416/2004 Sb. · 37 paragrafů
K dosažení vyšší účinnosti průběžné kontroly, zejména k odstranění nebo zmírnění provozních, finančních, právních a jiných rizik a k zajištění ochrany osob a majetku, se využijí v operačních postupech technické prostředky, zařízení a programová vybavení, například mechanismy ke znehodnocení obsahu bezpečnostních schránek, indikátory pravosti peněz, čidla, bezpečnostní rámy a kamerové systémy.
Průběžnou veřejnosprávní kontrolu přímého uskutečňování operací týkající se jiných orgánů veřejné správy nebo příjemců veřejné finanční podpory zajistí vedoucí kontrolního orgánu obdobně podle § 18 až 20 prostřednictvím operačních postupů vykonávaných k tomu pověřenými zaměstnanci.
Hodnotící postupy zahrnují systematicky uspořádané úkony ke třídění a vyhodnocování zjištění o skutečnostech, shromážděných a dokumentovaných zpravidla operačními a revizními postupy při řídící kontrole nebo veřejnosprávní kontrole. Uplatní se vždy při
a) posuzování údajů o uskutečněných operacích, které jsou obsaženy v zavedených informačních systémech, ve stanovených finančních, statistických a jiných výkazech, hlášeních a zprávách,
b) porovnávání těchto údajů se schválenými veřejnými příjmy a veřejnými výdaji,
c) analyzování dosažených výsledků ve vztahu k plnění stanovených úkolů a schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy a k potřebám jeho hospodaření v dalším období.
Prostřednictvím hodnotících postupů se využijí získané věcné, časové a finanční údaje o hospodaření orgánu veřejné správy při zajišťování stanovených úkolů a schválených záměrů a cílů ke koordinaci a usměrňování
a) jeho činností v dalším období, například v případech, vznikne-li potřeba tohoto orgánu přinášející nezajištěné nároky na veřejné výdaje, kterou je třeba zabezpečit především hospodárnějším prováděním jiných úkolů nebo odsunutím či omezením některého jiného, méně naléhavého úkolu,
b) přípravy a uskutečňování operací za účelem dosažení optimálního vztahu mezi hospodárností, účelností a efektivností těchto operací a náklady na činnosti vykonávané k jejich uskutečnění,
c) finančního řízení a kontroly při
1. organizování řídících výkonných struktur k plnění stanovených úkolů s cílem dosáhnout vyšší hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti výkonu veřejné správy,
2. hospodaření s veřejnými prostředky, například v souvislosti s poskytováním veřejné finanční podpory nebo při využívání věcí, majetkových práv a jiných majetkových hodnot orgánu veřejné správy včetně zajištění péče o jejich zachování a ochranu před neoprávněnými zásahy,
3. přijímání systémových opatření, která mají za cíl předcházet a včas odhalovat nesprávné operace a jejich příčiny [§ 5 písm. e) zákona].
(1) Revizní postupy se uplatní při následné veřejnosprávní kontrole a obdobně i při následné řídící kontrole správnosti vybraných operací. Zahrnují úkony k prověřování, zkoumání a vyhodnocování všech údajů v zavedených evidencích a automatizovaných informačních systémech orgánu veřejné správy nebo příjemce veřejné finanční podpory, jehož činnost nebo splnění účelu a stanovených podmínek užití této podpory je kontrolována.
(2) Při shromažďování údajů u vzorku vybraných operací se použijí metody nestatistického nebo statistického výběru ze souboru údajů o všech uskutečněných operacích v časovém intervalu, ve kterém má být správnost těchto operací prověřována, zkoumána a vyhodnocována.
(3) Revizními postupy se u vzorku vybraných operací prověří a vyhodnotí skutečnosti rozhodné pro hospodaření s veřejnými prostředky při zajišťování stanovených úkolů a schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy (§ 11 odst. 4 zákona).
Následná veřejnosprávní kontrola přiměřenosti a účinnosti systémů finanční kontroly, zavedených u orgánů veřejné správy (§ 11 odst. 5 zákona), se zajistí revizními postupy, zpravidla doplněnými o úkony hodnotících postupů. Při uplatnění těchto kontrolních postupů se využijí revizní postupy přezkoumání vybraného vzorku operací.
