Zákon o kontrole v České a Slovenské Federativní Republice

Jestliže provádí u téže kontrolované osoby kontrolní činnost současně více kontrolních orgánů, jsou si tyto orgány povinny poskytovat vzájemně pomoc.

(1) Kontrolní orgány jsou povinny upozorňovat ostatní státní orgány na zjištěné nedostatky, jejichž řešení náleží do působnosti těchto orgánů, zejména na porušování právních předpisů a opatření vydaných na jejich základě.

(2) Kontrolní orgány podávají příslušným státním orgánům podněty, jestliže v souvislosti s výkonem kontroly zjistí nedostatky v platných právních předpisech.

Federální státní orgány, provádějící v rámci své působnosti vyhodnocování výsledků kontroly, jsou oprávněny požadovat od kontrolních orgánů doplnění údajů potřebných k zajištění srovnatelnosti výsledků kontroly. Kontrolní orgány jsou povinny takovému dožádání v nejkratší možné lhůtě vyhovět.

(1) V rozsahu stanoveném zvláštními předpisy jsou kontrolní orgány povinny oznamovat stanovené skutečnosti příslušným státním orgánům a vyhovovat jejich dožádání.1)

(2) Kontrolní orgány oznamují orgánům činným v trestním řízení podezření z trestné činnosti zjištěné již v průběhu kontroly. V takovém případě pověřená osoba nebo vedoucí kontrolní skupiny projedná s orgánem činným v trestním řízení další postup při provádění kontroly, doložení kontrolních zjištění a způsob předání výsledků kontroly.

Ustanovení této části upravují oprávnění a povinnosti federálního ministerstva kontroly (dále jen „ministerstvo“) v jednotlivých oblastech kontrolní působnosti a ve vztazích k ústředním orgánům státní správy federace a orgánům jim naroveň postaveným a k Federálnímu shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky, jeho předsednictvu, sněmovnám a výborům (dále jen „Federální shromáždění a jeho orgány“).

Plán kontrolní činnosti ministerstva schvaluje Federální shromáždění po projednání ve vládě České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen „vláda“). Ve věcech obrany a ve věcech bezpečnosti v působnosti federace tak činí Federální shromáždění a Rada obrany státu, která rovněž stanoví rozsah a způsob prováděné kontroly.

Ministerstvo kontroluje plnění úkolů federální státní správy ústředními orgány státní správy federace a orgány jim podřízenými, jakož i dalšími státními orgány a jinými právnickými osobami, jejichž působnost v oblasti veřejné správy je založena zákonem Federálního shromáždění (dále jen „kontrolované orgány“). Při výkonu této působnosti posuzuje soulad kontrolované činnosti s právními předpisy a opatřeními vydanými na jejich základě, její věcnou správnost, účelnost a hospodárnost.

Ministerstvo kontroluje činnost právnických osob zapojených příjmy a výdaji na státní rozpočet federace, jejichž zakladateli nebo zřizovateli jsou ústřední orgány státní správy federace, federálních účelových fondů (dále jen „kontrolované organizace“), včetně hospodářských a účetních operací prováděných těmito osobami. Při výkonu této působnosti posuzuje soulad kontrolované činnosti s právními předpisy a opatřeními vydanými na jejich základě a v souvislosti s užíváním svěřeného majetku a využíváním svěřených prostředků též její účelnost a hospodárnost.

(1) Ministerstvo kontroluje činnost státních podniků, jejichž zakladateli jsou ústřední orgány státní správy federace, jakož i činnost podniků zahraničního obchodu v působnosti federace a ostatních právnických osob zřízených zákonem Federálního shromáždění, které provádějí podnikatelskou činnost, s výjimkou právnických osob zapojených svými příjmy a výdaji nebo finančními vztahy na státní rozpočet federace (dále jen „kontrolované podniky“). Při výkonu této působnosti posuzuje soulad kontrolované činnosti s právními předpisy a opatřeními vydanými na jejich základě. V souvislosti s užíváním svěřeného majetku federace a s využíváním svěřených státních prostředků posuzuje též účelnost a hospodárnost.

(2) Vůči kontrolovaným podnikům je ministerstvo oprávněno provádět kontrolu též v případech, kdy jim mají být poskytnuty prostředky ze státního rozpočtu federace nebo federálních účelových fondů nebo kdy jim mají federální ústřední orgány státní správy poskytnout státní záruku, včetně záruk za jimi vydané dluhopisy a návratné finanční výpomoci. Při této kontrole sleduje předpoklady pro účelné využití prostředků nebo pro řádné plnění závazků.

