Úplné znění zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna vést účetnictví o stavu a pohybu majetku a závazků, nákladech a výnosech a o hospodářském výsledku podle zvláštního právního předpisu.11)

(2) Účetní závěrku pojišťovny nebo zajišťovny ověřuje auditor podle zvláštního právního předpisu12) a předkládá o ní písemnou zprávu ministerstvu, a to do 30 dnů ode dne vypracování auditorské zprávy.

(3) Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna umožnit každému nahlédnout do účetní závěrky a výroční zprávy.

(4) Ministerstvo je oprávněno požadovat kdykoliv v průběhu činnosti pojišťovny nebo zajišťovny ověření auditu auditorem, kterého určí ministerstvo, jestliže existují důvody zpochybňující správnost původního auditu nebo to vyžadují zhoršené výsledky hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny. Náklady tohoto auditu nese auditor původního auditu; ministerstvo hradí tyto náklady pouze tehdy, jestliže tento audit nepotvrdí důvody, pro které ministerstvo zpochybnilo správnost původního auditu.

(5) Tvoří-li pojišťovna s jinou pojišťovnou nebo zajišťovnou podnikatelské seskupení, zejména, je-li jednou pojišťovnou provozována pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních pojištění a druhou pojišťovnou činnost podle pojistných odvětví neživotních pojištění, nesmí být mezi těmito pojišťovnami uzavírány dohody ani jiná ujednání, která by mohla zkreslovat jejich účetnictví, zejména ovlivnit rozvržení jejich příjmů a výdajů.

(1) Provozování zprostředkovatelské činnosti pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím nebo zajišťovacím makléřem je podmíněno jeho důvěryhodností. Je-li tato činnost provozována právnickou osobou, musí podmínky podle věty první splňovat všechny fyzické osoby, které jsou oprávněny jednat jménem této právnické osoby. Pokud pojišťovna uzavírá pojistné smlouvy přímo, může tak činit jen pomocí zaměstnanců, kteří splňují podmínky důvěryhodnosti.

(2) Pojišťovací agent je povinen ztrátu svojí důvěryhodnosti bezodkladně oznámit pojišťovně, pro kterou je činný.

(3) Pojišťovací nebo zajišťovací makléř i pojišťovací agent je povinen provozovat zprostředkovatelskou činnost s odbornou péčí. Pojišťovací nebo zajišťovací makléř a pojišťovací agent je povinen být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu této činnosti, a to s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 5 000 000 Kč.

(4) Další podmínkou provozování zprostředkovatelské činnosti pojišťovacím nebo zajišťovacím makléřem je jeho registrace u ministerstva. O registraci vydá ministerstvo rozhodnutí na základě žádosti, která obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa pobytu v České republice, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo název, sídlo a právní formu, včetně jména, popřípadě jmen, příjmení a místa trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem, jedná-li se o právnickou osobu,

b) rozsah provozované zprostředkovatelské činnosti podle pojistných odvětví,

c) výši majetku, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo výši základního kapitálu, jedná-li se o právnickou osobu, která musí činit nejméně 1 000 000 Kč,

d) předpokládaný den zahájení zprostředkovatelské činnosti,

e) doklady prokazující splnění podmínek podle odstavce 1,

f) úplný výpis z obchodního rejstříku, jedná-li se o právnickou osobu,

g) pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti.

(5) Pojišťovací nebo zajišťovací makléř je povinen oznámit ministerstvu bez zbytečného odkladu udělené identifikační číslo a všechny změny skutečností, které byly obsahem žádosti o registraci.

(6) Ministerstvo zruší registraci pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře, jestliže

a) nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem nebo porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo

b) o to pojišťovací nebo zajišťovací makléř požádá.

(7) Registrace zaniká smrtí registrované osoby nebo zánikem právnické osoby.

(8) Rozhodnutí o zrušení registrace pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře zveřejní ministerstvo bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí ve Finančním zpravodaji.

(9) Pojišťovací agent a pojišťovací nebo zajišťovací makléř může zprostředkovávat pojištění provozované pouze pojišťovnou podle tohoto zákona.

(1) Předmětem kontrolní činnosti ministerstva vůči osobám podle § 6 odst. 2 je

a) dodržování tohoto zákona a ustanovení zvláštních právních předpisů, která se vztahují k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a činností s nimi souvisejících,

b) soulad provozovaných činností s uděleným povolením,

c) hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků,

d) způsob tvorby a použití technických rezerv, finanční umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, a solventnost pojišťovny nebo zajišťovny,

e) plnění opatření vydaných ministerstvem,

f) způsob vedení administrativních a účetních postupů a vnitřní kontroly.

(2) Zaměstnanci ministerstva pověření výkonem kontrolní činnosti státního dozoru v pojišťovnictví jsou oprávněni

a) účastnit se jednání orgánů pojišťovny nebo zajišťovny,

b) účastnit se jednání dozorčí rady v pojišťovně nebo zajišťovně založené jako akciová společnost nebo jednání kontrolní komise v pojišťovně založené jako družstvo,

c) při výkonu státního dozoru vstupovat do prostorů pojišťovny nebo zajišťovny.

(3) Pojišťovna a zajišťovna je povinna předkládat ministerstvu

a) účetní závěrku, informace o technických podkladech používaných pro výpočet sazeb pojistného a technických rezerv a jiné doklady o činnosti; obsah a formu jiných dokladů vyhlašuje ministerstvo ve Finančním zpravodaji,

b) návrh opatření na obnovení platební způsobilosti, je-li ohrožena.

(4) Tuzemská pojišťovna je povinna informovat ministerstvo zvlášť o výsledcích své činnosti provozované na základě práva zřizovat pobočky a zvlášť o výsledcích své činnosti provozované na základě svobody dočasně poskytovat služby, o výši pojistného, bez odečtu zajištění, a to podle členského státu a ve struktuře podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Ministerstvo je povinno zasílat příslušným úřadům členských států, které o to požádají, během dohodnutého období tyto informace v souhrnné formě.

(5) Statutární a dozorčí orgány pojišťovny nebo zajišťovny, vedoucí zaměstnanci, zmocněnci a fyzické osoby, které jsou činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, jsou povinni na vyžádání předložit zaměstnancům ministerstva pověřeným výkonem státního dozoru podle tohoto zákona jimi vyžádané doklady a písemnosti pro posouzení činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a její majetkové situace a poskytnout k tomu všechny potřebné informace a vysvětlení.

(6) Ustanovení odstavců 2 a 5 se na výkon zprostředkovatelské činnosti použijí obdobně.

(7) Při výkonu kontrolní činnosti státního dozoru v pojišťovnictví se vztahy mezi ministerstvem a osobami podléhajícími státnímu dozoru v pojišťovnictví řídí částí třetí zákona o státní kontrole, nestanoví-li tento zákon jinak.

(1) Výkon dozoru nad činností tuzemské pojišťovny, je-li tato činnost provozována buď na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, spadá do výlučné působnosti ministerstva. Pokud příslušné úřady členského státu závazku informovaly ministerstvo o skutečnostech, které svědčí o nepříznivém vývoji finanční situace tuzemské pojišťovny nebo ji mohou nepříznivě ovlivnit, je ministerstvo povinno bezodkladně ověřit hospodaření pojišťovny a v případě zjištění nedostatků přijmout opatření k nápravě.

(2) V případech, kdy tuzemská pojišťovna provozuje svoji pojišťovací činnost prostřednictvím pobočky umístěné v jiném členském státě, je ministerstvo, poté, co nejprve informovalo příslušný úřad členského státu, na jehož území se nachází daná pobočka, povinno provést samo nebo prostřednictvím osob, které pro tento účel jmenovalo, ověření informací na místě. Jedná se o informace, které jsou nutné pro zajištění finančního dozoru nad činností pojišťovny. Této kontroly se mohou zúčastnit i osoby pověřené příslušným úřadem členského státu, na jehož území se nachází daná pobočka.

