§ 60 vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky – Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů
Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky · 410/2009 Sb. · Daňové právo
Stručně: Paragraf 60 vyhlášky 410/2009 upravuje, jak se účtují změny reálné hodnoty derivátů, které slouží k zajištění, a stanovuje podmínky, za nichž lze derivát považovat za zajišťovací. Pokud derivát zajišťuje reálnou hodnotu majetku nebo závazku, jeho změny hodnoty se účtují do nákladů nebo výnosů, stejně jako změny hodnoty zajištěného majetku nebo závazku. (§ 60 zákona č. 410/2009 Sb., vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů
- Částka nebo sazba (odst. 4): „…peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % až 125 %“
- Částka nebo sazba (odst. 4): „…toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % až 125 %“
- Odkazuje na: Zákon o účetnictví (563/1991 Sb.)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 410/2009 Sb.
(1) Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazků z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.
(2) Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím příslušných rozvahových účtů. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných účetních obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami.
(3) Derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje tyto podmínky:
a) na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován,
b) zajištění je efektivní,
c) efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.
(4) Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % až 125 %. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení účetní závěrky.
(5) Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3, účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování.
(6) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, použijí účetní jednotky při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud derivát zajišťuje reálnou hodnotu majetku nebo závazku, jeho změny hodnoty se účtují do nákladů nebo výnosů, stejně jako změny hodnoty zajištěného majetku nebo závazku.
- Pokud derivát zajišťuje očekávané peněžní toky, jeho změny hodnoty se nejprve účtují na rozvahové účty a do nákladů nebo výnosů se dostanou až ve stejném období, kdy se projeví náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami.
- Aby mohl být derivát považován za zajišťovací, musí být zajišťovací vztah formálně zdokumentován, zajištění musí být efektivní a jeho efektivita musí být měřitelná a průběžně posuzovaná.
- Dokumentace musí obsahovat identifikaci zajišťovaných položek a derivátů, vymezení rizika a způsob výpočtu efektivity; zajištění je efektivní, pokud se změny hodnoty zajišťovaných položek a derivátu pohybují v poměru 80 % až 125 %.
Na co si dát pozor
- Pokud zajišťovací derivát přestane splňovat stanovené podmínky, musí se o něm od té chvíle účtovat jako o derivátu určeném k obchodování.
- Účetní jednotka musí na počátku zajištění a minimálně k datu účetní závěrky posoudit efektivitu zajištění.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 36 Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnot (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 504)§ 68 Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnot (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 501)§ 54 Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnot (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 500)