(1) Ministerstvo provádí i kontrolu hospodářských a účetních operací jiných osob, než které jsou uvedeny v ustanoveních § 29, 30 a 31, pokud se jedná o

a) právnické osoby s majetkovou nebo finanční účastí federace,

b) osoby, jimž mají být nebo byly poskytnuty prostředky ze státního rozpočtu federace nebo federálních účelových fondů,

c) osoby, jimž ústřední orgány státní správy federace mají poskytnout nebo poskytly státní záruky, včetně záruk za jimi vydané dluhopisy a návratné finanční výpomoci,

d) osoby, jimž byly poskytnuty úlevy z daňových povinností vůči federaci,

e) osoby, které plní povinnosti vyplývající ze státních zakázek federace, pokud jim byla nebo má být poskytnuta záloha.

Kontrolu podle písmene b) až e) je ministerstvo oprávněno provádět jen na základě vyžádání Federálního shromáždění a jeho orgánů nebo vlády (dále jen „žadatel“).

(2) Při výkonu působnosti podle odstavce 1 ministerstvo posuzuje soulad hospodářských a účetních operací s právními předpisy a opatřeními vydanými na jejich základě a efektivnost hospodaření. V případech, kdy mají být osobám uvedeným v odstavci 1 písm. b), c) a e) poskytnuty prostředky, záruky nebo zálohy tam uvedené, sleduje předpoklady pro účelné využití prostředků nebo pro řádné plnění závazků.

Ministerstvo kontroluje ve věcech obrany a ve věcech bezpečnosti v působnosti federace činnost všech právnických osob a podnikatelů. Při výkonu této působnosti posuzuje soulad kontrolované činnosti s právními předpisy a opatřeními vydanými na jejich základě. Sleduje rovněž účelnost a hospodárnost plnění úkolů, které z uvedených právních předpisů a opatření vyplývají.

Kontrolní působnost ministerstva se nevztahuje na

a) rozhodovací činnost jiných státních orgánů, než orgánů státní správy,

b) rozhodování ve správním řízení.

(1) Pověřené osoby mohou požadovat, aby kontrolované osoby odstranily ve stanovené lhůtě kontrolou zjištěné nedostatky s výjimkou případů, kdy je kontrola prováděna podle § 32 odst. 1 písm. b) až e).

(2) O závažnějších nebo rozsáhlejších nedostatcích informují pověřené osoby nebo ministerstvo podle povahy věci státní orgány, které

a) jsou nadřízeny kontrolovaným orgánům,

b) řídí kontrolované organizace,

c) jsou zakladateli nebo zřizovateli kontrolovaných podniků.

Přitom uvedou, zda byla uložena povinnost podle odstavce 1.

(3) O zjišťěném porušení právních povinností a povinností vyplývajících z opatření vydaných na základě právních předpisů jednáním pracovníků kontrolovaných orgánů, uvědomí pověřené osoby vždy vedoucího příslušného kontrolovaného orgánu a jde-li o porušení povinnosti tímto vedoucím, vedoucího nadřízeného orgánu.

(4) Při provádění kontroly podle § 33 informuje ministerstvo o zjištěných nedostatcích vládu a podle povahy věci též Federální shromáždění nebo jeho orgán, federální ministerstvo obrany nebo federální ministerstvo vnitra. Informuje též orgány, které vykonávají ve věcech obrany a bezpečnosti dozor podle zvláštních předpisů. Pokud si to v rámci své působnosti vyhradí Rada obrany státu, informuje též Radu obrany státu.

(5) Je-li to nezbytné, ministerstvo uloží povinnost podle odstavce 1 i státním orgánům uvedeným v odstavci 2, s výjimkou případů, kdy kontrolovanými orgány jsou ústřední orgány státní správy a orgány jim naroveň postavené.

(6) Na postup podle odstavců 1 a 5 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(1) Při provádění kontroly podle § 32 písm. b) až e) předkládá ministerstvo kontrolní zjištění žadateli.

(2) Ministr nebo jím pověřený pracovník je oprávněn účastnit se projednávání kontrolního zjištění žadatelem.

Za porušení právních povinností, včetně povinností vyplývajících z postupu podle ustanovení § 35 odst. 1 a 5, které bylo zjištěno při výkonu kontroly, může ministerstvo uložit kontrolovaným podnikům (§ 31) nebo podnikatelům (§ 32) pokutu až do výše 1 000 000 Kčs.

Pracovníkům kontrolovaných organizací, kteří zavinili porušení povinností uvedených v § 37, může ministerstvo uložit pokutu až do výše 20 000 Kčs.

(1) Při stanovení výše pokuty ukládané podle ustanovení § 37 přihlédne ministerstvo k charakteru protiprávního jednání, k rozsahu jeho následků a k případnému opakovanému porušení povinnosti nebo ke skutečnosti, že bylo porušeno více povinností. Při stanovení výše pokuty ukládané podle § 38 přihlédne ministerstvo rovněž k míře zavinění.

(2) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy ministerstvo zjistilo porušení právní povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(3) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu federace. Lhůta splatnosti pokut činí nejméně 30 dnů.

(4) Pokutu podle § 37 a 38 ministerstvo neuloží,

a) byla-li za totéž porušení povinnosti uložena příslušným orgánem pokuta podle zvláštních předpisů nebo

b) je-li protiprávní jednání postižitelné podle zvláštních předpisů jiným správním orgánem vyšší pokutou; v tomto případě dá ministerstvo neprodleně podnět k řízení podle těchto zvláštních předpisů.

Ministerstvo informuje o prováděných kontrolách věcně příslušné ústřední orgány státní správy federace a orgány jim naroveň postavené. Nebrání-li tomu účel kontroly, činí tak před jejím zahájením.

Ministerstvo se může dohodnout s ústředními orgány republik pro kontrolu na účasti svých pracovníků při kontrolní činnosti prováděné těmito orgány nebo na účasti pracovníků těchto orgánů při kontrolní činnosti prováděné ministerstvem.

(1) Ministerstvo provádí kontrolní činnost pro potřeby Federálního shromáždění na základě a v rozsahu usnesení Federálního shromáždění a jeho orgánů.

(2) Při provádění kontroly podle odstavce 1 se pověřené osoby prokazují zvláštním pověřením, které obsahuje odkaz na příslušné usnesení a vymezení okruhu kontrolovaných osob a předmětu kontroly.

Podle povahy dožádání předkládá ministerstvo Federálnímu shromáždění a jeho orgánům kontrolní zjištění nebo vyžádané podklady.

Při kontrole podle této hlavy mohou pověřené osoby nebo ministerstvo ukládat opatření směřující k nápravě a pokuty podle hlavy první.

(1) Orgány státní správy, právnické osoby zapojené příjmy a výdaji na státní rozpočet federace a státní podniky v působnosti České a Slovenské Federativní Republiky jsou povinny zajistit ve své působnosti provádění samostatné specializované vnitřní kontrolní činnosti.

(2) Vnitřní kontrolní činnost podle odstavce 1 je zaměřena zejména

a) na dodržování obecně závazných právních předpisů,

b) na dodržování požadavků účelnosti a hospodárnosti při plnění úkolů státní správy a při nakládání s majetkem federace a s prostředky ze státního rozpočtu federace,

c) proti zneužívání postavení zaměstnanců nebo pracovníků orgánů, organizací a podniků, uvedených v odstavci 1, na úkor třetích osob nebo na úkor státu.

(3) Ustanovení odstavce 2 se rovněž vztahují na orgány nebo organizační části podřízené orgánům, organizacím a podnikům, uvedeným v odstavci 1.

Výkon vnitřní kontroly nesmí zasahovat do právních poměrů třetích osob.

Osoby, jejichž odborná způsobilost nebyla ověřena ústředním orgánem státní správy (§ 3 odst. 3), mohou vykonávat kontrolní činnost pouze do dne stanoveného prováděcím předpisem.

Ustanoveními části druhé nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů, platných ke dni účinnosti tohoto zákona, upravující vztahy mezi kontrolními orgány a kontrolovanými osobami.

(1) Ode dne účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti pro federální ministerstvo kontroly ustanovení § 11 až 16 zákona č. 103/1971 Sb., o lidové kontrole.

(2) Ode dne nabytí účinnosti zákona národní rady, upravujícího oprávnění a postup ústředních orgánů republiky pro kontrolu, pozbývají pro tuto republiku platnosti ustanovení § 11 až 16 zákona č. 103/1971 Sb., o lidové kontrole.

(1) Ke dni účinnosti zákona se zrušují:

1. zákon č. 103/1971 Sb., o lidové kontrole, s výjimkou ustanovení § 11 až 16,

2. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 23/1973 Sb., o závodních komisích lidové kontroly v organizacích řízených orgány Československé socialistické republiky,

3. vyhláška ministra státní kontroly č. 75/1959 Ú. l., kterou se vydávají metodické pokyny pro kontrolní činnost,

4. zásady kontroly v národním hospodářství a ve státní správě č. 66/1982 Sb.

(2) Ode dne nabytí účinnosti zákona druhé národní rady, upravujícího oprávnění a postup ústředních orgánů republiky pro kontrolu, se zrušují § 11 až 16 zákona č. 103/1971 Sb., o lidové kontrole.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

1) Např. § 8 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

2) Např. zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 203/1964 Sb., o úpravě některých úkolů státní správy v civilním letectví, zákon č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 51/1964 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení, zákon č. 84/1987 Sb., o státním zkušebnictví, zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole, zákon č. 563/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech federace.

3) Čl. 12 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod (ústavní zákon č. 23/1991 Sb.).

4) § 100 odst. 2 trestního řádu.

§ 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

5) Např. § 9 odst. 1 zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, § 2 odst. 1 vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČSR č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem, § 2 odst. 1 vyhlášky ministerstva zdravotnictví SSR č. 103/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem, § 8 odst. 1 trestního řádu.

6) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb.

7) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

8) § 87 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

§ 87 zákona SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích.