Stručně: Paragraf 12 vyhlášky 414/1991 definuje, co se rozumí bankovním spojením pro účely této vyhlášky, a stanovuje formát čísel účtů používaných v mezibankovním platebním styku.
§ 12
(1) Bankovním spojením se pro účely této vyhlášky rozumí číslo účtu a identifikační kód banky, popřípadě označení klienta a identifikační kód banky.
(2) Čísla účtů používaných v mezibankovním platebním styku obsahují nejvíce 16 číselných znaků v členění na část obsahující nejvíce 6 číselných znaků a část obsahující nejvíce 10 číselných znaků, tyto části jsou samostatně zajišťovány kontrolní číslicí na modulo 11.
Paragraf 12 vyhlášky 414/1991 definuje, co se rozumí bankovním spojením pro účely této vyhlášky, a stanovuje formát čísel účtů používaných v mezibankovním platebním styku.
Co to znamená v praxi
Bankovní spojení je tvořeno číslem účtu a identifikačním kódem banky, případně označením klienta a identifikačním kódem banky.
Čísla účtů v mezibankovním styku mají maximálně 16 číslic, rozdělených na dvě části (max. 6 a max. 10 číslic).
Obě části čísla účtu jsou samostatně ověřovány kontrolní číslicí na modulo 11.
Zúčtovací centrum podle § 11 nezkoumá správnost bankovního spojení.
Na co si dát pozor
Správnost bankovního spojení je důležitá, protože zúčtovací centrum ji nekontroluje.
Je nutné dodržet stanovený formát čísla účtu včetně kontrolních číslic pro bezproblémové provedení platby.
Hlídat změny § 12 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.