§ 165 občanský zákoník – Uspokojení ze zástavy
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 165 občanského zákoníku stanoví, že pokud dlužník včas nesplní dluh zajištěný zástavním právem, má zástavní věřitel právo uspokojit svou pohledávku z prodeje zástavy, přičemž v případě více zástavních práv se pohledávky uspokojují postupně podle doby jejich vzniku. (§ 165 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Uspokojení ze zástavy
- Týká se: věřitel
- Judikatura: na § 165 odkazuje 95 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
(1) Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem splněna včas, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy. Totéž právo má zástavní věřitel, jestliže pohledávka byla po své splatnosti splněna jen částečně nebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky.
(2) Vznikne-li na zástavě více zástavních práv, uspokojují se zajištěné pohledávky postupně v pořadí určeném podle doby vzniku zástavních práv.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud dlužník nezaplatí dluh (nebo jeho část, případně příslušenství) včas, může zástavní věřitel prodat zástavu (např. nemovitost, auto) a z výtěžku prodeje si vzít to, co mu dlužník dluží.
- Zástavní věřitel nemusí čekat na úplné nesplacení dluhu; stačí, že dlužník nesplní dluh včas, byť jen částečně, nebo nezaplatí příslušenství (např. úroky).
- Pokud na jedné zástavě existuje více zástavních práv (např. dům je zastaven několika bankám), přednostně se uspokojí ten věřitel, jehož zástavní právo vzniklo dříve.
Na co si dát pozor
- Pořadí uspokojení věřitelů je striktně dáno dobou vzniku zástavního práva, což je klíčové pro věřitele s pozdějšími zástavními právy.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 165
Jak soudy aplikují § 165
Ustálená rozhodovací praxe dovolacího soudu vychází z toho, že akcesoritu zástavního práva je třeba chápat – jak vyplývá zejména z ustanovení § 152 a § 165 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (ve znění účinném do 31. 12. 2013 – dále jen „obč. zák“) – ve vztahu k zajištěné pohledávce a nikoliv také k osobě dlužníka.
Tam dovodil, že v souladu s uhrazovací funkcí zástavního práva vyplývající z § 152 a § 165 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), má podle § 28 odst. 1 ZKV věřitel pohledávky zajištěné zástavním právem (oddělený věřitel) v konkursu právo na její uspokojení (v rozsahu a pořadí stanoveném v § 28 odst. 2 až 4 ZKV) jen z výtěžku dosaženého zpeněžením zástavy, jemuž zástava podléhá spolu se svým příslušenstvím, přírůstky a …
Konečně, jde-li o právo na uspokojení pohledávky z titulu smlouvy ze zajištění (rozuměj z výtěžku zpeněžení sporných nemovitostí), odvolací soud – cituje ustanovení § 152, § 156 odst. 1 a 2, § 157 odst. 1 a § 165 odst. 1 a 2 obč. zák. a odkazuje na ustanovení § 231 odst. 2, § 232 a § 298 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – dovodil, že zástavní smlouva je platná a zástavní právo ke sporným nemovitostem bylo podle ní „řádně vloženo“ do katastru nemovitostí.
Související
§ 1375 Zánik zástavního práva (Zákon občanský zákoník)§ 151f (Zákon, kterým se mění, doplňuje a upravu)§ 129g (Hospodářský zákoník)§ 129g (Zákon, kterým se mění a doplňuje hospodá)§ 200z (Zákon, kterým se mění zákon č. 40/1964 S)