Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim

(1) Pokud rozhodnutí podle § 37e odst. 4 o tom, že se právnická osoba osvědčila, nabylo právní moci, nebo pokud uplynula lhůta uvedená v § 37e odst. 5, nelze proti takové právnické osobě pro týž skutek zahájit trestní stíhání, nebylo-li takové rozhodnutí v předepsaném řízení zrušeno. V případě stíhané právnické osoby nastávají účinky zastavení trestního stíhání.

(2) Na podmíněné upuštění od trestního stíhání se užijí obdobně ustanovení trestního řádu týkající se podmíněného zastavení trestního stíhání, nevyplývá-li z povahy věci něco jiného. Ustanovení trestního řádu o dohledu, přiměřených povinnostech a přiměřených omezeních ukládaných obviněnému v rámci podmíněného zastavení trestního stíhání se nepoužijí.

(1) Jakmile nabude právní moci rozsudek, kterým byl uložen trest zrušení právnické osoby, nařídí předseda senátu jeho výkon. V nařízení výkonu trestu jmenuje likvidátora. Právnická osoba vstupuje do likvidace ke dni právní moci odsuzujícího rozsudku, kterým byl uložen trest zrušení právnické osoby. Právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo v jiném zákonem určeném rejstříku, registru nebo evidenci zaniká dnem výmazu z tohoto rejstříku, registru nebo evidence, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.

(2) Při likvidaci právnické osoby se při výkonu trestu zrušení právnické osoby postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího likvidaci právnické osoby zrušené soudem, nestanoví-li tento zákon jinak.

(3) Předseda senátu může na návrh osoby, jež na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, nestanoví-li jiný právní předpis jinak, odvolat likvidátora, který porušuje své povinnosti, a nahradit ho jinou osobou.

Do doby výkonu trestu zákazu činnosti se započítává také doba, po kterou odsouzená právnická osoba přede dnem nabytí právní moci rozsudku nemohla tuto činnost vykonávat, protože se k tomu zavázala pro účely podmíněného upuštění od trestního stíhání.

Do doby výkonu trestu zákazu držení a chovu zvířat se započítává také doba, po kterou odsouzená právnická osoba přede dnem nabytí právní moci rozsudku nemohla zvířata, která jsou předmětem zákazu, držet nebo chovat anebo o ně pečovat, protože se k tomu zavázala pro účely podmíněného upuštění od trestního stíhání.

Do doby výkonu trestu zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži se započítává také doba, po kterou odsouzená právnická osoba přede dnem nabytí právní moci rozsudku nemohla uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek, účastnit se zadávacích řízení nebo veřejných soutěží, jde-li o veřejné zakázky, zadávací řízení nebo veřejné soutěže, na které se vztahuje trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, protože se k tomu zavázala pro účely podmíněného upuštění od trestního stíhání.

Do doby výkonu trestu zákazu přijímání dotací a subvencí se započítává také doba, po kterou se odsouzená právnická osoba přede dnem nabytí právní moci rozsudku nemohla ucházet o dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jiné veřejné podpory, na které se vztahuje trest zákazu přijímání dotací a subvencí, nebo je nemohla přijímat, protože se k tomu zavázala pro účely podmíněného upuštění od trestního stíhání.

(1) Jakmile nabude právní moci rozsudek, kterým byl uložen trest uveřejnění rozsudku, vyzve předseda senátu odsouzenou právnickou osobu, aby jej na své náklady a v určené lhůtě a v určeném rozsahu uveřejnila v jím určeném druhu veřejného sdělovacího prostředku.

(2) Neuveřejní-li odsouzená právnická osoba rozsudek způsobem uvedeným v odstavci 1, rozhodne předseda senátu o uložení pořádkové pokuty do 500 000 Kč. Tuto pořádkovou pokutu je možno uložit i opakovaně, a to až do doby splnění uložené povinnosti.

(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.

(1) Má-li právnická osoba sídlo na území České republiky, pro účely zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních se považuje za osobu, která je občanem České republiky nebo má na jejím území trvalý pobyt.

(2) Ustanovení části páté hlavy VI dílu 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu ukládajícího peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění v České republice se užijí na rozhodnutí jiného členského státu směřující vůči právnické osobě, která má na území České republiky sídlo nebo majetek. Pravomocné rozhodnutí soudu České republiky ukládající peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění lze při splnění podmínek uvedených v části páté hlavě VI dílu 2 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních zaslat do jiného členského státu, o němž lze důvodně předpokládat, že na jeho území má tato právnická osoba sídlo nebo majetek.

(3) Ustanovení části páté hlavy IX zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních se neužijí.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.

Němcová v. r.

Nečas v. r.