Úplné znění zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Zajištěného cizince, kterému má být na základě pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění ukončen pobyt na území, dopraví policie na hraniční přechod za účelem vycestování z území; to neplatí v případě, že zajištěný cizinec předloží potvrzení o podání žaloby. Policie rovněž dopraví na hraniční přechod zajištěného cizince po zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o správním vyhoštění a cizince, který byl zajištěn za účelem vycestování podle § 124b.

(2) Policie je oprávněna ponechat cizince podle odstavce 1 v zařízení po dobu nezbytně nutnou, než zajistí podmínky pro vycestování cizince z území.

(1) Policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince, který neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území, za účelem jeho předání podle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství17a); policie na dobu nezbytně nutnou zajistí i prováženého cizince v případě, že jeho průvoz nelze z objektivních důvodů dokončit bez nutné přestávky.

(2) O zajištění policie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnosti zajištěného cizince, datu, čase a místu zajištění a důvod předání nebo průvozu.

(3) V případech, kdy předání cizince nebo dokončení jeho průvozu nelze uskutečnit ve lhůtě do 48 hodin, a jde-li o průvoz leteckou cestou podle § 152 ve lhůtě do 72 hodin, policie vydá rozhodnutí o jeho zajištění a cizince umístí do zařízení. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít. Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody.

(4) Policie je povinna jednat tak, aby byl cizinec předán nebo byl průvoz cizince územím dokončen v nejbližším možném termínu ode dne zajištění.

(1) Rozhodnutí o zajištění cizince se zpravidla vykonává v zařízení.

(2) Zařízení provozuje ministerstvo prostřednictvím jím zřízené organizační složky státu (dále jen „provozovatel“).

(3) Zařízení se dělí na část s mírným režimem zajištění (dále jen „část s mírným režimem“) a část s přísným režimem zajištění (dále jen „část s přísným režimem“). Část s mírným režimem může být dále rozdělena na další části, do kterých je bez souhlasu provozovatele a bez doprovodu provozovatele nebo policie vstup cizincům zakázán.

(4) Policie neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o zajištění dopraví zajištěného cizince do zařízení určeného provozovatelem.

Provozovatel seznámí zajištěného cizince při jeho umístění do zařízení, nebo neprodleně po něm, s právy a povinnostmi, které se vztahují k pobytu cizince v zařízení, a s vnitřním řádem zařízení. Seznámení se provede v mateřském jazyce cizince nebo v jazyce, kterým je cizinec schopen se dorozumět.

(1) Část s mírným režimem tvoří ubytovací místnost, společné sociální a kulturní zařízení a další prostor, v němž se mohou zajištění cizinci volně pohybovat, stanovený vnitřním řádem zařízení.

(2) Část s přísným režimem je oddělena od části s mírným režimem a tvoří ji ubytovací místnost a prostor určený pro vycházky.

Provozovatel je oprávněn v souladu s účelem zařízení a v zájmu zajištění bezpečnosti zajištěných cizinců a ostatních osob ubytovaných v zařízení instalovat prostředky audiovizuální techniky v prostorách tohoto zařízení, s výjimkou ubytovacích místností, sociálních zařízení a prostor, v nichž probíhají osobní prohlídky cizinců.

(1) Ubytovací místnost v části s mírným režimem je vybavena lůžky, skříňkami na uložení osobních věcí, stolkem a židlemi v počtu odpovídajícímu počtu ubytovaných cizinců.

(2) Ubytovací místnost v části s přísným režimem je vybavena lůžky, stolkem, židlemi v počtu odpovídajícímu počtu ubytovaných cizinců, sanitárním zařízením odděleným od zbývajícího prostoru neprůhlednou zástěnou a signalizačním (přivolávacím) zařízením. Tato místnost je uzamykatelná pouze z vnější strany.

(1) Provozovatel zajištěnému cizinci za podmínek stanovených tímto zákonem

a) poskytne lůžko, židli, skříňku na uložení osobních věcí, stravu a základní hygienické prostředky,

b) umožní přijímat a odesílat písemná sdělení bez omezení,

c) umožní přijímat návštěvy,

d) podle možností zajistí knihy, denní tisk a časopisy včetně zahraničních, pokud jsou distribuovány v České republice,

e) umožní podat žádost, stížnost nebo jiný podnět státním orgánům České republiky nebo mezinárodním organizacím za účelem uplatnění jeho práv a tyto neprodleně odešle,

f) na jeho žádost zajistí bez zbytečného odkladu rozmluvu s vedoucím zařízení nebo jeho zástupcem nebo s policií v zařízení,

g) umožní nepřetržitý osmihodinový spánek v době nočního klidu,

h) umožní volný pohyb v rámci části s mírným režimem a styk s ostatními cizinci umístěnými v této části.

(2) Provozovatel zajistí lékařskou prohlídku zajištěného cizince, další nezbytná diagnostická a laboratorní vyšetření a očkování a preventivní opatření stanovená orgánem ochrany veřejného zdraví.

(3) Provozovatel zajištěnému cizinci umístěnému v části s přísným režimem umožní v rámci určeného prostoru vycházku v trvání nejméně 1 hodiny denně. Vedoucí zařízení může vycházku ze závažného důvodu omezit nebo zrušit. O omezení nebo zrušení vycházky sepíše bez zbytečného odkladu záznam.

(4) Provozovatel může zajištěnému cizinci zajistit psychologické a sociální služby a další služby a věci nezbytné pro zajištění pobytu cizince v zařízení.

(1) Policie umístí zajištěného cizince na návrh provozovatele nebo na základě vlastních poznatků do části s přísným režimem, pokud

a) je agresivní nebo vyžaduje zvýšený dohled z jiného závažného důvodu,

b) opakovaně závažným způsobem poruší vnitřní řád zařízení, nebo

c) opakovaně závažným způsobem poruší povinnost nebo zákaz podle tohoto zákona.

(2) Zajištěného cizince mladšího 18 let lze do části s přísným režimem umístit pouze z důvodu podle odstavce 1 písm. a) nebo c).

(3) Policie sepíše o umístění zajištěného cizince do části s přísným režimem neprodleně záznam a v něm uvede podrobnosti o důvodech tohoto umístění a poučení o možnosti proti umístění do části s přísným režimem podat stížnost ministerstvu (§ 148 odst. 2). Policie zajištěného cizince se záznamem seznámí. Záznam podepsaný zajištěným cizincem, policistou a tlumočníkem, byl-li ustanoven, policie uloží do spisu zajištěného cizince. Odmítne-li cizinec záznam podepsat, policie to do záznamu poznamená.

(4) Je-li zajištěný cizinec umístěn v části s přísným režimem po dobu delší než 48 hodin, policie o tomto umístění vydá rozhodnutí. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít.

(5) Do části s přísným režimem lze cizince umístit na dobu nezbytnou, nejdéle však na 30 dnů. Policie v průběhu umístění zajištěného cizince v části s přísným režimem zkoumá trvání důvodu pro toto umístění. Dopustil-li se cizinec v době podle věty první jednání podle odstavce 1 nebo trvá-li důvod pro zvýšený dohled, policie dobu umístění v části s přísným režimem rozhodnutím prodlouží o 30 dnů, jinak cizince neprodleně umístí do části s mírným režimem. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít.

(1) Zajištěný cizinec je povinen

a) dodržovat vnitřní řád zařízení,

b) šetřit majetek zařízení,

c) řídit se pokynem policie nebo provozovatele vydaným při plnění úkolů v souvislosti se zajištěním,

d) vyvarovat se jednání, které by mařilo účel zajištění,

e) strpět omezení svých práv, zejména práva na soukromí a svobodu pohybu a pobytu, v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu zajištění nebo pro ochranu veřejného zdraví,

f) dodržovat noční klid.

(2) Zajištěný cizinec je dále povinen strpět preventivní vstupní, periodickou a výstupní, a je-li to nezbytné i mimořádnou lékařskou prohlídku v rozsahu určeném lékařem včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření a očkování a preventivní opatření stanovené orgánem ochrany veřejného zdraví. Lékařská prohlídka zajištěného cizince je prováděna bez přítomnosti policie nebo provozovatele, nerozhodne-li lékař jinak. Nelze-li úkon pro odpor zajištěného cizince provést, je policie oprávněna tento odpor překonat. Přitom nesmí bránícímu se zajištěnému cizinci způsobit újmu zjevně nepřiměřenou závažnosti protiprávního jednání.

