§ 13a zákon, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Vyžaduje-li to zájem dítěte a výchovná opatření podle § 13 odst
Zákon, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony · 401/2012 Sb. · Rodinné právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 13a zákona 401/2012 umožňuje soudu dočasně odejmout dítě z péče rodičů nebo jiné osoby odpovědné za výchovu a umístit ho do specializovaného zařízení, pokud výchovná opatření podle § 13 odst. 1 nevedla k nápravě a vyžaduje to zájem dítěte. (§ 13a zákona č. 401/2012 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: dítě, soud, rodič, obec
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „přitom dítěti nařídí nejdéle na 3 měsíce pobyt ve“
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „…doba nepřetržitého trvání výchovného opatření podle odstavce 1 nesmí přesáhnout 6 měsíců.“
- Odkazuje na: § 13, § 14
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 401/2012 Sb.
(1) Vyžaduje-li to zájem dítěte a výchovná opatření podle § 13 odst. 1 nevedla k nápravě, může soud dočasně odejmout dítě z péče rodičů nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte; přitom dítěti nařídí nejdéle na 3 měsíce pobyt ve
a) středisku výchovné péče nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, nebo
b) zařízení poskytovatele zdravotních služeb nebo v domově pro osoby se zdravotním postižením.
(2) Není-li možné zajistit dítěti potřebnou ochranu a pomoc jiným výchovným opatřením nebo opatřením sociálně-právní ochrany a zároveň není možné zajistit péči o dítě náhradní rodinnou péčí, zejména pěstounskou péčí na přechodnou dobu, může soud rozhodnout o svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle odstavce 1 písm. a), jde-li o dítě,
a) které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo zdraví vážně ohroženy,
b) které se ocitlo bez péče přiměřené jeho věku,
c) tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané, nebo
d) které se ocitlo v prostředí nebo situaci, které závažným způsobem ohrožují jeho základní práva.
(3) Soud v rozhodnutí označí zařízení, do kterého má být dítě podle odstavce 1 umístěno. Přitom přihlédne k zájmům dítěte a k vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Soud dbá na umístění dítěte co nejblíže bydlišti rodičů nebo jiných osob dítěti blízkých.
(4) V souvislosti s řešením sporu rodičů o výchově dítěte může soud rozhodnout o pobytu dítěte v zařízení poskytovatele zdravotních služeb podle odstavce 1 písm. b), jen vyžaduje-li to zdravotní stav dítěte a za podmínek, že
a) je prokázáno, že existuje naléhavá potřeba umístění dítěte do tohoto zařízení s ohledem na zájem dítěte a jeho další citový, psychický a rozumový vývoj,
b) nepostačuje využití jiných opatření k ochraně dítěte,
c) je soudem předem omezena doba pobytu dítěte v zařízení poskytovatele zdravotních služeb a
d) současně je rodičům uložena povinnost využít odbornou poradenskou pomoc směřující k nápravě vztahů v rodině.
(5) Soud může dobu trvání výchovného opatření podle odstavce 1 zcela výjimečně prodloužit, zejména v případě, že si rodiče nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte prokazatelně upravuje své poměry tak, aby mohla převzít dítě do osobní péče. Celková doba nepřetržitého trvání výchovného opatření podle odstavce 1 nesmí přesáhnout 6 měsíců.
(6) Doby pobytu dítěte ve středisku výchovné péče, v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, v zařízení poskytovatele zdravotních služeb nebo v domově pro osoby se zdravotním postižením, který je uložen na základě předběžného opatření podle § 76 nebo § 76a občanského soudního řádu nebo výchovného opatření podle odstavce 1, se pro účely posouzení celkové doby nepřetržitého trvání výchovného opatření podle odstavce 5 sčítají. Povolení přechodného pobytu (návštěvy) u rodičů nebo jiných osob podle § 30 nemá na celkovou dobu trvání výchovného opatření podle odstavce 5 vliv.“.
22. § 14 zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud může rozhodnout o dočasném umístění dítěte do střediska výchovné péče, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, zařízení poskytovatele zdravotních služeb nebo domova pro osoby se zdravotním postižením.
- Toto opatření je časově omezené, primárně na dobu nejdéle 3 měsíců, s možností prodloužení na celkovou maximální dobu 6 měsíců.
- Při rozhodování o umístění soud přihlíží k zájmům dítěte a vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností a snaží se umístit dítě co nejblíže bydlišti rodičů nebo jiných osob dítěti blízkých.
- V případě sporu rodičů o výchovu může soud rozhodnout o pobytu dítěte v zařízení poskytovatele zdravotních služeb pouze, pokud to vyžaduje zdravotní stav dítěte a jsou splněny další specifické podmínky, včetně uložení povinnosti rodičům využít odbornou poradenskou pomoc.
Na co si dát pozor
- Toto opatření je krajní řešení, které následuje až poté, co předchozí výchovná opatření podle § 13 odst. 1 (napomenutí, dohled, omezení) nevedla k nápravě.
- Soud může rozhodnout o tomto opatření i v situacích, kdy se dítě ocitlo bez jakékoliv péče, je ohrožen jeho život nebo zdraví, je týrané, zneužívané nebo se ocitlo v prostředí, které závažným způsobem ohrožuje jeho základní práva, a nelze zajistit jinou ochranu nebo náhradní rodinnou péči.
- Celková doba trvání tohoto dočasného opatření nesmí přesáhnout 6 měsíců.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.