§ 472 občanský zákoník – Stát, jemuž dědictví připadlo, odpovídá za zůstavitelovy…
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 472 stanovuje, že stát, jemuž připadne dědictví, odpovídá za dluhy zůstavitele a náklady pohřbu stejně jako dědic, a upravuje způsob úhrady peněžitých dluhů v takovém případě. Pokud dědictví připadne státu (například proto, že nejsou žádní dědici ze zákona ani ze závěti), stát přebírá odpovědnost za dluhy zemřelého a za náklady spojené s jeho pohřbem. (§ 472 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Týká se: věřitel, dědic
- Judikatura: na § 472 odkazuje 41 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
(1) Stát, jemuž dědictví připadlo, odpovídá za zůstavitelovy dluhy a za přiměřené náklady jeho pohřbu stejně jako dědic.
(2) Není-li možno uhradit peněžitý dluh zcela nebo zčásti penězi z dědictví, může stát použít k úhradě i věcí, které jsou předmětem dědictví a které svou hodnotou odpovídají výši dluhu. Odmítne-li věřitel přijetí těchto věcí, může stát navrhnout likvidaci dědictví.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud dědictví připadne státu (například proto, že nejsou žádní dědici ze zákona ani ze závěti), stát přebírá odpovědnost za dluhy zemřelého a za náklady spojené s jeho pohřbem.
- Stát odpovídá za tyto dluhy a náklady stejně jako běžný dědic, tedy do výše ceny nabytého dědictví.
- Jestliže peněžní dluhy nelze uhradit penězi z dědictví, stát může k úhradě použít i věci, které jsou součástí dědictví a jejichž hodnota odpovídá výši dluhu.
- Pokud věřitel odmítne přijmout tyto věci jako úhradu, stát může navrhnout likvidaci dědictví.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 472
Jak soudy aplikují § 472
Vzhledem ke změně právní úpravy je nezbytné se zabývat otázkou, zda se dosavadní výše vyslovené právní závěry uplatní i po 1. 1. 2014, kdy nabyl účinnosti zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ o. z.“). Ustanovení § 472 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) stanovilo, že není-li možno uhradit peněžitý dluh zcela nebo zčásti penězi z dědictví, může stát použít k úhradě i věcí, které jsou předmětem dědictví a které svou hodnotou odpovídají výši dluhu.
V řízení lze ihned pokračovat jen tehdy, bylo-li nepochybně zjištěno, že zůstavitel zanechal takový majetek, že zůstavitelovi dědici (stát, má-li mu dědictví připadnout podle ustanovení § 462 obč. zák.) budou zcela jistě odpovídat ve smyslu ustanovení § 470 a § 472 obč. zák. za všechny zůstavitelovy dluhy (a za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele) v plném rozsahu; v takovém případě soud v řízení ustanoví žalovaným „neznámým dědicům“ zemřelého dlužníka opatrovníka (§ 29 odst. 1 o. s. ř.). V ostatních případech, zejména tehdy, je-li dosud …
Státu proto nepřísluší právo dědictví odmítnout a nese odpovědnost za zůstavitelovy dluhy a přiměřené náklady jeho pohřbu, i když v odpovědnosti za dluhy zůstavitele je oproti jiným dědicům zvýhodněn (§ 472 odst. 2 obč. zák.). Odúmrť nepředstavuje případ, kdy by si stát „přisvojoval“ zůstavitelův majetek, který nenabyl žádný dědic (obdobně jako by šlo např. o opuštěné věci).