(1) Při stanovení konkrétních cílů a uspořádání úkonů do revizních postupů ke zjišťování skutečností, které jsou předmětem veřejnosprávní kontroly u kontrolované osoby na místě, se vychází z informací o
a) charakteru úkolů veřejné správy zajišťovaných kontrolovanou osobou,
b) zdrojích financování této činnosti,
c) právních předpisech, kterými se tato činnost řídí,
d) rizicích spojených s plněním rozhodujících úkolů při zajišťování schválených plánů, programů, projektů nebo jiných rozhodnutí o nakládání s veřejnými prostředky kontrolovanou osobou, jejichž nežádoucí důsledky lze spatřovat zejména v
1. porušování právního předpisu pro zadávání veřejných zakázek nebo opatření přijatých v mezích tohoto právního předpisu,
2. nedodržení povinnosti stanovit kritéria k zajištění hospodárného, efektivního a účelného výkonu veřejné správy nebo nedodržení těchto kritérií,
3. nedostatečném fungování systému kontrolované osoby k rozpoznávání rizik vztahujících se k činnosti této osoby a přijímání nedostatečných opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění,
4. nedostatečné účinnosti informačních systémů pro zajištění včasné koordinace a usměrňování činnosti, například při přípravě a uskutečňování operací, změnách ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek, vzniku závažných nedostatků v činnosti a plnění informačních povinností.
(2) Revizními postupy se podle schváleného zaměření veřejnosprávní kontroly u kontrolované osoby na místě zajistí
a) shromáždění a vyhodnocení informací, které jsou významné pro splnění konkrétních cílů této kontroly,
b) dokumentace kontrolních zjištění včetně pořízení výpisů nebo opisů dokladů kontrolované osoby anebo jiných podkladů, potvrzujících tato zjištění,
c) vypracování protokolu o kontrolních zjištěních,
d) seznámení kontrolované osoby s obsahem protokolu podle písmene c) včetně případného řízení o námitkách podle zvláštního právního předpisu7).
(3) Revizními postupy se zajistí rovněž následná kontrola plnění opatření přijatých k nápravě zjištěných nedostatků.
Auditní postupy zahrnují systematicky uspořádané úkony interního auditu k nezávislému a objektivnímu přezkoumávání a vyhodnocování operací a vnitřního kontrolního systému orgánu veřejné správy.
(1) Program konkrétního auditu se vypracuje na základě ročního plánu interního auditu (§ 30 odst. 1, 3 až 5 zákona).
(2) Je-li výkon konkrétního auditu operativně zařazen mimo schválený roční plán (§ 30 odst. 6 zákona), zejména v případech podezření na možný výskyt nepředpokládaných rizik, která by mohla nepříznivě ovlivnit činnost orgánu veřejné správy, nebo při bezprostředním zjištění takových rizik, vypracuje se program konkrétního auditu podle konkrétního zadání.
(3) Zaměstnanci útvaru interního auditu pověření jeho výkonem (dále jen „interní auditoři“) při vypracování programu pro výkon finančních auditů [§ 28 odst. 4 písm. a) zákona], auditů systému [§ 28 odst. 4 písm. b) zákona], auditů výkonu [§ 28 odst. 4 písm. c) zákona] nebo jinak zaměřených auditů
a) ověří svou znalost o činnosti zajišťované orgánem veřejné správy, jeho organizačním útvarem, vedoucími a ostatními zaměstnanci (dále jen „auditovaný subjekt“) prostřednictvím získaných a předběžně vyhodnocených informací o
1. konkrétní funkci a určených úkolech auditovaného subjektu při zajišťování stanovených úkolů a schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy (dále jen „auditovaná činnost“) a o místě a postavení auditovaného subjektu v organizační struktuře vnitřních a vnějších vztahů,
2. ekonomickém a právním prostředí, ve kterém je auditovaná činnost zajišťována, zejména o zdrojích a vývoji financování, schválených veřejných příjmech a veřejných výdajích, právních předpisech a přijatých opatřeních v mezích těchto právních předpisů, stanovených postupech, smlouvách a jiných skutečnostech, významných pro auditovanou činnost,
3. organizační struktuře, personálním zajištění a rozdělení odpovědností, povinností a oprávnění auditovaného subjektu v rámci přímé nebo funkční podřízenosti v systému finančního řízení zabezpečujícího hospodaření s veřejnými prostředky orgánu veřejné správy při uskutečňování operací k zajištění auditované činnosti,
4. systémech finanční kontroly, kterými jsou auditované činnosti řízeny a kontrolovány,
5. hlavních rizicích spojených s auditovanou činností, která byla zapracována do ročního plánu interního auditu, a o jejich významnosti ve vztahu k realizovaným nebo předpokládaným změnám, které mohou mít vliv na auditovanou činnost a na případné přehodnocení konkrétních cílů auditu,
b) definují cíle připravovaného konkrétního auditu, jejichž splněním se dosáhne splnění úkolů ročního plánu interního auditu nebo splnění úkolů v zadání operativně zařazeného auditu,
c) určí potřebné informace, jejichž pomocí lze dosáhnout konkrétních cílů připravovaného auditu a které bude třeba shromáždit vlastní činností nebo z podkladů auditovaného subjektu anebo z jiných zdrojů,
d) vypracují auditní postup na základě
1. zvolených kontrolních metod ke shromáždění informací, které bude nutné získat k dosažení konkrétních cílů připravovaného auditu,
2. získaných a předběžně vyhodnocených informací o auditovaném subjektu,
3. posouzení potřeby provedení odborných posudků přizvanými osobami,
4. zhodnocení plnění opatření stanovených předcházejícím auditem, zejména v návaznosti na dříve zjištěné nedostatky v dané oblasti,
e) vypracují program auditu, který obsahuje vždy údaje o
1. auditovaném subjektu,
2. zaměření interního auditu na finanční audit, audit systému, audit výkonu nebo jinak zaměřený audit,
3. datu zahájení auditu a předpokládané době jeho trvání,
4. složení auditorského týmu s jmenovitým uvedením vedoucího týmu,
5. cílech, kterých má být auditem dosaženo,
6. prověření účinnosti vnitřního kontrolního systému orgánu veřejné správy,
7. vymezení případných rizik spojených s auditovanou činností,
8. schválení vedoucím útvaru interního auditu,
9. upozornění, že případné změny v programu auditu neprodleně schvaluje vedoucí útvaru interního auditu.
Při posuzování rizik, vypracování auditních postupů a při jejich uplatňování je nutné brát zvláštní zřetel na to, zda
a) v auditované činnosti nebo v souvislosti s ní nedochází k trestným činům, přestupkům nebo jiným správním deliktům,
b) je ve vnitřním provozním a finančním řízení orgánu veřejné správy zaveden odpovídající systém prevence a systém včasného předávání, shromažďování a vyhodnocování informací o skutečnostech, které zakládají podezření ze spáchání trestného činu, přestupku nebo jiného správního deliktu,
c) při zjištění skutečností, které zakládají podezření ze spáchání trestného činu, přestupku nebo jiného správního deliktu, byla přijata odpovídající opatření k jeho odhalení, překažení nebo odrazení od jeho dokonání a k zajištění ochrany veřejných prostředků se zřetelem na prevenci před pácháním takové činnosti [§ 4 odst. 1 písm. b) zákona].
Je-li auditními postupy prověřována správnost u vzorku vybraných operací, postupuje se při shromažďování údajů o těchto operacích v zavedených evidencích a automatizovaných informačních systémech orgánu veřejné správy obdobně podle § 22.
(1) Auditní postupy zahrnují rovněž úkony, kterými se zajistí
a) pořizování pracovní dokumentace, jejímž účelem je doložit průběh vykonaného auditu, zjištěné informace a pořízené doklady, které dostatečně přesvědčivě potvrzují závěry a případná doporučení navrhovaná interními auditory ke zjištěním pro každý definovaný cíl vykonaného auditu,
b) vypracování zprávy o zjištěních z vykonaného auditu a doporučení ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému, k předcházení nebo ke zmírnění rizik a k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků (§ 28 odst. 3 zákona); v případě podezření ze spáchání trestného činu, přestupku nebo jiného správního deliktu útvar interního auditu informuje písemně bez zbytečného odkladu vedoucího orgánu veřejné správy a současně zajistí příslušné doklady,
c) projednání zprávy a navrhovaných doporučení ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému, k předcházení nebo ke zmírnění rizik a k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků s vedoucím zaměstnancem odpovědným za řízení a kontrolu auditované činnosti, včetně připojení jeho stanoviska, a to před předáním zprávy z vykonaného auditu vedoucímu orgánu veřejné správy,
d) vedení auditorského spisu, do kterého se zakládají
1. pracovní dokumentace, zpráva o zjištěních z vykonaného auditu a doporučení ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému, k předcházení nebo ke zmírnění rizik a k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků, včetně připojených stanovisek vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení a kontrolu auditované činnosti,
2. všechny pořízené doklady, které jsou významné pro přesné doložení přípravy, průběhu a výsledku vykonaného auditu, zejména harmonogram auditu, jeho změny a důvody těchto změn, pověření k výkonu auditu, účast přizvaných osob, například znalců a tlumočníků nebo odborníků, postupové diagramy, grafy, dotazníky, provedené testy souboru operací nebo vybraného vzorku operací, srovnávací tabulky věcných, časových a finančních ukazatelů, odborné expertizy, které přímo souvisejí s auditovanou činností a odkazy na jiné doklady, které obsahují informace související s výsledky vykonaného auditu, například na zprávy o výsledcích kontrol jiných kontrolních orgánů.
(2) Útvar interního auditu sleduje plnění doporučení ke zkvalitnění řízení provozní a finanční činnosti orgánu veřejné správy, jeho vnitřního kontrolního systému, k předcházení nebo ke zmírnění rizik a k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků, které předal vedoucímu orgánu veřejné správy. Podle charakteru těchto doporučení, nejméně však jednou ročně, prověří následnou kontrolou skutečný stav plnění těchto doporučení až do jejich úplného splnění. Nutnost zajištění následných kontrol se vezme v úvahu při sestavování ročního plánu interního auditu.
(1) Roční zpráva o výsledcích finančních kontrol (dále jen „zpráva“) se skládá z
a) informace o výsledcích veřejnosprávních kontrol vykonaných ve sledovaném kalendářním roce podle části druhé zákona,
b) informace o výsledcích interních auditů vykonaných ve sledovaném kalendářním roce podle § 28 zákona,
c) zhodnocení přiměřenosti a účinnosti zavedeného systému finanční kontroly ve sledovaném kalendářním roce a
d) přehledu kontrolních zjištění předaných k dalšímu řízení podle kontrolního řádu8) ve sledovaném kalendářním roce, která nebyla zaslána orgánům Finanční správy České republiky jako podezření na porušení rozpočtové kázně.
(2) Orgán veřejné správy předkládá zprávu v termínu do 28. února následujícího kalendářního roku v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému Ministerstva financí.
(3) Orgán veřejné správy, který nezřídil funkci útvaru interního auditu na základě výjimky stanovené v § 29 odst. 5 nebo 6 zákona a ve sledovaném kalendářním roce nevykonal veřejnosprávní kontrolu podle části druhé zákona, splní povinnost předkládat zprávu o výsledcích finančních kontrol zasláním informace o závažných zjištěních z vykonaných finančních kontrol podle § 22 odst. 5 zákona v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému Ministerstva financí.
