Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
398/2006

Úplné znění zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), jak vyplývá z pozdějších změn

398/2006 Sb. · 122 paragrafů

Obsah zákona – části a hlavy

Úplné znění

122
↑ Předchozí paragrafy

§ 101 Kolektivní a hromadné smlouvy

(1) Kolektivní správce poskytuje smlouvami podle § 100 odst. 1 písm. h) bodu 1 oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany určené buď jednotlivě, nebo hromadně, což zahrnuje všechny předměty ochrany, k nimž takové právo kolektivně spravuje. Pokud kolektivní správce poskytne oprávnění k výkonu práva k hromadně určeným předmětům ochrany (pro účely tohoto zákona „hromadná smlouva“) a pokud jsou pro rozdělení vybraných odměn potřebné údaje uživatele o užití konkrétních předmětů ochrany, je kolektivní správce oprávněn takové údaje od uživatele požadovat. Hromadná smlouva musí být sjednána písemně. Ustanovení předchozí věty se vztahuje přiměřeně i na smlouvy podle § 100 odst. 1 písm. h) bodů 2 až 4.

(2) Kolektivní správce nesmí uživatelům předmětů ochrany ukládat omezení, která přesahují rámec ochrany stanovené tímto zákonem.

(3) Povinnost podle § 100 odst. 1 písm. h) kolektivní správce nemá, bylo-li by uzavření smlouvy v rozporu s oprávněnými společnými zájmy nositelů práv, nebo jde-li o návrh na uzavření smlouvy, kterou má být poskytnuto oprávnění vztahující se k předmětu ochrany jednotlivě určenému, bylo-li by uzavření smlouvy v rozporu s oprávněnými zájmy nositele práv k takovému předmětu ochrany.

(4) Povinnost uzavřít podle § 100 odst. 1 písm. h) smlouvu s právnickou osobou sdružující uživatele (pro účely tohoto zákona „kolektivní smlouva“) kolektivní správce nemá ani tehdy, nelze-li na něm uzavření takové smlouvy spravedlivě požadovat pro zanedbatelný počet uživatelů, které taková osoba sdružuje.

(5) Kolektivní smlouva musí být sjednána písemně a jednotlivým sdruženým uživatelům z ní vznikají práva a povinnosti vůči kolektivnímu správci přímo; tím není dotčeno, že kolektivní správce jedná na účet nositelů práv.

(6) Kolektivní správce je oprávněn uživateli, který je vůči němu v prodlení se zaplacením odměny a tuto odměnu nezaplatí ani v dodatečné třicetidenní lhůtě za tím účelem kolektivním správcem poskytnuté, dočasně, na dobu prodlení, zakázat užití předmětů ochrany, ke kterému by byl uživatel jinak ze smlouvy uzavřené s kolektivním správcem oprávněn.

(7) Kolektivnímu správci náleží i oprávnění stanovit zákaz podle § 72 odst. 4 a § 76 odst. 3 s tím, že jej může uplatnit jak pro jednotlivé, tak i pro všechny výkony a zvukové záznamy, k nimž práva kolektivně spravuje.

(8) Kolektivní správce je oprávněn poskytovat uživateli oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany pouze jako nevýhradní.

(9) Poskytne-li hromadnou smlouvou podle odstavce 1 příslušný kolektivní správce licenci

a) k provozování uměleckých výkonů ze zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům nebo k provozování takových zvukových záznamů,

b) k nedivadelnímu provozování hudebních děl s textem či bez textu ze zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům,

c) k rozhlasovému nebo televiznímu vysílání určitého druhu děl,

d) k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání určitého druhu děl, uměleckých výkonů, zvukových záznamů nebo zvukově obrazových záznamů,

e) k půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla s výjimkou počítačového programu nebo k půjčování díla nebo výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam a k půjčování takových záznamů,

f) k zpřístupňování díla, zahrnující i zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, knihovnou6a) jednotlivcům ze strany veřejnosti na požádání podle § 18 odst. 2 pro účely výzkumu a soukromého studia; toto ustanovení se nevztahuje na počítačové programy, zvukové a zvukově obrazové záznamy, vydané notové záznamy díla hudebního či hudebně dramatického a na díla, která jsou předmětem licenčních smluv, nebo jestliže to nositel práva zakázal,

g) k živému nedivadelnímu provozování díla, pokud provozování díla nesměřuje k dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,

platí, že je takto licence poskytnuta nejen ve vztahu k příslušným předmětům ochrany, a jde-li o díla, k příslušným druhům děl nositelů práv smluvně zastupovaných, ale i všech ostatních, kteří se pak považují za zastupované ze zákona. To neplatí pro díla audiovizuální ani díla audiovizuálně užitá, pokud jde o licenci podle písmen c) a e), ani pro takového smluvně nezastupovaného nositele práva, který vůči uživateli a příslušnému kolektivnímu správci účinky hromadné smlouvy pro konkrétní případ či pro všechny případy vyloučí; nemůže však vyloučit účinky hromadné smlouvy v případě licence podle písmene d).

(10) Příslušný kolektivní správce přihlíží při rozdělování a vyplácení odměn, které vybral na základě hromadné smlouvy podle odstavce 9 pro smluvně nezastupované nositele práva k takovým z nich, kteří se u něj za tímto účelem přihlásili k evidenci. Je povinen vyzvat k evidenci ty, pro které odměny vybral a kteří mu jsou známi.

(11) V případě, kdy uživatel předmětů ochrany uzavírá smlouvy, jejichž předmětem je poskytnutí oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany, k nimž takové právo kolektivně spravují více než dva kolektivní správci, je takový uživatel oprávněn požadovat, aby tito kolektivní správci pověřili uzavřením jediné smlouvy společného zástupce podle § 97 odst. 5. Toto ustanovení se použije obdobně i v případě uzavírání kolektivních smluv podle odstavce 4. Pro pověření společného zástupce kolektivních správců podle tohoto ustanovení platí, že se tím sleduje účelný výkon kolektivní správy.

(12) Kolektivní správce, kterému bylo podle § 98 odst. 7 uděleno oprávnění k vybírání odměn pro všechny autory, je povinen poskytnout odměny jinému kolektivnímu správci k rozdělení autorům, jejichž práva tento jiný kolektivní správce spravuje.

§ 102 Zprostředkovatelé kolektivních a hromadných smluv

(1) K usnadnění sjednávání kolektivních smluv, popřípadě smluv hromadných [§ 100 odst. 1 písm. h)] mohou smluvní strany využít jednoho nebo více zprostředkovatelů jmenovaných k tomu účelu ministerstvem z nezávislých odborníků. Zprostředkovatelem pro účely tohoto zákona může být zletilá fyzická osoba způsobilá k právním úkonům, která souhlasí s výkonem této činnosti. Seznam zprostředkovatelů je veřejně přístupný; vede jej ministerstvo s přihlédnutím k návrhům kolektivních správců a uživatelů, popř. jejich sdružení.

(2) Nedohodnou-li se smluvní strany na zprostředkovateli do 30 dnů od předložení návrhu kteroukoli smluvní stranou na sjednání smlouvy podle odstavce 1 zprostředkovatelem, určí zprostředkovatele ministerstvo do 14 dnů od předložení žádosti.

(3) Žádost předkládá zprostředkovateli kterákoli smluvní strana písemně. V žádosti uvede dosavadní stav jednání a připojí svůj návrh a stanovisko druhé smluvní strany. Smluvní strany jsou povinny si poskytovat při zprostředkování potřebnou součinnost.

(4) Zprostředkovatelé jsou povinni být nápomocni při jednání smluvních stran, popřípadě i předkládat stranám vlastní návrhy do 30 dnů od předložení žádosti.

(5) Nevyjádří-li žádná ze stran do 30 dnů od předložení návrhu zprostředkovatele podle odstavce 1 námitky k tomuto návrhu, má se za to, že jej strany přijaly.

(6) Zprostředkovatel má nárok na odměnu, na které se dohodnou smluvní strany, a na náhradu nutně vynaložených nákladů. Nedohodnou-li se smluvní strany se zprostředkovatelem na odměně za jeho činnost při sjednávání kolektivní či hromadné smlouvy, činí odměna zprostředkovatele dvojnásobek minimální mzdy platné pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou7). Odměnu zprostředkovatele a náklady spojené s jeho činností nesou rovným dílem smluvní strany.

§ 103 Dohled ministerstva

(1) Ministerstvo vykonává dohled podle tohoto zákona nad kolektivními správci práv oprávněnými k výkonu kolektivní správy podle tohoto zákona.

(2) Ministerstvo je při výkonu dohledu podle odstavce 1 oprávněno

a) vyžádat si od kolektivního správce informace a předložení podkladů, které jsou potřebné pro výkon dohledu,

b) zjišťovat, zda nedochází k porušování povinností uložených tímto zákonem,

c) ukládat při zjištění závad v dodržování tohoto zákona povinnost k nápravě, stanovit k jejímu splnění přiměřenou lhůtu a ukládat pokuty.

(3) Kolektivní správce je povinen v přiměřené lhůtě stanovené ministerstvem poskytnout pravdivé a úplné informace a součinnost odpovídající oprávněním ministerstva podle odstavce 2.

(4) Náklady vzniklé kolektivnímu správci v souvislosti s prováděním dohledu ministerstva podle odstavce 2 nese tento kolektivní správce.

(5) Nesplní-li kolektivní správce uloženou povinnost k nápravě ve stanovené lhůtě, může mu ministerstvo ke splnění uložené povinnosti uložit donucovací pokutu až do výše 100 000 Kč, a to i opakovaně. Úhrn takto uložených donucovacích pokut nesmí převyšovat 500 000 Kč.

(6) Kolektivnímu správci, který nesplnil povinnost podle odstavce 3, může ministerstvo uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč, a to i opakovaně, nesplnil-li povinnost ani ve lhůtě nově stanovené ministerstvem. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 200 000 Kč. Řízení o uložení pořádkové pokuty lze zahájit nejpozději do 1 měsíce ode dne nesplnění povinnosti.

(7) Zjistí-li ministerstvo porušení povinností kolektivního správce, které pro něj vyplývají z tohoto zákona, může uložit kolektivnímu správci pokutu až do výše 500 000 Kč. Pokuta může být uložena i opakovaně. Pokutu lze uložit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ministerstvo zjistí, že došlo k porušení povinnosti. Při stanovení výše pokuty ministerstvo přihlíží k závažnosti porušení povinnosti a ke způsobenému následku.

(8) Pokuty vybírá a vymáhá ministerstvo a jsou příjmem Státního fondu kultury České republiky.

(9) Uložením povinnosti k nápravě a pokuty podle tohoto zákona není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.

(10) Dohledem ministerstva není dotčen dozor Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle zvláštního právního předpisu8).

§ 104 Pravidla pro rozdělování odměn vybraných kolektivním správcem

(1) Z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c) přísluší,

a) jde-li o přístroj k zhotovení zvukových záznamů a z nenahraných nosičů zvukových záznamů, autorům 50 % a výkonným umělcům a výrobcům zvukových záznamů 50 %, o něž se dělí stejným dílem,

b) jde-li o přístroj k zhotovení zvukově obrazových záznamů a z nenahraných nosičů takových záznamů, 60 % autorům, zejména režisérům audiovizuálních děl, autorům děl literárních, dramatických a hudebně dramatických, autorům děl hudebních s textem nebo bez textu, kameramanům, architektům, scénografům, kostýmním výtvarníkům, výtvarníkům a autorům děl choreografických a pantomimických, a 40 % výkonným umělcům a výrobcům zvukově obrazových záznamů (z toho 25 % výrobcům zvukově obrazových záznamů a 15 % výkonným umělcům).

(2) Z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c), nejedná-li se o odměny podle odstavce 1, a z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. b) a odst. 4 přísluší 60 % autorům (z toho 45 % autorům děl literárních včetně děl vědeckých a děl kartografických a 15 % autorům děl výtvarných umění) a 40 % nakladatelům vydaných děl.

(3) Z odměn vybraných podle § 37 odst. 2 přísluší 75 % autorům děl literárních, včetně děl vědeckých a děl kartografických, a 25 % autorům děl výtvarných.

Hlava V

§ 105

Právo autorské není dotčeno právy souvisejícími s právem autorským ani právem pořizovatele databáze k jím pořízené databázi. Ochrana děl podle práva autorského nevylučuje ochranu stanovenou zvláštními právními předpisy.

Hlava VI

§ 105a SPRÁVNÍ DELIKTY

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi,

b) neoprávněně zasahuje do práva autorského způsobem uvedeným v § 43 odst. 1 nebo 2 anebo v § 44 odst. 1, nebo

c) jako obchodník, který se účastní prodeje originálu díla uměleckého, nesplní oznamovací povinnost podle § 24 odst. 6.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 150 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 50 000 Kč.

§ 105b Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi,

b) neoprávněně zasahuje do práva autorského způsobem uvedeným v § 43 odst. 1 nebo 2 anebo v § 44 odst. 1, nebo

c) jako obchodník, který se účastní prodeje originálu díla uměleckého, nesplní oznamovací povinnost podle § 24 odst. 6.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 150 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta do 100 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. c) pokuta do 50 000 Kč.