(3) Tuzemská pojišťovna je povinna vypracovávat výroční zprávu, kde budou uvedeny všechny typy činností, její finanční situace a solventnost, periodicky předkládat daňová přiznání a další statistické podklady, které jsou nutné pro realizaci finančního dozoru.

(4) Ministerstvo si s příslušnými úřady vzájemně vyměňuje informace a podklady, které jsou nezbytné pro účely finančního dozoru.

(1) Ministerstvo vykonává dozor nad činností pojišťovny ve skupině (dále jen „doplňkový dozor“) za účelem zjišťování skutečností ovlivňujících finanční situaci tuzemské pojišťovny,

a) která je společníkem nejméně v jedné pojišťovně, zajišťovně nebo pojišťovně z třetího státu,

b) jejíž ovládající společností je pojišťovací holdingová společnost, zajišťovna nebo pojišťovna z třetího státu, nebo

c) jejíž ovládající společností je pojišťovací holdingová společnost se smíšenou činností.

(2) Při výkonu doplňkového dozoru je ministerstvo povinno vzít v úvahu všechny skutečnosti, které se týkají přidružené společnosti pojišťovny, jejího společníka a přidružené společnosti společníka pojišťovny a které ovlivňují nebo mohou ovlivnit finanční situaci pojišťovny. Ministerstvo může z vlastního rozhodnutí nebo na základě žádosti pojišťovny z doplňkového dozoru vyloučit společnost,

a) která má sídlo ve třetím státě, kde jsou právní překážky k předání nezbytných informací,

b) která má pro výkon doplňkového dozoru zanedbatelný význam, nebo

c) jestliže by zahrnutí její finanční situace bylo pro výkon doplňkového dozoru zavádějící.

(3) Výkon doplňkového dozoru není výkonem státního dozoru ve vztahu k pojišťovně z třetího státu, pojišťovací holdingové společnosti, pojišťovací holdingové společnosti se smíšenou činností nebo zajišťovně, posuzovanými samostatně.

(4) V případech, kdy tuzemská pojišťovna a jedna nebo více pojišťoven z jiného členského státu, mají jako svou ovládající společnost stejnou pojišťovací holdingovou společnost, pojišťovnu z třetího státu, zajišťovnu nebo pojišťovací holdingovou společnost se smíšenou činností, je ministerstvo oprávněno uzavřít dohodu s příslušným úřadem členského státu o tom, který z nich bude vykonávat doplňkový dozor.

(1) Tuzemská pojišťovna, která podléhá doplňkovému dozoru, je povinna vytvořit přiměřené vnitřní kontrolní systémy, které budou shromažďovat údaje a informace pro potřeby tohoto dozoru.

(2) Pojišťovna podle odstavce 1 je povinna sdělovat ministerstvu informace související s výkonem doplňkového dozoru. V případě, že nebudou takové informace poskytnuty, je ministerstvo oprávněno je vyžadovat přímo od společnosti náležící ke skupině a tato společnost je povinna ministerstvu tyto informace poskytnout.

(3) Ministerstvo je oprávněno ověřovat informace uvedené v odstavci 2 přímo na místě, a to u

a) pojišťovny, která podléhá doplňkovému dozoru podle tohoto zákona,

b) společnosti ovládané pojišťovnou podle písmene a),

c) společnosti ovládající pojišťovnu podle písmene a), nebo

d) společnosti ovládané společností, která ovládá pojišťovnu podle písmene a), jestliže má sídlo na území České republiky.

(4) Jestliže příslušný úřad jiného členského státu požaduje od ministerstva ověření informace, která se týká společnosti se sídlem na území České republiky a která je přidruženou společností, ovládanou společností, ovládající společností nebo ovládanou společností společnosti ovládající pojišťovnu, která podléhá doplňkovému dozoru, provede ministerstvo ověření samo nebo umožní provést toto ověření příslušnému úřadu, který o něj žádá, nebo umožní, aby toto ověření provedl auditor nebo ministerstvem pověřená osoba.

(5) V případech, kdy pojišťovna a banka nebo obchodník s cennými papíry nebo obě, jsou přímo nebo nepřímo úzce propojeny, nebo mají téhož společníka, je doplňkový dozor vykonáván v úzké spolupráci ministerstva s Českou národní bankou a Komisí pro cenné papíry. Kontrolní skupiny mohou být vytvořeny ze zástupců jednotlivých úřadů. Tyto úřady si navzájem poskytují informace související s výkonem doplňkového dozoru, aniž by tím byla dotčena jejich vlastní odpovědnost. Výměna těchto informací podléhá povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 39. To platí obdobně i v případě úzkého propojení tuzemské pojišťovny se zahraniční bankou nebo zahraničním obchodníkem s cennými papíry.

(1) Ministerstvo vykonává doplňkový dozor nad obchodními vztahy mezi

a) pojišťovnou a

1. přidruženou společností pojišťovny,

2. společníkem v pojišťovně, nebo

3. přidruženou společností společníka v pojišťovně;

b) pojišťovnou a fyzickou osobou, která má účast

1. v pojišťovně nebo jakékoliv její přidružené společnosti,

2. na společníkovi pojišťovny, nebo

3. v přidružené společnosti společníka pojišťovny.

(2) Doplňkový dozor podle odstavce 1 se týká zejména

a) úvěrů,

b) záruk a podrozvahových transakcí,

c) obchodních činností s vlivem na solventnost pojišťovny,

d) investic,

e) zajištění,

f) dohod o sdílení nákladů.

(3) Pojišťovna je povinna předložit ministerstvu zprávu o významných obchodních činnostech podle odstavce 2 uskutečněných v kalendářním roce, a to nejpozději do 31. března kalendářního roku bezprostředně následujícího po roce, za který se zpráva předkládá, a kdykoliv na jeho vyžádání.

(4) Jestliže ministerstvo zjistí, že činnosti podle odstavce 2 ohrožují nebo mohou ohrozit solventnost pojišťovny nebo jinak narušit její finanční stabilitu, zejména splnitelnost jejích závazků, je ministerstvo povinno na úrovni pojišťovny přijmout opatření k nápravě, popřípadě zakázat provádění těchto obchodních činností.

(1) Pokud ministerstvo zjistí porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, rozhodne o opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Jako součást tohoto opatření, nestanoví-li tento zákon jinak, je ministerstvo oprávněno požadovat ve stanovené lhůtě provedení změny

a) fyzické osoby, která má účast na řízení pojišťovny nebo zajišťovny,

b) v osobě prokuristy,

c) člena představenstva, dozorčí rady nebo kontrolní komise, nebo

d) vedoucího organizační složky zahraniční pojišťovny,

e) pověřeného zástupce pobočky pojišťovny.

(2) Ministerstvo může rozhodnout, aby pojišťovna nebo zajišťovna přednostně použila zisk po zdanění k doplnění rezervního fondu nebo ke zvýšení základního kapitálu nebo aby snížila svůj základní kapitál o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervním a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % jejího základního kapitálu (§ 28).

(3) Pokud ministerstvo zjistí v hospodaření tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny nebo pojišťovny z třetího státu nedostatky, které by mohly ohrozit nebo ohrožují splnitelnost jejích závazků, je oprávněno svým rozhodnutím

a) nařídit pojišťovně nebo zajišťovně předložit ministerstvu ke schválení ozdravný plán (§ 29),

b) zavést v pojišťovně nebo zajišťovně nucenou správu (§ 30),

c) pozastavit pojišťovně oprávnění k uzavírání pojistných smluv nebo zajišťovně oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování závazků již převzatých (§ 31),

d) nařídit pojišťovně převést její pojistný kmen na jinou pojišťovnu (§ 32),

e) odejmout pojišťovně nebo zajišťovně povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti (§ 33).

(4) Na činnost pojišťovny z třetího státu se ustanovení odstavce 3 písm. b) nepoužije.

(5) Ministerstvo je současně povinno informovat příslušný úřad jiného členského státu, na jehož území provozuje pojišťovna svoji činnost, o všech opatřeních, která přijalo.

(6) Současně s opatřením podle odstavce 3 může ministerstvo omezit nebo zakázat volné nakládání s majetkem pojišťovny. Ministerstvo je povinno na základě žádosti domovského členského státu omezit nebo zakázat volné nakládání s majetkem pojišťovny z členského státu, která provozuje pojišťovací činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky. Omezit nebo zakázat volné nakládání s majetkem lze pouze u toho majetku, který byl pro tento účel určen domovským členským státem.

(7) Nelze požadovat, aby pojišťovna převedla část svého pojistného kmene podle jednoho nebo více pojistných odvětví uvedených v příloze č. 1 tohoto zákona na státem zřízenou organizaci.

Snížení základního kapitálu lze provést pouze snížením jmenovité hodnoty akcií u pojišťovny nebo zajišťovny založené jako akciová společnost nebo snížením hodnoty zapisovaného základního kapitálu u pojišťovny založené jako družstvo.

Ministerstvo nařídí pojišťovně nebo zajišťovně předložit ke schválení ozdravný plán, jestliže pojišťovna nebo zajišťovna

a) vykazuje závažné nedostatky při plnění schváleného obchodního plánu nebo neplní požadavky stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem a vzniklá situace může ohrozit splnitelnost závazků vyplývajících z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nebo

b) má hodnotu vlastních zdrojů nižší, než je požadovaná míra solventnosti, avšak vyšší než garanční fond podle § 22 odst. 2, nebo

c) vykazuje ztráty, jejichž výše by při úhradě těchto ztrát z disponibilních prostředků pojišťovny vedla ke snížení základního kapitálu pod minimální hranici, která je stanovena v závislosti na provozovaných pojistných odvětvích nebo zajišťovací činnosti.

(1) Nucenou správu v pojišťovně nebo zajišťovně ministerstvo zavede, jestliže pojišťovna nebo zajišťovna neplní opatření uložená ministerstvem nebo zkresluje výsledky své činnosti nebo je ohrožena splnitelnost jejích závazků vyplývajících z uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv nebo jí ministerstvem uložená opatření nebo sankce nevedou k nápravě anebo má hodnotu vlastních zdrojů nižší, než je garanční fond podle § 22 odst. 2.

(2) Rozhodnutí ministerstva, kterým se zavádí nucená správa v pojišťovně nebo zajišťovně, musí obsahovat též jméno, příjmení a rodné číslo nuceného správce (dále jen „správce“).

(3) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí ministerstva, kterým se zavádí nucená správa v pojišťovně nebo zajišťovně, nemá odkladný účinek.

(4) Ministerstvo jmenuje správce ze seznamu nucených správců, který vede, a zároveň stanoví výši jeho odměny za výkon nucené správy. Do tohoto seznamu může být zapsána pouze osoba plně způsobilá k právním úkonům, splňující podmínky důvěryhodnosti podle § 10a a odpovídajícím způsobem kvalifikovaná. Správcem nesmí být fyzická osoba, která byla nebo je auditorem pojišťovny nebo zajišťovny nebo se jakýmkoliv způsobem na auditu podílela, nebo osoba, která je nebo byla v této pojišťovně nebo zajišťovně odpovědným pojistným matematikem nebo má, anebo měla k pojišťovně nebo zajišťovně vztah, který by mohl být překážkou řádného výkonu funkce správce. Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou hrazeny z majetku pojišťovny nebo zajišťovny. Činnost správce je delegovaným výkonem státní správy.

(5) Doručením rozhodnutí ministerstva o zavedení nucené správy pojišťovně nebo zajišťovně

a) přechází působnost představenstva a valné hromady nebo členské schůze družstva na správce, s výjimkou oprávnění podat opravný prostředek proti rozhodnutí ministerstva, kterým se zavádí nucená správa v pojišťovně nebo zajišťovně a rozhodnutí o zrušení společnosti nebo družstva,

b) se pozastavuje výkon funkcí jejích orgánů a ruší prokura,

c) se pozastavuje nakládání s jejími aktivy bez souhlasu správce.

(6) Rozhodnutí o věcech v působnosti valné hromady činí správce s předchozím souhlasem ministerstva.

(7) Správce je povinen postupovat v souladu s rozhodnutím ministerstva, kterým se zavádí nucená správa, a činit opatření nezbytná k obnovení stability a likvidity pojišťovny nebo zajišťovny. Plněním dílčích úkolů je správce oprávněn pověřit další osobu.

(8) Nucená správa se zapisuje do obchodního rejstříku. Návrh na zápis týkající se nucené správy podává ministerstvo.

(9) Dále se do obchodního rejstříku zapisuje správce, jeho změna, ukončení nucené správy a výmaz prokury na návrh správce.

(10) Nucená správa končí

a) nabytím právní moci rozhodnutí ministerstva o ukončení nucené správy v pojišťovně nebo zajišťovně,

b) uplynutím 24 měsíců od jejího zavedení, nebo

c) vstupem pojišťovny nebo zajišťovny do likvidace nebo prohlášením konkurzu na pojišťovnu nebo zajišťovnu.

(1) Ministerstvo může pozastavit pojišťovně oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků již převzatých, jestliže je ohrožena splnitelnost jejích závazků a opatření uložená ministerstvem nevedla ke zlepšení její hospodářské situace nebo v souvislosti se zavedením nucené správy.

(2) Pozastavení oprávnění podle odstavce 1 se může týkat části nebo celkového rozsahu ministerstvem povolené činnosti. Tuto skutečnost ministerstvo zveřejní ve Finančním zpravodaji a Obchodním věstníku a informuje veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků. U zahraniční pojišťovny o tomto rozhodnutí informuje ministerstvo orgán státního dozoru země sídla této pojišťovny. Jedná-li se o pojišťovnu z třetího státu, o tomto rozhodnutí ministerstvo informuje příslušný úřad země sídla této pojišťovny.

(1) Ministerstvo může pojišťovně nařídit převést na jinou pojišťovnu pojistný kmen, jestliže pojišťovna neplní opatření uložená ministerstvem v souvislosti s ohrožením její schopnosti dostát svým závazkům nebo v souvislosti se zavedením nucené správy nebo v souvislosti s pozastavením oprávnění k uzavírání smluv a rozšiřování závazků či s odnětím povolení k provozování pojišťovací činnosti. Ve lhůtě určené ministerstvem, která nesmí být kratší než 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým ministerstvo pojišťovně nařídilo převést pojistný kmen podle věty první, je pojišťovna povinna předložit ministerstvu ke schválení návrh postupu tohoto převodu. Při převodu části pojistného kmene se postupuje obdobně.

(2) K převodu pojistného kmene nebo jeho části může dojít i na základě žádosti pojišťovny, o které ministerstvo rozhodne ve lhůtě 30 dnů od jejího podání.

(3) Přebírající pojišťovna je povinna do 30 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva, kterým byl schválen převod pojistného kmene, sdělit pojistníkům, jejichž pojistných smluv se převod pojistného kmene týká, obchodní firmu a sídlo přebírající pojišťovny a další nezbytná sdělení související s plynulým pokračováním převáděných pojistných smluv.

(4) S převodem pojistného kmene dojde k převodu finančních prostředků určených k plnění závazků vzniklých z předávaného pojistného kmene z předávající pojišťovny na přebírající pojišťovnu, a to způsobem schváleným ministerstvem.

(5) Návrh postupu podle odstavce 1 nebo žádost podle odstavce 2 musí obsahovat tyto náležitosti:

a) dohodu o převodu pojistného kmene mezi předávající a přebírající pojišťovnou; přebírající pojišťovnou může být pouze pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti v rozsahu pojistných odvětví, do kterých spadají rizika, jež jsou pojištěna pojistnými smlouvami, které jsou předmětem předání,

b) důvody převodu pojistného kmene, jedná-li se o převod na základě žádosti pojišťovny,

c) charakter a výši prostředků týkajících se uzavřených pojistných smluv, které jsou předmětem převodu,

d) předpokládané změny v hospodaření předávající a přebírající pojišťovny jako důsledek převodu pojistného kmene,

e) způsob a obsah sdělení pojistníkům, jejichž pojistné smlouvy jsou předmětem dohody podle písmene a), o převodu pojistného kmene, včetně data, do kterého musí být tento převod ukončen.

(6) Dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 nebo 2, se přebírající pojišťovna stává účastníkem pojistné smlouvy a vstupuje do všech práv a závazků předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu.

(7) Převod pojistného kmene ministerstvo neschválí, jestliže by tímto převodem byla ohrožena splnitelnost závazků vyplývajících z pojistných smluv, které jsou předmětem převodu pojistného kmene, nebo stabilita přebírající pojišťovny anebo stabilita předávající pojišťovny, jde-li o žádost podle odstavce 2.

(1) Pobočka pojišťovny z jiného členského státu zřízená na území České republiky je oprávněna převést pojistný kmen, týkající se pojistných smluv uzavřených buď podle práva zakládat pobočky nebo podle svobody dočasně poskytovat služby, na pojišťovnu z jiného členského státu, pokud příslušný domovský úřad členského státu potvrdí, že po zohlednění převodu bude tato přebírající pojišťovna splňovat podmínky solventnosti.

(2) Převod pojistného kmene týkající se pojistných smluv uzavřených na území České republiky pojišťovnou z členského státu, a to buď podle práva zakládat pobočky nebo podle svobody dočasně poskytovat služby, je pojišťovna z členského státu povinna předběžně konzultovat s ministerstvem.

(3) Bylo-li ministerstvo požádáno o vyjádření svého stanoviska nebo souhlasu k převodu pojistného kmene podle odstavců 1 a 2 příslušným úřadem členského státu převádějící pojišťovny z jiného členského státu, vyjádří svoje stanovisko nebo souhlas do 3 měsíců ode dne obdržení žádosti; nečinnost ministerstva se považuje za souhlas s takovým převodem.

(4) Za podmínek stanovených tímto zákonem je tuzemská pojišťovna oprávněna převést pojistný kmen týkající se pojistných smluv uzavřených v jiném členském státě buď podle práva zakládat pobočky nebo podle svobody dočasně poskytovat služby. Ministerstvo schválí žádost pojišťovny o tento převod poté, kdy obdrží souhlas příslušného úřadu členského státu, kde vznikl závazek.

(1) Ministerstvo odejme pojišťovně nebo zajišťovně povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jí udělilo, jestliže

a) již nesplňuje podmínky pro povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,

b) porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem a jestliže opatření nebo pokuta uložené ministerstvem nevedly k nápravě,

c) se v jejím hospodaření projevují nedostatky tak závažné, že další pokračování v činnosti ohrožuje zájmy účastníků pojištění,

d) zavedení nucené správy nevedlo k obnovení její platební schopnosti,

e) získala povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na základě nesprávně uvedených údajů rozhodných pro udělení tohoto povolení,

f) pojišťovna nebo zajišťovna do 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nezahájí svoji činnost,

g) pojišťovna nebo zajišťovna neprovozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost déle než 6 měsíců,

h) pojišťovně z třetího státu bylo odejmuto povolení v jiném členském státě z důvodu její nedostatečné solventnosti,

i) pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti jako tuzemské pojišťovně, přemístila svoje sídlo mimo území České republiky,

j) o to požádá.

(2) Okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o odnětí povolení vstupuje pojišťovna nebo zajišťovna do likvidace. Pojišťovna nebo zajišťovna, které bylo odňato povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, se i nadále řídí tímto zákonem. Pojišťovna však nemůže uzavírat pojistné smlouvy nebo zajišťovna zajišťovací smlouvy, zprostředkovatelské smlouvy, prodlužovat smlouvy již uzavřené nebo zvyšovat pojistné částky nebo limity pojistného plnění. Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna provést opatření uložená jí pravomocným rozhodnutím ministerstva, kterým jí bylo odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.

(3) Odnětí povolení podle odstavce 1 se může vztahovat i na část provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, jestliže pojišťovna nebo zajišťovna nezvýšila svůj základní kapitál podle § 9 ani ve lhůtě 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo ministerstvem pozastaveno oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků již převzatých, nebo o to požádá.

(4) Pravomocné rozhodnutí o odnětí povolení podle odstavce 1 nebo 3 ministerstvo zveřejní v Obchodním věstníku a informuje veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků.

(5) O rozhodnutí, kterým bylo zahraniční pojišťovně odňato povolení k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky prostřednictvím své organizační složky, informuje ministerstvo orgán státního dozoru země sídla této pojišťovny.

(6) Rozhodnutí o odnětí povolení, které nabylo právní moci, ministerstvo zveřejní ve Finančním zpravodaji a Obchodním věstníku do 30 dnů ode dne nabytí právní moci a informuje veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků. V případě tuzemské pojišťovny je ministerstvo povinno o tomto rozhodnutí informovat příslušné úřady ostatních členských států. Společně s těmito úřady přijme opatření nutná k ochraně spotřebitele, zejména s cílem zabránit dalšímu působení pojišťovny jak na území České republiky, tak i v rámci jiných členských států, a s cílem zabránit volnému nakládání s majetkem pojišťovny.

(7) O rozhodnutí, kterým bylo pojišťovně z třetího státu odňato povolení k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky, informuje ministerstvo příslušný úřad země sídla této pojišťovny.

(8) Odejme-li ministerstvo pojišťovně z třetího státu zvýhodnění podle § 5c odst. 6, vyrozumí ministerstvo příslušné úřady ostatních členských států, kde pojišťovna působí, aby tyto úřady mohly přijmout příslušná opatření.

(1) Kromě případů, kdy lze uložit předběžné opatření podle správního řádu, je ministerstvo oprávněno při výkonu státního dozoru podle tohoto zákona uložit předběžné opatření také tehdy, jestliže je to třeba k zajištění právem chráněných zájmů fyzických nebo právnických osob, které nejsou účastníky správního řízení, nebo jestliže by byl výkon konečného rozhodnutí zmařen či vážně ohrožen. Takové předběžné opatření spočívá v uložení povinnosti pojišťovně nebo zajišťovně

a) neuzavírat další pojistné nebo zajišťovací smlouvy a nerozšiřovat již převzaté závazky z pojištění nebo zajištění,

b) nenakládat bez souhlasu ministerstva se svými aktivy,

c) nepostupovat bez souhlasu ministerstva podle rozhodnutí představenstva, valné hromady nebo členské schůze.

(2) Rozhodnutí ministerstva o předběžném opatření nabývá účinnosti dnem vydání.

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) v žádosti podané ministerstvu podle tohoto zákona úmyslně uvede nepravdivé údaje, nebo

b) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 39.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(3) Přestupky podle odstavce 1 projednává ministerstvo.

(4) Podmínky odpovědnosti za přestupky se posoudí a řízení o přestupcích se provede podle zvláštního právního předpisu.12a)

(1) Právnické osobě, která

a) v žádosti podané ministerstvu podle tohoto zákona úmyslně uvede nepravdivé údaje, nebo

b) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 39,

lze za správní delikt uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(2) Pojišťovně nebo zajišťovně, která

a) provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost v rozporu s uděleným povolením,

b) porušením povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem závažně ohrozí splnění svých smluvních závazků,

c) ve stanovené lhůtě nesplní povinnost uloženou jí ministerstvem podle tohoto zákona, nebo

d) využívá služeb osoby, která nebyla registrována jako pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí podle zvláštního právního předpisu,12b)

lze za správní delikt uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč.

(3) Pojišťovně, která provozuje pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle pojistného odvětví č. 10 písmene a) uvedeného v části B přílohy č. 1, lze za správní delikt uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, jestliže opakovaně nesplní povinnost provést bez zbytečného odkladu šetření pojistné události a toto šetření ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy mu byla oprávněnou osobou škodná událost oznámena, ukončit a sdělit poškozenému výši pojistného plnění nebo v této lhůtě sdělit důvody zamítnutí poškozeným uplatněných nároků na náhradu škody nebo důvody snížení plnění.

