Zákon o vysokých školách

Podrobnosti k provedení § 52 až 55 stanoví obecně závazný právní předpis.

(1) Ve věcech týkajících se studia a studentů rozhoduje děkan, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Proti rozhodnutí ve věcech uvedených v § 34, 36, 38, § 54 odst. 2, § 55 odst. 2 věty první a odstavce 3 a § 93 lze podat odvolání. Odvolání se podává do osmi dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí orgánu, který napadnuté rozhodnutí vydal. Pokud tento orgán nevyhoví odvolání, předloží je spolu s výsledky doplněného řízení a se spisovým materiálem odvolacímu orgánu nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy odvolání došlo.

(3) O odvolání proti rozhodnutí děkana rozhoduje rektor; o odvolání proti rozhodnutí rektora podle § 23 odst. 3 rozhoduje ministerstvo školství. O odvolání je nutno rozhodnout do 30 dnů ode dne, kdy odvolání došlo odvolacímu orgánu.

(1) Vysoké školy rozvíjejí v souladu s potřebami rozvinuté socialistické společnosti vědeckou nebo uměleckou činnost.

(2) Vysoké školy jako organizace rozvíjející vědeckou činnost jsou součástí výzkumné a vývojové základny Československé socialistické republiky.

Vysoké školy v rámci své vědecké činnosti řeší v souladu s cíli státní vědeckotechnické politiky úkoly státních a resortních plánů rozvoje vědy a techniky; přitom spolupracují s Československou akademií věd, Slovenskou akademií věd, s jejich ústavy a pracovišti, s ústředními orgány a socialistickými organizacemi a s jejich výzkumnými a vývojovými pracovišti (dále jen „orgány a organizace“).

Vysoké školy v rámci mezistátních dohod spolupracují při řešení vědeckých úkolů s vysokými školami a jinými vědeckými zařízeními v zahraničí, zejména ve Svazu sovětských socialistických republik a v ostatních socialistických státech, koordinují a podle vytvářených podmínek integrují s nimi svoji vědeckou činnost.

Vysoké školy připravují studenty již během vysokoškolského studia k vědecké a umělecké činnosti a vyhledávají pro tuto činnost nadané a talentované studenty; podrobnosti stanoví ministerstvo školství.

Vysoké školy vychovávají nové vědecké pracovníky a zabezpečují další zvyšování vědecké kvalifikace učitelů vysokých škol, vědeckých pracovníků a vědeckotechnických pracovníků vysokých škol podle zvláštních předpisů.3)

Vysoké školy udělují vědecké hodnosti podle zvláštních předpisů. Vědecká rada vysoké školy a vědecká rada fakulty rozhodují o udělování vědeckých hodností podle zvláštních předpisů.4)

(1) Absolventům vysokých škol uměleckého směru, s výjimkou absolventů uměnovědných studijních oborů, se na vysokých školách uměleckého směru umožňuje další zvyšování jejich umělecké úrovně formou interní nebo externí umělecké aspirantury. Interní umělecká aspirantura trvá tři roky. Externí umělecká aspirantura trvá nejdéle pět let.

(2) Umělecká aspirantura se uskutečňuje na školícím pracovišti, kterým je fakulta, popřípadě vysoká škola, pokud se nečlení na fakulty. Školící pracoviště, jakož i obory umělecké výchovy stanoví ministerstvo školství. Vedením aspiranta pověřuje děkan školitele, který odpovídá za vedení svěřeného aspiranta.

(3) Na rozhodování ve věcech umělecké aspirantury se nevztahují předpisy upravující obecné řízení před správními orgány.

(4) Způsob přijímání aspirantů, obsah, průběh a způsob ukončování umělecké aspirantury stanoví obecně závazný právní předpis.

(5) Na pracovněprávní vztahy uměleckých aspirantů a na poskytování stipendia aspirantům se vztahují přiměřeně ustanovení platná pro účastníky vědecké výchovy.5)

(1) Vysoké školy při zabezpečování dalšího zvyšování vědecké nebo umělecké kvalifikace učitelů vysokých škol a ostatních vědeckých a uměleckých pracovníků a při výchově nových vědeckých a uměleckých pracovníků spolupracují s orgány a organizacemi; koordinují s nimi svoji činnost a v dohodě s nimi využívají též jejich výzkumných, vývojových a uměleckých zařízení.

(2) Vysoké školy spolupracují navzájem, spolupracují s vysokými školami a jinými vědeckými a uměleckými institucemi v zahraničí, zejména ve Svazu sovětských socialistických republik a v ostatních socialistických státech.

(1) Vysoké školy ve své výchovně vzdělávací a vědecké, odborné, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti spolupracují s orgány a organizacemi (§ 59), pomáhají společenské praxi využívat výsledků své vědecké, odborné, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti, podle svých možností provádějí pro socialistické organizace některé práce a účastní se budování společných výzkumných ústavů a pracovišť.6)

(2) Orgány a organizace poskytují vysokým školám pomoc při výchovně vzdělávací a vědecké, odborné, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti a rozvoji vysokých škol, zejména při modernizaci obsahu výchovy a vzdělávání, při rozvoji studentské vědecké a odborné nebo studentské umělecké činnosti a při vytváření kádrových a materiálně technických podmínek pro tuto činnost.

(3) Odborná praxe a společensko-politická praxe studentů jako součást výchovně vzdělávací činnosti vysokých škol se uskutečňují v organizacích řízených nebo spravovaných ministerstvem školství a jinými ústředními orgány nebo národními výbory. Orgány a organizace jsou povinny pro tyto praxe vytvářet potřebné podmínky. Odborná praxe a společensko-politická praxe studentů se může uskutečňovat též v zahraničí.

(4) Ústřední orgány a národní výbory, socialistické organizace, Československá akademie věd a Slovenská akademie věd uzavírají v souladu s cíli a úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství s vysokými školami dohody o obsahu a rozsahu pomoci vysokým školám podle odstavce 2 a o podmínkách uskutečňování odborné praxe a společensko-politické praxe studentů podle zásad, které stanoví vláda Československé socialistické republiky.

(1) Vysoké školy mohou provádět pro socialistické organizace vědecké, umělecké, projekční, průzkumné a jiné práce.

(2) Prostředky získané činností uvedenou v odstavci 1 jsou mimorozpočtovými prostředky a využívají se pro rozvoj činnosti vysokých škol; hospodaří se s nimi podle zásad, které stanoví v České socialistické republice ministerstvo školství v dohodě s ministerstvem financí ČSR, ministerstvem práce a sociálních věcí ČSR a Českou plánovací komisí, ve Slovenské socialistické republice s ministerstvem financí SSR, ministerstvem práce a sociálních věcí SSR a Slovenskou plánovací komisí. Část těchto prostředků, které určí ministerstvo školství, odvádějí vysoké školy ministerstvu školství; se zbývající částí hospodaří vysoké školy.

Na vysokých školách působí učitelé vysokých škol, vědečtí a vědeckotechničtí pracovníci, hospodářsko-správní, technicko-hospodářští a jiní odborní pracovníci a pracovníci vykonávající dělnická povolání.

Učitelem vysoké školy může být ten, kdo

a) má vysokoškolské vzdělání,

b) má pedagogické předpoklady pro výchovně vzdělávací činnost,

c) má způsobilost k vědecké nebo umělecké práci,

d) je občansky bezúhonný a morálně vyspělý a aktivně pracuje ve prospěch socialistické společnosti.

(1) Učitelé vysokých škol jsou profesoři, docenti, odborní asistenti, asistenti a lektoři.

(2) Profesoři, docenti, odborní asistenti a asistenti jsou vědeckopedagogičtí pracovníci nebo uměleckopedagogičtí pracovníci.

(1) Označení „profesor“ (ve zkratce „Prof.“) a „docent“ (ve zkratce „Doc.“) je vědeckopedagogický a v uměleckých oborech uměleckopedagogický titul.

(2) Označení „odborný asistent“, „asistent“ a „lektor“ je funkční označení učitelů vysokých škol.

(1) Učitelé vysokých škol jsou povinni zejména

a) připravovat studenty na základě vědeckého světového názoru v souladu s nejnovějšími poznatky vědy a techniky a s potřebami budování rozvinuté socialistické společnosti,

b) všestranně pracovat v rámci vysoké školy a aktivně se účastnit života socialistické společnosti,

c) rozvíjet vědeckou, odbornou, výzkumnou, vývojovou nebo uměleckou činnost vysoké školy,

d) soustavně rozvíjet svoji vědeckopedagogickou a ideově politickou kvalifikaci,

e) vést studenty k samostatné tvůrčí vědecké nebo umělecké práci,

f) uplatňovat pokrokové metody ve výchovně vzdělávací a vědecké činnosti,

g) podílet se na vypracovávání vysokoškolských učebnic, učebních textů a jiných studijních pomůcek odpovídajících nejnovějším poznatkům vědy a techniky.

(2) K povinnostem učitelů vysokých škol, kteří byli tím pověřeni, náleží též vychovávat nové vědeckopedagogické pracovníky, nové vědecké nebo umělecké pracovníky.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují na lektory v rozsahu stanoveném ministerstvem školství.

(4) Učitelé vysokých škol jsou oprávněni zejména

a) používat zařízení vysokých škol v souladu s úkoly a cíli vysoké školy,

b) účastnit se řešení otázek, které souvisejí s činností vysoké školy a s tvorbou i uskutečňováním školské politiky,

c) účastnit se řízení vysoké školy,

d) účastnit se v souladu s cíli a úkoly vysoké školy v rámci mezinárodní spolupráce vysokých škol, vědeckých, uměleckých nebo jiných odborných jednání v Československé socialistické republice a v zahraničí.

(5) Podrobnosti týkající se práv a povinností učitelů vysokých škol upravuje ministerstvo školství v pracovních řádech.

Vědeckopedagogický nebo uměleckopedagogický titul „profesor“ a „docent“ se získává jmenováním.

(1) Profesory jmenuje prezident Československé socialistické republiky na návrh vlády republiky.

(2) Profesorem určitého oboru lze jmenovat docenta, vědeckého nebo uměleckého pracovníka nebo významného odborníka z praxe, který ve své výchovně vzdělávací a vědecké nebo umělecké práci vychází z vědeckého světového názoru, prokázal pedagogickou způsobilost, vědeckou nebo uměleckou způsobilost vytvořením společensky významných prací a má potřebnou praxi.

(1) Docenty jmenuje ministr školství.

(2) Docentem určitého oboru lze jmenovat odborného asistenta, vědeckého nebo uměleckého pracovníka nebo odborníka z praxe, který ve své výchovně vzdělávací, vědecké nebo umělecké práci vychází z vědeckého světového názoru, prokázal pedagogickou způsobilost a schopnost tvořivě vědecky nebo umělecky pracovat a má potřebnou praxi.

(1) Vědeckopedagogický nebo uměleckopedagogický titul lze odejmout tomu, kdo se zpronevěřil občanské, pedagogické nebo vědecké cti. O odnětí titulu rozhoduje orgán, který profesora nebo docenta jmenoval.

(2) Vědeckopedagogický nebo uměleckopedagogický titul pozbývá ten, kdo byl soudem pravoplatně odsouzen ke ztrátě čestných titulů a vyznamenání.

Ministr školství může v souvislosti se jmenováním profesorů a docentů v dohodě s nimi určit jejich působiště.

(1) Počet pracovních míst učitelů vysokých škol pro jednotlivé vysoké školy stanoví ministerstvo školství.

(2) Volná pracovní místa učitelů vysokých škol se obsazují zpravidla konkursem.

(3) Podrobnosti o postupu při jmenování profesorů a docentů, o postupu při obsazování volných míst učitelů vysokých škol konkursem a o dalším zvyšování kvalifikace učitelů vysokých škol stanoví obecně závazný právní předpis.

(1) S profesory a docenty vysokých škol uzavírá a mění pracovní smlouvu a rozvazuje pracovní poměr rektor po předchozím souhlasu ministra školství.

(2) V odůvodněných případech může s profesory a docenty vysokých škol uzavírat pracovní smlouvu a rozvazovat pracovní poměr místo rektora ministr školství.

(3) S ostatními pracovníky vysoké školy uzavírá a mění pracovní smlouvy a rozvazuje pracovní poměr rektor jménem vysoké školy kromě případů, u nichž statut vysoké školy stanoví jinak.

Pracovní poměr učitelů vysokých škol končí koncem školního roku, v němž dovršili šedesátý pátý rok věku, pokud pracovní poměr neskončil z jiného důvodu dřív. Ministr školství může na návrh rektora nebo na vlastní žádost učitele vysoké školy povolit výjimku.

(1) Učitelé vysokých škol mohou dočasně působit

a) v ústavech a jiných pracovištích Československé akademie věd, Slovenské akademie věd, ústředních orgánů a socialistických organizací a v jiných oblastech společenské praxe, pokud nebyli na taková pracoviště vysláni vysokou školou, jen se souhlasem rektora,

b) na návrh rektora a se souhlasem ministra školství na vysokých školách a ve výzkumných a vývojových zařízeních v zahraničí.

(2) Na vysokých školách mohou působit vědečtí pracovníci z výzkumných ústavů a významní odborníci z praxe; výchovně vzdělávací činnost mohou vykonávat, jen pokud splňují podmínky stanovené v § 69.

Na vysokých školách mohou se souhlasem ministra školství působit učitelé zahraničních vysokých škol a jiní významní odborníci ze zahraničí.

(1) Vysoké školy jsou oprávněny vyrábět, vydávat a distribuovat na vysokých školách a ve vlastních účelových zařízeních k tomu určených (§ 10) učební texty a v rozsahu stanoveném ministerstvem školství též vědecké a účelové publikace. Zařízení zřizuje rektor, a pokud zařízení vykonávají takovou činnost též pro více vysokých škol, zřizuje je ministr školství.

(2) K zabezpečení výroby, vydávání a distribuce vysokoškolských učebnic může ministr školství zřizovat podle zvláštních předpisů7) nakladatelství a výrobně distribuční organizace řízené ministerstvem školství.

Vysoká škola politická ústředního výboru Komunistické strany Československa je vysokou školou univerzitního směru; postavení této školy upravují zvláštní předpisy.8)

(1) Vojenské vysoké školy jsou vysoké školy univerzitního směru, technického směru nebo ekonomického směru podle tohoto zákona.

(2) Na vojenské vysoké školy se vztahují ustanovení tohoto zákona, s výjimkou ustanovení § 4, § 5 odst. 2, § 8 odst. 2 a 3, § 12 odst. 2, § 32 odst. 3, § 33 odst. 1 a § 74 odst. 1. Ustanovení § 13, 14, 15, § 16 odst. 2, § 18, 23 až 27, 36, 53, 54, 55, 57, 67, 68, 79, 80, 81, 97 a 103 se na ně vztahují obdobně.

Prezident Československé socialistické republiky

a) zřizuje, slučuje, rozděluje a zrušuje vojenské vysoké školy a fakulty, stanoví a mění jejich název, sídlo a směr,

b) stanoví studijní obory a délku studia pro jednotlivé studijní obory,

c) jmenuje a odvolává rektory vojenských vysokých škol na návrh ministra národní obrany Československé socialistické republiky,

d) jmenuje profesory vojenských vysokých škol na návrh vlády Československé socialistické republiky.

(1) Vojenské vysoké školy řídí federální ministerstvo národní obrany; při řízení v obecně pedagogických věcech postupuje v dohodě s ministerstvem školství.

(2) Působnost, kterou podle tohoto zákona vykonává ministerstvo školství nebo ministr školství, vykonává, jde-li o věci vojenských vysokých škol, federální ministerstvo národní obrany nebo ministr národní obrany Československé socialistické republiky.

(3) Pokud se na vojenských vysokých školách vyučují studijní obory nebo studijní předměty jako na ostatních vysokých školách, vztahují se na vyučování těchto oborů nebo předmětů na vojenských vysokých školách obdobně předpisy platné pro ostatní vysoké školy.

(4) Pokud se přípravy vojenských odborníků účastní současně vojenská vysoká škola a jiná vysoká škola, postupují tyto vysoké školy při uskutečňování této přípravy podle zásad spolupráce vysokých škol pro splnění výchovně vzdělávacích cílů stanovených federálním ministerstvem národní obrany v dohodě s ministerstvem školství.

(5) Na služební poměry studentů a učitelů, kteří jsou vojáky v činné službě, se vztahují zvláštní předpisy.9)

(6) Podrobnosti ve věcech řízení vojenských vysokých škol podle odstavce 1 upravuje federální ministerstvo národní obrany.

Vysoká škola Sboru národní bezpečnosti je vysokou školou univerzitního směru. Na Vysokou školu Sboru národní bezpečnosti se vztahují ustanovení tohoto zákona, s výjimkou ustanovení § 8 odst. 3, § 12 odst. 2 a § 74 odst. 1. Ustanovení § 8 odst. 2, § 10, 13 až 16, § 18, 23 až 28, 31, 33, 34, 36, 53 až 55, 57, 67 až 73, § 74 odst. 2, § 75 až 81, 97, 98 a 103 se na ni vztahují obdobně.

Vláda Československé socialistické republiky podává prezidentovi Československé socialistické republiky návrhy na jmenování a odvolání rektora Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti a na jmenování profesorů Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti.

(1) Vysokou školu Sboru národní bezpečnosti řídí federální ministerstvo vnitra; při řízení ve věcech obecně pedagogických postupuje v dohodě s ministerstvem školství.

(2) Působnost, kterou podle tohoto zákona vykonává ministerstvo školství nebo ministr školství, vykonává, jde-li o věci Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti, federální ministerstvo vnitra nebo ministr vnitra Československé socialistické republiky.

(3) Studijní obory na Vysoké škole Sboru národní bezpečnosti stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky se souhlasem vlády Československé socialistické republiky.

(4) Na služební poměry studentů a učitelů – příslušníků Sboru národní bezpečnosti, vojáků vojsk ministerstva vnitra, vojáků a příslušníků sborů nápravné výchovy – se vztahují zvláštní předpisy.9)10)

Přijímání cizinců ke studiu na československých vysokých školách upravuje ministerstvo školství v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány. Na studium cizinců se ustanovení tohoto zákona vztahují přiměřeně.

Ministerstvo školství vysílá studenty vysokých škol na jejich žádost a podle potřeb společnosti ke studiu na zahraničních vysokých školách. Vysílání studentů ke studiu na zahraničních vysokých školách, podmínky spojené s tímto studiem a postavení vysílaných studentů upravuje ministerstvo školství.

(1) Diplomy, popřípadě jiné doklady o vysokoškolském studiu nebo o vykonaných zkouškách vydané zahraniční vysokou školou platí na území Československé socialistické republiky, pouze, pokud byly výslovně uznány (nostrifikovány).

(2) O nostrifikaci rozhoduje vysoká škola, na níž jsou stejné nebo obdobné studijní obory; jestliže v Československé socialistické republice není taková vysoká škola, rozhoduje ministerstvo školství. Při nostrifikaci se rozhodne též o přiznání titulu podle tohoto zákona.

(3) Bližší podmínky nostrifikace a postup při ní stanoví obecně závazný právní předpis.

Vysoké školy a fakulty zřízené podle dosavadních předpisů jsou vysokými školami a fakultami podle tohoto zákona.11)

(1) Akademické tituly a stavovská označení absolventů vysokých škol přiznané do roku 1953, a jde-li o lékaře, přiznané do roku 1954, jakož i tituly přiznané absolventům vysokých škol podle zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, zůstávají nedotknuté. Titul MSDr. se nahrazuje titulem MUDr.

(2) Absolventům vysokých škol, kteří skončili studium přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ale nedosáhli titulu, přiznávají vysoké školy tituly uvedené v § 44 odst. 2 a § 46 odst. 2 po vykonání státní rigorózní zkoušky podle tohoto zákona.

Na ubytování studentů v kolejích se nevztahují ustanovení části třetí hlavy první a druhé občanského zákoníku.

Ministerstvo školství může se souhlasem vlády republiky ověřovat na jedné nebo více vysokých školách nebo fakultách návrhy na zdokonalování studia, organizace a řízení vysokých škol.

