Úplné znění zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu představují pohledávku z vkladu se zvláštním režimem.

(2) Při zakládání účtu podle odstavce 1 nebo při nejbližší dispozici s tímto již existujícím účtem je majitel účtu povinen bance písemně oznámit, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky představující pohledávku více osob, doložit podíl každé z nich, identifikovat tyto osoby v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a pravdivost údajů prokázat. Banka nakládá s vkladem na tomto účtu jako s jakoukoli jinou pojištěnou pohledávkou z vkladu a zaznamená údaje o něm ve své evidenci.

(3) Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za pohledávku z vkladu na účtu podle odstavce 1 je banka povinna předložit Fondu rozčlenění pohledávek z vkladů podle jednotlivých osob a částek připadajících na každou z nich a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Fondu.

(4) Náhrada za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se poskytne oprávněným osobám ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky evidované na vlastním účtu.

(5) Pokud je skutečný vlastník peněžní částky odlišný od majitele účtu, náhrada se poskytne skutečnému vlastníkovi. Majitel účtu má povinnost oznámit tuto skutečnost bance při založení či nejbližší dispozici s účtem a identifikovat skutečného vlastníka peněžních prostředků v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a banka zaznamená tyto údaje ve smlouvě o účtu či na jiném dokumentu, s jehož vydáním je spojeno přijetí vkladu, a ve své evidenci.

(6) K oznámení vkladatele podle odstavců 2 a 5 učiněném po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1, se nepřihlíží.

(1) Místo a způsob vyplácení náhrad z Fondu stanoví Fond v dohodě s Ministerstvem financí a Českou národní bankou.

(2) Fond ve spolupráci s Ministerstvem financí zajistí vhodným způsobem informování veřejnosti o skutečnostech uvedených v odstavci 1.

(3) Na poskytnutí náhrady za pohledávku z vkladů z Fondu nemají nárok

a) osoby, které mají k dotčené bance zvláštní vztah s výjimkou osob uvedených v § 19 odst. 1 písm. e),

b) vlastníci vkladů vzniklých v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti, za kterou byli soudem v trestním řízení pravomocně odsouzeni.

(4) Fond pozastaví výplatu náhrad za ty pohledávky z vkladů, o kterých je z průběhu trestního řízení zřejmé, že jde o pohledávky z vkladů ve smyslu odstavce 3 písm. b).

(5) Povinnost odvádět příspěvek do Fondu z pohledávek z vkladů osob uvedených v odstavci 3 zůstává nedotčena.

(6) Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena oprávněné osobě, nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných pohledávek z vkladů, ke kterým dojde

a) na základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými u téže banky učiněného po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1,

b) v důsledku postoupení pohledávky z vkladu učiněného po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1.

(1) Ke dni zahájení plateb se snižuje pohledávka oprávněné osoby vůči bance o částku rovnající se jeho právu na náhradu z Fondu.

(2) Fond se dnem podle odstavce 1 stává věřitelem banky ve výši práv oprávněných osob banky na plnění z Fondu.

(3) Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu se promlčí uplynutím pěti let ode dne stanoveného jako den zahájení plateb.

V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, obstará si Fond potřebné peněžní prostředky na trhu. Fond je povinen dbát, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky Fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější.

Fond může investovat peněžní prostředky pouze bezpečným způsobem v souladu se svým statutem.

V případě, že Fondu byl poskytnut úvěr nebo jiná forma návratné finanční výpomoci (§ 41i), zvyšuje se příspěvek bank do Fondu od roku následujícího po poskytnutí úvěru nebo jiné formě návratné finanční výpomoci na dvojnásobek procentní sazby uvedené v § 41c odst. 6 a 7. V roce následujícím po splacení úvěru nebo jiné formě návratné finanční výpomoci se příspěvek snižuje na procentní sazbu uvedenou v § 41c odst. 6 a 7.

(1) Pobočky zahraničních bank se nemusí účastnit systému pojištění pohledávek z vkladů, pokud svůj záměr oznámí České národní bance a současně jí prokáží, že systém pojištění pohledávek z vkladů, na kterém jsou účastny, zaručuje oprávněným osobám nejméně stejný stupeň ochrany jako systém pojištění pohledávek z vkladů podle tohoto zákona.

(2) Povinnost pobočky zahraniční banky zaplatit příspěvek do Fondu za příslušnou část kalendářního roku, ve kterém učinila oznámení podle odstavce 1, tím není dotčena.

(1) Pobočky zahraničních bank mohou pohledávky z vkladů připojistit na základě smlouvy u Fondu. Příspěvek do Fondu je roven příspěvku podle § 41c vynásobenému zlomkem, v jehož čitateli je rozdíl mezi 25 000 eur a limitem pro maximální náhradu podle systému pojištění pohledávek z vkladů, jehož je pobočka účastna, vyjádřený v eurech a ve jmenovateli 25 000 eur.

(2) Připojištění podle odstavce 1 zaniká výpovědí smlouvy s roční výpovědní lhůtou, která počíná běžet prvním dnem roku následujícího poté, kdy byla výpověď doručena. Fond může vypovědět smlouvu pouze při neplnění povinností pobočkou zahraniční banky vůči Fondu, v případě pobočky zahraniční banky podle § 5a však pouze v případě, bylo-li postupováno v souladu s § 5a odst. 6. Pobočka zahraniční banky může vypovědět smlouvu bez udání důvodů. O těchto skutečnostech je pobočka zahraniční banky povinna informovat klienty ve svých provozních prostorách.

(3) Banky nesmějí v reklamě využívat rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy Evropské unie.

Právnické osoby působící jako banky nebo spořitelny podle zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách, se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za banky podle tohoto zákona.

Půjčky poskytnuté bankami podle dosavadních předpisů se považují za úvěry podle tohoto zákona.

zrušen

Za závazky Konsolidační banky Praha, státního peněžního ústavu, ručí stát.

Jestliže banka je povinna podle právního předpisu vydaného před účinností tohoto zákona poskytovat úvěry za stanovených podmínek a vznikne jí tím majetková újma, má banka nadále právo na úhradu této újmy ze státního rozpočtu, ke kterému má odvodovou nebo daňovou povinnost.

Zrušuje se zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1992.

Zákon č. 264/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník, zrušuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád) a mění a doplňují některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Zákon č. 292/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994.

Zákon č. 156/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (29. července 1994).

Zákon č. 83/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 1995.

Zákon č. 84/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 1995.

Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. července 1996.

Zákon č. 306/1997 Sb., kterým se mění a doplňují zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.

Zákon č. 16/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (6. února 1998).

Zákon č. 127/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 30. června 1998.

Zákon č. 165/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. září 1998.

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení (1. května 2001).

Zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), nabyl účinnosti dnem 1. září 2001.

Zákon č. 319/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (7. září 2001).

Zákon č. 126/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění zákona č. 15/2002 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. května 2002.

Předseda vlády:

PhDr. Špidla v. r.

1) Obchodní zákoník.

1a) § 8 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb.

3) § 33 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů.

4a) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb.

Zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

4b) § 161e, 161f a 196a obchodního zákoníku.

5) § 116 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

5a) § 14 a 15 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

§ 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon.

5b) § 66b obchodního zákoníku.

11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

4c) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

6c) § 15 zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb.

6a) Opatření České národní banky č. 3 ze dne 5. října 1995 o kapitálové přiměřenosti bank, oznámené v částce 72/1995 Sb., ve znění opatření České národní banky č. 4 ze dne 4. července 1996, oznámeného v částce 61/1996 Sb.

6b) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

7a) § 27 a násl. obchodního zákoníku.

7b) § 9 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

7c) § 12 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb.

7d) § 21 zákona č. 101/2000 Sb.

7e) § 27 zákona č. 101/2000 Sb.

10) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.

8) Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

9a) Např. zákon č. 530/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9b) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

10a) § 41 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.