(4) České kanceláři pojistitelů lze za správní delikt uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, jestliže opakovaně nesplní povinnost poskytnout náhradní plnění podle zvláštního právního předpisu.12c)

(5) Jiné správní delikty podle odstavců 1 až 4 projednává ministerstvo. Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu; vybírá a vymáhá je místně příslušný finanční úřad podle zvláštního právního předpisu.12d)

(6) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména ke stupni závažnosti a rozsahu následků, které porušení právní povinnosti způsobilo, popřípadě mohlo způsobit, k okolnostem, za nichž k němu došlo, k době, po kterou k porušování právní povinnosti docházelo, jakož i k tomu, nakolik byly protiprávním jednáním poškozeny oprávněné zájmy spotřebitelů a dobré jméno pojišťovnictví.

(7) Řízení o správním deliktu může být zahájeno do 1 roku ode dne, kdy se ministerstvo o skutečnostech uvedených v odstavcích 1 až 4 dozvědělo, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k těmto skutečnostem došlo.

(8) Pojišťovně nebo zajišťovně, která znemožní nebo závažně ztíží výkon státního dozoru podle tohoto zákona, lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 000 Kč; správní řízení o pořádkové pokutě lze zahájit do 30 dnů ode dne, kdy k takové skutečnosti došlo. Ustanovení odstavců 5 a 6 se použijí obdobně.

(1) Fúze, rozdělení nebo změna právní formy pojišťovny nebo zajišťovny podléhá schválení ministerstvem na základě předloženého záměru, který musí mít písemnou formu. Kromě náležitostí stanovených obchodním zákoníkem pro fúzi, rozdělení a změnu právní formy záměr obsahuje údaje o

a) skladbě finančních prostředků získaných z pojištění nebo zajištění, které budou předmětem uvedených změn,

b) předpokládaném vývoji solventnosti v prvních 3 letech po realizaci těchto změn.

(2) Změnu právní formy pojišťovny lze uskutečnit pouze v rozsahu právních forem stanovených tímto zákonem.

(1) Nedojde-li k fúzi, rozdělení nebo změně právní formy pojišťovny nebo zajišťovny podle § 36, zrušuje se pojišťovna nebo zajišťovna s likvidací. Ministerstvo jmenuje likvidátora ze seznamu likvidátorů, který vede. Ministerstvo současně určuje i výši odměny likvidátora. Do tohoto seznamu může být zapsána pouze fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům, splňující podmínky důvěryhodnosti podle § 10a, nebo právnická osoba splňující podmínky důvěryhodnosti podle § 10b, a kvalifikovaná v oblasti upravené tímto zákonem.

(2) Likvidátorem nesmí být osoba, která byla nebo je auditorem pojišťovny nebo zajišťovny nebo se jakýmkoliv způsobem na auditu podílela, nebo osoba, která je nebo byla v této pojišťovně nebo zajišťovně odpovědným pojistným matematikem nebo má anebo měla k pojišťovně nebo zajišťovně vztah, který by mohl být překážkou řádného výkonu funkce likvidátora.

(3) Likvidátor předkládá ministerstvu bez zbytečného odkladu doklady o úkonech směřujících k likvidaci společnosti, které si ministerstvo vyžádá.

(4) Aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, a vlastní zdroje, které tvoří garanční fond, slouží přednostně pro vypořádání nároků vyplývajících z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.

(5) Pro likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny, které nebylo před likvidací odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, platí ustanovení § 33 odst. 2 obdobně.

(6) V případě likvidace pojišťovny musí být závazky vzniklé na základě smluv uzavřených prostřednictvím poboček nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby plněny stejným způsobem jako závazky vzniklé na základě jiných pojistných smluv této společnosti. Rozlišování hrazení závazků vzniklých z provozované pojišťovací činnosti podle národnosti, státní příslušnosti, pohlaví nebo podle jiných podobných kritérií je zakázáno.

(1) Rozhodnutí o zrušení tuzemské pojišťovny s likvidací včetně jejích poboček v jiných členských státech je uznáváno bez dalších formalit na území všech ostatních členských států a v těchto členských státech nabývá účinnosti okamžikem nabytí jeho právní moci.

(2) Ministerstvo je povinno bezodkladně informovat příslušné úřady všech ostatních členských států o rozhodnutí zahájit likvidační řízení a o možných praktických dopadech tohoto řízení.

(3) Likvidátor zveřejní rozhodnutí o zahájení likvidačního řízení a současně zveřejní výtah z rozhodnutí o likvidaci v Úředním věstníku Evropských společenství. V textu zveřejněného rozhodnutí o zahájení likvidačního řízení se zároveň uvede adresa sídla ministerstva, rozhodné právo a ustanovený likvidátor. Text se uvádí v tom úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu, kde je informace zveřejněna.

(4) Po zahájení likvidačního řízení likvidátor bezodkladně písemně informuje jednotlivě každého známého věřitele, který má bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v jiném členském státě. V tomto oznámení se uvedou zejména lhůty, postihy stanovené v souvislosti s těmito lhůtami, orgán pověřený přijímat přihlášení pohledávek nebo připomínky týkající se pohledávek a ostatní přijatá opatření. V oznámení se zároveň uvede, zda jsou věřitelé, jejichž pohledávky jsou přednostní nebo věcně zajištěné, povinni své pohledávky přihlásit. V případě pohledávek z pojištění se v oznámení dále uvedou účinky likvidačního řízení na pojistné smlouvy, zejména datum, kdy pojistné smlouvy ztrácejí svoji účinnost, a práva a povinnosti pojištěných osob v souvislosti se smlouvou.

(5) S pohledávkami všech věřitelů, kteří mají bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v jiném členském státě, se nakládá a jejich pořadí je stanoveno stejným způsobem jako u pohledávek obdobné povahy přihlášených věřiteli v České republice.

(6) V případech, kdy známý věřitel drží pohledávku z pojištění, se informace podle odstavce 4 uvedou v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu, kde má věřitel bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo.

(7) Likvidátor má právo vykonávat na území všech členských států veškeré pravomoci, k jejichž výkonu je oprávněn na území České republiky. Při výkonu svých pravomocí je likvidátor povinen dodržovat právní předpisy členských států, na jejichž území působí. Jmenování likvidátora se dokládá ověřenou kopií originálního rozhodnutí o jeho jmenování, popřípadě překladem do úředního jazyka nebo do jednoho z úředních jazyků členského státu, na jehož území správce nebo likvidátor hodlá působit.

(8) V případě činnosti správce se postupuje obdobně.

(1) V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud jednotlivá ustanovení tohoto zákona nestanoví jinak. Má-li ministerstvo rozhodnout ve věci, pro jejíž složitost nelze rozhodnout ve lhůtě stanovené tímto zákonem, rozhodne ve lhůtě prodloužené o 30 dnů, ve zvlášť složitých případech může ministerstvo lhůtu prodloužit až o 60 dnů. Prodloužení lhůty a jeho důvody je ministerstvo povinno oznámit účastníkům řízení nejpozději před uplynutím tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem stanovené lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci.

(2) Součástí dokladů a dalších písemností předkládaných ministerstvu v cizím jazyce musí být jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka.

(3) Bezúhonnost se dokládá výpisem z Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce; zahraniční fyzická osoba dokládá svoji bezúhonnost i odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i státy, ve kterých se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

(4) Jestliže stát, jehož je zahraniční fyzická osoba občanem, nebo stát, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců, nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

(5) Nevydává-li stát doklad podle odstavce 4, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení nebo čestné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné fyzickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Pravost místopřísežného nebo čestného prohlášení musí být potvrzena soudem, správním úřadem nebo notářem.

(6) Při prokazování splnění ostatních podmínek důvěryhodnosti fyzických osob podle § 10a a důvěryhodnosti právnických osob podle § 10b platí ustanovení odstavců 4 a 5 obdobně.

