§ 43 zákon, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Soud může nařídit výchovné opatření pro dítě
Zákon, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony · 401/2012 Sb. · Rodinné právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 43 zákona 401/2012 stanoví, že soud může nařídit výchovné opatření pro dítě, pokud je to v zájmu jeho řádné výchovy a orgán sociálně-právní ochrany dětí tak neučinil, přičemž soud následně sleduje dodržování a účinnost tohoto opatření. (§ 43 zákona č. 401/2012 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: dítě, manžel, soud, rodič
- Odkazuje na: § 45a, Zákon o sociálně-právní ochraně dětí (359/1999 Sb.)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 401/2012 Sb.
(1) Vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, a neučiní-li tak orgán sociálně-právní ochrany dětí, může soud rozhodnout o výchovném opatření podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí13).
(2) Soud sleduje, zda je dodržováno výchovné opatření, o kterém rozhodl, a hodnotí jeho účinnost zpravidla v součinnosti s orgánem sociálně-právní ochrany dětí, případně dalšími osobami.
(3) Učinil-li orgán sociálně-právní ochrany dětí výchovné opatření podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, nepotřebuje schválení soudu.
13) § 13 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.“.
2. V § 45 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Dítě je možno svěřit i do společné výchovy manželů. Rozvodem manželství společná výchova manželů zaniká. Rozvodu manželství musí předcházet nová úprava práv a povinností manželů k dítěti. Zemře-li jeden z manželů, zůstává dítě ve výchově druhého manžela.
(3) Do výchovy jen jednoho manžela je možno dítě svěřit pouze se souhlasem druhého manžela. Tohoto souhlasu není třeba, jestliže druhý z manželů není plně způsobilý k právním úkonům nebo je-li opatření tohoto souhlasu spojeno s překážkou těžko překonatelnou.“.
3. V § 45 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Pokud není možné rodičům uložit vyživovací povinnost k dítěti, ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí.“.
4. § 45a včetně poznámky pod čarou č. 14 zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud může zasáhnout a nařídit výchovné opatření, pokud má za to, že je to pro řádnou výchovu dítěte nezbytné a orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) to neudělal.
- Soud, který výchovné opatření nařídil, má povinnost kontrolovat, zda je toto opatření dodržováno a zda plní svůj účel.
- Při kontrole účinnosti výchovného opatření soud obvykle spolupracuje s OSPOD a případně i s dalšími osobami.
- Pokud výchovné opatření nařídí přímo OSPOD, nepotřebuje k tomu souhlas soudu.
Na co si dát pozor
- Soud může nařídit výchovné opatření pouze tehdy, pokud to vyžaduje zájem na řádné výchově dítěte.
- Soudní rozhodnutí o výchovném opatření přichází v úvahu, pokud OSPOD sám takové opatření nenařídil.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.