§ 276 Urážka mezi vojáky
Kdo urazí
a) nadřízeného nebo vyššího,
b) podřízeného nebo nižšího, nebo
c) vojáka stejné hodnosti v době, kdy sám nebo uražený vykonává službu,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
412/2002 Sb. · 371 paragrafů
Kdo urazí
a) nadřízeného nebo vyššího,
b) podřízeného nebo nižšího, nebo
c) vojáka stejné hodnosti v době, kdy sám nebo uražený vykonává službu,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(1) Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí urazí
a) nadřízeného nebo vyššího, nebo
b) podřízeného nebo nižšího,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v době, kdy sám nebo uražený vykonává službu,
b) spáchá-li takový čin proti vojenské stráži,
c) spáchá-li takový čin se zbraní nebo nejméně se dvěma osobami, nebo
d) způsobí-li takovým činem ublížení na zdraví.
(1) Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí urazí vojáka stejné hodnosti v době, kdy sám nebo uražený vykonává službu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proti vojenské stráži,
b) spáchá-li takový čin se zbraní nebo nejméně se dvěma osobami, nebo
c) způsobí-li takovým činem ublížení na zdraví.
(1) Kdo užije násilí vůči nadřízenému
a) v úmyslu působit na výkon jeho vojenských povinností, nebo
b) pro výkon jeho vojenských povinností,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a) pokusí-li se činem uvedeným v odstavci 1 způsobit těžkou újmu na zdraví,
b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví, nebo
c) spáchá-li takový čin se zbraní nebo nejméně se dvěma osobami.
(3) Odnětím svobody na deset až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo
b) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu nebo za bojové situace.
(1) Kdo vojáka stejné hodnosti nutí k osobním úsluhám nebo ho omezuje na právech nebo svévolně ztěžuje výkon jeho služby, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy,
b) spáchá-li takový čin nejméně se dvěma osobami, nebo
c) způsobí-li takovým činem ublížení na zdraví.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým způsobem nebo se zbraní,
b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nebo jiný zvlášť závažný následek, nebo
c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu nebo za bojové situace.
(4) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(1) Kdo podřízeného nebo nižšího nutí k osobním úsluhám nebo ho omezuje na právech nebo svévolně ztěžuje výkon jeho služby, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy,
b) spáchá-li takový čin nejméně se dvěma osobami, nebo
c) způsobí-li takovým činem ublížení na zdraví.
(3) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým způsobem nebo se zbraní,
b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nebo jiný zvlášť závažný následek, nebo
c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu nebo za bojové situace.
(4) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(1) Kdo se v úmyslu vyhnout se plnění služebního úkonu poškodí na zdraví, předstírá nemoc, padělá listinu, zneužije návykovou látku nebo použije jiného úskoku, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Kdo se v úmyslu vyhnout se výkonu vojenské služby nebo plnění vojenských povinností poškodí na zdraví, předstírá nemoc, padělá listinu, zneužije návykovou látku nebo použije jiného úskoku, nebo
kdo odpírá konat vojenskou službu nebo plnění vojenských povinností,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
(3) Odnětím svobody na pět až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu nebo za bojové situace.
Kdo se za bojové situace učiní z nedbalosti nezpůsobilým vykonávat službu tím, že zneužije návykovou látku, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(1) Kdo se svémocně vzdaluje v úmyslu vyhnout se vojenské službě, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 se zbraní.
(3) Odnětím svobody na pět až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
zrušen
(1) Kdo se svémocně vzdaluje po dobu delší než 24 hodiny, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.
(2) Kdo se svémocně vzdaluje soustavně nebo po dobu delší než šest dnů, nebo
kdo se svémocně vzdaluje po dobu delší než dva dny v době plnění zvlášť důležitých úkolů nebo zvlášť důležitých cvičení,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(3) Kdo se svémocně vzdaluje po dobu delší než čtrnáct dnů, nebo
kdo se svémocně vzdaluje po dobu delší než šest dnů v době plnění zvlášť důležitých úkolů nebo zvlášť důležitých cvičení,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
(1) Kdo ve strážní nebo jiné obdobné službě poruší, byť i z nedbalosti, předpisy nebo pravidla této služby nebo zvláštní nařízení podle nich vydaná, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 při výkonu strážní služby, která má zvlášť důležitý státní nebo vojenský význam,
b) spáchá-li takový čin zvlášť hrubým porušením své povinnosti,
c) způsobí-li takovým činem škodlivý následek, k jehož odvrácení výkon strážní nebo jiné obdobné služby měl směřovat, nebo
d) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(3) Odnětím svobody na deset až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, jestliže úmyslně spáchá čin uvedený v odstavci 1 za bojové situace a je zde některá z okolností uvedených v odstavci 2 písm. a) a c).
(1) Kdo v dozorčí službě nebo jiné službě závažným způsobem, byť i z nedbalosti, poruší předpisy nebo pravidla této služby, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.
(2) Odnětím svobody až na dvě léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 zvlášť závažný následek, jemuž byl povinen zabránit.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za bojové situace.
(1) Kdo poruší, byť i z nedbalosti, pravidla služby na radiotechnických hláskách, v hotovostních jednotkách nebo jiných zařízeních určených k zajištění bezpečnosti vzdušného prostoru, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 zvlášť závažný následek.
(3) Odnětím svobody na deset až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, jestliže čin uvedený v odstavci 1 spáchá za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu a způsobí jím zvlášť závažný následek.
(1) Kdo popuzuje vojáky proti vojenské službě nebo proti nadřízenému,
kdo šíří malomyslnost, nebo
kdo jinak soustavně rozvrací kázeň,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Odnětím svobody na pět až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu nebo za bojové situace.
(1) Kdo ke škodě součásti ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru neplněním uložených služebních povinností, byť i z nedbalosti, podstatně sníží použitelnost výzbroje, výstroje nebo jiných věcných prostředků, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.
(2) Kdo bez oprávnění užije věcného prostředku větší hodnoty uvedeného v odstavci 1 k účelu, pro který není určen, nebo k takovému užití dá souhlas, nebo
kdo zneužije nebo umožní zneužití podřízených k mimoslužebním úkonům,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 2 sobě nebo jinému značný prospěch, nebo
b) způsobí-li úmyslně spáchaným činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 snížení bojeschopnosti, značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.
(4) Odnětím svobody na pět až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li úmyslně čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu nebo za bojové situace.
Kdo se za bojové situace ze zbabělosti nebo malomyslnosti vzdá do zajetí, bude potrestán odnětím svobody na deset až patnáct let nebo výjimečným trestem.
(1) Kdo se bez dovolení vzdálí za bojové situace, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až patnáct let nebo výjimečným trestem.
(2) Kdo se za bojové situace vyhýbá povinnosti splnit bojový úkol nebo odepře použít zbraně, bude potrestán odnětím svobody na deset let nebo výjimečným trestem.
(1) Kdo za bojové situace odhodí, opustí nebo učiní neupotřebitelnou zbraň nebo jiný válečný materiál, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až sedm let.
(2) Odnětím svobody na pět až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 zvlášť závažný následek.
Velitel, který, aniž to bylo vyvoláno bojovou situací, nepříteli vydá, byť i z nedbalosti, vojenské síly nebo ponechá mu opevnění, bojovou techniku nebo jiné bojové prostředky, bude potrestán, nejednal-li v úmyslu podporovat nepřítele, odnětím svobody na tři léta až patnáct let nebo výjimečným trestem.
Kdo urazí parlamentáře nebo člena jeho průvodu, nebo
kdo takovou osobu neprávem zadrží,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
Čin, který vykazuje znaky trestného činu nenastoupení služby v ozbrojených silách podle § 270 nebo znaky některého trestného činu uvedeného v této hlavě, na nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta, není trestným činem, jestliže stupeň jeho nebezpečnosti pro společnost je malý.
Svémocně se vzdaluje, kdo
a) se vzdálil bez dovolení od svého útvaru nebo z místa služebního přidělení,
b) se nepřihlásil u svého útvaru nebo v místě služebního přidělení, ač tam byl odeslán nebo ač uplynula doba jeho odůvodněné nepřítomnosti, zejména při ustanovení, přeložení, služební cestě nebo dovolené,
c) byl odloučen za bojových akcí od svého útvaru a nepřipojil se po zániku příčiny odloučení k svému nebo jinému vojenskému útvaru, nebo
d) se nepřihlásil u některého vojenského útvaru po návratu nebo po osvobození z nepřátelského zajetí.
(1) Trest pravomocně uložený před účinností tohoto zákona za čin, který není trestným činem podle tohoto zákona, se nevykoná; ustanovení tohoto zákona o souhrnném trestu se v takovém případě neužije.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na činy trestné podle dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, a podle nařízení Slovenské národní rady č. 33/1945 Sb. SNR, o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a o zřízení lidového soudnictví, ve znění předpisů je měnících a doplňujících.
(1) Jestliže ke dni účinnosti tohoto zákona nevykonaný trest odnětí svobody nebo jeho zbytek, popřípadě součet takových trestů postupně uložených nebo jejich zbytek činí více než patnáct let, soud tento trest, popřípadě postupně uložené tresty zkrátí poměrně tak, aby nevykonaný trest odnětí svobody nebo jeho zbytek činil ke dni účinnosti tohoto zákona patnáct let.
(2) Jestliže ke dni účinnosti tohoto zákona činí nevykonaný trest zákazu činnosti nebo jeho zbytek více než pět let, zkrátí soud tento trest nebo jeho zbytek tak, aby ke dni účinnosti tohoto zákona činil pět let.
(3) Byl-li před účinností tohoto zákona pravomocně uložen trest
a) ztráty čestných práv občanských nebo jiný obdobný trest podle zákona dříve účinného, končí ztráta práva volebního a práva zastávat funkci soudce a soudce z lidu dnem účinnosti tohoto zákona,
b) vyloučení z vojska, považuje se za neuložený,
c) peněžitý, nevykoná se v případě jeho nedobytnosti náhradní trest odnětí svobody nebo jeho zbytek,
d) zákazu pobytu, po účinnosti tohoto zákona se nevykoná, popřípadě jeho výkon dnem účinnosti tohoto zákona končí,
e) uveřejnění rozsudku, po účinnosti tohoto zákona se nevykoná.
Ustanovení tohoto zákona o podmíněném propuštění a podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti se užije s výjimkou ustanovení § 62 i na tresty uložené před účinností tohoto zákona.
Horní hranice druhé sazby trestu odnětí svobody stanovené v § 1 odst. 2 zákona č. 165/1950 Sb., na ochranu míru, se snižuje na patnáct let.
Zrušují se:
1. trestní zákon č. 86/1950 Sb.,
2. zákon č. 63/1956 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon č. 86/1950 Sb.,
3. ustanovení § 4 až 6 zákona č. 68/1957 Sb., o umělém přerušení těhotenství.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1962.
* * *
Zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (27. prosince 1962).
Zákon č. 53/1963 Sb., jímž se mění § 203 trestního zákona č. 140/1961 Sb., nabyl účinnosti dnem vyhlášení (17. července 1963).
Zákon č. 56/1965 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon č. 140/1961 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. srpna 1965.
Zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1967.
Zákon č. 148/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon č. 140/1961 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1970.
Zákon č. 45/1973 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon, nabyl účinnosti dnem 1. července 1973.
Zákon č. 43/1980 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon a trestní řád, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (24. dubna 1980).
Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění Československé socialistické republiky k ochraně veřejného pořádku nabylo účinnosti dnem vyhlášení (14. února 1989).
Zákon č. 159/1989 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon, zákon o přečinech a trestní řád, nabyl účinnosti dnem 1. února 1990.
Zákon č. 47/1990 Sb., o volbách do Federálního shromáždění, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (1. března 1990).
Zákon č. 175/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon, nabyl účinnosti dnem 1. července 1990.
Zákon č. 457/1990 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 31/1989 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění, a kterým se mění trestní zákon č. 140/1961 Sb., nabyl účinnosti dnem vyhlášení (30. října 1990).
Zákon č. 545/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon, nabyl účinnosti dnem 1. února 1991.
Zákon č. 490/1991 Sb., o způsobu provádění referenda, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (3. prosince 1991).
Zákon č. 557/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Nález Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 4. září 1992, uveřejněný v částce 93/1992 Sb., nabyl účinnosti dnem 15. října 1992.
Zákon č. 290/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon a zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994.
Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších přepisů, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 1994.
Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 12. dubna 1994, uveřejněný pod č. 91/1994 Sb., nabyl účinnosti dnem vyhlášení (20. května 1994).
Zákon č. 152/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, a zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. září 1995 s výjimkou čl. I bodu 2, pokud jde o § 27 písm. b), čl. I bodu 6, pokud jde o § 45 a 45a, a čl. I bodu 10, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 1996.
Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (26. února 1997).
Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 9. dubna 1997, uveřejněný pod č. 103/1997 Sb., nabyl účinnosti dnem vyhlášení (7. května 1997).
Zákon č. 253/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.
Zákon č. 92/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. října 1998.
Zákon č. 112/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 1998, s výjimkou čl. I bodů 1 a 5, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1999.
Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení (1. listopadu 1998), s výjimkou § 7, který nabyl účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení (1. srpna 1998).
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1999.
Zákon č. 96/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení (9. června 1999).
Zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, nabyl účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. prosince 1999).
Zákon č. 210/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni vyhlášení (5. října 1999).
Zákon č. 223/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o rozsahu brané povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon) a zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, nabyl účinnosti dnem 1. prosince 1999.
Zákon č. 238/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), nabyl účinnosti 1. ledna 2000.
Zákon č. 305/1999 Sb., o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení a o změně zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (3. prosince 1999), s výjimkou části druhé, která nabyla účinnosti po uplynutí 240 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (30. července 2000).
Zákon č. 327/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 28. prosince 1999.
Zákon č. 360/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2000.
Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), nabyl účinnosti dnem 1. července 2000.
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. června 2000.
Zákon č. 105/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. května 2000.
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), nabyl účinnosti dnem 1. prosince 2000.
Zákon č. 405/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni vyhlášení (1. prosince 2000).
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení (1. květen 2001), s výjimkou části první hlavy třetí až osmé a § 131, které nabyly účinnosti dnem 1. září 2001.
Zákon č. 139/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2001.
Zákon č. 144/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení (1. května 2001).
Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti 1. ledna 2002.
Zákon č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), nabyl účinnosti dnem vyhlášení (7. ledna 2002).
Zákon č. 134/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2002.
Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), nabyl účinnosti dnem 1. září 2002.
Předseda vlády:
PhDr. Špidla v. r.
2) Viz však zákon č. 184/1964 Sb.
1a) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
1) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.
2*) Zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole.
2a) Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon).