§ 2 Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdových prostředků podniků s obchodní činností, bytového hospodářství a místní výroby a služeb – Mzdové prostředky

§ 2 Mzdové prostředky (1) Mzdovými prostředky jsou prostředky, kterých podniky používají k odměňování práce a k poskytování některých dalších plnění v přímé souvislosti s pracovní a obdobnou činností fyzických osob. Zahrnují a) prostředky na mzdy a náhrady mzdy poskytované na základě pracovního poměru, b) prostředky na odměny za práci, popřípadě obdobná plnění, poskytované na základě jiného vztahu než pracovního poměru, c) částky, které podniky refundují jiným socialistickým organizacím k úhradě plnění uvedených v písmenech a) a b), d) částky odpovídající základním mzdám v případech, kdy mladiství v období přípravy pro práci, žáci středních odborných učilišť a zvláštních odborných učilišť (dále jen „odborná učiliště“) a jiné osoby, které nejsou v pracovně právním vztahu k podniku (např. příslušníci vojenských útvarů, osoby z nápravně výchovných zařízení, pracovníci zahraničních organizací apod.), konají pro podnik práce, které podnik řídí nebo zabezpečuje pracovními prostředky (mzdová hodnota práce); při práci konané žáky odborných učilišť v období odborného rozvoje a příslušníky vojenských útvarů zahrnuje mzdová hodnota práce též částky odpovídající ostatním složkám mzdy a náhradám mzdy. (2) Podniky nemají povinnost zahrnout do mzdových prostředků plnění uvedená v odstavci 1 písm. a) a b), jestliže se jim refundují ze mzdových prostředků jiných socialistických organizací; zahrnou-li tato plnění do mzdových prostředků, vyloučí je z nich při přijetí refundované částky. (3) Pokud podniky poskytují plnění uvedená v odstavci 1 písm. a) a b) a vyplácí je částečně nebo zcela v jiné než československé měně, zahrnují do mzdových prostředků jen částky vyplacené v československé měně.