Úplné znění zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Základem daně u dovezeného zboží podle § 43 odst. 1 písm. a) je součet

a) základu pro vyměření cla,

b) cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží,

c) příslušné spotřební daně.

(2) Základem daně u českého zboží

a) podle § 43 odst. 1 písm. b), pokud nedochází ke změně vlastnického práva, je součet statistické hodnoty ke dni umístění zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a případně spotřební daně; pokud dochází ke změně vlastnického práva, je součet pořizovací ceny nebo příslušné ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu10a) a případně spotřební daně,

b) podle § 43 odst. 1 písm. c) a u zboží, které v době umístění ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu získalo propuštěním do volného oběhu status českého zboží, které bylo plátcem umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a plátce navrhuje jeho propuštění do tuzemska, je výše nákladů na provedené zpracovatelské operace,

c) podle § 43 odst. 1 písm. c) a u zboží, které v době umístění ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu získalo propuštěním do volného oběhu status českého zboží, bylo plátcem umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a jiná osoba navrhuje jeho propuštění, je součet pořizovací ceny a případně spotřební daně a výše nákladů na provedené zpracovatelské operace nebo příslušné ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu,10a)

d) podle § 43 odst. 1 písm. c) a u zboží, které v době umístění ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu získalo propuštěním do volného oběhu status českého zboží, bylo osobou, která není plátcem, umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a má být propuštěno zpět do tuzemska, je výše nákladů na provedené zpracovatelské operace.

(3) Náklady na provedené zpracovatelské operace se rozumí součet pořizovací ceny materiálu spotřebovaného při zpracování, případně ceny tohoto materiálu zjištěné podle zvláštního právního předpisu10a) a mzdových nákladů vynaložených na provedení zpracovatelských operací. Materiálem spotřebovaným při zpracování se rozumí pouze materiál přidaný k českému zboží umístěnému ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu během zpracovatelských operací.

(4) U zboží propuštěného do režimu volného oběhu a českého zboží podle § 43 odst. 1 písm. b) a c) se daň vypočítá jako součin příslušného základu daně podle odstavce 1 nebo 2 a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše sazby daně a ve jmenovateli číslo 100. Vypočtená daň se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem cla.47c)

(5) U zboží propuštěného do režimu dočasného použití činí částka daně za každý, byť jen započatý kalendářní měsíc, během kterého bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití, 3 % z daně, která by měla být vyměřena za uvedené zboží, kdyby v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití bylo propuštěno do volného oběhu. Takto určená daň nesmí být vyšší než ta, která by byla vyměřena v případě propuštění tohoto zboží do volného oběhu v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití.

(6) U zboží propuštěného z režimu dočasného použití do režimu volného oběhu se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem daně při propuštění zboží do režimu volného oběhu.

(7) U dováženého zboží se uplatňují sazby daně podle § 16.

(8) Dovoz osobního automobilu provozovaného v zahraničí před jeho dovozem do České republiky je považován pro účely tohoto zákona za dovoz nového osobního automobilu.

(1) Vývoz zboží do zahraničí uskutečněný plátcem je osvobozen od povinnosti uplatnit daň na výstupu včetně vývozu prostřednictvím osoby, která provádí přepravu zboží.

(2) Pro účely tohoto zákona je vývoz zboží uskutečněn, je-li zboží propuštěno do režimu vývozu,48a) do režimu pasivního zušlechťovacího styku,42) vystoupilo do zahraničí a na daňovém dokladu je celním úřadem uveden údaj o datu přechodu zboží přes státní hranice nebo umístění zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma. Údaje o osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu za uskutečněný vývoz je plátce povinen uvést do daňového přiznání, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém zboží vystoupilo z tuzemska, má-li daňový doklad.

(3) Daňovým dokladem při vývozu zboží je rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení42) nebo rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení s celně schváleným určením umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.

(4) Při vývozu zboží uskutečňovaném prostřednictvím nepřímého zástupce47a) má nárok na osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu u vyváženého zboží zastoupená osoba, která je prodávajícím ve vztahu k zahraničí nebo odesilatelem, není-li zboží do zahraničí prodáváno. Nepřímý zástupce má povinnost předat daňový doklad zastoupené osobě, která musí být na daňovém dokladu uvedena. Daňový doklad musí obsahovat kód nepřímého zastoupení stanovený zvláštním předpisem47f) a musí být doložen smlouvou o nepřímém zastoupení. Pokud je vývoz zboží uskutečňován nepřímým zástupcem pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu vydané na tiskopise písemného celního prohlášení a vystavené nepřímým zástupcem samostatně na každou zastoupenou osobu.

(5) Plátce nemá nárok na vrácení daně v případě zpět vyváženého zboží z režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení.

(1) Osobě požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,48) (dále jen „osoba požívající výsad a imunit“) se vrací daň zaplacená v cenách zboží a služeb (dále jen „zaplacená daň“) na základě principu vzájemnosti, pokud je uplatnění tohoto principu možné. Tato osoba, které vzniká nárok na vrácení zaplacené daně, má pro tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

(2) Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí stanoví vyhláškou vymezení okruhu osob požívajících výsad a imunit, den vzniku a zániku nároku na vrácení daně, roční limity pro výši vrácení daně, minimální hodnotu nakoupeného zboží nebo služeb rozhodnou pro uplatnění nároku na vrácení daně, rozsah a podmínky pro vrácení daně, vymezení principu vzájemnosti, způsob uplatňování nároku na vrácení daně a způsob jeho prokazování a určení místní příslušnosti správce daně, u kterého se nárok na vrácení daně uplatňuje.

(1) Ministerstvo financí udělí právnické nebo fyzické osobě na její žádost povolení k prodeji vybraného zboží za ceny bez daně v prodejnách Duty/tax free fyzickým osobám v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek a povolení k prodeji vybraného zboží za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky. Prodej zboží za ceny bez daně lze uskutečňovat jen na základě tohoto povolení.

(2) Žádost o povolení musí obsahovat

a) obchodní jméno žadatele, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště,

b) daňové identifikační číslo žadatele,

c) osvědčení o registraci k dani,

d) označení místa, kde se prodejna nachází,

e) souhlas příslušného celního úřadu s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť s uvedením podmínek o kontrole výstupu zboží do zahraničí,

f) souhlas provozovatele letiště s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť,

g) souhlas provozovatele letiště s prodejem zboží na palubách letadel zahraničních linek.

(3) Ministerstvo financí může udělit povolení za podmínky, že

a) žadatel je registrován jako plátce,

b) je vydán souhlas příslušného celního úřadu s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť,

c) je vydán souhlas provozovatele letiště s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť nebo prodejem zboží na palubách letadel zahraničních linek.

(4) Prodej zboží za ceny bez daně ve všech prodejnách Duty/tax free, které byly Ministerstvem financí povoleny, se uskutečňuje v přiměřeném množství pro osobní spotřebu, a to pouze osobám při přestupu státní hranice do zahraničí. V prodejnách Duty/tax free v tranzitním prostoru mezinárodních letišť se uskutečňuje prodej zboží za ceny bez daně po předložení platné letenky nebo palubní vstupenky s cílovou stanicí v zahraničí. Držitel povolení je povinen zajistit, aby při prodeji zboží v prodejně Duty/tax free v tranzitním prostoru mezinárodních letišť na prodejním dokladu bylo vyznačeno číslo letu, druh zboží včetně ceny a na palubní vstupence otisk razítka, ze kterého je zřejmé, že prodej byl uskutečněn v prodejně Duty/tax free.

(5) Ministerstvo financí v povolení stanoví druhy zboží, které může být prodáváno za ceny bez daně.

(6) Ministerstvo financí udělené povolení odejme

a) pokud povolení bylo uděleno na základě nepravdivých údajů,

b) v případě, že právnická nebo fyzická osoba nedodržuje podmínky stanovené tímto zákonem a podmínky uvedené v povolení,

c) dojde-li ke změně podmínek, za nichž bylo povolení uděleno.

(7) Na zboží umístěné v prodejnách typu Duty/tax free se pohlíží jako na zboží vyvezené.48a) Jestliže je zboží nakoupené v prodejně Duty/tax free cestujícím dováženo zpět do tuzemska, podléhá dani při dovozu, pokud se na něj nevztahuje osvobození od cla.48c)

(1) Obsahuje-li mezinárodní smlouva o nenávratné zahraniční pomoci, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv a kterou je Česká republika vázána, závazek, že zahraniční pomoc se osvobodí od daně nebo že z prostředků zahraniční pomoci nesmí být hrazena daň, má osoba, která daň zaplatila, nárok na vrácení zaplacené daně (dále jen „vrácení daně“).

(2) Osoba, která má nárok na vrácení daně podle odstavce 1, podá žádost o vrácení daně, která musí obsahovat

a) obchodní firmu, případně název nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, případně trvalý pobyt žadatele,

b) daňové identifikační číslo, případně rodné číslo žadatele,

c) daňový doklad podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo doklad o prodeji zboží nebo služeb podle odstavce 4, který byl vystaven plátcem,

d) doklad o zaplacení daně,

e) potvrzení vydané Ministerstvem financí nebo subjektem, který má oprávnění Ministerstva financí, o zařazení nakoupeného zboží nebo poskytnuté služby v rámci nenávratné zahraniční pomoci a o původu finančních prostředků,

f) prohlášení žadatele, který je plátcem, že daň, kterou žádá vrátit, neuplatní podle § 19.

(3) Pokud podá žádost o vrácení daně zahraniční osoba, která nemá v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání, případně trvalý pobyt, neuvede v žádosti daňové identifikační číslo, případně rodné číslo. Nárok na vrácení daně má i plátce, který ve prospěch zahraniční osoby uskutečnil zdanitelné plnění a uplatnil daň na výstupu, pokud o vrácení daně zahraniční osoba nepožádá. V tomto případě žádost neobsahuje doklad o zaplacení, ale musí být v žádosti touto zahraniční osobou potvrzeno, že nárok na vrácení daně neuplatní. Tímto potvrzením nárok na vrácení daně zahraniční osobě zaniká.

(4) Na dokladu o prodeji zboží nebo poskytnutí služeb je plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, povinen uvést

a) obchodní firmu, případně název nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, případně trvalý pobyt plátce,

b) daňové identifikační číslo plátce,

c) obchodní firmu, případně název nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, případně trvalý pobyt osoby, pro kterou plátce uskutečňuje zdanitelné plnění,

d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

e) datum vystavení dokladu,

f) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

g) sazbu daně,

h) výši daně celkem zaokrouhlenou na celé koruny nahoru,

i) výši ceny bez daně celkem.

(5) Osoba, která uplatňuje nárok na vrácení daně podle odstavce 1, podává žádost místně příslušnému správci daně s výjimkou zahraniční osoby podle odstavce 3, která žádost podává Finančnímu úřadu pro Prahu 1.

(6) Osoba, která uplatňuje nárok na vrácení daně podle odstavce 1, má pro tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

(7) Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejpozději do 15 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo. Neuplatní-li se nárok na vrácení daně do 15 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, nárok zaniká.

(8) Osobě, která má nárok na vrácení daně, se daň vrátí do 30 dnů ode dne následujícího po dni podání žádosti nebo po dni odstranění vad žádosti.

(9) Pokud plátce uplatní nárok na vrácení daně podle odstavců 1 až 7, nezahrne tuto daň ve výši uplatňovaného nároku do daně na vstupu v daňovém přiznání.

(10) Pokud je zboží, u kterého byla vrácena daň, ve lhůtě do 12 kalendářních měsíců ode dne, kdy byla daň vrácena, prodáno, je osoba, které byla daň vrácena, povinna daň ve stejné výši neprodleně vrátit.

(1) Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně zboží nakoupeného a služeb poskytnutých v tuzemsku může uplatnit zahraniční osoba, která

a) nepodniká v tuzemsku nebo neprovádí v tuzemsku činnosti vykazující všechny znaky podnikání a

b) zboží a služby nakupuje pro účely svého podnikání.

(2) Daň se vrací na základě principu vzájemnosti. Principem vzájemnosti se rozumí, že příslušný cizí stát, ve kterém má zahraniční osoba sídlo, případně místo podnikání nebo trvalý pobyt,

a) nevybírá daň z přidané hodnoty nebo podobnou daň nebo

b) vybírá daň, ale daň vrací osobám podnikajícím v tuzemsku a nakupujícím zboží a služby pro účely podnikání v příslušném cizím státě.

(3) Nárok na vrácení daně nevzniká u těchto druhů zboží a služeb

a) zboží a služby poskytované pro osobní spotřebu,

b) cestovní služby, ubytovací a stravovací služby poskytnuté zahraniční osobě,

c) zboží a služby spojené s reprezentací zahraniční osoby,

d) telekomunikační služby,

e) prodej, nájem, opravy motorových vozidel určených pro přepravu méně než 9 osob,

f) uhlovodíková paliva a maziva48f) s výjimkou nafty a bionafty,

g) taxislužba.

(4) Zahraniční osoba podle odstavce 1 podává žádost o vrácení daně Finančnímu úřadu pro Prahu 1 na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí prostřednictvím zástupce, kterým může být pouze právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo trvalým pobytem v tuzemsku. Zástupce jedná v rozsahu písemné plné moci udělené zahraniční osobou. Písemná plná moc nesmí být v době podání žádosti starší 5 let ode dne jejího vystavení. Zástupce může před Finančním úřadem pro Prahu 1 zastupovat neomezený počet zahraničních osob. Jestliže je zástupcem právnická osoba a při řízení o vrácení daně ji nezastupuje statutární orgán, musí její zástupce předložit pro jednání plnou moc podepsanou statutárním orgánem. Nárok na vrácení daně vzniká dnem podání žádosti v českém jazyce.

(5) Žádost o vrácení daně musí obsahovat

a) daňové doklady podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo originální doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, které byly vystaveny plátcem,

b) plnou moc k zastupování zahraniční osoby, pokud žádost podává zástupce,

c) potvrzení o registraci zahraniční osoby jako plátce daně z přidané hodnoty nebo jiné podobné daně, které vystaví správce daně se sídlem v příslušném cizím státě, v němž má žádající zahraniční osoba sídlo, místo podnikání nebo trvalý pobyt.

(6) Potvrzení o registraci zahraniční osoby musí obsahovat obchodní firmu nebo název, případně jméno a příjmení, sídlo, místo podnikání, případně trvalý pobyt, druh činnosti, případně předmět živnosti zahraniční osoby, její daňové identifikační číslo, označení příslušného správce daně v cizím státě, který potvrzení vystavuje, a sídlo tohoto správce daně. Potvrzení nesmí být v době podání žádosti o vrácení daně starší než 1 rok ode dne jeho vystavení.

(7) Na dokladu o prodeji zboží nebo poskytnutí služby je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést

a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, případně název, sídlo nebo místo podnikání, případně trvalý pobyt plátce,

b) daňové identifikační číslo plátce,

c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, případně název, sídlo nebo místo podnikání, případně trvalý pobyt zahraniční osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění,

d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

e) datum vystavení dokladu,

f) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

g) sazbu daně,

h) výši daně celkem zaokrouhlenou na celé koruny nahoru,

i) výši ceny bez daně celkem.

(8) Nárok na vrácení daně lze uplatnit za období kalendářního čtvrtletí nebo kalendářního roku. Žádost o vrácení lze podat po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které má být daň vrácena, jestliže částka daně je vyšší než 20 000 Kč. Jestliže částka daně, která má být vrácena, je vyšší než 10 000 Kč, ale nepřevyšuje 20 000 Kč, lze žádost o vrácení daně podat nejdříve po uplynutí kalendářního roku. Není-li nárok na vrácení daně uplatněn nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, nárok na vrácení daně zaniká.

(9) Daň se nevrací, pokud je částka daně nižší než 10 000 Kč.

(10) Zahraniční osobě, která má nárok na vrácení daně, Finanční úřad pro Prahu 1 daň vrátí nejpozději do dvou kalendářních měsíců ode dne následujícího po podání žádosti nebo po dni odstranění vad žádosti. Daň se vrací v české měně na účet zástupce nebo zahraniční osoby vedený u tuzemské banky.

(11) Finanční úřad pro Prahu 1 doklady předložené podle odstavce 5 písm. a) označí otiskem razítka a tyto doklady vrátí žadateli.

(1) Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně zboží nakoupeného v tuzemsku může uplatnit osoba, která

a) nemá trvalý pobyt nebo obvyklé místo pobytu v tuzemsku a toto místo je zapsáno v cestovním pasu nebo jiném dokladu totožnosti, který uznává za platný Česká republika,

b) nepodniká v tuzemsku,

c) je osobou starší 15 let

(dále jen „zahraniční fyzická osoba“).

(2) Pro účely tohoto ustanovení se obvyklým místem pobytu rozumí místo, kde se osoba obvykle zdržuje po dobu nejméně 185 dnů v jednom kalendářním roce, je v tomto místě součástí domácnosti nebo v tomto místě vykonává své povolání nebo má byt.

(3) Zahraniční fyzická osoba může uplatnit nárok na vrácení daně, pokud

a) nakoupí zboží, jehož cena včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dnu, je vyšší než 2 500 Kč,

b) nakoupené zboží podle písmene a) vyveze v cestovním styku,

c) nakoupené zboží nemá obchodní charakter.48j)

(4) Prodávající je povinen na vyžádání zahraniční fyzické osoby vystavit doklad o prodeji zboží, na kterém musí uvést tyto údaje:

a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, případně název, sídlo nebo místo podnikání, případně trvalý pobyt plátce,

b) daňové identifikační číslo plátce,

c) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

d) evidenční číslo dokladu,

e) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

f) sazbu daně,

g) výši daně celkem zaokrouhlenou na celé koruny nahoru,

h) výši ceny bez daně celkem.

(5) Nárok na vrácení daně nevzniká u těchto druhů zboží:

a) uhlovodíková paliva a maziva,48f)

b) tabákové výrobky,48k)

c) alkoholické nápoje,55)

d) potraviny a další zboží uvedené pod číselným kódem Harmonizovaného systému v kapitolách 01 až 21.

(6) Nárok na vrácení daně zahraniční fyzické osobě vznikne, jestliže

a) zahraniční osoba nakoupené zboží vyveze nejpozději do 60 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění uvedeného na dokladu o prodeji zboží,

b) výstup zboží z tuzemska je potvrzen pohraničním celním úřadem na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí,

c) zahraniční fyzická osoba doloží doklad o prodeji zboží vystavený plátcem, který se váže k vyváženému zboží, a potvrzený tiskopis o vývozu zboží podle písmene b).

(7) Zahraniční fyzická osoba je povinna pro účely vydání potvrzení o vývozu zboží předložit pohraničnímu celnímu úřadu vyvážené zboží, tiskopis o vývozu zboží a doklad o prodeji zboží. Kromě údajů předtištěných Ministerstvem financí a vyplněných zahraniční fyzickou osobou a potvrzení pohraničního celního úřadu nesmí tiskopis obsahovat úpravy provedené jinou osobou. Vývoz zboží a splnění podmínek podle odstavce 3 pohraniční celní úřad po předložení zboží zahraniční fyzickou osobou potvrdí s uvedením data o vývozu, pokud údaje na dokladu o prodeji zboží souhlasí s údaji uvedenými na tiskopisu o vývozu zboží a zboží uvedené v tomto tiskopisu je skutečně vyváženo. Pohraniční celní úřad doklad o prodeji zboží označí otiskem razítka a vrátí zahraniční fyzické osobě.

(8) Nárok na vrácení daně může uplatnit zahraniční fyzická osoba, případně jiná osoba, kterou zahraniční fyzická osoba zmocní, aby pro zajištění vrácení daně jednala jejím jménem a v její prospěch.

(9) Pokud má plátce více prodejen, daň vrací vždy prodejna, která zboží prodala zahraniční fyzické osobě. Plátce je povinen daň vrátit

a) zahraniční fyzické osobě přímo, pokud osobně požádá o vrácení daně a předloží doklad o prodeji zboží a tiskopis o vývozu zboží potvrzený pohraničním celním úřadem, nebo

b) jiné osobě na základě jejího prohlášení, že jedná jménem a ve prospěch zahraniční fyzické osoby, pokud předloží doklad o prodeji zboží a potvrzený tiskopis o vývozu zboží pohraničním celním úřadem.

(10) Plátce vrácenou daň uvede nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se vrácení daně uskutečnilo, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, v němž se uskutečnilo zdanitelné plnění. Potvrzený tiskopis o vývozu zboží je plátce povinen uchovávat po dobu stanovenou v § 12 odst. 4.

(11) Nárok na vrácení daně zahraniční fyzické osobě zaniká, pokud tato osoba nebo zmocněná jiná osoba nepředloží doklady uvedené v odstavci 10 prodávajícímu do 3 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

(1) Osoba se zdravotním postižením má nárok na vrácení zaplacené daně u osobního automobilu zakoupeného v tuzemsku, a to i formou finančního pronájmu. Při nákupu osobního automobilu formou finančního pronájmu nevzniká nárok na vrácení daně z přirážky leasingové společnosti.

(2) Pro účely tohoto ustanovení se osobou se zdravotním postižením rozumí fyzická osoba, které byl rozhodnutím příslušného úřadu přiznán příspěvek na zakoupení osobního automobilu.

(3) Daň se vrací osobě se zdravotním postižením za jeden osobní automobil nakoupený v tuzemsku v období 5 let, nejvýše však do výše 100 000 Kč.

(4) Nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavce 3 může osoba se zdravotním postižením uplatnit nejdříve

a) za kalendářní měsíc, ve kterém byl osobní automobil zakoupen, nebo

b) při ukončení finančního pronájmu a převodu vlastnického práva na nájemce, pokud byl osobní automobil nakoupen formou finančního pronájmu.

(5) Při zakoupení ojetého osobního automobilu může osoba se zdravotním postižením uplatnit nárok na vrácení daně vypočtené ze základu daně podle § 14 odst. 15.

(6) Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba se zdravotním postižením uplatnit nejpozději do 6 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, a v případě nakoupeného osobního automobilu formou finančního pronájmu nejpozději do 6 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém bylo převedeno vlastnické právo na nájemce.

(7) Osoba se zdravotním postižením, která má nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavců 1 a 2, může uplatnit tento nárok podáním žádosti o vrácení daně správci daně místně příslušnému podle jejího trvalého pobytu. Osobě se zdravotním postižením, která má nárok na vrácení daně, se daň vrátí do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti.

(8) Žádost o vrácení daně musí obsahovat

a) jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo zdravotně postižené osoby,

b) rozhodnutí podle odstavce 2,

c) daňový doklad podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo doklad o prodeji osobního automobilu, který byl vystaven plátcem.

(9) Na dokladu o prodeji osobního automobilu je plátce povinen uvést

a) obchodní firmu, případně název nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, případně trvalý pobyt plátce,

b) daňové identifikační číslo plátce,

c) jméno a příjmení a trvalý pobyt osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění,

d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

e) datum vystavení dokladu,

f) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

g) sazbu daně,

h) výši daně zaokrouhlenou na celé koruny nahoru,

i) výši ceny bez daně celkem.

(1) Nárok na vrácení daně vzniká ozbrojeným silám vysílajícího státu,48g) případně Organizaci Severoatlantické smlouvy, jestliže mezinárodní smlouva, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv a kterou je Česká republika vázána, stanoví, že vybrané druhy zboží, služeb a stavby se v tuzemsku osvobodí od daně.

(2) Vybranými druhy zboží, služeb a stavbami podle odstavce 1 se rozumí

a) uhlovodíková paliva a maziva48f) pro služební vozidla, letadla a lodě ozbrojených sil nebo civilní složky,

b) stavby uskutečňované v rámci projektu bezpečnostních investic Organizace Severoatlantické smlouvy, včetně vybavení těchto staveb,

c) služby související s provozem staveb uvedených v písmenu b).

(3) Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu, případně Organizace Severoatlantické smlouvy uplatní nárok na vrácení daně prostřednictvím Ministerstva obrany u Finančního úřadu pro Prahu 1, a to na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.

(4) Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu, případně Organizace Severoatlantické smlouvy mají pro tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

(5) Žádost o vrácení daně musí být doložena daňovými doklady podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, které jsou vystaveny plátcem.

(6) Na doklad podle odstavce 5 je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést

a) obchodní firmu, případně název nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, případně trvalý pobyt plátce,

b) daňové identifikační číslo plátce,

c) název subjektu podle odstavce 1, pro který se uskutečňuje zdanitelné plnění,

d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

e) datum vystavení dokladu,

f) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

g) sazbu daně,

h) výši daně zaokrouhlenou na celé koruny nahoru,

i) výši ceny bez daně celkem.

(7) Finanční úřad pro Prahu 1 daň vrátí na účet Ministerstva obrany vedený pro tyto účely do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti nebo po dni, ve kterém dojde k odstranění vad žádosti. Ministerstvo obrany vrátí daň osobám podle odstavce 1. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn u Finančního úřadu pro Prahu 1 nejpozději do 6 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

(8) Pokud je zboží, u kterého byla vrácena daň ve lhůtě do 12 kalendářních měsíců ode dne, kdy byla daň vrácena, prodáno, je subjekt, kterému byla daň vrácena, povinen daň ve stejné výši neprodleně vrátit.

(1) Poskytování služeb do zahraničí je osvobozeno od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Poskytováním služeb do zahraničí se pro účely tohoto zákona rozumí poskytování služeb s místem plnění v tuzemsku, pokud nejsou určeny pro využití, spotřebu nebo použití v tuzemsku s výjimkou telekomunikačních služeb. V případě telekomunikačních služeb se za služby poskytované do zahraničí považují telekomunikační služby poskytované osobám se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, které jsou oprávněny poskytovat telekomunikační služby.

(2) Za poskytování služeb do zahraničí podle odstavce 1 bez ohledu na místo jejich využití, spotřebu nebo použití je vždy považováno poskytování služeb zařazených podle zvláštního právního předpisu13) do pododdílů SKP 74.1 (služby právní, účetnické, vedení účtů, kontroly účtů; daňové poradenství; průzkum trhu a veřejného mínění), 74.4 (reklamní služby), 74.5 (zprostředkovací služby v oblasti zaměstnanosti a služby s tím související), skupiny 74.84 (ostatní služby převážně pro podniky, jinde neuvedené), třídy 63.30.11 (služby spojené s organizací turistických zájezdů) a zprostředkovatelské služby osobám, které nemají sídlo nebo trvalý pobyt v tuzemsku. Za služby poskytované do zahraničí podle tohoto odstavce nelze považovat služby poskytované v tuzemsku plátcem zahraničním osobám, které jsou oprávněny podnikat v tuzemsku prostřednictvím organizační složky. Za služby poskytované do zahraničí podle tohoto odstavce se nepovažují služby poskytované v tuzemsku plátcem osobám, které mají sídlo nebo trvalý pobyt ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu.

(3) Poskytování služeb do zahraničí osvobozených v tuzemsku od daně se nepovažuje za zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25.

(4) Plátce poskytující služby do zahraničí podle odstavce 1 nebo 2 má nárok na odpočet daně na vstupu. Při uplatňování nároku na odpočet postupuje plátce podle § 19 až 22.

(5) Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce, který poskytuje služby do zahraničí, povinen doložit správci daně dokladem o zaplacení nebo písemnou smlouvou o úhradě poskytnutých služeb, potvrzenou zahraniční osobou, v jejíž prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění. Je-li služba do zahraničí poskytována plátci daně, je daňovým dokladem za tyto služby běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2.

(6) Plátce je povinen uvést vývoz služeb do daňového přiznání vždy za zdaňovací období, ve kterém byly služby poskytnuty. Jestliže plátce nemá doklad o zaplacení ani písemnou smlouvu podle odstavce 5, je povinen doložit správci daně nárok nejpozději do šesti měsíců od konce zdaňovacího období, ve kterém došlo k poskytnutí služeb. Pokud tak neučiní, může nárok prokázat podle zvláštního právního předpisu.16d)

(1) Mezinárodní přeprava zboží, peněz a mezinárodní pravidelná přeprava osob, kterou se rozumí přeprava dopravním prostředkem

a) z místa v zahraničí do místa v zahraničí přes tuzemsko,

b) z místa v zahraničí do místa v tuzemsku,

c) z místa v tuzemsku do místa v zahraničí,

d) mezi dvěma místy v tuzemsku jako součást mezinárodní letecké a vodní dopravy,

e) potrubím nebo elektrickým vedením

1. mezi dvěma pohraničními předacími místy,

2. od podacího pohraničního místa do místa v tuzemsku,

3. z místa v tuzemsku do pohraničního předacího místa,

je od povinnosti uplatňovat daň na výstupu osvobozena. Za mezinárodní přepravu se nepovažuje přeprava z místa v tuzemsku do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a naopak a mezi dvěma svobodnými celními sklady nebo svobodnými celními pásmy; tato přeprava se považuje za přepravní službu s místem zdanitelného plnění v tuzemsku. Pohraničním předacím místem se pro účely tohoto zákona rozumí místo na elektrickém vedení nebo potrubí, ve kterém dochází k měření množství zboží vstupujícího do tuzemska nebo vystupujícího z tuzemska.

(2) Pravidelnou přepravou osob se rozumí přeprava osob v určeném dopravním spojení podle předem stanovených jízdních řádů a tarifních a přepravních podmínek, kdy cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách nebo místech.

(3) Služby související s mezinárodní přepravou zboží a peněz jsou osvobozeny od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Za tyto služby jsou považovány

a) služby, které jsou bezprostředně spjaty s uskutečněnou mezinárodní přepravou a bez kterých by se tato přeprava nemohla uskutečnit, poskytované plátci, kteří mezinárodní přepravu zboží a peněz uskutečňují, nebo plátci, kteří mezinárodní přepravu zboží a peněz zprostředkovávají,

b) letecké služby48h) a služby, poskytované plátcem při celním řízení prováděném pohraničním celním úřadem v souvislosti s mezinárodní přepravou v režimu tranzit.

(4) Služby související s mezinárodní přepravou osob jsou osvobozeny od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Za tyto služby jsou považovány

a) služby, které jsou bezprostředně spjaty s uskutečněnou mezinárodní přepravou a bez kterých by se tato přeprava nemohla uskutečnit, poskytované plátci, kteří mezinárodní přepravu osob uskutečňují, nebo plátci, kteří mezinárodní přepravu osob zprostředkovávají,

b) letecké služby,48h) stravovací a ubytovací služby v mezinárodní železniční a vodní přepravě osob a stravovací služby v mezinárodní letecké přepravě osob.

(5) Za služby související s mezinárodní přepravou zboží a peněz nelze považovat ubytovací služby, stravovací služby a opravy dopravních prostředků. Za služby související s mezinárodní přepravou osob nelze považovat opravy dopravních prostředků a ubytovací a stravovací služby s výjimkou stravovacích a ubytovacích služeb uvedených v odstavci 4 písm. b).

(6) Plátce daně uskutečňující mezinárodní přepravu podle odstavce 1 a plátce poskytující služby související s mezinárodní přepravou podle odstavců 3 a 4 má nárok na odpočet daně na vstupu. Plátce uplatňuje nárok na odpočet daně podle § 19 až 22 tohoto zákona.

(7) Mezinárodní nepravidelná přeprava osob podléhá dani, a to jak za výkony uskutečněné v tuzemsku, tak za výkony uskutečněné v zahraničí. Plátce mimo základ daně samostatně uvádí úhrady mající charakter poplatků a daní v zahraničí, tj. silniční daň, daň z přidané hodnoty za nepravidelnou přepravu osob v zahraničí, poplatky za použití dálnic, tunelů a také úhradu za parkování a hlídání dopravních prostředků; tyto úhrady v tuzemsku dani nepodléhají.

(8) Daňovým dokladem při uskutečňování mezinárodní přepravy podle odstavce 1 je doklad o zaplacení, případně běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2. Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje, povinen doložit správci daně přepravním dokladem potvrzeným pohraničním celním úřadem a plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje pomocí další osoby, písemnou smlouvou o přepravě věci s osobou, v jejíž prospěch je mezinárodní přeprava uskutečněna, a písemnou smlouvou o přepravě věci s osobou, která mezinárodní přepravu uskutečnila, přičemž taková osoba může uskutečnit mezinárodní přepravu rovněž pomocí dalších osob. Přepravním dokladem se rozumí doklad, který je používán pro dopravní prostředek, jímž je mezinárodní přeprava uskutečňována. Daňovým dokladem při uskutečněné mezinárodní přepravě zboží potrubím nebo elektrickým vedením je doklad o zaplacení nebo písemná smlouva o úhradě poskytnutých služeb, potvrzená osobou, v jejíž prospěch se mezinárodní přeprava uskutečňuje, případně běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2. Mezinárodní přeprava je uskutečněna jejím ukončením. Plátce uvádí uskutečnění mezinárodní přepravy do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla ukončena, v případě, že plátce uskutečňuje tuto přepravu pomocí dalších osob, za zdaňovací období, ve kterém zjistil výši přeúčtované částky.

(9) Daňovým dokladem při poskytování služeb souvisejících s mezinárodní přepravou podle odstavců 3 a 4 je doklad o zaplacení, případně běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2. Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce u služeb uvedených v odstavci 3 písm. a) a odstavci 4 písm. a) povinen doložit správci daně písemnou smlouvou s osobou, v jejíž prospěch je mezinárodní přeprava uskutečňována, s výjimkou zprostředkování prodeje letenek a jízdenek na mezinárodní přepravu osob. Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce u služeb uvedených v odstavci 3 písm. b) a odstavci 4 písm. b) a u zprostředkování prodeje letenek a jízdenek na mezinárodní přepravu osob povinen doložit správci daně písemnou smlouvou s osobou, která mezinárodní přepravu uskutečňuje. Plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje, může osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu doložit i přepravním dokladem podle odstavce 8. Služby související s mezinárodní přepravou uvádí plátce do daňového přiznání vždy za zdaňovací období, ve kterém byly poskytnuty, v případě, že plátce uskutečňuje tyto služby pomocí dalších osob, za zdaňovací období, ve kterém zjistil výši přeúčtované částky.

(1) Daňové povinnosti podléhá příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku.

(2) Daňová povinnost vzniká dnem překročení státní hranice České republiky do tuzemska.

(3) Základem daně je počet přepravovaných osob při vstupu do tuzemska, přičemž se do něj nezapočítává jeden řidič a jeden průvodce nebo vedoucí zájezdu.

(4) Sazba daně je 50 Kč za přepravovanou osobu, bez ohledu na počet ujetých kilometrů v tuzemsku.

(5) Daň je splatná při překročení státní hranice České republiky do tuzemska.

(1) Daň podle tohoto zákona se uplatňuje pro všechna zdanitelná plnění uskutečněná počínaje dnem účinnosti zákona, pokud není stanoveno tímto zákonem jinak.

(2) Daň se neuplatňuje u osobního automobilu, pokud byl před datem účinnosti tohoto zákona oprávněně nakoupen za cenu včetně daně z obratu nebo včetně dovozní daně a u něhož nebyl uplatněn odpočet podle § 51 odst. 1.

Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu48i)

a) provést úpravu platných sazeb daně,

b) umožnit plátcům, kteří uskutečňují zdanitelná plnění pro ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory, havarijní služby a subjekty hospodářské mobilizace, dodávat stanovené druhy zboží a poskytovat stanovené služby těmto subjektům bez daně, při zachování nároku na odpočet v plné výši.

(1) Osoba, jejíž obrat v roce 1991 nebo od 1. ledna 1992 do 30. září 1992 přesáhl 6 000 000 Kčs, je povinna předložit žádost o registraci nejpozději do 20. prosince 1992, pokud do 31. prosince 1992 neukončí podnikání.

(2) Osoba, jejíž celkový obrat za rok 1992 přesáhne 6 000 000 Kčs, je povinna předložit žádost o registraci nejpozději do 20. ledna 1993.

(3) Osoby, jejichž obrat v roce 1991 a 1992 nepřesáhl limit stanovený v odstavcích 1 a 2 a které se chtějí stát plátcem od 1. ledna 1993, mohou předložit žádost o registraci u příslušného finančního orgánu nejpozději do 20. prosince 1992.

(4) Osoby, které budou k 31. prosinci 1992 plátci daně z obratu a nepředloží do 20. prosince 1992 žádost o registraci plátce daně z přidané hodnoty, jsou povinny odvést daň z obratu u majetku pořízeného za ceny bez daně sníženou o částku daně odpovídající poměrné části oprávek podle účetního stavu k 31. prosinci 1992. Daň z obratu uvedou do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992. Při nesplnění této povinnosti ve správné výši a ve stanovených lhůtách platí pro zvýšení daně, pokuty a penále předpisy o dani z obratu platné do 31. prosince 1992.

(5) Rozpočtové a příspěvkové organizace, účelové fondy federace a státní fondy republik a obce, pokud jsou osobami podléhajícími dani, jejichž obrat v roce 1991 a 1992 nepřesáhl limit stanovený v odstavcích 1 a 2, mohou předložit žádost o registraci u příslušného finančního orgánu do 20. prosince 1992. Pokud tyto subjekty nepředloží žádost o registraci k tomuto datu, nejsou povinny odvést daň z obratu u majetku pořízeného za ceny bez daně.

(6) V průběhu jednoho roku od účinnosti tohoto zákona může požádat osoba, která předložila žádost o registraci, o zrušení registrace, a to za podmínek stanovených zvláštním zákonem.48b) V těchto případech neplatí ustanovení § 5 odst. 5. V tomto případě je plátce povinen odvést daň z obratu u majetku, který oprávněně do 31. prosince 1992 nakoupil za ceny bez daně z obratu, a to podle účetního stavu k datu zrušení registrace.

(1) Má-li osoba, která se nejpozději do 20. ledna 1993 zaregistruje jako plátce daně z přidané hodnoty k 1. lednu 1993 majetek kromě zásob materiálu a zboží, pořízený oprávněně za ceny včetně daně z obratu nebo dovozní daně, má nárok na odpočet této daně z obratu nebo dovozní daně snížený o částku daně odpovídající poměrné části oprávek podle zvláštních předpisů.49) Nárok na odpočet nevzniká, jde-li o daň zaplacenou nebo zaúčtovanou při nákupu osobního automobilu s výjimkou nákupů podle § 19 odst. 5. Nárok na odpočet podle ustanovení tohoto zákona vzniká plátci za předpokladu, že

a) pořídil majetek kromě zásob materiálu a zboží po 1. lednu 1992,

b) má k dispozici doklady vystavené plátci daně z obratu, ze kterých je zřejmá výše daně z obratu zaplacené nebo zaúčtované, nebo doklady vystavené plátci daně z obratu, ze kterých je možné výši daně z obratu určit, a doklady o zaplacení dovozní daně, a to daně z obratu a dovozní daně zaplacené nebo zaúčtované nejpozději do doby uplatnění nároku na její odpočet maximálně do výše sazeb daně z obratu platných k 31. prosinci 1992,

c) provedl celkovou inventarizaci hmotného a nehmotného majetku, kromě zásob materiálu a zboží k 31. prosinci 1992 podle zvláštního předpisu.50)

(2) Odpočet daně se uplatní v daňovém přiznání podaném za první zdaňovací období po 1. lednu 1993.

(1) Má-li plátce k 1. lednu 1993 zásoby materiálu a zboží pořízené oprávněně za ceny včetně daně z obratu nebo dovozní daně, s výjimkou výrobků podléhajících spotřební dani, má nárok na odpočet této daně z obratu nebo dovozní daně za předpokladu, že

a) má k dispozici doklady, ze kterých je zřejmá výše zaplacené daně z obratu nebo dovozní daně,

b) provedl celkovou inventarizaci těchto zásob k 31. prosinci 1992 podle zvláštního předpisu.

(2) U zboží podléhajícího spotřební dani může plátce uplatnit nárok na odpočet daně ve výši 23 % ze zaplacené daně z obratu nebo dovozní daně zaplacené nebo zaúčtované do doby uplatnění nároku na odpočet.

(3) Postup při uplatnění nároku na odpočet zaplacené daně z obratu a dovozní daně upraví vyhláškou Ministerstvo financí.

(1) U smluv uzavřených před účinností tohoto zákona, jestliže se zdanitelné plnění uskuteční po dni, kdy nabude účinnosti, se vztahují ustanovení tohoto zákona na první zdanitelné plnění, které se uskuteční po dni účinnosti tohoto zákona. Přitom se platné podmínky smlouvy považují za změněné ve smyslu tohoto odstavce a cena zdanitelného plnění uvedená ve smlouvě se zvýší nebo sníží o daň, pokud již smlouva tuto změnu podmínek neobsahuje.

(2) U smluv o koupi najaté věci uzavřených před účinností tohoto zákona se jeho ustanovení vztahují na splátky nájemného zaplacené po 1. lednu 1993. Pro účely § 9 odst. 3 a § 14 odst. 6 se v tomto případě bude vycházet ze vstupní ceny předmětu bez daně snížené o nájemné zaplacené do 31. prosince 1992 a snížené o částku připadající na finanční činnosti.

Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

(1) Podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po účinnosti tohoto zákona. Pro daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí léta se použijí dosavadní předpisy upravující daň z obratu a dovozní daň. Pro uplatnění daně od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1993 platí ustanovení zákona č. 588/1993 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb.

(2) Uskuteční-li se plnění podléhající dani z obratu do 31. prosince 1992 včetně a faktura nebo jiný doklad o prodeji nebo o vnitropodnikovém použití zboží podle § 4 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., bude vystaven po 1. lednu 1993, plátce daně z obratu uvede údaje o tomto plnění do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992. Byla-li faktura nebo jiný doklad vystaven po lhůtě pro vyhotovení posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992 nebo se jedná o opravu zdanitelného obratu podle § 11 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., vyhotoví dodatečné hlášení o dani z obratu.

Zrušují se:

1. Zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb.

2. Zákon č. 530/1991 Sb., o dovozní dani.

3. Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 560/1990 Sb., kterou se provádí zákon o dani z obratu.

4. Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 575/1991 Sb., o náležitostech hlášení o dovozní dani.

(1) Ustanovení § 50 odst. 1 až 5 nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

(2) Ostatní ustanovení tohoto zákona nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1993.

* * *

Zákon č. 196/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. srpna 1993.

Zákon č. 321/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994.

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, nabyl účinnosti dnem 21. března 1994.

Zákon č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 1994.

Zákon č. 258/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1995.

Zákon č. 133/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996, s výjimkou bodů 68 a 78, které nabyly účinnosti dnem 1. srpna 1995.

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.

Zákon č. 208/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.

Zákon č. 129/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu, nabyl účinnosti dnem 1. července 1999, s výjimkou čl. III, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2000.

Zákon č. 17/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2000.

Zákon č. 22/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2000.

Zákon č. 100/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. května 2000.

Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), nabyl účinnosti dnem vyhlášení (11. srpna 2000).

Zákon č. 141/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2001.

Zákon č. 262/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/2000 Sb. a zákon č. 22/2000 Sb., nabyl účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byl vyhlášen (1. srpna 2001).

Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002.

Zákon č. 276/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení (13. července 2002).

Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Zákon č. 575/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 353/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (30. prosince 2002).

Zákon č. 322/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. října 2003 s výjimkou čl. I bodů 51, 52, 106 a 108, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2004.

Předseda vlády:

PhDr. Špidla v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 588/1992 Sb.

Číselný kód

Harmonizovaného

systémuNázev zboží01- Živá zvířata02- Maso a poživatelné drobyex 0301- Živé ryby mimo akvarijních ryb položky 0301 100302- Ryby čerstvé nebo chlazené, vyjma rybí filé a ostatní rybí maso čísla 03040303- Ryby zmrazené, vyjma rybí filé a ostatní rybí maso čísla 03040304- Rybí filé a jiné rybí maso (též mleté), čerstvé, chlazené nebo zmrazené0305- Ryby sušené, nasolené nebo ve slaném nálevu; uzené ryby, též vařené před uzením nebo během uzení; rybí mouky, moučky a pelety vhodné k lidskému požívání04- Mléko a mlékárenské výrobky; ptačí vejce; přírodní med; jedlé výrobky živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnutéex 0510 00- Žlázy a jiné látky živočišného původu používané k přípravě farmaceutických výrobků, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo jinak prozatímně konzervovanéex 0511 10- Býčí spermaex 0511 99- Embrya hovězího dobytka06- Dřeviny a jiné rostliny; hlízy, kořeny a podobné; řezané květiny a dekorativní zeleň

mimo:

0603 - Řezané květiny a poupata na kytice nebo k okrasným účelům,

čerstvé, sušené, bílené, barvené, napuštěné nebo jinak upravené07- Zelenina, poživatelné rostliny, kořeny a hlízy08- Jedlé ovoce a ořechy; slupky citrusových plodů a melounů10- Obiloviny11- Mlýnské výrobky; slad; škroby; inulin; pšeničný lepek12- Olejnatá semena a olejnaté plody; různá semena a plody; průmyslové a léčivé rostliny; pícniny1302- Rostlinné šťávy a výtažky; pektinové látky, pektináty a pektany; agar- agar a ostatní slizy a zahušťovadla získané z rostlin, též upravené15- Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje; výrobky vzniklé jejich štěpením; upravené jedlé tuky; živočišné nebo rostlinné vosky16- Přípravky z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých1701- Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pevném stavu1702- Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a fruktózy, v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísad, aromatických přípravků nebo barviva; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karamel1703- Melasy získané extrahováním nebo rafinací cukru18069090- Ostatní výrobky19- Přípravky z obilovin, mouky, škrobu nebo mléka; jemné pečivo20- Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin21- Různé potravinářské přípravky

mimo:

2101 11 - Výtažky, esence a koncentráty se základem z kávy

2101 12 - Přípravky se základem z výtažků, esencí nebo koncentrátů nebo se základem z kávy2201- Voda, včetně minerálních vod přírodních nebo umělých a sodovek, bez přísady cukru nebo jiných sladidel, nearomatizovaná; led a sníh2202- Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná a jiné nealkoholické nápoje, vyjma ovocné nebo zeleninové šťávy čísla 20092209- Stolní ocet a jeho náhražky získané z kyseliny octové23- Zbytky a odpady v potravinářském průmyslu; připravené krmivo,

mimo:

2307- Vinný kal; surový vinný kámen

ex 2308 90 - Výlisky z hroznů (matoliny)ex 2844 40- Radioaktivní prvky, izotopy a sloučeniny používané v lékařství (radiofarmaka)ex 2905 44- Sorbit pro diabetikyex 2924 29- Aspartam2925 11- Sacharin a jeho soliex 2939- Alkaloidy žitného námelu a jejich deriváty; jejich soli2941- Antibiotika30- Farmaceutické výrobkyex 3304 91- Ochranné přípravky pro stomiky ve formě pudruex 3304 99- Ochranné přípravky pro stomiky ve formě krému, masti, gelu nebo v podobné konzistenciex 3307 90- Ochranné přípravky pro stomiky ve formě papíru, vaty, plsti nebo netkané textilie impregnované, natřené nebo pokryté ochranným prostředkemex 3401 11- Odstraňovače náplastí a ochranných přípravků pro stomiky na bázi mýdla nebo ve formě papíru, vaty, plsti nebo netkané textilie natřené nebo pokryté mýdlem nebo detergentemex 3402 20- Odstraňovače náplastí a ochranných přípravků pro stomiky na bázi povrchově aktivních látekex 3407- Modelovací pasty (pouze upravené pro použití v zubním lékařství), přípravky známé jako dentální vosk nebo zubní otiskovací směsi, v sadách, v balení pro drobný prodej nebo v tabulkách, ve tvaru podkov, tyčinek nebo v podobných tvarech; jiné přípravky používané v zubním lékařství na bázi sádry (kalcinované sádry nebo síranu vápenatého)ex 3502- Vaječný albuminex 3822- Reagenční papírky pro glukometryex 3924 90- Kolostomické, urostomické, ileostomické a podobné sběrné sáčky pro potřeby stomikůex 3926 90- Kolostomické, urostomické, ileostomické a podobné sběrné sáčky pro potřeby stomiků, jejich části a součásti, a další výrobky z plastů pro stomikyex 4006 90- Ochranné kaučukové destičky pro potřeby stomiků určené k vyplňování tělesných prohlubní nebo pooperačních jizev4014 10- Prezervativyex 4015- Rukavice chirurgické a vyšetřovacíex 4802 52 až 4802 60- Braille papírex 4805 60 až 4805 80- Braille papír4818 40- Hygienické vložky a tampóny, dětské pleny a podobné hygienické výrobkyex 4818 90- Výrobky pro chirurgické, lékařské nebo hygienické účely, neupravené pro drobný prodejex 4819 40- Sáčky pro parní a plynovou sterilizaci lékařských nástrojů a potřebex 4819 50- Obaly pro parní a plynovou sterilizaci lékařských nástrojů a potřeb, v rolíchex 4823 59- Braille papír4901- Knihy, brožury, letáky a podobné tiskařské výrobky, též v jednotlivých listech (arších)4902- Noviny, časopisy a periodika, též ilustrované, případně obsahující inzerci nebo reklamy4903- Obrázková alba nebo obrázkové knihy, předlohy ke kreslení a omalovánky, pro děti4904- Hudebniny (noty), ručně psané nebo tištěné, též vázané nebo ilustrované4905- Kartografické výrobky všech druhů, včetně atlasů, nástěnných map, topografických plánů a glóbusů, tištěné5601 10- Hygienické vložky a tampóny, dětské pleny a podobné hygienické výrobky z vatyex 6111 20- Kojenecké pleny z bavlny, pletené nebo háčkovanéex 6115- Punčochové kalhoty na křečové žíly a punčochy na křečové žílyex 6209 20- Kojenecké pleny z bavlny, jiné než pletené nebo háčkovanéex 6212 90- Zdravotní podpůrné a nápravní bandáže určené k prevenci či léčbě poranění kloubů, páteře nebo jiných částí tělaex 6217- Zdravotní podpůrné a nápravní bandáže určené k prevenci či léčbě poranění kloubů, páteře nebo jiných částí tělaex 64- Obuv výhradně používána diabetikyex 6602- Bílé hole pro nevidomé a částečně vidící osoby8419 20- Sterilizační přístroje pro lékařské, chirurgické nebo laboratorní účelyex 8421 19- Odstředivky pro zpracování krve a krevních derivátů8421 29- Dialyzéry pro přístroje pro dialýzu krveex 8423- Osobní a kuchyňské váhy s hlasovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osobyex 8428 90- Šikmá schodišťová plošina pro přepravu těžce zdravotně postižených osob upoutaných na vozíkuex 8469- Psací stroje a stroje na zpracování textu (slovní procesory) upravené k používání nevidomými a částečně vidícími osobami nebo osobami s amputovanou nebo ochrnutou horní končetinouex 8470- Elektronické kalkulačky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby a elektronické počítací stroje s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osobyex 8471 41- Počítače speciálně upravené pro nevidomé a částečně vidící osoby s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu, obsahující pod společným krytem nejméně základní jednotku, vstupní a výstupní jednotku, též kombinovanéex 8471 49- Počítače speciálně upravené pro nevidomé a částečně vidící osoby s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu, předkládané ve formě systémuex 8471 60- Braillská počítačová tiskárna pro nevidomé a částečně vidící osoby, klávesnice pro nevidomé a částečně vidící osoby a jiné výstupní a vstupní jednotky počítače pro zpracování hmatového písmaex 8471 80- Zařízení speciálně určená pro nevidomé a částečně vidící osobyex 8473 21- Přídavná zařízení pro elektronické kalkulačky a elektronické počítací stroje s hmatovým nebo hlasovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby, přídavná zařízení pro elektronické kalkulačky a elektronické počítací stroje umožňující jejich ovládání osobami se sníženou jemnou motorikou nebo amputovanými končetinamiex 8473 30- Přídavná zařízení k počítačům s hmatovým nebo hlasovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu pro nevidomé a částečně vidící osoby, přídavná zařízení k počítačům umožňující jejich ovládání osobami se sníženou jemnou motorikou nebo amputovanými končetinamiex 8506 60- Galvanické články a baterie zinkovzdušné - pouze v provedení pro sluchadla pro sluchově postižené osobyex 8517 11- Psací telefony pro neslyšící osobyex 8517 19- Psací telefony a videotelefony pro neslyšící osobyex 8518 40- Nízkofrekvenční zesilovače - pouze individuální nízkofrekvenční zesilovače pro nedoslýchavé osoby, nízkofrekvenční zesilovače pro indukční smyčky pro nedoslýchavé osoby, indukční smyčky pro nedoslýchavé osobyex 8528 21- Zvětšovače televizního obrazu pro nevidomé a částečně vidící osobyex 8528 22- Zvětšovače televizního obrazu pro nevidomé a částečně vidící osobyex 8531 80- Speciální akustické nebo vizuální přístroje pro neslyšící, nevidomé a částečně vidící osobyex 8703- Vozy rychlé lékařské pomoci vybavené podle vyhlášky č. 49/1993 Sb., a to i v případě, že jejich výbava neobsahuje potřebný zdravotnický materiál a přenosné přístrojeex 8708 99- Ruční ovládání nožních pedálů, ruční páky, včetně řadicí páky, pro tělesně postižené osoby8713- Vozíky pro invalidy, též s motorem nebo jiným mechanickým pohonným zařízením8714 20- Části, součásti a příslušenství pojízdných křesel nebo podobných vozíků pro invalidyex 8715 00- Kočárky speciálně konstruované pro těžce zdravotně postižené děti a jejich části, součásti a příslušenství9001 30- Kontaktní čočky9001 40- Brýlové čočky ze skla, nezasazené9001 50- Brýlové čočky z jiných materiálů, nezasazené9003- Obruby a obroučky na brýle, na ochranné brýle nebo podobné výrobky a jejich části a součásti9004- Brýle (korekční, ochranné nebo jiné)9018- Lékařské, chirurgické, zubolékařské nebo zvěrolékařské nástroje a přístroje, včetně scintigrafických přístrojů, ostatní elektroléčebné přístroje, jakož i přístroje pro zkoušení zraku9019- Přístroje pro mechanoterapii; masážní přístroje; psychotechnické přístroje; přístroje pro léčbu ozónem, kyslíkem, aerosolem, dýchací přístroje oživovací a jiné léčebné dýchací přístroje9021- Ortopedické pomůcky a přístroje, včetně berlí, léčebných a chirurgických pásů a bandáží; dlahy a jiné potřeby a přístroje k léčbě zlomenin; protézní pomůcky a přístroje; přístroje pro nedoslýchavé osoby a jiné přístroje nošené v ruce nebo na těle anebo implantované v organismu ke kompenzování následků nějaké vady nebo neschopnostiex 9022- Rentgenové přístroje a přístroje používající záření alfa, beta nebo gama pro lékařské, chirurgické, zubolékařské nebo zvěrolékařské účely, včetně radiografických nebo radioterapeutických přístrojů, rentgenek a jiných zařízení k výrobě rentgenových paprsků, generátorů vysokého napětí, ovládacích stolů, prosvětlovacích štítů, stolů, křesel a podobných výrobků pro diagnostiku k léčběex 9025 11- Lékařské teploměryex 9025 19- Lékařské teploměry a teploměry s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osobyex 9102- Hodinky pro nevidomé a částečně vidící osoby s hmatovým nebo hlasovým výstupem s pouzdrem jiným než z drahých kovů a vibrační a světelné hodinky pro neslyšící osobyex 9103- Vibrační a světelné budíky pro neslyšící osoby a budíky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osobyex 9401- Dětské sedačky do automobilůex 9402- Lékařský, chirurgický, zubolékařský nebo zvěrolékařský nábytek (např. operační stoly, vyšetřovací stoly, lůžka s mechanickým zařízením k ošetřování nemocných a zubolékařská křesla); části a součásti těchto výrobků

Číselný kód obsahuje dvojciferný kód kapitoly Harmonizovaného systému51) nebo čtyřciferný kód čísla Harmonizovaného systému nebo šesticiferný kód položky Harmonizovaného systému.

Pokud je před číselným kódem uvedena poznámka ex, znamená to, že snížené sazbě daně podléhá pouze zboží v této příloze takto označené.

Příloha č. 2 k zákonu č. 588/1992 Sb.

