§ 23 vyhláška Ústřední rady odborů o projednávání a rozhodování pracovních sporů rozhodčími komisemi – Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1975.

Předseda:

Hoffmann v. r.

1) Na uvolňování členů komise se vztahuje § 6 vyhlášky č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí.

2) K případným nákladům viz ustanovení § 215 odst. 3 zákoníku: „Organizace, která je účastníkem sporu, je povinna uhradit osobám, které byly přizvány k jednání a nebyly účastníky sporu, výdaje, které jim vznikly účastí na řízení, a poskytnout jim náhradu mzdy, popřípadě znalečné.“

3) K nákladům na jednání stanoví § 215 odst. 1 zákoníku: „Skončí-li rozhodčí řízení schválením smíru, nemá žádný z účastníků sporu právo na náhradu nákladů řízení, pokud ve smíru nebylo o náhradě nákladů ujednáno něco jiného.“

4) K nároku pracovníka na náhradu nákladů stanoví § 215 odst. 2 zákoníku: „Neskončí-li rozhodčí řízení schválením smíru, má pracovník, který měl ve sporu úspěch, vůči organizaci nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených k uplatňování svého práva, včetně případných nákladů na zastoupení a náhrady mzdy. Má-li úspěch pouze částečný, má nárok na náhradu poměrné části těchto nákladů; komise mu však může přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch jen v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku. Povinnost k náhradě a výši náhrady stanoví komise v rozhodnutí o sporu.“

5) K zajištění činnosti rozhodčích komisí stanoví odst. 15 usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací ROH: „Pro organizační, kulturní, výchovnou a ostatní činnost základní organizace ROH a jejích orgánů vedení organizace poskytuje bezplatně závodnímu výboru v přiměřeném rozsahu místnosti s potřebným vybavením a hradí náklady spojené s jejich výstavbou, údržbou i technickým provozem. To platí i o místnostech, které vedení organizace k těmto účelům najalo.“

6) O doručování stanoví § 266a zákoníku:

„(1) Písemnosti organizace týkající se vzniku a zániku pracovního poměru nebo vzniku, změn a zániku povinností pracovníka vyplývajících z pracovní smlouvy, jakož i rozhodnutí o uložení kárného opatření musí být doručeny pracovníku do vlastních rukou. To platí obdobně o písemnostech, týkajících se vzniku, změn a zániku práv a povinností vyplývajících z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Písemnosti se pracovníku doručují na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen; není-li to možné, lze písemnosti doručit poštou.

(2) Písemnosti doručované poštou zasílá organizace na poslední adresu pracovníka, která je jí známa, jako doporučenou zásilku s doručenkou s poznámkou „do vlastních rukou“.

(3) Povinnost organizace doručit písemnost je splněna, jakmile pracovník písemnost převezme, nebo jakmile byla poštou vrácena odesílající organizaci jako nedoručitelná a pracovník svým jednáním doručení písemnosti zmařil. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže pracovník přijetí písemnosti odmítne.“