Horní zákon

Těžební podnik je též oprávněn provádět v hranicích svého dobývacího prostoru podrobný průzkum ložisek. Pro tento průzkum platí přiměřeně ustanovení §§ 8, 10 a 11.

(1) Těžební podnik je povinen dobývat ve svém dobývacím prostoru nerosty, pro jejichž dobývání mu byl dobývací prostor stanoven.

(2) Bude-li při dobývání v dobývacím prostoru objeveno ložisko jiného vyhrazeného nerostu než pro který byl stanoven dobývací prostor, je těžební podnik povinen neprodleně to oznámit ústřednímu orgánu geologickému.

(3) Bude-li po provedeném průzkumu zjištěno, že objevené ložisko lze dobývat a že dobývání nerostů z tohoto ložiska jiným těžebním podnikem by bylo nehospodárné, je těžební podnik povinen dobývat nerosty i z tohoto ložiska.

(1) Ložisko musí být dobýváno hospodářsky odůvodněným způsobem tak, aby byly nerosty z ložiska racionálně vydobyty a řádně využity při další úpravě prováděné v těžebním podniku. Přitom dobývání nesmí znemožnit nebo ztížit dobývání sousedních ložisek.

Dobývání ložiska nesmí být zastaveno, aniž by bylo zajištěno, že pozdější jeho dobývání bude technicky možné a hospodářsky účelné, leč by zastavení dobývání vyžadoval důležitý zájem, především bezpečnost života nebo zdraví lidí.

(1) Jestliže by zamýšlenou otvírkou, přípravou a dobýváním nebo jejich účinky na povrch mohly být poškozeny nebo zničeny povrchové objekty obecně užitečné, objekty a zařízení důležité pro plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství nebo chráněné kulturní památky, anebo jestliže by mohly být ohroženy nebo jinak narušeny odtokové poměry vodních toků nebo užívané vodní zdroje, může těžební podnik tyto práce plánovat, jen jestliže zájem na plánované těžbě a racionálním vydobytí ložiska převyšuje zájem na ochraně takových povrchových objektů, po případě vodních toků nebo zdrojů. Přitom je nutno zejména přihlížet též k schváleným územním plánům.

(2) Pokud střety zájmů uvedené v odstavci 1 nebyly již vyřešeny při plánovací a projektové přípravě výstavby těžebního podniku (§ 15), je těžební podnik povinen před zařazením příslušných prací do plánů otvírky, přípravy a dobývání se dohodnout s organisací, která spravuje ohrožený objekt nebo zařízení, po případě s orgánem státní správy, kterému náleží ochrana těchto zájmů, a dohodu předložit ke schválení příslušnému výkonnému orgánu krajského národního výboru.

(3) Nedojde-li k dohodě, po případě nebude-li dohoda schválena, rozhodnou ústřední hospodářský orgán nadřízený těžebnímu podniku a ústřední úřady, do jejichž působnosti spadají ohrožené objekty nebo zájmy, s přihlédnutím ke stanovisku výkonného orgánu krajského národního výboru společně o tom, zda ohrožený povrchový objekt nebo vodohospodářský zájem má být chráněn, v jakém rozsahu, po případě po jakou dobu.

(1) Těžební podnik je povinen vypracovávat plány otvírky, přípravy a dobývání a ve stanovené lhůtě před započetím plánovaných prací předkládat tyto plány státní báňské správě ke schválení. Otvírka, příprava a dobývání bez schváleného plánu jsou zakázány.

(2) Plány otvírky, přípravy a dobývání musí zajišťovat řádné dobývání ložiska (§ 32), zabezpečení chráněných objektů a zájmů (§ 23 odst. 3 a § 34), jakož i bezpečnost provozu (§ 44). Nevyhovuje-li plán těmto podmínkám, státní báňská správa jej neschválí.

(3) Pokud jde o zabezpečení objektů a zájmů chráněných podle ustanovení § 34, postupuje státní báňská správa při schvalování plánů otvírky, přípravy a dobývání v dohodě s příslušným výkonným orgánem národního výboru, a jde-li o objekty sloužící provozu dráhy nebo spojů, v dohodě s dopravním správním úřadem nebo s krajskou správou spojů.

(4) Schválené plány otvírky, přípravy a dobývání jsou pro těžební podnik závazné a mohou být změněny jen se souhlasem státní báňské správy.

(5) Ochranná opatření, která mají být provedena na povrchovém objektu (stavební zajištění a pod.), po případě na vodním toku, určí příslušný výkonný orgán národního výboru a jde-li o objekty sloužící provozu dráhy nebo spojů dopravní správní úřad nebo krajská správa spojů v dohodě se státní báňskou správou.

(1) Před zastavením provozu v hlavních důlních dílech nebo v lomu je těžební podnik povinen vypracovat a předložit státní báňské správě ke schválení plán jejich zajištění nebo likvidace. Plán dokončení půdních úprav pozemků za účelem jejich rekultivace schvaluje výkonný orgán okresního národního výboru.

(2) Ustanovení § 35 odst. 1, 3 a 4 platí přiměřeně.

(1) Kde se v této hlavě používá pojmu „organisace“, rozumějí se tím organisace státního socialistického sektoru, výrobní družstva, podniky družstevních organisací a jednotná zemědělská družstva, pokud vyhledávají a prozkoumávají ložiska nebo dobývají výhradní ložiska, po případě v souvislosti s dobýváním vydobyté nerosty upravují nebo zušlechťují, a organisace, které výhradně zřizují, provádějí nebo likvidují důlní díla.

(2) V pochybnostech, zda jde o takovou organisaci nebo její složku, rozhodne ústřední hospodářský orgán, do jehož působnosti organisace náleží, v dohodě s ústředním báňským úřadem.

Zaměstnanci organisací a jiné jimi pověřené osoby, které se prokáží potvrzením výkonného orgánu národního výboru, po případě též povolením podle zvláštních předpisů, mohou pro účely vyhledávání, průzkumu a dobývání ložiska vstupovat na cizí pozemky a provádět tam jejich obhlídku a zaměření.

(1) Pro plnění úkolů stanovených tímto zákonem může organisace nabývat nemovitostí nebo práv k nemovitostem i vyvlastněním; jde-li o nemovitost, která je národním majetkem, získá organisace potřebné oprávnění převodem správy.

(2) O vyvlastňovacím řízení, o výši, způsobu určení a placení náhrady za vyvlastnění platí obdobně předpisy o vyvlastnění k účelům výstavby obcí.

(1) Organisace je oprávněna

a) užívat povrchové a podzemní vody za podmínek stanovených příslušným vodohospodářským orgánem,

b) bezplatně užívat důlní vody pro vlastní potřebu, po případě jako náhradního zdroje pro potřebu těch, kteří byli poškozeni ztrátou vody vyvolanou její činností,

c) odvádět nespotřebovanou důlní vodu a vypouštět ji do povrchových, po případě podzemních vod, je-li to nutné i přes cizí pozemky; způsob a podmínky stanoví příslušný vodohospodářský orgán.

(2) Důlními vodami jsou všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do důlních prostorů hlubinných nebo povrchových, bez rozdílu, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo z boku nebo prostým stékáním srážkové vody, a to až do jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami.

(1) Je-li s hlediska úložních poměrů ložiska, s hlediska hospodárnosti nebo bezpečnosti provozu a s hlediska technických a provozních poměrů těžebního podniku účelné, aby část ložiska v jeho dobývacím prostoru vydobyl jiný těžební podnik s ním bezprostředně sousedící, nebo je-li třeba, aby si těžební podnik zřídil pomocné důlní dílo v dobývacím prostoru jiného těžebního podniku, dohodnou se o tom oba podniky. To platí přiměřeně i pro vzájemné vztahy mezi těžebními podniky a jinými organisacemi.

(2) Je-li některé z opatření uvedených v odstavci 1 s hlediska racionálního využití ložiska nebo bezpečnosti provozu nezbytně nutné, nařídí je státní báňská správa v dohodě s příslušnými ústředními hospodářskými orgány.

(1) Organisace může, je-li to hospodářsky účelné a připouští-li to její vlastní provoz, dovolit sousední organisaci spoluužívání svých důlních děl a zařízení.

(2) Ustanovení § 41 odst. 2 platí obdobně.

(3) Náklady na provoz a udržování společně užívaných důlních děl a zařízení nesou zúčastněné organisace v poměru, ve kterém jich užívají. Nedojde-li k dohodě o rozdělení nákladů, rozhodne o něm orgán oběma podnikům společně nadřízený, a jde-li o podniky, které nepodléhají témuž ústřednímu hospodářskému orgánu, příslušný arbitrážní orgán.

(1) Organisace je povinna vést důlní mapy svých podzemních i povrchových důlních děl a důlní měřickou a geologickou dokumentaci a podle postupu prací je doplňovat.

(2) Soubor důlních map musí kromě všech důlních děl obsahovat povrchovou situaci v rozsahu celého dobývacího prostoru; je-li nutno očekávat vzhledem k úložním poměrům ložiska účinky dobývání i mimo hranice dobývacího prostoru, musí důlní mapa obsahovat povrchovou situaci i v dosahu těchto účinků.

(3) Organisace je povinna odevzdat jeden exemplář důlní mapy příslušnému orgánu státní báňské správy a pravidelně jej doplňovat.

(4) Scházejí-li předepsané důlní mapy, jsou-li v nich závady nebo chybí-li měřická nebo geologická dokumentace, může státní báňská správa nařídit jejich pořízení, po případě doplnění důlním měřičem nebo geologem, kterého určí, a to na náklad organisace.

(5) Ústřední hospodářský orgán a jím pověřené organisace jsou oprávněny reprodukovat a rozmnožovat všechny mapy, které potřebují k provozování činnosti upravené tímto zákonem.

(1) Organisace je povinna při provozování činnosti, která jí náleží podle tohoto zákona, dodržovat zásady báňské techniky a neprodleně odstranit nebezpečí pro obecný zájem, zejména pro život nebo zdraví lidí, vyvolané svým provozem a učinit potřebná zabezpečovací opatření.

(2) O zvláštních provozních událostech ohrožujících obecný zájem, zejména bezpečnost života nebo zdraví lidí, jakož i o přihodivších se nehodách je organisace povinna neprodleně vyrozumět státní báňskou správu.

(3) Státní báňská správa dohlíží na bezpečnost provozu organisací a v součinnosti s orgány inspekce práce jednotné odborové organisace vykonává též odborný technický dozor nad bezpečností při práci.

Za dodržování tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných (dále jen „horní předpisy“) odpovídá vedoucí organisace a ostatní její pracovníci podle svého funkčního a pracovního zařazení; dozor vykonávají orgány organisaci nadřízené.

(1) Vrchní dozor na dodržování horních předpisů vykonává státní báňská správa.

(2) Organisace jsou povinny poskytnout státní báňské správě pro účely výkonu vrchního dozoru kdykoli nezbytnou součinnost a všechny potřebné materiály a dokumentaci a podat všechny potřebné zprávy jakož i vysvětlení o otázkách svého technického provozu.

(1) Při výkonu vrchního dozoru náleží státní báňské správě zejména:

a) provádět soustavně prohlídky provozních zařízení organisací a přitom kontrolovat, zda organisace řádně plní povinnosti uložené horními předpisy, zejména pokud jde o bezpečnost provozu, bezpečnost při práci, o racionální dobývání ložiska a pokud jde o zabezpečení zvláštních chráněných zájmů a zvlášť chráněných objektů;

b) ukládat vedoucím pracovníkům za porušení horních předpisů pokuty až do výše 3000 Kčs, pokud nemá za to, že má být uložen trest vyšší nebo jiného druhu nebo pokud nejde o trestný čin; v takových případech postoupí věc ke stíhání pro přestupek, po případě pro trestný čin;

c) dodržování horních předpisů zajistit vhodnými opatřeními; zjistí-li závady, které zřejmě a bezprostředně ohrožují obecný zájem, zejména bezpečnost života nebo zdraví lidí, a nelze-li takové závady ihned odstranit, zastaví státní báňská správa v potřebném rozsahu provoz organisace až do odstranění závady.

(2) Hrozí-li provozu organisace nebo obecnému zájmu, zejména životu nebo zdraví lidí závažné nebezpečí, nebo dojde-li k závažné nehodě nebo k závažnému úrazu, zjišťuje státní báňská správa na místě stav, příčiny a jejich následky a dozírá na preventivní nebo záchrannou akci prováděnou organisací.

(3) O zjištěných závadách a o nařízených opatřeních vyrozumí státní báňská správa vždy též orgán nadřízený organisaci.

(1) Pokutu (§ 47 odst. 1 písm. b)) nelze uložit po uplynutí 4 měsíců od zjištění, že byl horní předpis porušen, po případě po uplynutí jednoho roku od doby, kdy byl porušen. Běh těchto lhůt se přetrhuje zahájením řízení směřujícího k uložení pokuty.

(2) Pokutu uloženou odpovědnému pracovníku vymáhá účtárna jeho závodu na podkladě pravomocného rozhodnutí o uložení pokuty, a to srážkou z platu až do 25 % jeho výše. Srážky včetně srážek s předchozím pořadím nesmějí však činit více, než kolik dovolují obecné předpisy o exekuci na plat. Pokutu lze vymáhat též exekucí. Pokuty připadají státu.

O náhradě škody vyvolané vyhledáváním a průzkumem ložisek, výstavbou nebo likvidací důlních děl a zařízení, dobýváním a těžbou nerostů, jakož i jejich úpravou a zušlechťováním prováděnými v souvislosti s dobýváním platí ustanovení občanského zákoníka s odchylkami uvedenými v dalších ustanoveních tohoto oddílu.

(1) Náhrada škod na zemědělských a lesních pozemcích, osevech a kulturách se poskytuje jen v penězích.

(2) Nelze-li stavební objekt uvést do původního stavu proto, že leží v území stavební uzávěry, po případě na území, kde se budou i nadále projevovat vlivy činnosti uvedené v § 49, je organisace povinna provést prozatímní zajištění objektu; uvedení objektu do původního stavu se v takovém případě provede teprve po doznění prvotních vlivů této činnosti, po případě po zrušení stavební uzávěry.

(3) Za poškození stavebního objektu, který byl postaven bez předepsaného stavebního povolení, po případě bez dodržení podmínek stanovených ve stavebním povolení s hlediska ochrany stavby proti účinkům činností uvedených v § 49, není organisace povinna poskytnout náhradu.

(4) Za škodu se považují i náklady preventivně zabezpečovacích opatření, která je nutno provést na ohrožené věci vzhledem k očekávaným následkům činností uvedených v § 49.

(5) Za škodu se považuje i ztráta vody. Náhrada spočívá v opatření možnosti přiměřeného užívání vody z jiného zdroje, po případě v náhradě nákladů na takové opatření. V poměru mezi organisacemi státního socialistického sektoru se ztráta vody považuje za škodu na základních fondech.

(1) Odstranění a vypořádání škod vyvolaných činností uvedenou v § 49, pokud ji vykonávají organisace státního socialistického sektoru a škoda vznikne na majetku ve správě jiných organisací státního socialistického sektoru, může vláda upravit nařízením.

(2) Do vydání tohoto nařízení platí pro odstranění a vypořádání takových škod vyvolaných činností těžebních podniků státního socialistického sektoru dosavadní předpisy o odstranění a vypořádání některých škod vyvolaných provozem báňských podniků, a ustanovení § 50 odst. 3 až 5.

(2) Organisace provádějící rekultivaci půdy mohou nabývat do své správy nemovitosti určené k rekultivaci; o nabývání nemovitostí k účelům rekultivace půdy platí obdobně ustanovení § 39. Po provedení rekultivace jsou organisace, které ji provedly, povinny převést správu nemovitostí na organisace určené příslušným výkonným orgánem krajského národního výboru.

(1) Dosavadní dolové míry, přebytky a povrchové míry se od počátku účinnosti tohoto zákona posuzují jako dobývací prostor. Hranice takového dobývacího prostoru jsou dány vnějšími hranicemi dosavadních propůjček náležejících témuž majiteli.

(2) Práva odpovídající věcným břemenům, která byla zapsána v horních knihách ve prospěch vlastníků horních oprávnění uvedených v odstavci 1, zůstávají zachována, a to ve prospěch organisace, jíž náleží dobývací prostor vytvořený z těchto horních oprávnění.

(3) Dosavadní revírní štoly se posuzují jako společně užívaná důlní díla (§ 42).

(1) Ložiska těch nerostů, které se podle tohoto zákona stávají vyhrazenými nerosty, jakož i ta ložiska nevyhrazených nerostů, o kterých bylo před počátkem účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, že se hodí k průmyslovému dobývání nebo která byla dobývána průmyslovým způsobem, jsou ode dne počátku účinnosti tohoto zákona výhradním národním majetkem (§ 5 odst. 1). V případě pochybností, zda ložisko nevyhrazeného nerostu bylo dobýváno průmyslovým způsobem, rozhodne příslušný ústřední hospodářský orgán.

(2) Dnem počátku účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti smlouvy uzavřené s vlastníky (uživateli) pozemků o náhradě za oprávnění dobývat ložiska uvedená v odstavci 1.

(3) Organisace státního socialistického sektoru dobývající ložiska uvedená v odstavci 1 jsou povinny v určené lhůtě podat návrh na stanovení dobývacího prostoru pro dobývání příslušných nerostů.

(4) Lidovým výrobním družstvům, která před počátkem účinnosti tohoto zákona dobývala ložiska uvedená v odstavci 1, přenechává se nadále využití těchto ložisek. Ustanovení odstavce 3 platí obdobně.

(5) Pokud dosud dobývaly ložiska uvedená v odstavci 1 jiné osoby než organisace státního socialistického sektoru nebo lidová družstva, zanikají dnem počátku účinnosti tohoto zákona jejich oprávnění k dobývání těchto ložisek. Osoby, jejichž oprávnění k dobývání ložisek zanikne, jsou povinny oznámit příslušná ložiska do jednoho měsíce od počátku účinnosti tohoto zákona ministerstvu stavebnictví, které po případě postoupí oznámení příslušnému ústřednímu hospodářskému orgánu. O dalším využití těchto ložisek rozhodne ústřední hospodářský orgán, do jehož oboru působnosti spadá dobývání příslušných nerostů.

(1) Dosavadní horní knihy se zrušují.

(2) Zápisy o nemovitých věcech (pozemcích a stavbách) obsažené v těchto knihách, zapíší lidové soudy na návrh do pozemkových knih příslušných katastrálních území.

(1) Předpisy k provedení tohoto zákona vydá vláda nařízením, v němž může úpravu podrobností ponechat vyhláškám příslušných ústředních úřadů (orgánů).

(2) Způsobem uvedeným v odstavci 1 vláda též může změnit vymezení vyhrazených nerostů (§ 3 odst. 1).

(1) Ústřední báňský úřad v dohodě s ústředními hospodářskými orgány vydá podrobnější předpisy

a) o dobývacích prostorech, o způsobu jejich stanovení a o jejich evidenci (§§ 18 až 27, § 53 odst. 1, § 54 odst. 3 a 4),

b) o vypracování a schvalování plánů otvírky, přípravy a dobývání (§ 35), jakož i plánů uvedených v § 36,

c) o vedení a doplňování důlních map a důlní měřické a geologické dokumentace (§ 43),

d) o bezpečnosti provozu organisací uvedených v § 37, zejména též o požární ochraně v dolech, o bezpečnosti a hygieně při práci a o spolupráci státní báňské správy s orgány inspekce práce (§ 44); bližší úpravu může ponechat obvodním báňským úřadům.

(2) Předpisy uvedené v odstavci 1 písm. c) vydává Ústřední báňský úřad i v dohodě s ústředním orgánem geologickým a s ústřední správou geodesie a kartografie. Předpisy uvedené v odstavci 1 písm. d) vydá v součinnosti s ústředními výbory příslušných odborových svazů a pokud jde o předpisy o hygieně při práci v dohodě s ministerstvem zdravotnictví; obvodní báňské úřady postupují v součinnosti s krajskými výbory příslušných odborových svazů a pokud jde o předpisy o hygieně při práci s příslušnými orgány státní zdravotní správy.

(3) Ústřední orgán geologický v dohodě s ministerstvem financí vydá podrobnější předpisy o osvědčení a odměně za objevení ložiska (§ 7 odst. 2).

(1) Dnem počátku účinnosti tohoto zákona se zrušují všechny předpisy, a pozbývá platnosti i právo obyčejové, o věcech upravených tímto zákonem.

(2) Zrušují se zejména:

1. obecný horní zákon vyhlášený patentem ze dne 23. května 1854, č. 146 ř. z., ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, jakož i všechny prováděcí předpisy k němu vydané;

2. zákon č. 12/1894 ř. z., jímž se vydávají předpisy o zřízení závodních a dozorců při horách, jakož i prováděcí předpisy k němu vydané;

3. zákon č. 303/1924 Sb., jímž se hornické vyhledávání a těžení živic (bitumen) podřizuje obecnému zákonu hornímu, a vládní nařízení č. 182/1940 Sb., o vyhledávání a dobývání živic;

4. vládní nařízení č. 134/1943 Sb., o provádění dozoru na podzemní dobývání nerostů a na hlubinné vrty, a vládní nařízení č. 147/1943 Sb., o vyhledávání a dobývání nerostných ložisek, a obdobné předpisy platné na Slovensku;

5. zákon č. 57/1928 Sb., o zařízení a působnosti báňských úřadů, a zákon č. 15/1940 Sl. z., o zriadení a pôsobnosti banských úradov;

6. vládní nařízení č. 29/1931 Sb., o důlních mapách.

(3) Vládní nařízení č. 18/1956 Sb., o odstranění a vypořádání některých škod vyvolaných provozem báňských podniků, pozbude platnosti dnem, který stanoví vláda v nařízení vydaném podle § 51 odst. 1 tohoto zákona.

(4) Vládní nařízení č. 53/1952 Sb., o zajištění bezpečnosti a hospodárnosti provozu některých technických zařízení, pokud se týká bezpečnosti provozu parních generátorů na povrchu v podnicích podrobených tomuto zákonu, zůstává nedotčeno; dozor na bezpečnost a hospodárnost ostatních technických zařízení podléhajících vládnímu nařízení č. 53/1952 Sb., přechází v těchto podnicích na státní báňskou správu.

(5) Vládní nařízení č. 58/1953 Sb., o vládním výboru pro geologii a Ústředním ústavu geologickém, a vládní nařízení č. 20/1954 Sb., o organisaci státní báňské správy, zůstávají tímto zákonem nedotčena. Rovněž zůstávají nedotčeny zákony č. 63/1951 Sb., o odpovědnosti za škody způsobené dopravními prostředky, a č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1958; provedou jej všichni členové vlády.

Zápotocký v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

Dolanský v. r.

Kopecký v. r.

Ing. Jankovcová v. r.

Poláček v. r.

Barák v. r.

Ing. Šimůnek v. r.

Dr. Kyselý v. r.

Plojhar v. r.

Dr. Šlechta v. r.

Bakuľa v. r.

David v. r.

Ďuriš v. r.

Krajčír v. r.

Krosnář v. r.

Machačová v. r.

Dr. Nejedlý v. r.

Tesla v. r.

Uher v. r.

Beran v. r.

Jonáš v. r.

Reitmajer v. r.

Dr. Škoda v. r.

Bukal v. r.

Dvořák v. r.

Dr. Kahuda v. r.

generál plukovník Lomský v. r.

Dr. Neuman v. r.

Ouzký v. r.

Pospíšil v. r.

Ing. Púčik v. r.

Dr. Vlasák v. r.

Zatloukal v. r.