(1) Ministerstvo školství vydá obecně závazné právní předpisy k provedení § 22, 48, 64 a 93 tohoto zákona a obecně závazné právní předpisy, které upravují podrobnosti

a) o studiu na vysokých školách, o jeho formách a formách výchovně vzdělávací činnosti, o učebních plánech, o individuálních studijních plánech, o mezioborovém studiu, o organizaci školního roku, o průběhu studia,

b) o způsobu podávání přihlášek ke studiu na vysoké škole, o lhůtách, v nichž se mají podat, o postupu při přijímání uchazečů ke studiu na vysoké škole a o podmínkách, za nichž lze přijímací zkoušku prominout,

c) o ukončování studia,

d) o mimořádném studiu, o doplňujícím a rozšiřujícím studiu a o kursech,

e) o právech a povinnostech studentů, o výchovných opatřeních,

f) o přípravě a účasti studentů na vědecké a umělecké činnosti,

g) o postupu při jmenování profesorů a docentů, o postupu při obsazování volných míst učitelů vysokých škol konkursem a o dalším zvyšování kvalifikace učitelů vysokých škol.

(2) Ministerstvo školství v dohodě s ministerstvem financí republiky, s ministerstvem práce a sociálních věcí republiky a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány stanoví obecně závazným právním předpisem v souladu se zásadami stanovenými vládou Československé socialistické republiky podrobnosti o péči o studenty, zejména o jejich hmotném a finančním zabezpečení.

(3) Ministerstvo školství podle zásad stanovených vládou Československé socialistické republiky stanoví v dohodě s příslušnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem podrobnosti o odborné praxi studentů a o společensky politické praxi studentů.

(1) Na studenty, kteří jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v druhém a vyšších ročnících řádného studia na vysokých školách, vztahují se dosavadní předpisy o studijních oborech a délce studia.

(2) Na studenty, kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona jsou ve stadiu závěrečných zkoušek, vztahují se dosavadní předpisy o státních závěrečných zkouškách.

(1) Samostatné fakulty zřízené podle dosavadních předpisů mají postavení vysokých škol podle tohoto zákona.

(2) V čele samostatné fakulty je děkan, kterého jmenuje a odvolává ministr školství; jmenuje ho z profesorů a docentů fakulty.

(3) Děkana zastupují proděkani ustanovovaní nebo odvolávaní na návrh děkana ministrem školství. Ustanovují se z profesorů a docentů fakulty.

(4) Na pravomoc děkana a proděkanů samostatné fakulty se vztahují ustanovení § 8, 9, 10, 15 a 23 obdobně.

(5) Na působnost děkanátu a na pravomoc tajemníka samostatné fakulty se vztahují ustanovení § 24 a 25 obdobně.

(1) Do vydání zvláštních předpisů o postgraduálním studiu se postupuje podle dosavadních předpisů upravujících postgraduální studium.

(2) Do doby, než nabudou účinnosti prováděcí předpisy podle tohoto zákona, postupuje se podle dosavadních předpisů o stipendiích a o finančním a hmotném zabezpečení studentů, o nostrifikaci studia a uznávání dokladů o studiu na zahraničních vysokých školách.

Řádní profesoři a mimořádní profesoři jmenovaní přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona profesory. Pokud o návrzích na jmenování řádných profesorů a mimořádných profesorů podaných ministerstvu školství přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo rozhodnuto do tohoto dne, bude o nich rozhodnuto jako o návrzích na jmenování profesorů.

(1) Rektoři a prorektoři vysokých škol, děkani a proděkani fakult a vedoucí kateder a ředitelé ústavů marxismu-leninismu, kteří byli jmenováni, ustanoveni, potvrzeni nebo pověřeni do těchto funkcí podle dřívějších předpisů, zůstávají ve funkcích do té doby, kdy budou jmenováni nebo ustanoveni funkcionáři podle tohoto zákona.

(2) Odborní instruktoři přijatí na vysoké školy podle dosavadních předpisů zůstávají nadále v této funkci.

