§ 4 Zákon o mezinárodním a mezioblastním právu soukromém a o právním postavení cizinců v oboru práva soukromého – Byl-li někdo v cizině prohlášen za mrtvého nebo bylo-li o…
Zákon o mezinárodním a mezioblastním právu soukromém a o právním postavení cizinců v oboru práva soukromého · 41/1948 Sb. · § 4 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 4 zákona 41/1948 stanoví, za jakých podmínek se v Československu uzná prohlášení osoby za mrtvou, které proběhlo v cizině.
§ 4
Byl-li někdo v cizině prohlášen za mrtvého nebo bylo-li o něm provedeno řízení, které se co do podstaty srovnává s prohlášením za mrtvého upraveným zákony československými, je k tomu hleděti jen tehdy, když ten, kdo byl prohlášen za mrtvého, byl na počátku své nezvěstnosti příslušníkem státu, v kterém se prohlášení stalo, nebo když stát, jehož byl příslušníkem, prohlášení za mrtvého uznává.
Paragraf 4 zákona 41/1948 stanoví, za jakých podmínek se v Československu uzná prohlášení osoby za mrtvou, které proběhlo v cizině.
Co to znamená v praxi
Pokud byla osoba prohlášena za mrtvou v cizině, české úřady to uznají pouze tehdy, pokud tato osoba byla na začátku své nezvěstnosti občanem státu, kde k prohlášení došlo.
Alternativně se prohlášení za mrtvého z ciziny uzná, pokud stát, jehož byla osoba občanem, takové prohlášení uznává.
Tento paragraf se týká situací, kdy se řeší právní postavení osoby, která byla prohlášena za mrtvou v zahraničí, a je potřeba posoudit platnost tohoto prohlášení v Československu.
Na co si dát pozor
Uznání zahraničního prohlášení za mrtvého není automatické a je podmíněno občanstvím osoby v době nezvěstnosti nebo uznáním prohlášení domovským státem.
Pokud nejsou splněny podmínky § 4, zahraniční prohlášení za mrtvého nemusí být v Československu uznáno.
Hlídat změny § 4 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.