(1) Velkými pojistnými riziky se rozumí

a) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví neživotních pojištění č. 4, 5, 6, 7, 11 a 12,

b) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví č. 14 a 15, jestliže se tato pojistná rizika týkají profesionální činnosti pojistníka v oblasti průmyslové nebo obchodní činnosti nebo svobodného povolání,

c) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví č. 3, 8, 9, 10, 13 a 16, pokud pojištěný překročí nejméně dva z následujících limitů:

1. úhrn rozvahy 6,2 milionu eur,

2. čistý obrat 12,8 milionu eur,

3. průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250.

(2) Jestliže pojištěný patří ke konsolidovanému celku s konsolidovaným účetnictvím, pak se překročení limitů podle odstavce 1 písm. c) posuzuje na základě konsolidovaných účetních závěrek.

(3) Pojistná smlouva týkající se velkých pojistných rizik musí být uzavřena písemně. Od ustanovení občanského zákoníku se lze v této smlouvě odchýlit, vyžaduje-li to účel a povaha pojištění.

(1) Zaměstnanci ministerstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděli při své činnosti v rámci výkonu státního dozoru v oblasti pojišťovnictví s výjimkou informací podaných v zobecněné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou osobu, které se informace týká. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo výkonu funkce. Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámí při výkonu své funkce, platí i pro členy poradních orgánů. Zaměstnanci ministerstva mohou být zproštěni povinnosti mlčenlivosti pouze z důvodu veřejného zájmu ministrem financí.

(2) Osoby uvedené v odstavci 1 nesmějí využívat informace, které získaly při výkonu své funkce nebo svého zaměstnání, pro sebe ani pro jiného.

(3) Členové statutárních a dozorčích orgánů a zaměstnanci pojišťovny a zajišťovny, likvidátor, správce podle § 30 odst. 4, jakož i osoby, které vykonávají pro pojišťovnu nebo zajišťovnu činnost v jiném než pracovním poměru, (dále jen „osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu“), pojišťovací zprostředkovatelé, samostatní likvidátoři pojistných událostí a další osoby zúčastněné při výkonu státního dozoru jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob. Povinnost mlčenlivosti mají tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru.

(4) Porušením povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona není poskytnutí těchto informací se souhlasem osob, jichž se tyto údaje týkají, a dále poskytnutí těchto informací na písemné vyžádání

a) ministerstva při výkonu státního dozoru,

b) soudu pro účely občanského soudního řízení,

c) orgánu činného v trestním řízení,

d) Komise pro cenné papíry při výkonu státního dozoru podle zvláštního právního předpisu,13)

e) příslušného úřadu členského státu nebo třetího státu, jestliže se jedná o pojištění sjednané pojišťovnou se sídlem na území tohoto státu,

f) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,

g) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, za předpokladu, že bude dodržena mlčenlivost osobami, kterým se tyto informace poskytnou.

(5) Písemné vyžádání podle odstavce 4 musí obsahovat údaje, ze kterých je zřejmý oprávněný důvod tohoto vyžádání.

(6) Osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu jsou povinny zachovávat mlčenlivost o činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a ve věcech s ní souvisejících, s výjimkou informací podaných v souhrnné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou pojišťovnu nebo zajišťovnu, a to i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru, na základě kterého tuto činnost vykonávají. Pokud zproštění této povinnosti nevyplývá ze zvláštního právního předpisu, může osobu činnou pro pojišťovnu nebo zajišťovnu zprostit mlčenlivosti na základě písemného vyžádání a z důvodu veřejného zájmu ministerstvo.

(7) Fyzické osoby, které se při likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny seznámily s údaji, které jsou předmětem mlčenlivosti podle tohoto zákona, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o těchto skutečnostech podle odstavců 1 a 3 obdobně. Informace o této pojišťovně nebo zajišťovně mohou být poskytnuty, pokud se netýkají třetích stran jednajících s cílem jejího ozdravení, v průběhu soudního řízení.

(8) Ustanovením odstavců 1 až 6 není vyloučena výměna informací v případech, kdy existují dva nebo více příslušných úřadů ve stejném členském státě, nebo mezi členskými státy, mezi příslušnými úřady a

a) úřady, které jsou odpovědné za výkon dohledu nad bankami nebo obdobnými úvěrovými institucemi, a dalšími finančními institucemi a úřady odpovědnými za dozor nad finančními trhy,

b) osobami odpovědnými za konkurz nebo likvidaci pojišťovny,

c) osobami odpovědnými za provádění zákonem stanovených auditů pojišťoven a dalších finančních institucí,

d) odpovědnými pojistnými matematiky a úřady odpovědnými za kontrolu těchto pojistných matematiků, při výkonu jejich činností a za předpokladu, že právní úprava státu, ve kterém mají být tyto informace zpracovány, odpovídá požadavkům stanoveným tímto zákonem. Informace získané těmito úřady, orgány a osobami podléhají povinnosti zachovávat mlčenlivost podle odstavců 1 až 5.

(9) Informace podle odstavce 8 musí být určeny výhradně pro výkon kontroly. V případech, kdy informace pocházejí z jiného členského státu, nemohou být zveřejněny bez výslovného souhlasu příslušného úřadu, který je poskytl, a tam, kde to připadá v úvahu, pouze pro takové účely, pro které tento úřad dal svůj souhlas. Tyto informace mohou být sděleny pouze fyzické osobě určené úřadem nebo orgánem, kterému se takové informace poskytují. Tento úřad nebo orgán je povinen příslušnému úřadu sdělit jméno, popřípadě jména, příjmení a funkční zařazení této fyzické osoby opravňující ji ke sdělení takové informace.

(10) Ministerstvo je oprávněno poskytovat České národní bance a dalším státním úřadům odpovědným za kontrolu platebních systémů podle zvláštního zákona informace určené pro plnění jejich úkolů, pokud se netýkají citlivých osobních údajů fyzických osob13a) nebo údajů majících charakter obchodního tajemství právnických osob, a je oprávněno požadovat na těchto úřadech nebo orgánech, aby mu poskytly informace potřebné pro výkon jeho činnosti. Na takto získané informace se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost.

(11) Při provozování neživotních pojištění, u kterých je povinnost uzavřít pojistnou smlouvu stanovena zákonem, má pojišťovna při šetření pojistné události postavení dalšího státního orgánu nebo organizace podle zvláštního právního předpisu.14)

(12) Porušením mlčenlivosti podle odstavců 1 až 6 není oznámení pojišťovny nebo zajišťovny učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům ve věci podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku ani podání vysvětlení, či svědecká výpověď v trestním řízení, občanském soudním řízení a správním řízení ze strany osob činných pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, sdělení údajů nezbytných pro nakládání s pohledávkami pojišťovny ani sdělení v souvislosti s převodem pojistného kmene přebírající pojišťovně podle § 32; porušením mlčenlivosti není též plnění povinnosti vůči příslušné organizační složce ministerstva vyplývající ze zvláštního právního předpisu.15)

(13) Pojišťovny se mohou vzájemně informovat o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob v případě

a) uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů, nebo zamlčení podstatných údajů při sjednávání pojištění,

b) šetření nutného ke zjištění povinnosti pojišťovny plnit,

c) zániku pojištění z důvodů nezaplacení pojistného, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není pojišťovnou ani zajišťovnou. Majetkový podíl či vklad v této právnické osobě mohou mít pouze pojišťovny.

(14) Pojišťovna je povinna k získaným údajům jiné pojišťovny přistupovat tak, jako by šlo o údaje z její vlastní činnosti.

(15) Ve vztahu k právním předpisům upravujícím ochranu osobních údajů má ustanovení odstavce 13 povahu zvláštního právního předpisu.

(16) Ministerstvo vnitra poskytuje pojišťovnám pro účely související s pojišťovací a zajišťovací činností z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) datum narození,

c) adresu místa trvalého pobytu.

(1) Pojišťovna, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných odvětví neživotních pojištění, vztahující se k pojištění majetku sloužícímu k zabezpečení základních funkcí v území, je povinna, došlo-li k živelní nebo jiné pohromě, která je mimořádnou událostí, na základě níž byl vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, poskytnout ministerstvu na základě jeho písemné žádosti souhrnné informace o počtu a výši nahlášených škod a o výši vyplacených pojistných plnění za škody způsobené na pojištěném majetku, vymezeném ve zvláštním zákoně.15a) Tím není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob podle § 39 odst. 1.