(1) Zrušují se

1. zákon č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 163/1969 Sb. a zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 18/1976 Sb.,

2. § 19 zákona č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon),

3. § 2 až 6 zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 107/1973 Sb., o Vysoké škole Sboru národní bezpečnosti,

4. vyhláška ministerstva školství a kultury č. 25/1966 Sb., kterou se vydávají studijní předpisy pro vysoké školy,

5. vyhláška ministerstva školství a kultury č. 26/1966 Sb., kterou se vydávají předpisy pro rigorózní zkoušky (rigorózní řád), ve znění vyhlášky č. 41/1967 Sb.,

6. vyhláška ministerstva školství a kultury č. 27/1966 Sb., o přiznávání titulů absolventům, kteří ukončili studium před účinností zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, ve znění vyhlášky č. 45/1968 Sb.,

7. vyhláška ministerstva školství a kultury č. 28/1966 Sb., kterou se vydávají předpisy o habilitačním a jmenovacím řízení a o obsazování volných pracovních míst učitelů vysokých škol,

8. vyhláška ministerstva školství a kultury č. 110/1966 Sb., o označování zahraničních absolventů československých vysokých škol, ve znění vyhlášky č. 79/1968 Sb.,

9. vyhláška ministerstva školství a kultury č. 210/1959 Ú. l. (Ú. v.), kterou se vydává organizační a studijní řád pro umělecké aspiranty,

10. vyhláška ministerstva školství ČSR č. 114/1975 Sb., o úpravě studia studentek vysokých škol z důvodů podpory mateřství,

11. vyhláška ministerstva školství SSR č. 15/1976 Sb., o úpravě studia studentek vysokých škol z důvodů podpory mateřství,

12. vyhláška ministerstva školství ČSR č. 163/1975 Sb., o přijímání ke studiu na vysoké školy,

13. vyhláška ministerstva školství SSR č. 164/1975 Sb., o přijímání ke studiu na vysokých školách.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1980.

Husák v. r.

Indra v. r.

Štrougal v. r.

Příloha k zákonu č. 39/1980 Sb.