§ 105c Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v přenesené působnosti projednává v prvním stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu byl správní delikt spáchán.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby8a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.

Hlava VII

§ 106 USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

(1) Tímto zákonem se řídí právní vztahy, které vznikly ode dne nabytí jeho účinnosti. Právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a práva a povinnosti z nich vzniklé, jakož i práva z odpovědnosti za porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy.

(2) Podle dosavadních předpisů se posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práva, které se podle odstavce 1 řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Doba trvání majetkových práv se řídí tímto zákonem i tehdy, začala-li běžet před jeho nabytím účinnosti. Pokud již doba trvání těchto práv před nabytím účinnosti tohoto zákona uplynula a podle tohoto zákona by ještě trvala, ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se obnovuje na dobu zbývající. Rozmnoženiny předmětů ochrany, ke kterým se doba trvání majetkových práv obnovuje, oprávněně pořízené před nabytím účinnosti tohoto zákona lze však volně rozšiřovat ještě 2 roky po nabytí jeho účinnosti.

(4) Podle tohoto zákona jsou chráněny i předměty ochrany, které nebyly podle dosavadních předpisů chráněny [§ 1 písm. b) body 3, 5 a 6 a § 2 odst. 2] nebo jejichž obsah ochrany byl jiný než podle tohoto zákona. Za výrobce českého zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla zveřejněného v době od 1. 1. 1950 do 31. 12. 1964 se považuje Národní filmový archiv9). Za výrobce zvukově obrazového záznamu audiovizuálních děl zveřejněných v době od 1. 1. 1965 do 31. 12. 1991, k nimž podle zvláštních právních předpisů10) vykonává práva autorská Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, se považuje tento fond.

(5) Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.

(6) Ustanovení odstavce 4 věty prvé se použije přiměřeně, pokud jde o databáze podle § 88, avšak pouze byly-li zhotoveny nejdříve 15 let před účinností tohoto zákona.

(7) Oprávnění k výkonu hromadné správy udělená podle dosavadních předpisů se považují za oprávnění ke kolektivní správě práv podle tohoto zákona. Obsah a rozsah těchto oprávnění uvede ministerstvo do souladu s tímto zákonem a vydá příslušným osobám do 90 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona oprávnění nová.

(8) Správní řízení zahájená před účinností tohoto zákona se ukončí podle tohoto zákona.

§ 107 Ustanovení závěrečná

(1) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na díla autorů a umělecké výkony výkonných umělců, kteří jsou státními občany České republiky, ať byly vytvořeny nebo zveřejněny kdekoli.

(2) Na díla a umělecké výkony cizích státních příslušníků a osob bez státní příslušnosti vztahují se ustanovení tohoto zákona podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů České republiky, a není-li jich, je-li zaručena vzájemnost.

(3) Není-li splněna žádná z podmínek uvedených v odstavci 2, vztahuje se tento zákon na díla autorů a výkony výkonných umělců, kteří nejsou státními občany České republiky, byla-li poprvé v České republice zveřejněna, anebo má-li zde autor či výkonný umělec bydliště.

(4) Trvání práva u děl cizích státních příslušníků nemůže být delší než ve státu původu díla11).

(5) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na zvukové záznamy výrobců zvukových záznamů, kteří mají na území České republiky bydliště nebo sídlo; na zvukové záznamy zahraničních výrobců zvukových záznamů se vztahují za přiměřeného použití ustanovení odstavců 2 a 3.

(6) Na zvukově obrazové záznamy, rozhlasové a televizní vysílání, zveřejněná volná díla podle § 28 odst. 2, díla vydaná nakladatelem podle § 87 a databáze podle § 88 platí ustanovení odstavce 5 obdobně.

Část jedenáctá

§ 117

Zrušují se:

1. Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).

2. Zákon č. 89/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).

3. Zákon č. 86/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb., zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 318/1993 Sb. a zákona č. 237/1995 Sb.

Část dvanáctá

§ 118 ÚČINNOST

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2000.

Příloha k zákonu č. 121/2000 Sb

1. Osoby uvedené v § 24 odst. 6 jsou povinny odvádět odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého na území České republiky příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob. Odměna činí

a) 4 % z části kupní ceny do 50 000 EUR, b) 3 % z části kupní ceny nad 50 000 EUR do 200 000 EUR, c) 1 % z části kupní ceny nad 200 000 EUR do 350 000 EUR, d) 0,5 % z části kupní ceny nad 350 000 EUR do 500 000 EUR, e) 0,25 % z části kupní ceny nad 500 000 EUR.