Číselný kód SKPNázev služby50.10.3Zprostředkování prodeje dvoustopých motorových vozidel50.30.3Zprostředkování prodeje dílů a příslušenství pro dvoustopá motorová vozidla50.40.3Zprostředkování prodeje jednostopých motorových vozidel včetně jejich dílů a příslušenství51.1Zprostředkování velkoobchodu52Maloobchod, opravy spotřebního zboží (kromě motorových vozidel) - pouze zprostředkování maloobchodu55Služby ubytovací a stravovací - pouze podávám nápojů alkoholických55) a prodej tabákových výrobků60.24Doprava silniční nákladní63Vedlejší a pomocné služby v dopravě; služby cestovních kancelářímimo: - 63.1 Manipulace se zbožím, skladování zboží a služby s tím spojené- 63.2 Pomocné služby v dopravě64.2Služby v oblasti telekomunikací70Služby v oblasti nemovitostí72Zpracování dat a související služby včetně údržby a oprav kancelářských a počítacích strojů73Výzkum a vývoj74.1Služby právní, účetnické, vedení účtů, kontroly účtů, daňové poradenství, průzkum trhu a veřejného mínění74.3Služby telekomunikací74.4Reklamní služby74.5Zprostředkovací služby v oblasti zaměstnanosti a služby s tím související74.6Pátrací a bezpečnostní služby74.84Ostatní obchodní služby jinde neuvedenémimo: - 74.84.13 Služby specializovaných návrhářů- 74.84.14 - pouze služby znalců a odhadců- pouze zprostředkovatelské služby související s provozováním loterií a jiných podobných her

Práce výrobní povahy zahrnuté v oddílech SKP:

16- Tabákové výrobky; související práce výrobní povahy17- Textilní výrobky; práce výrobní povahy v textilním průmyslu18- Konfekční výrobky vč. kožešinových; práce výrobní povahy v konfekčním průmyslu19- Usně, galanterní a sedlářské výrobky, obuv; práce výrobní povahy v kožedělném průmyslu20- Dřevo upravené a výrobky ze dřeva; práce výrobní povahy v dřevozpracujícím průmyslu21- Vláknina, papír a výrobky z papíru; práce výrobní povahy v průmyslu papíru a celulózy26- Ostatní nekovové minerální výrobky; práce výrobní povahy v průmyslu skla, keramiky, porcelánu, v osinkovém průmyslu a v průmyslu stavebních hmot30- Kancelářské stroje a počítače; práce výrobní povahy v elektrotechnickém průmyslu36- Nábytek a ostatní výrobky zpracovatelského průmyslu jinde neuvedené; související práce výrobní povahy a opravy hudebních nástrojů

Opravy a údržba zahrnuté v oddílech 17, 18, 19, 20, 25, 28, 29, 31, 32, 33, 35, 36, 50, 52 a 72 mimo:

- 33.10.92 - oprava a údržba lékařského zařízení

- 33.20.92 - pouze opravy výrobků klasifikovaných v čísle 33.20.41

- 52.71 - opravy obuvi

- 52.74.13 - pouze opravy brýlí a invalidních vozíků

Příloha č. 3 k zákonu č. 588/1992 Sb.

Číselný kód SKPNázev služby6303- Záclony, závěsy (včetně draperií), rolety; krátké záclonové nebo postelové draperie7321- Kamna, kotle s ohništěm, sporáky, krby (též s pomocnými kotlíky k ústřednímu topení), rožně, koksové koše, plynové vařiče, ohřívače talířů a podobné neelektrické výrobky používané v domácnostech a jejich části a součásti ze železa nebo oceli8516- Elektrické průtokové nebo zásobníkové ohřívače vody a ponorné ohřívače; elektrické přístroje pro vytápění místností, půdy a podobné účely; elektrotepelné přístroje pro péči o vlasy (např. vysoušeče vlasů, vlasové kulmy, přístroje na trvalou ondulaci) a vysoušeče rukou; žehličky; ostatní elektrotepelné přístroje používané v domácnostech; elektrické topné odpory jiné než čísla 8545852910- Antény a parabolické antény všech druhů; části a součásti vhodné k použití s nimi940510- Lustry a ostatní stropní nebo nástěnná svítidla vyjma venkovní svítidla pro veřejné osvětlení

1) § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.

2) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 337/1992 Sb.

2a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.

2d) § 21 obchodního zákoníku.

3c) § 25 a 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

10a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

2f) § 54 a 55 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

2g) § 56 zákona č. 50/1976 Sb.

2i) Vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.

3b) § 26 a 29 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

2h) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

16c) § 33 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3) § 829 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

3c) § 25 a 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

3e) § 13 odst. 1 písm. a) až e) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3a) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

3d) § 69, 69a, 69b, 69c, 69d, 254, 255 a 256 obchodního zákoníku.

4) § 27 a násl. zákoníku práce.

5) § 116 občanského zákoníku.

3g) § 2 písm. f) zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb.

5a) § 61 a 233 obchodního zákoníku.

5b) § 61 a 259 obchodního zákoníku.

5c) § 687 občanského zákoníku.

Nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník.

§ 5 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.

16b) § 25 odst. 1 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb.

5e) § 114 a násl. obchodního zákoníku.

5f) § 227 a násl. obchodního zákoníku.

5h) § 38 odst. 4 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 412 až 416 obchodního zákoníku.

6a) § 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 90/1996 Sb.

6b) § 483 obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.

6c) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů.

7) § 663 občanského zákoníku.

8) § 536 obchodního zákoníku.

9) § 33 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9a) § 37 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9b) § 38 zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

55) § 1 odst. 2 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.

11) Zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních.

10b) § 59 obchodního zákoníku.

13) Opatření Českého statistického úřadu ze dne 1. 11. 1993 k zavedení Standardní klasifikace produkce č. j. 1174/93 - 3010, částka 69/1993 Sb.

13a) § 40a a násl. zákona č. 587/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

14) § 566 až 576 obchodního zákoníku.

14a) § 577 až 590 obchodního zákoníku.

14b) § 642 až 651 obchodního zákoníku.

14c) § 652 až 672 obchodního zákoníku.

8a) § 39 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

16a) § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb.

16d) § 31 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

16f) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.

16g) § 24 odst. 2 písm. zh) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

16h) § 659 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

17) § 476 až 488 obchodního zákoníku.

18) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb.

21) § 3 odst. 1 písm a) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů.

21a) § 2 odst. 1 písm. l) zákona č. 231/2001 Sb.

21b) § 2 odst. 1 písm. n) zákona č. 231/2001 Sb.

21c) § 2 odst. 1 písm. o) zákona č. 231/2001 Sb.

22a) § 45 a násl. zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

23) § 313 obchodního zákoníku.

24) § 682 obchodního zákoníku.

25) § 692 obchodního zákoníku.

22b) § 8b zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

22c) § 8 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

22d) § 55 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

22e) § 70b a 70c zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

25a) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.

19) Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

25b) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 159/2000 Sb.

25c) § 2 písm. f) až h) zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 159/2000 Sb.

28) § 2, 57a a 57b zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

29) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

30) Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

§ 12 odst. 5 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.

31) § 8 vyhlášky č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 324/1992 Sb.

33) Zákon č. 548/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.

Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, ve znění pozdějších předpisů.

34) Nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.

34a) § 2 odst. 1 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.

34b) § 1 odst. 1 vyhlášky č. 336/1997 Sb., kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a jejich způsob použití.

35) Zákon č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.

37) Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

38) Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách.

39) § 476 obchodního zákoníku.

39a) Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu).

39b) Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv.

40) § 40 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

40b) Zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

40d) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

40f) § 40 odst. 14 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

40a) § 64 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

40e) § 63 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

40c) § 47 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

44a) § 2 písm. e) zákona č. 13/1993 Sb.

47b) § 164 zákona č. 13/1993 Sb.

45) Vyhláška č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla.

47a) § 107 zákona č. 13/1993 Sb.

47f) Příloha č. 7 k vyhlášce č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.

41) § 128 a 132 zákona č. 13/1993 Sb.

42a) § 187 až 196 zákona č. 13/1993 Sb.

42) § 104 a 105 zákona č. 13/1993 Sb.

47d) § 1 vyhlášky č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 54/1994 Sb.

47e) § 285 až 288 zákona č. 13/1993 Sb.

47c) § 203 a násl. zákona č. 13/1993 Sb.

48a) § 214 až 216 zákona č. 13/1993 Sb.

48) Např. vyhláška č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucích Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

48c) § 50 až 52 vyhlášky č. 93/1993 Sb., o osvobození zboží od dovozního cla, ve znění pozdějších předpisů.

48f) § 19 zákona č. 587/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

48j) § 2 písm. g) zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

48k) § 38 zákona č. 587/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

48g) Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.

48h) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb.

48i) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

48b) Zákon č. 337/1992 Sb.

49) Vyhláška č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 345/1991 Sb. a zákona č. 286/1992 Sb.

50) § 29 a 30 zákona č. 563/1991 Sb.

51) Vyhláška č. 160/1988 Sb., o Mezinárodní úmluvě o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží a Protokolu k ní.