1. Vysoké školy universitního směru

Universita Karlova

v Praze

Fakulta všeobecného lékařství

Lékařská fakulta hygienická

Fakulta dětského lékařství

Lékařská fakulta v Hradci Králové

Lékařská fakulta v Plzni

Fakulta farmaceutická v Hradci Králové

Fakulta právnická

Fakulta filozofická

Fakulta matematicko-fyzikální

Fakulta přírodovědecká

Fakulta tělesné výchovy a sportu

Fakulta žurnalistiky

Fakulta pedagogická

Univerzita Komenského

v Bratislavě

Lékařská fakulta

Lékařská fakulta v Martině

Farmaceutická fakulta

Právnická fakulta

Filozofická fakulta

Přírodovědecká fakulta

Matematicko-fyzikální fakulta

Fakulta tělesné výchovy a sportu

Pedagogická fakulta v Trnavě

Universita Jana Evangelisty Purkyně

v Brně

Fakulta lékařská

Fakulta právnická

Fakulta filozofická

Fakulta přírodovědecká

Fakulta pedagogická

Universita Palackého

v Olomouci

Fakulta lékařská

Fakulta filozofická

Fakulta přírodovědecká

Fakulta pedagogická

Univerzita Pavla Jozefa Šafárika

v Košicích

Lékařská fakulta

Právnická fakulta

Filozofická fakulta v Prešově

Přírodovědecká fakulta

Pedagogická fakulta v Prešově

Vysoká škola veterinární

v Brně

Vysoká škola veterinárska

v Košicích

Samostatné pedagogické fakulty

Pedagogická fakulta v Českých Budějovicích

Pedagogická fakulta v Plzni

Pedagogická fakulta v Ústí nad Labem

Pedagogická fakulta v Hradci Králové

Pedagogická fakulta v Ostravě

Pedagogická fakulta v Nitře

Pedagogická fakulta v Banské Bystrici

Vysoká škola politická ústředního výboru Komunistické strany Československa

v Praze

Vysoká škola Sboru národní bezpečnosti

v Praze

Fakulta veřejné bezpečnosti

Fakulta státní bezpečnosti

Fakulta ochrany státních hranic v Holešově

Fakulta vyšetřování v Bratislavě

2. Vysoké školy technického směru

České vysoké učení technické

v Praze

Fakulta stavební

Fakulta strojní

Fakulta elektrotechnická

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská

Fakulta architektury

Slovenská vysoká škola technická

v Bratislavě

Stavební fakulta

Strojní fakulta

Elektrotechnická fakulta

Chemicko-technologická fakulta

Fakulta architektury

Vysoká škola dopravy a spojov

v Žilině

Fakulta provozu a ekonomiky dopravy a spojů

Strojní a elektrotechnická fakulta

Vojenská fakulta

Vysoká škola chemicko-technologická

v Praze

Fakulta chemické technologie

Fakulta technologie paliv a vody

Fakulta potravinářské a biochemické technologie

Fakulta chemicko-inženýrská

Vysoká škola chemicko-technologická

v Pardubicích

Vysoká škola strojní a elektrotechnická

v Plzni

Fakulta strojní

Fakulta elektrotechnická

Vysoká škola strojní a textilní

v Liberci

Fakulta strojní

Fakulta textilní

Vysoké učení technické

v Brně

Fakulta stavební

Fakulta strojní

Fakulta elektrotechnická

Fakulta technologická v Gottwaldově

Fakulta architektury

Vysoká škola báňská

v Ostravě

Fakulta hornicko-geologická

Fakulta hutnická

Fakulta strojní a elektrotechnická

Fakulta ekonomická

Vysoká škola technická

v Košicích

Hornická fakulta

Hutnická fakulta

Strojní fakulta

Elektrotechnická fakulta

Stavební fakulta

3. Vysoké školy ekonomického směru

Vysoká škola ekonomická

v Praze

Fakulta národohospodářská

Fakulta výrobně ekonomická

Fakulta obchodní

Fakulta řízení

Vysoká škola ekonomická

v Bratislavě

Národohospodářská fakulta

Obchodní fakulta

Fakulta řízení

Fakulta ekonomiky a řízení výrobních odvětví

Fakulta ekonomiky služeb a cestovního ruchu v Banské Bystrici

4. Vysoké školy zemědělského směru

Vysoká škola zemědělská

v Praze

Fakulta provozně ekonomická

Fakulta agronomická

Fakulta mechanizační

Fakulta provozně ekonomická v Českých Budějovicích

Vysoká škola zemědělská

v Brně

Fakulta provozně ekonomická

Fakulta agronomická

Fakulta lesnická

Vysoká škola poľnohospodárska

v Nitře

Provozně ekonomická fakulta

Agronomická fakulta

Mechanizační fakulta

Vysoká škola lesnícka a drevárska

ve Zvolenu

Lesnická fakulta

Dřevařská fakulta

5. Vysoké školy uměleckého směru

Akademie musických umění

v Praze

Fakulta hudební

Fakulta divadelní

Fakulta filmová a televizní

Akademie výtvarných umění

v Praze

Vysoká škola umělecko-průmyslová

v Praze

Janáčkova akademie musických umění

v Brně

Vysoká škola múzických umení

v Bratislavě

Hudební fakulta

Divadelní fakulta

Vysoká škola výtvarných umení

v Bratislavě

6. Vojenské vysoké školy

1) Např. hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 134/1970 Sb., o pravidlech státního rozpočtu československé federace a o zásadách hospodaření s rozpočtovými prostředky státních rozpočtů federace a republik (rozpočtová pravidla).

2) Např. zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení.

3) Např. zákon č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků.

4) Např. zákon č. 53/1964 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti.

5) Vyhláška č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytech a o poskytování stipendií, ve znění vyhlášky č. 40/1979 Sb.

6) Vyhláška č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací.

7) Např. hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 94/1949 Sb., o vydání a rozšiřování knih, hudebnin a jiných neperiodických publikací.

8) Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 7/1966 Sb., o Vysoké škole politické ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 92/1966 Sb., o přiznávání titulů absolventům Vysoké školy politické ústředního výboru Komunistické strany Československa.

9) Branný zákon č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 121/1978 Sb.).

Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 122/1978 Sb.).

Zákon č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti.

11) Příloha k tomuto zákonu: Seznam vysokých škol a fakult.