§ 20b vyhláška, kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání – Behaviorální analytik
Vyhláška, kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání · 39/2005 Sb. · Zdravotnické a farmaceutické právo
Stručně: Paragraf 20b vyhlášky 39/2005 stanovuje, jaké vzdělání je potřeba pro získání odborné způsobilosti k výkonu povolání behaviorálního analytika, a to jak z hlediska délky studia, tak obsahu teoretické výuky a praktického vyučování. Pro výkon povolání behaviorálního analytika je nutné absolvovat jak akreditovaný studijní program (vysokoškolské studium), tak i vzdělávací program kurzu. (§ 20b zákona č. 39/2005 Sb., vyhláška, kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Behaviorální analytik
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Akreditovaný studijní program má standardní dobu studia nejméně 5 let nebo nejméně 2 roky, navazuje-li na akreditovaný bakalářský studijní program.“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Vzdělávací program kurzu zahrnuje nejméně 420 hodin teoretické výuky a nejméně 1 800 hodin praktického vyučování.“
- Odkazuje na: § 3
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 39/2005 Sb.
(1) Odborná způsobilost k výkonu povolání behaviorálního analytika se získává absolvováním akreditovaného studijního programu a vzdělávacího programu kurzu. Akreditovaný studijní program má standardní dobu studia nejméně 5 let nebo nejméně 2 roky, navazuje-li na akreditovaný bakalářský studijní program.
(2) Vzdělávací program kurzu zahrnuje nejméně 420 hodin teoretické výuky a nejméně 1 800 hodin praktického vyučování.
(3) Studium ve vzdělávacím programu kurzu poskytuje znalosti a dovednosti stanovené v § 3 a dále obsahuje
a) teoretickou výuku poskytující znalosti v
1. oblastech nebo metodách, které tvoří základ potřebný pro poskytování behaviorálně analytické péče, a to v konceptech a principech behaviorální analýzy, historii a vývoji behaviorálních teorií, základech experimentální analýzy chování a aplikované behaviorální analýze,
2. dalších, s behaviorální analýzou souvisejících metodách a technikách behaviorálně analytické diagnostiky pomocí funkčního hodnocení a funkční analýzy chování, měření chování, analýzy dat se zaměřením na topografii, frekvenci, trvání, latenci, intervaly výskytu a intenzitu chování, depistáži a sledování problémového chování, implementaci programů behaviorální změny včetně vytváření individuálních plánů učení, podmiňování a aplikace různých plánů posilování způsobů chování, behaviorálních intervencích u deficitů a excesů v chování a v oblasti etiky, profesního chování v behaviorální analýze,
3. souvisejících oblastech, a to v organizaci poskytování behaviorálně analytické péče v rámci zdravotní a sociální péče, v základech metodologie vědeckého výzkumu a praxe založené na důkazech, základech právní problematiky poskytované behaviorálně analytické péče a v oblasti zdravotních a sociálních služeb a školství,
b) praktické vyučování poskytující dovednosti navazující na teoretické vědomosti, a to zejména v oblasti přímého pozorování behaviorálního analytika při implementaci behaviorálního programu, provádění behaviorálně analytického hodnocení, diagnostiky a diferenciální diagnostiky chování, přípravy, implementace a systematického hodnocení behaviorálních programů zaměřených na učení nových dovedností a redukci problémového chování, provádění behaviorálně analytické terapie, rehabilitace a reedukace chování, dodržování etických a profesních standardů v behaviorální analýze, vedení organizované reflexe a zdravotnické dokumentace, spolupráce v multidisciplinárním týmu i s rodinou; praktické vyučování probíhá pod přímým vedením kvalifikovaných behaviorálních analytiků nebo v odůvodněných případech jiných zdravotnických pracovníků oprávněných k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu zejména u poskytovatele zdravotních služeb, v zařízeních sociálních služeb a ve vlastním sociálním prostředí pacienta.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pro výkon povolání behaviorálního analytika je nutné absolvovat jak akreditovaný studijní program (vysokoškolské studium), tak i vzdělávací program kurzu.
- Vysokoškolské studium musí trvat minimálně 5 let, nebo 2 roky, pokud navazuje na již dokončený bakalářský studijní program.
- Součástí vzdělání je kurz s minimálně 420 hodinami teoretické výuky a 1800 hodinami praktického vyučování, který pokrývá specifické znalosti a dovednosti v oblasti behaviorální analýzy, diagnostiky, intervencí a etiky.
- Praktické vyučování zahrnuje přímé pozorování, provádění hodnocení a diagnostiky, přípravu a implementaci behaviorálních programů, terapii, rehabilitaci a vedení dokumentace.
Na co si dát pozor
- Je třeba splnit obě složky vzdělání – jak vysokoškolské studium, tak i vzdělávací program kurzu.
- Délka studia a počet hodin teoretické i praktické výuky jsou přesně stanoveny a je nutné je dodržet.
- Obsah kurzu je detailně popsán, což zajišťuje, že absolvent získá potřebné specifické znalosti a dovednosti pro výkon povolání.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 4 Katalog prací ve veřejných službách a správě (Nařízení vlády o katalogu prací ve veřej)§ 22a Behaviorální analytik (Vyhláška o činnostech zdravotnických pra)§ 21c Odborná způsobilost k výkonu povolání behavio (Zákon o podmínkách získávání a uznávání )§ 24a Přechodná ustanovení (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 189)