Vyhláška ministerstva zemědělství o hájení a o době, způsobu a podmínkách lovu některých druhů zvěře

(1) Odstřel zajíců, bažantů a kachen jakož i koroptví (§ 4 odst. 5) smí být prováděn jen na společných honech za účasti nejméně tří střelců. V horských lesních honitbách nebo jejich částech, kde není zajíc normován a přesto se ojediněle vyskytuje a působí škody na lesních kulturách, může okresní národní výbor na žádost uživatele honitby povolit odstřel zajíců i osamělým způsobem lovu. V trvale a dokonale oplocených vinicích, zahradách, ovocných sadech a ovocnářských školkách může být po celý rok loven zajíc a králík divoký; odstřel na těchto plochách, pokud jsou jako honební pozemky součástí honitby, může provést pouze myslivecký hospodář a myslivecká stráž uživatele honitby.

(2) Zajíci smějí být loveni na téže ploše pouze jednou v roce; nejvýše dvakrát v roce smějí být loveni na souvislých lesních plochách o minimální výměře 200 ha.

(3) S výjimkou samostatných a uznaných bažantnic smí být odstřel bažantů prováděn na téže ploše nejvýše třikrát v roce. Odstřel bažantích slepic je dovolen pouze v honitbách, ve kterých je zaveden krotký nebo polodivoký chov bažantů, odchovaná kuřata jsou vypouštěna do honitby a pro něž je ve schváleném plánu mysliveckého hospodaření a lovu povolen lov (včetně odchytu) nejméně 100 kusů bažantí zvěře.

(4) Kachny smějí být stříleny též na tahu, a to nejdříve jednu hodinu před východem a nejpozději jednu hodinu po západu slunce. Tohoto odstřelu se musí zúčastnit nejméně tři střelci společně a musí být při něm použito nejméně jednoho lovecky upotřebitelného psa. Odstřel kachen na tahu je povolen jen jeden den v týdnu, a to v sobotu nebo v neděli.

(5) Odstřel sluk vyháněním pomocí psa je zakázán.

(1) Počet honů v jednotlivých honitbách musí být úměrný honební ploše honitby, skutečnému stavu zvěře a plánu odstřelu; rovněž počet střelců a honců, zúčastněných na jednotlivých honech, musí být úměrný honební ploše, na které se hon koná, počtu lečí a prelimináři odstřelu (počtu zvěře určenému k odstřelu pro jednotlivý hon).

(2) Aby byl zajištěn nutný kmenový stav zvěře k další plemenitbě, musí být jedna pětina celkové honební plochy honitby ponechána jako komora zvěře, na které nesmí být žádný hon prováděn. Tato část musí být ucelena a vykazovat průměrné zazvěření zvěří, na kterou se hon koná. Uvedená omezení se nevztahují na odstřel bažantů v samostatných a uznaných bažantnicích.

(3) Hony se smějí konat jen v sobotu a ve dnech pracovního klidu. Ve výjimečných případech (např. z důvodů bezpečnostních poblíže velkých měst, kde honitby jsou navštěvovány za účelem rekreačním), může okresní národní výbor povolit hony i ve všední den. V honitbách, v nichž byly sjednány pro cizince poplatkové hony, ve státních vyhrazených honitbách a v honitbách, v nichž státní organizace vykonává právo myslivosti na vlastní účet, je možno konat hony i ve všední den; to platí v době od 1. do 15. ledna i pro honitby, v nichž se provedl odchyt zajíců (§ 3 odst. 1).

(1) Myslivecký hospodář je povinen předložit okresnímu národnímu výboru (myslivecký hospodář mysliveckého sdružení též opisem okresnímu výboru Československého mysliveckého svazu) plán honů (kromě střílení kachen na tahu) nejpozději 1 měsíc před stanovenou dobou lovu. Změny v termínech konání jednotlivých honů je povinen hlásit stejným způsobem nejpozději 5 dnů předem.

(2) Myslivecký hospodář nebo v jeho nepřítomnosti jím pověřený vedoucí honu je povinen se přesvědčit, zda všichni zúčastnění střelci mají platné lovecké lístky, zda zbraně jsou v nich řádně zapsány a zda jejich výrobní čísla souhlasí. Zjistí-li u někoho, že jeho lovecký lístek je neplatný nebo zbraň nebo číslo uvedené zbraně nesouhlasí se zápisem v loveckém lístku, je povinen vyzvat jej, aby opustil hon a případ oznámit orgánu veřejné bezpečnosti. Dále je povinen postarat se o správné uspořádání honu a upozornit zvláště na to, aby bylo dbáno bezpečnostních pravidel při použití loveckých zbraní.

(3) Osoby mladší 18 let se smějí zúčastnit jako střelci pouze společných školních honů. Osoby mladší 15 let se nesmějí zúčastnit společných honů.

(4) Pro první tři střelce a pro každých dalších pět střelců musí být při každém společném honu k použití jeden lovecky upotřebitelný pes.

