§ 21 Zákon o pojistném na důchodové spoření – Poslední známá záloha
Zákon o pojistném na důchodové spoření · 397/2012 Sb. · § 21 · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 21 definuje, co se pro účely zákona o důchodovém spoření rozumí „poslední známou zálohou“, a stanoví, že správce pojistného tuto zálohu eviduje.
§ 21 Poslední známá záloha
(1) Poslední známou zálohou se pro účely tohoto zákona rozumí záloha na pojistné na důchodové spoření v celkové výši, ve které byla naposledy za příslušné zálohové období
a) plátcem pojistného tvrzena v hlášení nebo následném hlášení, nebo
b) správcem pojistného pravomocně doměřena z moci úřední.
(2) Poslední známou zálohu správce pojistného předepíše do evidence pojistného.
Paragraf 21 definuje, co se pro účely zákona o důchodovém spoření rozumí „poslední známou zálohou“, a stanoví, že správce pojistného tuto zálohu eviduje.
Co to znamená v praxi
Poslední známá záloha je buď částka, kterou plátce pojistného sám uvedl v hlášení (nebo následném hlášení), nebo částka, kterou mu správce pojistného pravomocně určil.
Tato záloha je klíčová pro další procesy, například pro zjištění, zda je záloha správná (§ 20 odst. 1) nebo pro doměření zálohy z moci úřední (§ 23 odst. 1).
Správce pojistného má povinnost tuto poslední známou zálohu zaznamenat do své evidence.
Na co si dát pozor
Definice „poslední známé zálohy“ je důležitá pro pochopení dalších ustanovení zákona, která s tímto pojmem pracují.
Záloha se stává „poslední známou“ buď na základě tvrzení plátce, nebo na základě pravomocného rozhodnutí správce pojistného.