(2) V žádosti podle odstavce 1 se uvede doba, za kterou mají být informace poskytnuty, a vymezí se část území České republiky, které se požadované informace týkají.

(3) Náklady spojené s plněním povinnosti podle odstavce 1 nese pojišťovna.

(4) Rozsah souhrnných informací uvedených v odstavci 1 v členění podle příslušných odvětví pojištění vyhlásí ministerstvo ve Finančním zpravodaji.

(1) Ministerstvo je oprávněno uzavřít smlouvu o spolupráci zajišťující za podmínek stanovených tímto zákonem výměnu informací s příslušným úřadem jiného státu.

(2) Ministerstvo je oprávněno informace, které získalo na základě smlouvy podle odstavce 1, použít pouze

a) pro kontrolu splnění podmínek pro zahájení pojišťovací činnosti a pro kontrolu této činnosti, při sledování technických rezerv, solventnosti, administrativních a účetních postupů a vnitřních kontrolních systémů, nebo

b) v řízení před ministerstvem, nebo

c) při soudním řízení před soudy.

(3) Informace získané podle § 39 odst. 4 a podle odstavce 1 tohoto paragrafu a informace získané při kontrole na místě podle § 26a odst. 2 smí být poskytnuty pouze s výslovným souhlasem ministerstva nebo příslušného úřadu členského státu, ve kterém bylo ověření na místě provedeno, a pouze pro takové účely, pro které tento úřad dal svůj souhlas.

(1) Tuzemská pojišťovna, které bylo před 1. dubnem 2000 uděleno povolení k souběžnému provozování pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, je oprávněna provozovat souběžně tyto činnosti za podmínky odděleného řízení těchto činností. Pojišťovna může jednu z těchto činností ukončit jen formou převodu pojistného kmene podle § 32 nebo rozdělením podle § 36.

(2) Pojišťovna podle odstavce 1 je povinna zabezpečit, aby

a) nebyly poškozovány zájmy spotřebitelů, především, aby zisky z životního pojištění přinášely prospěch osobám oprávněným z pojistných smluv uzavřených pojišťovnou v rámci životního pojištění takovým způsobem, jako kdyby pojišťovna provozovala výlučně životní pojištění,

b) nebyly hrazeny minimální finanční požadavky, zejména požadovaná míra solventnosti související s jednou nebo druhou z těchto dvou činností na úkor druhé činnosti; ministerstvo může na základě žádosti pojišťovny povolit použití těch položek vlastních zdrojů, které jsou volně k dispozici, pro jednu nebo druhou činnost,

c) v účetnictví pojišťovny byly veškeré příjmy, zejména pojistné, platby od zajišťoven a příjmy z investic, a výdaje, zejména vyrovnání pojistného, doplňky k technickým rezervám, platby zajištění a provozní náklady související s pojišťovací činností, rozepsány podle původu vzniku. Položky, které jsou společné pro obě činnosti, musí být zaúčtovány způsobem rozdělení schváleným na žádost pojišťovny ministerstvem.

(3) Pokud je jedna z hodnot vlastních zdrojů vypočítaná zvlášť pro provozované činnosti podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění nedostatečná, je ministerstvo povinno uplatnit na činnost pojišťovny opatření k nápravě vzniklé situace bez ohledu na výsledky v druhé činnosti. Tato opatření mohou zahrnovat povolení převodu položek hodnoty vlastních zdrojů z jedné činnosti na druhou ve smyslu odstavce 2 písm. b).

Ministerstvo je oprávněno po uplynutí 5 let od nabytí účinnosti tohoto zákona a dále pak v pravidelných pětiletých intervalech upravovat vyhláškou výši minimálního základního kapitálu podle § 9 odst. 1 a 3, minimální výši garančního fondu podle § 22 odst. 2 a minimální výši majetku nebo základního kapitálu podle § 25 odst. 4 písm. c) s ohledem na vývoj kurzu české měny k jednotné měně Evropské unie (euro) v posledních bezprostředně předcházejících 5 letech.

(1) Do ukončení jedné z činností je pojišťovna podle odstavce 1 povinna položky společné oběma činnostem účetně přiřazovat k jednotlivým činnostem způsobem, který na žádost pojišťovny schválí ministerstvo do 30 dnů od podání žádosti, jestliže navrhovaný způsob neznevýhodňuje některou z činností.

(2) Pojišťovna, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uděleno povolení k podnikání v pojišťovnictví, je povinna ve lhůtě do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámit ministerstvu osobu odpovědného pojistného matematika. V této lhůtě je pojišťovna, které bylo uděleno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona povolení k podnikání v pojišťovnictví souběžně pro odvětví životních a neživotních pojištění, povinna předložit ministerstvu ke schválení způsob rozdělení společných položek podle odstavce 2.

(3) S výjimkou odstavců 1, 2 a 3 je pojišťovna, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uděleno povolení k podnikání v pojišťovnictví, povinna ve lhůtě do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvést své právní poměry do souladu se zákonem.

(4) Před uplynutím lhůty 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona je pojišťovna, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uděleno povolení k podnikání v pojišťovnictví, povinna písemně doložit ministerstvu skutečnosti uvedené v odstavci 4. Na základě těchto dokladů vydá ministerstvo, ve lhůtě podle § 7 odst. 1, pojišťovně rozhodnutí, ve kterém uvede rozsah povolené pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.

(5) Uplynutím 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 5 uvolní ministerstvo kauci podle dosavadní právní úpravy k volné dispozici pojišťovny. Bylo-li pojišťovně uloženo některé opatření podle § 27, uvolní ministerstvo kauci, jestliže není ohrožena splnitelnost závazků pojišťovny; v opačném případě musí být tyto prostředky přednostně použity k úhradě závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv.

(6) Osoba, která vykonává činnost pojišťovacího makléře přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna ve lhůtě do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předložit ministerstvu žádost o registraci podle § 25 odst. 4.

(7) Žádosti o udělení povolení k podnikání v pojišťovnictví a o schválení všeobecných pojistných podmínek nebo jejich změn podané podle dosavadních právních předpisů v období 3 měsíců přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle tohoto zákona; žádosti podané před touto lhůtou se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

(8) Pokud je v dosavadních právních předpisech uvedena rezerva

a) na pojistné jiných období, rozumí se tím rezerva na nezasloužené pojistné,

b) na vyrovnávání mimořádných rizik, rozumí se tím vyrovnávací rezerva,

c) na úhradu závazků z finančního umístění jménem pojištěných, rozumí se tím rezerva životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník.

(9) Přesáhne-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona stav vyrovnávací rezervy výši maximální hranice stanovené podle § 17 odst. 4 o více než 20 %, je pojišťovna povinna celý tento přebytek zaúčtovat ve prospěch výnosů.

(10) Užívá-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v rozporu s § 8 odst. 10 právnická osoba ve svém obchodním jménu nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních právních předpisů ve svém názvu slovo „pojišťovna“ nebo „zajišťovna“, jejich překlad nebo slova, v jejichž základě se tato slova nebo jejich tvary vyskytují, je tato právnická osoba povinna do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona upravit svoje obchodní jméno v souladu s § 8 odst. 10.

Zrušuje se zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb. a zákona č. 168/1999 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000, kromě ustanovení § 48, které nabývá účinnosti dnem 31. prosince 1999.

***

Zákon č. 159/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 15/1998 Sb., a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení (1. srpna 2000).

Zákon č. 316/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 159/2000 Sb., nabyl účinnosti dnem vyhlášení (7. září 2001).

Zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území), nabyl účinnosti dnem vyhlášení (16. ledna 2002).

Zákon č. 126/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění zákona č. 15/2002 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. května 2002.

Zákon č. 39/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2004, s výjimkou ustanovení části první čl. I § 5a až 5c, § 6c, § 7 odst. 1 věta druhá, § 7 odst. 2 až 4, § 8 odst. 4, § 10 odst. 2 až 7 a § 10 odst. 8 písm. c), § 13 odst. 9, § 21a, § 22 odst. 8, § 26 odst. 4, § 27 odst. 1 písm. e) a § 27 odst. 5 až 7, § 31 odst. 2 věta čtvrtá, § 32a, § 33 odst. 6 až 8, § 37 odst. 6, § 37a a 39b zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění tohoto zákona, a příloha č. 2 k zákonu č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění tohoto zákona, které nabyly účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, a bodu 3 a § 35a odst. 2 písm. d) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění tohoto zákona, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2005.

Předseda vlády:

PhDr. Špidla v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 363/1999 Sb.

Část A

1. Pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pouze pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, pojištění spojených životů, životní pojištění s vrácením pojistného.

2. Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí.

3. Důchodové pojištění.

4. Pojištění podle bodů 1 až 3 spojené s investičním fondem.

5. Kapitálové činnosti

a) umořování kapitálu založené na pojistně matematickém výpočtu, jimiž jsou proti jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým předem přijaty závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši,

b) správa skupinových penzijních fondů,

c) činnosti doprovázené pojištěním zabezpečujícím zachování kapitálu nebo platbu minimálního úroku,

d) pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umožňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní riziko.

6. Pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem pojištění podle odvětví 1 až 5.

Část B

1. Úrazové pojištění

a) s jednorázovým plněním,

b) s plněním povahy náhrady škody,

c) s kombinovaným plněním,

d) cestujících.

2. Pojištění nemoci

a) s jednorázovým plněním,

b) s plněním povahy náhrady škody,

c) s kombinovaným plněním,

d) smluvní zdravotní pojištění.

3. Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech

a) motorových,

b) nemotorových.

4. Pojištění škod na drážních vozidlech.

5. Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích.

6. Pojištění škod na plavidlech

a) vnitrozemských,

b) námořních.

7. Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na použitý dopravní prostředek.

8. Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 a 7 způsobených

a) požárem,

b) výbuchem,

c) vichřicí,

d) přírodními živly jinými než vichřicí (např. blesk, povodně, záplavy),

e) jadernou energií,

f) sesuvem nebo poklesem půdy.

9. Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem anebo jinými příčinami (např. loupeží, krádeží nebo škody způsobené lesní zvěří), nejsou-li tyto příčiny zahrnuty v odvětví č. 8, včetně pojištění škod na hospodářských zvířatech způsobených nákazou nebo jinými příčinami.

10. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající

a) z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla,

b) z provozu drážního vozidla,

c) z činnosti dopravce.

11. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce.

12. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití vnitrozemského nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce.

13. Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jinou než uvedenou v odvětvích č. 10 až 12,

a) odpovědnost za škodu na životním prostředí,

b) odpovědnost za škodu způsobenou jaderným zařízením,

c) odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku,

d) ostatní.

14. Pojištění úvěru

a) obecná platební neschopnost,

b) vývozní úvěr,

c) splátkový úvěr,

d) hypoteční úvěr,

e) zemědělský úvěr.

15. Pojištění záruky (kauce)

a) přímé záruky,

b) nepřímé záruky.

16. Pojištění různých finančních ztrát vyplývajících

a) z výkonu povolání,

b) z nedostatečného příjmu,

c) ze špatných povětrnostních podmínek,

d) ze ztráty zisku,

e) ze stálých nákladů,

f) z nepředvídaných obchodních výdajů,

g) ze ztráty tržní hodnoty,

h) ze ztráty pravidelného zdroje příjmu,

i) z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty,

j) z ostatních finančních ztrát.

17. Pojištění právní ochrany.

18. Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním (asistenční služby).

Část C

a) „Pojištění úrazu a nemoci“ pro odvětví č. 1 a 2,

b) „Pojištění motorových vozidel“ pro odvětví č. 3, 7 a 10,

c) „Pojištění požáru a jiných majetkových škod“ pro odvětví č. 8 a 9,

d) „Letecké pojištění, pojištění vnitrozemské plavby a námořní pojištění a pojištění přepravovaných věcí“ pro odvětví č. 4, 5, 6, 7, 11 a 12,

e) „Pojištění odpovědnosti za škodu“ pro odvětví č. 10, 11, 12 a 13,

f) „Pojištění úvěru a záruky“ pro odvětví č. 14 a 15,

g) „Pojištění jiných ztrát“ pro odvětví č. 16, 17 a 18.

Příloha č. 2 k zákonu č. 363/1999 Sb.

I. Pojištění uvedená v části A přílohy č. 1, s výjimkou pojištění uvedených v bodech II., III., VI. a VII.

II. Pojištění uvedená v části A bodu 2 přílohy č. 1.

III. Pojištění uvedené v části A bodu 4 přílohy č. 1.

IV. Trvalé zdravotní pojištění.

V. Tontiny.

VI. Činnosti uvedené v části A bodu 5 písm. a) přílohy č. 1.

VII. Správa skupinových penzijních fondů uvedená v části A bodu 5 písm. b) přílohy č. 1.

VIII. Činnosti uskutečňované pojišťovnami uvedené v Kapitole 1, Hlavě 4, Knize IV francouzského „Code des Assurances“.

IX. Pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno právními předpisy sociálního pojištění, pokud je prováděno nebo řízeno pojišťovnou na její vlastní riziko v souladu s právní úpravou členského státu.

X. Úrazové pojištění a pojištění v případě nemoci uvedené v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1.

XI. Pojištění s vazbou na motorová vozidla uvedená v části B bodech 3, 7 a 10 přílohy č. 1.

XII. Pojištění proti požáru a jiným majetkovým škodám uvedená v části B bodech 8 a 9 přílohy č. 1.

XIII. Pojištění škod na drážních vozidlech, letecké, námořní a dopravní pojištění uvedená v části B bodech 4, 5, 6, 7, 11 a 12 přílohy č. 1.

XIV. Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu uvedené v části B bodu 13 přílohy č. 1.

XV. Pojištění úvěru a pojištění záruky uvedená v části B bodech 14 a 15 přílohy č. 1.

XVI. Ostatní pojištění uvedená v části B bodech 16, 17 a 18 přílohy č. 1.

1) První směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k podnikatelské činnosti v přímém jiném než životním pojištění a jejího výkonu, ve znění směrnice Rady 76/580/EHS, směrnice Rady 84/641/EHS, směrnice Rady 87/343/EHS, směrnice Rady 87/344/EHS, směrnice Rady 88/357/EHS, směrnice Rady 90/357/EHS, směrnice Rady 90/618/EHS, směrnice Rady 92/49/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/26/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/13/ES.

Směrnice Rady 78/473/EHS ze dne 30. května 1978 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se soupojištění v rámci Společenství.

Směrnice Rady 87/344/EHS ze dne 22. června 1987 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se pojištění právní ochrany.

Druhá směrnice Rady 88/357/EHS ze dne 22. června 1988 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého jiného než životního pojištění, kterou se stanoví opatření k usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb a kterou se mění směrnice Rady 73/23/EHS, ve znění směrnice Rady 90/618/EHS, směrnice Rady 92/42/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES.

Směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého jiného než životního pojištění a o změně směrnic 73/239/EHS a 88/357/EHS (třetí směrnice o neživotním pojištění), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/26/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/64/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27. října 1998 o doplňkovém dozoru nad pojišťovnami v pojišťovací skupině.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o restrukturalizaci a likvidaci pojišťoven.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 týkající se životního pojištění.

1a) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 788 odst. 1 občanského zákoníku.

2a) Například zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí).

3a) § 31a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 66a odst. 1 obchodního zákoníku.

7) § 797 odst. 3 občanského zákoníku.

8) § 66a a 66b obchodního zákoníku.

10) International Actuarial Association se sídlem v Kanadě.

11) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění zákona č. 209/2002 Sb.

12a) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

12b) Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí).

12c) § 24a a 24b zákona č. 168/1999 Sb.

12d) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

13a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

14) § 45a zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

15) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

15a) § 2 odst. 5 zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území).