Vyhláška ministra zahraničních věcí, kterou se uveřejňuje soudní řád smíšeného rozhodčího soudu československo-maďarského podle článku 239 mírové smlouvy Trianonské.

Soud se usnáší většinou hlasů.

Předseda nařídí k žádosti soudce, který zůstal v menšině, aby byl zapsán názor, jemuž se většiny nedostalo, a aby byl připojen ke spisům.

Rozsudek obsahujž:

1. den, kdy byl vynesen;

2. jména soudců a zástupců vlád;

3. jméno, příjmení, povolání a bydliště stran a jich zástupců;

4. obsah návrhů stran, a pokud se týče, i zástupců vlád;

5. důvody rozhodovací, jak faktické, tak právní;

6. výrok ve věci hlavní a o útratách sporu.

Rozsudek nemůže jíti dále než návrhy stran.

V rozsudku stanoví soud útraty a rozhodne dle zásad slušnosti, v jakém poměru je strany ponesou.

Předseda dá sestaviti rozsudek a předloží návrh vyhotovení rozsudku soudu.

Soud zkoumá návrh v sezení neveřejném, zdali odpovídá učiněnému usnesení, a schválí jej po případných změnách, které by se jevily nutnými.

Rozsudek jest podepsán předsedou, rozhodčími soudci a sekretářem, již byli přítomni líčení.

Výrok rozsudku doručí se stranám.

Vyhotovení rozsudku vydává stranám sekretariát.

Soud dožádá zástupce vlád, aby zabezpečili výkon rozsudků podle písmeny g) článku 239 mírové smlouvy.

Za tím účelem vydá sekretariát zástupcům vlád vyhotovení rozsudku, ověřené předsedou a sekretářem.

XV.

Skutečnost, že strana řádně obeslaná nehájí se ani ústně, ani písemně, není na překážku tomu, aby se přikročilo k líčení a vynesení rozsudku.

Zástupce příslušné vlády může zakročiti, buď aby zaujal místo svého příslušníka, buď aby vyžádal odročení věci na pozdější dobu, kdy bude konečně rozhodnuto.

XVI.

Soud může z moci úřední anebo k návrhu strany neb zástupce vlády vyložiti neb opraviti rozsudek, jehož výrok jest nejasný, neúplný, v rozporu sám s sebou anebo v němž jsou chyby ve psaní nebo v počtu.

Návrh jest podati soudu do třiceti dnů ode dne doručení rozsudku.

Soud může odložiti výkon rozsudku až do rozhodnutí o takovém návrhu.

XVII.

Do jednoho roku ode dne doručení rozsudku může každá strana navrhnouti obnovu řízení, dovolávajíc se nových skutečností nebo důkazů, ale jen tehdy,

a) prokáže-li, že bez své viny nemohla oněch nových skutečností nebo důkazů se dovolati před vynesením rozsudku, jemuž odporuje, a

b) jsou-li nové skutečnosti nebo nové důkazy toho druhu, že mohou způsobiti důležitou změnu rozsudku.

Řízení o obnově se zahájí rozhodnutím soudu, ve kterém se tyto předpoklady zjistí a v němž se zároveň určí další řízení.

Žádost o obnovu nemá odkládacího účinku na vykonatelnost rozsudku, leda že by soud, připouštěje obnovu, stanovil jinak.

XVIII.

Ve výjimečných případech může se soud odchýliti od ustanovení tohoto soudního řádu, shledá-li, že takové odchylky jsou příkazem spravedlnosti a slušnosti.

Soudu jest vyhrazeno změniti nebo doplniti tento soudní řád podle zkušeností, jichž svojí praxí nabude.

Soud zve obě zúčastněné vlády, aby vyhlásily tento soudní řád v úředním listě před koncem roku 1922.

V Haagu dne 6. listopadu 1922.

Předseda:

A. Struycken v. r.

Maďarský rozhodčí:

Ch. de Balás v. r.

Československý rozhodčí:

K. Kadlec v. r.

Dr. Beneš v. r.