(5) Každá leč musí být ukončena výloží a hon řádně provedeným vyřadem veškeré ulovené zvěře.

(6) Nejpozději následující den po skončení honu musí být provedena dohledávka s použitím lovecky upotřebitelných psů. Při dohledávce může mít loveckou zbraň pouze myslivecký hospodář a myslivecká stráž ustanovená pro honitbu, ve které se dohledávka provádí.

Ustanovení § 5 odst. 2 a 3 a omezení v odst. 4 pokud jde o počet střelců a počet honů, § 6 odst. 1 a 3 a § 7 odst. 1 se nevztahují na honitby, v nichž výkon práva myslivosti byl vyhrazen podle § 18 odst. 1 zákona č. 23/1962 Sb., na honitby ústavů pro výzkum zvěře a honitby organizací v oboru působnosti ministerstva národní obrany.

Okresní národní výbor může v honitbách, které mají výjimečně vysoké stavy zvěře, povolit uživateli honitby na doporučení okresního výboru Československého mysliveckého svazu odchyt přiměřeného počtu zvěře nad schválený plán lovu.

Střílet ondatru pižmovou se zakazuje; v době lovu (§ 2 odst. 1 č. 13) lze ji jen chytat. Není dovoleno chovat ondatry pižmové v zajetí a přepravovat je živé.

(1) Zakazuje se odstřel chovných jelenů, tj. nadějných mladých jelenů I. věkové třídy (2 - 4letých) a chovných korunových jelenů II. věkové třídy (5 - 8letých) a III. věkové třídy (9letých a starších). Z korunových jelenů ve II. a III. věkové třídě se za chovné nepovažují jeleni s krátkým a slabým parožím anebo s krátkými výsadami v koruně. Z korunových jelenů ve III. věkové třídě se za chovné dále nepovažují jeleni s jednostrannou korunou. Jestliže však v honitbách v českých krajích převažuje ve III. věkové třídě počet jelenů se slabým parožím a krátkými výsadami v koruně, s jednostrannou korunou nebo bez ní, určí okresní národní výbor záznamem v plánu chovu spárkaté zvěře, kolik oboustranně korunových jelenů starších 12 let může být v honitbě odstřeleno.

(2) Československý myslivecký svaz provádí každoročně chovatelské přehlídky trofejí. Myslivecký hospodář je povinen předložit okresnímu výboru Československého mysliveckého svazu, v jehož obvodu honitba leží, veškeré trofeje ulovené zvěře spolu s horní a dolní čelistí k posouzení. U trofejí, které bylo povoleno vyvézt do zahraničí, se okresnímu výboru Českého mysliveckého svazu předkládají fotografie trofeje a bodovací tabulka. V jeleních oblastech provádí přehlídku trofejí pouze jeden okresní výbor Československého mysliveckého svazu, pověřený předsednictvem ústředního nebo Slovenského výboru tohoto svazu.

(1) Český myslivecký svaz vede evidenci jestřábů lesních, krahujců obecných, poštolek obecných i jiných dravců, pokud jejich použití k sokolnictví je povoleno (§ 14 odst. 1), a výrů chovaných v zajetí. Chovatelé uvedených loveckých dravců a výrů jsou povinni hlásit Českému mysliveckému svazu všechny lovecké dravce a výry, které chovají v zajetí. Český myslivecký svaz vydá jim pro ně evidenční list a kovové kroužky; bez těchto evidenčních listů a kovových kroužků není chov loveckých dravců a výrů v zajetí povolen.

(2) Uhynutí nebo jinou ztrátu loveckého dravce nebo výra chovaného v zajetí je chovatel povinen hlásit Českému mysliveckému svazu.

(3) Prodej a nákup loveckých dravců a výrů lze provádět jen prostřednictvím Českého mysliveckého svazu.

(1) Sokolnictvím se rozumí držení loveckých dravců a lov zvěře těmito dravci. Loveckými dravci se rozumí jestřáb lesní, krahujec obecný a poštolka obecná, popřípadě jiní dravci, pokud jejich použití k sokolnictví povolí na doporučení Českého mysliveckého svazu ministerstvo zemědělství a výživy a ministerstvo kultury.

(2) Český myslivecký svaz organizuje držitele loveckých dravců. Držitelé loveckých dravců musí být členy klubu sokolníků, který se ustavuje se souhlasem ústředního výboru Českého mysliveckého svazu.

(3) Při lovu zvěře loveckými dravci se vyžaduje lovecký lístek a povolenka k lovu.

Ministerstvo zemědělství může v dohodě s ministerstvem kultury a informací povolit pro určité druhy zvěře a pro určité oblasti na přechodnou dobu výjimky z ustanovení § 1 a 2 této vyhlášky.

Zrušuje se vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 22/1965 Sb., o hájení a o době, způsobu a podmínkách lovu některých druhů zvěře.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 1967.

Náměstek ministra:

Ing. Nágr v. r.

*) Odchyt zvěře v době hájení může povolit okresní národní výbor podle § 29 odst. 3 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti.