Vyhláška o čistých nákladech univerzální služby v elektronických komunikacích

(1) Čisté náklady1) na poskytování univerzální služby se vypočítají jako součet čistých nákladů na jednotlivé dílčí služby poskytované v rámci univerzální služby.

(2) Čisté náklady na dílčí službu vyjádřené v Kč se vypočítají podle vzorce:

ČN=Nv-TVus+NIus,

kde je

ČN čisté náklady na dílčí službu

Nv náklady, kterým by se podnikatel vyhnul, kdyby neměl povinnost poskytovat univerzální službu, které jsou rozdílem mezi efektivně a účelně vynaloženými náklady na dílčí službu podnikatele s povinností poskytovat univerzální službu a efektivně a účelně vynaloženými náklady na dílčí službu podnikatele bez povinnosti poskytovat univerzální službu (EÚVNus – EÚVN)

TVus tržní výhody podnikatele s povinností poskytovat univerzální službu

NIus přiměřený objem návratnosti investic vynaložených na poskytování dílčí služby.

(3) Efektivně a účelně vynaloženými náklady podnikatele s povinností poskytovat dílčí univerzální službu jsou náklady prokazatelně nezbytné k poskytování této služby v kvalitě a za podmínek stanovených vyhláškou č. 162/2005 Sb., o stanovení parametrů kvality univerzální služby a jejich mezních hodnot, a vykazované v souladu s opatřením obecné povahy vydaném na základě § 86 odst. 3 zákona.

(4) Efektivně a účelně vynaloženými náklady podnikatele bez povinnosti poskytovat dílčí univerzální službu jsou náklady prokazatelně nezbytné k poskytování dílčí univerzální služby v kvalitě a za podmínek stanovených vyhláškou č. 162/2005 Sb., o stanovení parametrů kvality univerzální služby a jejich mezních hodnot, a vykazované v souladu s opatřením obecné povahy vydaném na základě § 86 odst. 3 zákona, které by podnikatel vynaložil v situaci, kdy by neměl uloženu povinnost poskytovat univerzální službu.

(5) Přiměřený objem návratnosti investic se určí jako součin procenta návratnosti vloženého kapitálu před zdaněním, které je stanoveno v opatření obecné povahy vydaném na základě § 86 odst. 3 zákona, a zůstatkové ceny investice prokazatelně nezbytné k poskytování dílčí služby stanovené jako průměr za zúčtovací období.

(6) Tržní výhoda z poskytování dílčí služby se určí jako součet výnosů z poskytování dílčí služby, výnosů souvisejících s poskytováním dílčí služby a peněžního vyčíslení nepřímých výhod, které má podnikatel s povinností poskytovat dílčí službu. Nepřímou výhodou je úspora nákladů dosažená v souvislosti s poskytováním dílčí služby.

Úřad při posuzování neúnosné zátěže použije kritéria:

a) porovnání celkové výše čistých nákladů podnikatele s povinností poskytovat dílčí službu se ziskem tohoto podnikatele před zdaněním a

b) porovnání celkové výše čistých nákladů podnikatele s povinností poskytovat dílčí službu s celkovou výší výnosů z výkonu komunikační činnosti tohoto podnikatele.

Ziskem před zdaněním se pro účely této vyhlášky rozumí provozní zisk z výkonu komunikační činnosti tohoto podnikatele.

(1) Poskytovatel univerzální služby, který žádá o úhradu čistých nákladů, předkládá Úřadu spolu s výpočtem čistých nákladů podle § 2 za zúčtovací období

a) účetní závěrku sestavenou podle zvláštního právního předpisu2),

b) výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů,

c) odpisový plán2) a uplatněné odpisy za zúčtovací období,

d) přehled nákladů, které by poskytovateli univerzální služby nebyly vznikly, kdyby mu nebyla uložena povinnost univerzální služby,

e) seznam a vyčíslení tržních výhod podložené doklady z účetnictví.

(2) Poskytovatel, který poskytuje dílčí službu podle § 38 odst. 2 písm. a) zákona, předkládá Úřadu za zúčtovací období společně s doklady uvedenými v odstavci 1 seznam nově zřízených a zprovozněných koncových bodů, využívaných pro přístup k internetu v pevném místě s uvedením průměrných jednotkových nákladů na zřízení koncového bodu sítě a celkový počet provozovaných koncových bodů sítě využívaných pro přístup k internetu.

(3) Poskytovatel, který poskytuje dílčí službu podle § 38 odst. 2 písm. b) zákona, předkládá Úřadu za zúčtovací období společně s doklady uvedenými v odstavci 1 výkaz s uvedením celkového počtu provozovaných koncových bodů sítě, využívaných pro hlasovou komunikační službu v pevném místě a seznam nově zřízených a zprovozněných koncových bodů, využívaných pouze pro hlasovou komunikační službu s uvedením průměrných jednotkových nákladů na zřízení koncového bodu sítě.

(4) Poskytovatel, který poskytuje dílčí službu podle § 38 odst. 2 písm. c) zákona, předkládá Úřadu za zúčtovací období společně s doklady uvedenými v odstavci 1 seznam spotřebitelů, kterým bylo poskytnuto speciálně vybavené telekomunikační koncové zařízení v daném roce, a seznam spotřebitelů, kteří využívají speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) zákona.

(5) Poskytovatel, který poskytuje dílčí službu podle § 38 odst. 2 písm. d) bodů 2 a 4 zákona, předkládá Úřadu za zúčtovací období společně s doklady uvedenými v odstavci 1 seznam spotřebitelů, kterým byla poskytnuta doplňková služba, s uvedením výše cenového zvýhodnění.

(6) Poskytovatel, který poskytuje zvláštní ceny podle § 38 odst. 3 zákona, předkládá Úřadu za zúčtovací období seznam osob se zvláštními sociálními potřebami a, kterým byly poskytnuty zvláštní ceny podle § 38 odst. 4 zákona, s uvedením výše cenového zvýhodnění.

Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení.

Ministryně:

Ing. Bérová v. r.

1) § 48 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.