Nařízení o boji proti přenosným nemocem

(1) Vznikne-li nebezpečí epidemie, může hlavní hygienik nebo s jeho souhlasem krajský hygienik nařídit mimořádné ochranné očkování proti přenosným nemocem všeho obyvatelstva nebo jeho určité skupiny.

(2) Je-li nebezpečí epidemie, může okresní, po případě krajský hygienik se souhlasem nadřízeného hygienika

a) zakázat nebo omezit výrobu, úpravu, úschovu, dopravu, dovoz, vývoz, prodej a jiné nakládání s předměty, kterými může být šířena nákaza, zejména s poživatinami, a v součinnosti s orgány veterinární služby zakázat nebo omezit jakékoliv nakládání se zvířaty nebo surovinami živočišného původu, kterými může být šířena nemoc přenosná se zvířat na lidi, po případě nařídit hubení takových zvířat,

b) zakázat nebo omezit styk některých skupin obyvatelstva s ostatním obyvatelstvem, zejména omezit cestování obyvatel některých oblastí a omezit dopravu některými oblastmi,

c) zakázat nebo omezit pořádání slavností, divadelních a filmových představení, sportovních a jiných podniků, veřejných i soukromých shromáždění a trhů,

d) uzavřít dětská a výchovná zařízení všeho druhu, jakož i ubytovací podniky, po případě zastavit přijímání dětí i dospělých do těchto zařízení a podniků,

e) uzavřít nebo omezit provoz zařízení společného stravování,

f) zakázat nebo omezit používání studní, pramenů, rybníků, potoků a řek, koupališť přírodních i krytých, očistných lázní a prádelen,

g) nařídit v rámci ohniskové desinfekce obyvatelstvu hromadné hubení škodlivých živočichů.

(1) Všechny osoby, které vyměšují zárodky břišního tyfu, paratyfu B a ostatních salmonelos, úplavice a záškrtu, po případě i jiné osoby vyměšující choroboplodné zárodky nebo cizopasníky, které musí být hlášeny a vedeny v evidenci podle § 2 odst. 3 (dále jen „nosiči choroboplodných zárodků“), musí se podrobit zvláštním opatřením nařízeným okresním hygienikem, aby se zabránilo ohrožení zdraví občanů.

(2) Nosič choroboplodných zárodků je povinen zejména

a) podrobit se stálému lékařskému dohledu a pravidelnému bakteriologickému vyšetřování, jakož i léčení a dostavit se za tím účelem do příslušného zdravotnického zařízení,

b) zachovávat hygienické zásady podle pokynů orgánů hygienické a protiepidemické služby nebo obvodního (dílenského) lékaře,

c) podrobit se karanténě v případech, kdy mu to bude nařízeno proto, že nezachovává pokynů zdravotnických orgánů a ohrožuje tak svým jednáním zdraví jiných osob,

d) provádět podle pokynů orgánů hygienické a protiepidemické služby stálou desinfekci výmětů,

e) hlásit neprodleně každou, i zamýšlenou změnu zaměstnání a pobytu okresnímu hygieniku příslušnému podle dosavadního bydliště,

f) je-li to nařízeno orgány hygienické a protiepidemické služby, opustit činnost, při níž by ohrožoval zdraví ostatních spolupracovníků nebo osob svěřených jeho péči, nebo při níž přichází do styku přímo nebo nepřímo s poživatinami nebo s léčivy anebo jinak ohrožuje zdraví občanů.

(3) Zaměstnavatel je povinen na výzvu orgánů hygienické a protiepidemické služby přeřadit podle možnosti svého zaměstnance, který se stal nosičem choroboplodných zárodků, k takové práci, při níž by neohrožoval zdraví ostatních spolupracovníků nebo osob svěřených jeho péči, nepřicházel do styku přímo nebo nepřímo s poživatinami ani jinak neohrožoval zdraví občanů.

(4) Podrobné předpisy, zejména o evidenci nosičů choroboplodných zárodků a o jejich zaměstnávání vydá ministerstvo zdravotnictví.

(1) Rekonvalescenti po přenosných nemocech jsou na příkaz orgánů hygienické a protiepidemické služby povinni se podrobit podle povahy své nemoci opatřením uvedeným v § 16 odst. 2, a je-li to třeba, jsou vedeni v evidenci. Ustanovení § 16 odst. 3 platí obdobně i pro tyto rekonvalescenty.

(2) Podrobné předpisy vydá ministerstvo zdravotnictví.

Převozy nemocných přenosnými nemocemi mohou být prováděny pouze vozidly zvláště k tomu určenými. Organisaci a způsob převozu stanoví ministerstvo zdravotnictví zvláštními směrnicemi.

(1) Laboratorní vyšetřování a zkoumání materiálu, který obsahuje zárodky přenosných nemocí, je dovoleno jen ve zdravotnických a veterinárních zařízeních, jakož i ve výzkumných ústavech, učilištích a závodech, u nichž vyplývá z výměru o jejich zřízení, že takové vyšetřování a zkoumání je v souvislosti s jejich činností.

(2) Laboratorní vyšetřování a zkoumání materiálu, který obsahuje zárodky přenosných nemocí, jakož i odebírání takového materiálu od osob nemocných nebo podezřelých z onemocnění nebo od osob podezřelých z nákazy nebo zemřelých na přenosnou nemoc, jakož i od zvířat nemocných nemocí přenosnou se zvířat na lidi nebo od zvířat podezřelých nebo uhynulých na takovou nemoc je dovoleno jen lékařům a veterinárním lékařům, po případě jiným osobám, které k tomu mají zvláštní způsobilost a které k tomu určí vedoucí zařízení ústavu, učiliště nebo závodu (odstavec 1).

(3) Ministerstvo zdravotnictví vydá podrobné předpisy o tom, jakou způsobilost musí mít osoby zacházející s materiálem, který obsahuje zárodky přenosných nemocí, jak se s takovým materiálem zachází, jak mají být umístěny a zařízeny prostory, v nichž se s takovým materiálem zachází, a jak má být upraven provoz v těchto prostorách, po případě v celém zařízení (ústavu, učilišti, závodu).

O hygienické a protiepidemické ochraně státních hranic platí zvláštní předpisy.

(1) O nákladech na hygienická a protiepidemická opatření, jakož i o náhradě škody v souvislosti s těmito opatřeními a o nákladech na léčení přenosných nemocí platí zvláštní předpisy.

(2) V zájmu účinného léčení může stát poskytnout hospodářskou podporu nemocným tuberkulosou.

Podle § 17 odst. 1 zákona č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické péči, jsou zrušeny všechny předpisy, pokud odporují ustanovením tohoto nařízení; zejména jsou zrušeny

1. zákon č. 60/1948 Sb., o potírání nemocí přenosných na lidi,

2. zákon č. 61/1948 Sb., o některých ochranných opatřeních proti tuberkulose,

3. zákon č. 158/1949 Sb., o boji proti pohlavním nemocem.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 1955.

Ing. Jankovcová v. r.

Plojhar v. r.