice Komise 81/432/EHS z 29. dubna 1981, kterou se ustanovuje analytická metoda pro účely úřední kontroly uvolněného vinylchloridu z materiálů a předmětů do potravin.

Směrnice Rady 82/711/EHS z 18. října 1982, která ustanovuje základní pravidla pro migrační zkoušky složek plastů a předmětů z nich vyrobených a určených pro styk s potravinami.

Směrnice Rady 84/500/EHS z 15. října 1984, která se týká aproximace právních předpisů členských států, vztahujících se na keramické předměty určené pro styk s potravinami.

Směrnice Rady 85/572/EHS z 19. prosince 1985, která ustanovuje seznam simulantů potravin používaných při migračních zkouškách složek plastů a předmětů z nich vyrobených a určených pro styk s potravinami.

Směrnice Komise 93/11/EHS z 15. března 1993, která se týká stanovení N-nitrosaminů a N-nitrosovatelných látek uvolněných ze saviček a sosáků vyrobených z elastomerů nebo pryže.

Směrnice Komise 97/48/ES ze dne 29. července 1997, kterou se podruhé mění směrnice Rady 82/711/EHS, kterou se stanoví základní pravidla nezbytná pro zkoušení migrace složek z materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami.

Směrnice Komise 2002/72/ES ze dne 6. srpna 2002 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami.

Směrnice Komise 2004/1/ES ze dne 6. ledna 2004, kterou se mění směrnice 2002/72/ES, týkající se pozastavení používání azodikarbonamidu jako nadouvadla do plastů.

Směrnice Komise 2004/19/ES ze dne 1. března 2004, kterou se mění a doplňuje směrnice 2002/72/ES, týkající se materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami.

Směrnice Komise 2005/31/ES ze dne 29. dubna 2005, kterou se mění směrnice Rady 84/500/EHS, pokud jde o prohlášení o souladu a kritéria provádění metod analýz pro keramické předměty určené pro styk s potravinami.

Směrnice Komise 2005/79/ES ze dne 18. listopadu 2005, kterou se mění směrnice 2002/72/ES o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami.

Směrnice Komise 2007/19/ES ze dne 2. dubna 2007, kterou se mění směrnice 2002/72/ES o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami a směrnice Rady 85/572/EHS, kterou se stanoví seznam simulantů pro použití při zkoušení migrace složek materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami.

Směrnice Komise 2007/42/ES ze dne 29. června 2007 o materiálech a předmětech vyrobených z celofánu určených pro styk s potravinami.

Směrnice Komise 2008/39/ES ze dne 6. března 2008, kterou se mění směrnice 2002/62/ES o materiálech z plastů určených pro styk s potravinami.

Směrnice Komise 2011/8/EU ze dne 28. ledna 2011, kterou se mění směrnice 2002/72/ES, pokud jde o omezení používání bisfenolu A v plastových kojeneckých láhvích.

1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnice 80/590/EHS a 89/109/EHS.

Nařízení Komise (ES) č. 1895/2005 ze dne 18. listopadu 2005 o omezení použití některých epoxyderivátů v materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami.

Nařízení Komise (ES) č. 2023/2006 ze dne 22. prosince 2006 o správné výrobní praxi pro materiály a předměty určené pro styk s potravinami.

Nařízení Komise (ES) č. 282/2008 ze dne 27. března 2008 o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami a o změně nařízení (ES) č. 2023/2006.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat.

1b) Článek 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004.

1c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

1d) Nařízení Komise (ES) č. 1895/2005 ze dne 18. listopadu 2005 o omezení použití některých epoxyderivátů v materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami.

2) Článek 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

2a) Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2b) Článek 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004.

3) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 4/2008 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin.

Vyhláška č. 447/2004 Sb., o požadavcích na množství a druhy látek určených k aromatizaci potravin, podmínky jejich použití, požadavky na jejich zdravotní nezávadnost a podmínky použití chininu a kofeinu.

4) Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění pozdějších předpisů.

5) Vyhláška č. 54/2002 Sb., kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách ve výživě zvířat.

6) Vyhláška č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu, zpracování a skladování lihu, ve znění pozdějších předpisů.

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27.října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS.

1) Metody pro ověření hygienických požadavků podle ČSN 62 1156

1) Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění vyhlášky č. 402/2006 Sb.

1) Vyhláška MZ ČR č.298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pro ošetření korku a korkových výrobků, které přijdou do styku s potravinami, je možné použít pouze přesně vyjmenované látky, jako je například oxid siřičitý, peroxid vodíku nebo kyselina benzoová.
  • Při výrobě korkových aglomerátů (výrobků z drceného korku) je kromě ošetřeného korku dovoleno použít i specifická pojiva, například fenolformaldehydové pryskyřice nebo polyvinylacetát.
  • Hotové korkové výrobky musí splňovat přísné hygienické limity pro uvolňování určitých látek (např. formaldehydu, fenolů) do simulantu potravin, aby byla zajištěna jejich bezpečnost pro spotřebitele.

Na co si dát pozor

  • Některé látky, jako kyselina benzoová, kyselina p-hydroxybenzoová, kyselina mravenčí a kyselina sorbová, mají stanovené maximální úhrnné množství 0,2 % (na hmotnost korku).
  • Polyvinylacetát jako pojivo smí být použit pouze bez změkčovadel, a to podle požadavků § 10 vyhlášky.
  • Nerozpustné pigmenty použité jako pojiva musí splňovat požadavky § 6 vyhlášky.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 3 Seznam strojního zařízení, které podle § 2 od (Nařízení vlády, kterým se pro účely záko)§ 2 Seznam strojního zařízení tvořícího součást v (Nařízení vlády, kterým se pro účely záko)§ 3 Účinnost (Nařízení vlády, kterým se stanoví obsaho)§ 2 Katalog odpadů (Vyhláška Ministerstva životního prostřed)§ 3 ČESKÝ LÉKOPIS 1997 (Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kte)