Celková částka odměny však nesmí přesáhnout 12 500 EUR.

2. Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. a), popřípadě písm. d), které mají sídlo nebo trvalý pobyt, popřípadě pobyt alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, na území České republiky, jsou povinny odvádět odměny dvakrát ročně příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.

3. Jednorázové odměny příslušející při dovozu nebo přijetí nebo při prvním prodeji přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů činí 3 % z prodejní ceny prodaných přístrojů, ať tyto přístroje umožňují nahrávání jenom zvuku nebo jenom obrazu nebo společně zvuku i obrazu nebo jiný záznam. U rozhlasových a televizních přijímačů, které umožňují zhotovení záznamu vysílání, činí odměna 1,5 % z prodejní ceny prodaných přijímačů.

4. Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. b), popřípadě písm. d), které mají sídlo nebo trvalý pobyt, popřípadě pobyt alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, na území České republiky, jsou povinny odvádět odměny dvakrát ročně příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.

5. Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. e) jsou povinny odvádět odměnu příslušející podle § 25 odst. 5 jednou ročně příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.

6. Odměna činí za jednu tiskovou rozmnoženinu díla

a) černobílou 0,20 Kč za stránku,

b) barevnou 0,40 Kč za stránku.

7. Pravděpodobný počet zhotovených tiskových rozmnoženin děl činí u poskytovatelů rozmnožovacích služeb

a) v prostorách knihoven, muzeí, galerií, školských a vzdělávacích zařízení 70 % z celkového počtu tiskových rozmnoženin zhotovených poskytovatelem rozmnožovacích služeb za úplatu,

b) v prostorách archivů, státních úřadů a úřadů územních samosprávných celků a v prostorách jiných poskytovatelů rozmnožovacích služeb 20 % z celkového počtu tiskových rozmnoženin zhotovených poskytovatelem rozmnožovacích služeb za úplatu.

8. Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. c), popřípadě písm. d), které mají sídlo nebo místo podnikání, místo trvalého pobytu, popřípadě pobyt alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, na území České republiky, jsou povinny odvádět odměny dvakrát ročně příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.

9. Za osoby uvedené v § 37 odst. 1 platí odměnu podle § 37 odst. 2 jednou ročně příslušnému kolektivnímu správci stát.

10. Odměna za půjčování činí 0,50 Kč za jednu výpůjčku.

***

Zákon č. 81/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (23. února 2005).

Zákon č. 61/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., a zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.

Zákon č. 216/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (22. května 2006).

Předseda vlády:

Ing. Paroubek v. r.

1) Směrnice Rady 91/250/EHS ze dne 14. května 1991 o právní ochraně počítačových programů.

Směrnice Rady 92/100/EHS ze dne 19. listopadu 1992 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s právem autorským, v platném znění.

Směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se práva autorského a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu.

Směrnice Rady 93/98/EHS ze dne 29. října 1993 o harmonizaci doby ochrany práva autorského a určitých práv s ním souvisejících, v platném znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů práva autorského a práv s ním souvisejících v informační společnosti.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/84/ES ze dne 27. září 2001 o právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví.

1a) § 116 občanského zákoníku.

2) Zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky.

3) Zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, ve znění zákona č. 273/1993 Sb.

4) Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

4b) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

4c) Čl. 4 odst. 3 nařízení Rady (EHS) 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

4a) § 14a odst. 3 a 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 61/2006 Sb.

4d) Zákoník práce.

4e) § 66 odst. 2 obchodního zákoníku.

5) Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.

6a) Zákon č. 257/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

6b) § 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

7) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.

8) Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.

8a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

9) § 6 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů.

10) Zákon č. 241/1992 Sb., ve znění zákona č. 273/1993 Sb.

§ 14 zákona č. 273/1993 Sb.

11) Článek 5 odst. 4 Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl ze dne 9. září 1886, doplněné v Paříži dne 4. května 1896, revidované v Berlíně dne 13. listopadu 1908, doplněné v Bernu dne 20. března 1914 a revidované v Římě dne 2. června 1928, v Bruselu dne 26. června 1948, ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Paříži dne 24. července 1971 (vyhláška č. 133/1980 Sb.).