§ 2 Zákon o předčasném poskytování starobního důchodu a o změně zákonů na úseku zaměstnanosti – Občan má nárok na starobní důchod podle tohoto zákona
Zákon o předčasném poskytování starobního důchodu a o změně zákonů na úseku zaměstnanosti · 39/1994 Sb. · § 2 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 2 zákona 39/1994 stanovuje podmínky, za kterých má občan nárok na předčasný starobní důchod, a to konkrétně délku zaměstnání, dobu evidence na úřadu práce a zbývající dobu do dosažení řádného důchodového věku.
§ 2
Občan má nárok na starobní důchod podle tohoto zákona, jestliže
a) byl zaměstnán alespoň 25 roků,
b) po skončení zaměstnání byl veden nepřetržitě po dobu nejméně 180 kalendářních dnů v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce,2)
c) ke dni uplynutí doby podle písmene b) do dosažení věku potřebného pro nárok na starobní důchod podle zákona o sociálním zabezpečení3) (dále jen „potřebný věk“) mu chybí nejvýše dva roky.
Paragraf 2 zákona 39/1994 stanovuje podmínky, za kterých má občan nárok na předčasný starobní důchod, a to konkrétně délku zaměstnání, dobu evidence na úřadu práce a zbývající dobu do dosažení řádného důchodového věku.
Co to znamená v praxi
Pro získání předčasného starobního důchodu je nutné mít odpracováno minimálně 25 let.
Po ukončení zaměstnání musí být občan evidován na úřadu práce nepřetržitě po dobu alespoň 180 kalendářních dnů.
V den, kdy uplyne tato 180denní lhůta evidence na úřadu práce, nesmí občanovi chybět více než dva roky do dosažení věku potřebného pro řádný starobní důchod.
Na co si dát pozor
Všechny tři podmínky (délka zaměstnání, doba evidence na úřadu práce a zbývající doba do potřebného věku) musí být splněny současně.
Doba evidence na úřadu práce musí být nepřetržitá.
Důležité je přesné datum uplynutí 180 dnů evidence, neboť k tomuto datu se posuzuje zbývající doba do potřebného věku.