Stručně: Paragraf 1 vyhlášky 386/1991 stanovuje, že tato vyhláška upravuje platební styk a zúčtování na území tehdejší Československé Federativní Republiky, které provádí Státní banka československá, banky, spořitelny a další oprávněné právnické osoby.
§ 1 Předmět a rozsah úpravy
(1) Tato vyhláška upravuje platební styk a zúčtování prováděné na území České a Slovenské Federativní Republiky prostřednictvím Státní banky československé, bank, spořitelen, popřípadě dalších právnických osob, které jsou oprávněny tyto činnosti provozovat1) (dále jen „banka“).
(2) Tuzemský platební styk a zúčtování mezi bankami navzájem se řídí zvláštním předpisem.2)
ČÁST PRVNÍ
Paragraf 1 vyhlášky 386/1991 stanovuje, že tato vyhláška upravuje platební styk a zúčtování na území tehdejší Československé Federativní Republiky, které provádí Státní banka československá, banky, spořitelny a další oprávněné právnické osoby.
Co to znamená v praxi
Vyhláška se vztahuje na všechny subjekty, které v té době prováděly platební styk a zúčtování, tedy nejen na Státní banku československou, ale i na komerční banky a spořitelny.
Úprava se týká platebního styku a zúčtování, což jsou základní operace s penězi mezi různými subjekty.
Působnost vyhlášky byla omezena na území Československé Federativní Republiky.
Tuzemský platební styk a zúčtování mezi bankami navzájem se řídil zvláštním předpisem, což znamená, že tato vyhláška se primárně zaměřovala na vztahy mezi bankami a jejich klienty, nikoli na mezibankovní operace.