(1) Informace podle § 32 odst. 1 písm. a) obsahuje
a) počet ukončených veřejnosprávních kontrol, které byly obsažené v plánu kontrol,
b) počet ukončených veřejnosprávních kontrol, které nebyly obsažené v plánu kontrol,
c) určení oblastí, ve kterých byly veřejnosprávní kontrolou podle § 7 odst. 2 písm. a), § 8 odst. 1, § 9 odst. 1 a § 9a odst. 1 zákona zjištěny nedostatky s významným rizikem pro hospodaření s veřejnými prostředky,
d) určení oblastí, ve kterých bylo veřejnosprávní kontrolou podle § 7 odst. 2 písm. a), § 8 odst. 1, § 9 odst. 1 a § 9a odst. 1 zákona zjištěno nejvíc nedostatků,
e) určení oblastí, ve kterých byly veřejnosprávní kontrolou podle § 7 odst. 2 písm. b) a c), § 8 odst. 2, § 8a, § 9 odst. 2 a § 9a odst. 2 zákona zjištěny nedostatky s významným rizikem pro hospodaření s veřejnými prostředky,
f) určení oblastí, ve kterých bylo veřejnosprávní kontrolou podle § 7 odst. 2 písm. b) a c), § 8 odst. 2, § 8a, § 9 odst. 2 a § 9a odst. 2 zákona zjištěno nejvíc nedostatků, a
g) počet zaměstnanců, kterým bylo vydáno pověření k výkonu veřejnosprávní kontroly.
(2) Informace podle § 32 odst. 1 písm. b) obsahuje
a) počet ukončených interních auditů, které byly obsažené v ročním plánu interního auditu,
b) počet ukončených interních auditů, které nebyly obsažené v ročním plánu interního auditu,
c) určení oblastí, ve kterých byly interním auditem zjištěny nedostatky s významným rizikem pro hospodaření s veřejnými prostředky,
d) určení oblastí, ve kterých bylo interním auditem zjištěno nejvíc nedostatků,
e) průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří vykonávali interní audit, vypočtený podle vyhlášky provádějící zákon o zaměstnanosti9), a
f) informaci o externím hodnocení kvality interního auditu, bylo-li provedeno.
(3) Informace podle § 32 odst. 1 písm. c) obsahuje stručný popis zavedeného systému finanční kontroly orgánu veřejné správy.
(4) Informace podle § 32 odst. 1 písm. d) obsahuje seznam zjištění v tabulkové formě.
(5) Informace o závažných zjištěních z vykonaných kontrol podle § 32 odst. 3 obsahuje stručný popis zjištění.
(6) Informace podle odstavce 1 a 5, které jsou zadávané do monitorovacího systému podle zákona upravujícího podporu regionálního rozvoje10), se v roční zprávě o výsledcích finančních kontrol a v informaci o závažných zjištěních nevykazují.
Roční zpráva o výsledcích finančních kontrol podle ustanovení § 22 odst. 1 zákona obsahuje alespoň
a) souhrnnou informaci o výsledcích finančních kontrol orgánů veřejné správy podle § 32,
b) souhrnnou informaci o závažných zjištěních podle § 22 odst. 5 zákona,
c) souhrnnou informaci o výsledcích finančních kontrol Ministerstva financí,
d) souhrnnou informaci o výsledcích finančních kontrol, které jsou zadávané do monitorovacího systému podle zákona upravujícího podporu regionálního rozvoje10), a
e) souhrnnou informaci o kontrolních zjištěních předaných k dalšímu řízení podle kontrolního řádu8) ve sledovaném kalendářním roce, která byla zaslána orgánům Finanční správy České republiky jako podezření na porušení rozpočtové kázně.
Orgány veřejné správy uvedou systém finanční kontroly, kterým zajišťují finanční kontrolu svého hospodaření, do souladu s touto vyhláškou nejpozději do 3 měsíců od nabytí její účinnosti. Nedodržení tohoto termínu může vést k rizikům uvedeným v § 9 odst. 1 písm. b).
Zrušuje se vyhláška č. 64/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2004.
Ministr:
Mgr. Sobotka v. r.
1) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 575/2002 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 479/2003 Sb.
2) Například zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb. a zákona č. 22/2004 Sb., zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb., zákona č. 404/2002 Sb. a zákona č. 229/2003 Sb., zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 22/2004 Sb., a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., zákona č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb.
3) § 4 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.
4) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
5) Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
7) § 18 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
8) § 25 odst. 4 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění zákona č. 183/2017 Sb.
9) § 15 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 18 odst. 5 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.