§ 68 Vyhláška ministerstva zdravotnictví o poskytování léčebně preventivní péče – Péče o příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a o železniční zaměstnance
Stručně: Paragraf 68 vyhlášky 42/1966 Sb. stanoví, že náklady na nutné léčení v cizině, které vznikly a jejichž náhrada se poskytuje podle § 29 zákona, proplácí okresní ústav národního zdraví podle místa trvalého pobytu, přičemž Ministerstvo zdravotnictví může pověřit proplácením jiný ústav nebo stanovit podrobnosti.
§ 68 Péče o příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a o železniční zaměstnance
Náklady nutného léčení, které vznikly při pobytu v cizině a jejichž náhrada se poskytuje podle § 29 zákona, proplácí okresní ústav národního zdraví příslušný podle místa trvalého pobytu. Ministerstvo zdravotnictví však může pověřit vyřizováním a proplácením těchto náhrad i jiný ústav národního zdraví; může též stanovit bližší podrobnosti pro jejich poskytování.
Oddíl IV
Paragraf 68 vyhlášky 42/1966 Sb. stanoví, že náklady na nutné léčení v cizině, které vznikly a jejichž náhrada se poskytuje podle § 29 zákona, proplácí okresní ústav národního zdraví podle místa trvalého pobytu, přičemž Ministerstvo zdravotnictví může pověřit proplácením jiný ústav nebo stanovit podrobnosti.
Co to znamená v praxi
Pokud občan potřebuje nutné léčení v cizině a má na něj nárok podle § 29 zákona, náklady mu proplatí okresní ústav národního zdraví v místě jeho trvalého bydliště.
Ministerstvo zdravotnictví má pravomoc určit, že proplácení těchto nákladů bude zajišťovat jiný ústav národního zdraví, než je ten příslušný podle trvalého pobytu.
Ministerstvo zdravotnictví může rovněž stanovit podrobnější pravidla pro to, jak se tyto náhrady poskytují.
Na co si dát pozor
Paragraf odkazuje na § 29 zákona, jehož obsah není v tomto textu uveden, a je tedy klíčový pro určení, kdy nárok na náhradu vzniká.
Je důležité zjistit, zda Ministerstvo zdravotnictví nevydalo nějaké bližší podrobnosti nebo nepověřilo proplácením jiný ústav.