(3) Zajištěný cizinec po dobu umístění do zařízení nesmí

a) vnášet, vyrábět, přechovávat nebo konzumovat alkohol a jiné návykové látky,

b) vnášet, vyrábět nebo přechovávat věci způsobilé vážně ohrozit zdraví nebo život člověka nebo poškodit majetek,

c) vnášet nebo přechovávat věci, které by svým množstvím nebo povahou mohly narušit pořádek nebo škodit zdraví, nebo elektronické komunikační zařízení,

d) opustit zařízení bez souhlasu policie.

(1) Policie je oprávněna při umístění zajištěného cizince do zařízení provést jeho osobní prohlídku a prohlídku jeho věcí za účelem zjištění, zda u sebe nemá cestovní doklad, doklad totožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství, peněžní prostředky nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno.

(2) Policie je oprávněna provést osobní prohlídku a prohlídku věcí zajištěného cizince také v případě důvodného podezření, že tento cizinec může mít u sebe cestovní doklad, doklad totožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno.

(3) Osobní prohlídku provádí osoba stejného pohlaví. O provedení prohlídky policie sepíše záznam.

(4) Policie cestovní doklad, doklad totožnosti, písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství, peněžní prostředky a věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno, nalezené při osobní prohlídce, prohlídce věcí nebo jiným způsobem, zadrží.

(5) Policie zadržené věci předá, s výjimkou cestovního dokladu, dokladu totožnosti, písemnosti potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství, zbraní podle zvláštního právního předpisu18) a věcí19), jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, spolu se seznamem těchto věcí k úschově provozovateli.

(1) Provozovatel vydá vnitřní řád zařízení, ve kterém stanoví

a) časový rozvrh poskytované zdravotní, psychologické a sociální péče,

b) časový rozvrh poskytování stravy,

c) časový rozvrh a nabídku kulturního a sportovního vyžití,

d) uspokojování kulturních potřeb a sportovního vyžití,

e) časový rozvrh výdeje hygienických potřeb, obuvi, oděvů a prádla,

f) režim návštěv,

g) prostor vymezený pro vycházky a časový rozvrh vycházek pro přísný režim zajištění,

h) prostory, kam je vstup cizincům bez doprovodu policie nebo pracovníka zařízení zakázán,

i) způsob realizace povinné školní docházky,

j) další nezbytné organizačně technické podrobnosti.

(2) Ve vnitřním řádu zařízení, v němž pobývají rodiče s dětmi a nezletilí cizinci bez doprovodu, provozovatel stanoví také nabídku kulturního, sportovního a dalšího vyžití specificky pro různé věkové kategorie.

(3) Vnitřní řád zařízení je vydán v jazyce českém, anglickém, francouzském, německém, ruském, španělském, čínském, arabském, vietnamském, hindském, popřípadě v dalším jazyce, je-li to pro informování zajištěných cizinců nezbytné.

(4) Vnitřní řád zařízení je umístěn tak, aby byl přístupný všem zajištěným cizincům.

Rozdělení rodiny v rámci zařízení je možné v případě umístění některého člena rodiny v části s přísným režimem.

(1) Provozovatel je oprávněn ubytovat v části s mírným režimem cizince, vůči kterému má zajištěný cizinec vyživovací povinnost nebo jej má v péči, nelze-li zajistit péči o něj jiným způsobem (dále jen „ubytovaný cizinec“). Ubytovanému cizinci poskytne stravu a další služby jako zajištěnému cizinci. Je-li ubytovaný cizinec schopen uvědomit si omezení spojená s pobytem v zařízení, přihlíží se k projevu jeho vůle.

(2) Ubytovaný cizinec může zařízení opustit, má-li zajištěnu péči jiným způsobem. Jde-li o nezletilého nebo osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům, může opustit zařízení jen po písemném souhlasu zákonného zástupce.

(3) Na ubytovaného cizince se § 131, § 134 odst. 1, 2 a 4, § 136 odst. 1 písm. a) až c) a f), § 136 odst. 2, § 136 odst. 3 písm. a) až c), § 143, § 144 odst. 1 až 3 a § 145 vztahují obdobně.

(1) Při určení ubytovacích prostor provozovatel podle možností zařízení přihlíží k náboženským, etnickým či národnostním zvláštnostem, příbuzenským a rodinným vztahům, věku nebo zdravotnímu stavu.

(2) Odděleně se umisťují

a) nezletilí cizinci bez doprovodu od cizinců zletilých,

b) muži od žen; výjimku lze učinit v případě osob blízkých14).

(3) Cizinec mladší 18 let nebo cizinec zbavený způsobilosti k právním úkonům je umístěn spolu s osobou blízkou nebo s osobou, které byl svěřen do péče.

(1) Provozovatel je cizinci umístěnému v zařízení, který podléhá povinné školní docházce podle zvláštního zákona19a), povinen umožnit plnění této povinnosti.

(2) Cizinec může opustit zařízení za účelem plnění povinné školní docházky, není-li zajištěna v zařízení, a za účelem dalších činností podporujících rozvoj jeho osobnosti. V odůvodněných případech dopravu zajišťuje provozovatel zařízení.

(3) Provozovatel hradí cizinci umístěnému v zařízení, který plní povinnou školní docházku, učebnice a školní potřeby, pokud nejsou hrazeny státem a není schopen si tyto uhradit jinak.

(1) Zajištěnému cizinci se poskytuje strava odpovídající zásadám správné výživy a zdravotnímu stavu cizince třikrát denně, v případě dětí do 18 let pětkrát denně.

(2) Při výběru stravy se podle možností přihlíží k požadavkům kulturních a náboženských tradic zajištěného cizince.

(1) Zajištěný cizinec má právo na přijetí návštěvy jedenkrát týdně v trvání jedné hodiny a počtu nejvýše 4 osob současně přítomných. V odůvodněných případech může vedoucí zařízení nebo jeho zástupce, po dohodě s policií, povolit přijetí návštěvy i za dobu kratší než týden a delšího trvání; dovolují-li to kapacitní možnosti místností určených k přijímání návštěv, může být zvýšen i počet osob.

(2) Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených.

(3) Zajištěný cizinec má právo přijímat v zařízení návštěvy advokáta nebo zástupce právnické osoby, který prokáže, že předmětem její činnosti je oprávnění poskytovat právní pomoc cizincům. Za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.

(4) Návštěva zajištěného cizince umístěného v přísném režimu probíhá za přítomnosti policie.

(1) Zajištěný cizinec může jednou za týden přijmout balíček s potravinami, knihami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky s oblečením zasílaným za účelem jeho výměny. Balíčky určené zajištěnému cizinci přebírá provozovatel.

(2) Policie balíčky na žádost provozovatele zkontroluje. Policie vyjme a zadrží věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno. Zadržené věci, s výjimkou věcí19), jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, spolu s jejich soupisem předá neprodleně provozovateli, který je odešle zpět odesílateli na jeho náklady.

(3) Zajištěný cizinec může přijímat bez omezení peníze, které mu byly do zařízení poslány nebo předány jiným způsobem; peněžní prostředky je povinen uložit do úschovy provozovateli. Nepředá-li cizinec peněžní prostředky do úschovy provozovateli, policie tyto peníze cizinci zadrží a předá je do úschovy provozovateli s jejich soupisem. Provozovatel na žádost cizince může přijmout do úschovy další věci, zejména cennosti a dokumenty. Provozovatel pořídí soupis peněžních prostředků a věcí a zajistí jejich bezpečné uložení.

(4) Cizinec, který má u provozovatele uschované peněžní prostředky, je může čerpat na nákup věcí denní potřeby, knih, novin nebo časopisů. Nákup zajistí provozovatel na základě písemné objednávky cizince v intervalech stanovených vnitřním řádem zařízení. Převzetí věcí a jejich vyúčtování cizinec potvrdí svým podpisem; provozovatel vynaloženou částku zaznamená v soupisu uschovaných peněžních prostředků.

(1) Ministerstvo je oprávněno použít uschované peněžní prostředky zajištěného cizince, jsou-li v české nebo jiné volně směnitelné měně, k úhradě, byť i částečné, výdajů spojených s jeho pobytem v zařízení a se správním vyhoštěním. Při použití uschovaných peněžních prostředků postupuje ministerstvo tak, aby cizinci při jeho propuštění ze zařízení bylo z jeho uschovaných peněžních prostředků vydáno alespoň 400,– Kč, má-li cizinec uschované peněžní prostředky v nižší částce, vydá se mu celá uschovaná částka; to neplatí, je-li cizinec bezprostředně po propuštění ze zařízení předán do azylového zařízení nebo je dopraven policií na hraniční přechod za účelem vycestování z území.

(2) Ministerstvo vydá zajištěnému cizinci doklad o peněžních prostředcích použitých podle odstavce 1.

(1) Ministerstvo při propuštění ze zařízení vydá zajištěnému cizinci peníze a jiné věci, které byly zadrženy nebo převzaty do úschovy, s výjimkou věcí, jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, a peněz, které byly v průběhu pobytu v zařízení cizinci vyplaceny v hotovosti nebo byly ministerstvem použity podle § 146. Finanční prostředky v jiné než volně směnitelné měně zajištěnému cizinci vydá v plné výši.

(2) Policie při propuštění ze zařízení vydá cizinci zadržený cestovní doklad, doklad totožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství; je-li cizinec po propuštění ze zařízení eskortován na hraniční přechod z důvodu správního vyhoštění nebo předání podle mezinárodní smlouvy, vydá mu policie cestovní doklad, doklad totožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství až na hraničním přechodu. Je-li nebezpečí, že by cizinec cestovní doklad, doklad totožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství zničil nebo se ho zbavil, aby tím znemožnil správní vyhoštění nebo předání podle mezinárodní smlouvy, předá policie cestovní doklad, doklad totožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství dopravci nebo orgánu státu, na jehož území cizince podle mezinárodní smlouvy vrací či předává.

(1) Dozor nad dodržováním ustanovení této hlavy ve vztahu k cizincům zajištěným v zařízení provádí ministerstvo. Dozorová pravomoc podle zvláštních právních předpisů není dotčena.

(2) Stížnost pro porušení ustanovení této hlavy podává cizinec ministerstvu. Ministerstvo stížnost vyřídí do 30 dnů ode dne jejího doručení. O způsobu vyřízení stížnosti musí být stěžovatel vyrozuměn. Proti způsobu vyřízení stížnosti lze podat ministru vnitra návrh na jeho přezkoumání.

O kontrole výkonu zajištění prováděné jiným orgánem než ministerstvem je třeba vyrozumět provozovatele a policii v zařízení.

zrušeny

(1) Průvozem cizince přes území se pro účely tohoto zákona rozumí vstup a pobyt na území a vycestování cizince z území prováděné policií nezávisle na vůli cizince. Jde-li o průvoz uskutečňovaný leteckou cestou s mezipřistáním na území20) (dále jen „průvoz leteckou cestou“), rozumí se takovým průvozem vstup a pobyt cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území a vycestování cizince z tranzitního prostoru mezinárodního letiště prováděné policií nezávisle na vůli cizince.

(2) Policie provádí průvoz cizince přes území na základě mezinárodní smlouvy nebo na základě vyžádání příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup20), jde-li o průvoz leteckou cestou.

(3) Policie může provedení průvozu odepřít, je-li dán důvod podle mezinárodní smlouvy, nebo jde-li o průvoz leteckou cestou, jestliže

a) je cizinec na území obviněn z trestného činu nebo je hledán z důvodu výkonu trestu,

b) průvoz jinými státy nebo přijetí zemí určení nejsou proveditelné,

c) průvoz cizince do země určení vyžaduje změnu letiště na území,

d) požadovaná pomoc není v určitém okamžiku z praktických důvodů možná, nebo

e) by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochranu veřejného zdraví nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

(4) Policie je oprávněna požádat o zajištění průvozu územím jiného státu na základě mezinárodní smlouvy. Vyžaduje-li předání cizince leteckou cestou do země určení mezipřistání na území jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup20), jde-li o průvoz leteckou cestou, je policie oprávněna požádat jeho příslušný orgán o zajištění průvozu při mezipřistání na území tohoto státu.

(1) Policie prováženému cizinci po celou dobu průvozu omezí osobní svobodu a svobodu pohybu. Jde-li o průvoz leteckou cestou, policie zajistí dohled nad cizincem po dobu mezipřistání a v případě potřeby provádí eskortní činnost v souvislosti se vstupem prováženého cizince do tranzitního prostoru mezinárodního letiště a omezí osobní svobodu a svobodu pohybu cizinci až do okamžiku jeho nástupu do letadla při odletu. V případě průvozu leteckou cestou nesmí provážený cizinec opustit tranzitní prostor mezinárodního letiště; to neplatí, je-li to nezbytné z důvodů uvedených v odstavci 5 nebo § 129 odst. 3.

(2) Policie po převzetí prováženého cizince převezme do úschovy jeho cestovní doklad.

(3) Cizinec je povinen strpět osobní prohlídku provedenou policií, jejímž cílem je zjistit, zda u sebe nemá zbraň nebo jinou věc, která je způsobilá ohrozit život nebo zdraví cizince nebo jiných osob; osobní prohlídku cizince provádí osoba stejného pohlaví.

(4) Prováženému cizinci poskytuje policie stravu zpravidla každých 6 hodin od omezení jeho svobody.

(5) Jestliže provážený cizinec onemocní, ublíží si na zdraví nebo se pokusí o sebevraždu, policie učiní potřebná opatření směřující k ochraně jeho života a zdraví, zejména poskytne první pomoc, zajistí poskytnutí zdravotní péče včetně vyjádření lékaře, zda zdravotní stav cizince umožňuje dokončení průvozu prováženého cizince.

(6) Úhradu zdravotní péče poskytnuté prováženému cizinci zajišťuje ministerstvo.

(1) Nežádoucí osobou se rozumí cizinec, jemuž nelze umožnit vstup na území z důvodu, že by tento cizinec při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochranu veřejného zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

(2) Policie rozhodne o označení cizince za nežádoucí osobu na základě vlastních poznatků, požadavku ústředního správního úřadu České republiky, požadavku zpravodajské služby České republiky anebo závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

(3) Policie označí cizince za nežádoucí osobu na základě

a) pravomocného rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území10), nebo

b) pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění.

(4) Policie dále označí za nežádoucí osobu cizince, v jehož případě

a) náklady spojené se správním vyhoštěním nese policie nebo ministerstvo (§ 123 odst. 4),

b) náklady spojené s dobrovolným návratem nese ministerstvo a cizinec neuhradil přepravní náklady v poloviční výši (§ 123a odst. 2), nebo

c) náklady spojené s vycestováním do zahraničí nese ministerstvo a cizinec neuhradil přepravní náklady (§ 124b).

(5) Ten, kdo žádá o zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle odstavce 1, musí dbát na zachování přiměřenosti mezi důvodem pro toto zařazení a důsledky tohoto zařazení. Policie je oprávněna požadovat po tom, kdo uplatňuje požadavek podle odstavce 1, prokázání přiměřenosti podle předchozí věty, pokud tato přiměřenost není prokázána v požadavku. Při prokazování přiměřenosti je třeba zejména posuzovat dopady tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

(6) Cizinec označený za nežádoucí osobu je evidován v evidenci nežádoucích osob. Je-li důvodné nebezpečí, že cizinec označený za nežádoucí osobu může ohrozit závažným způsobem veřejný pořádek nebo bezpečnost smluvních států, policie zařadí do informačního systému smluvních států údaje v rozsahu stanoveném přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství20a); to neplatí v případě občana Evropské unie1b) nebo občana smluvního státu.

(7) Policie cizinci jeho zařazení do evidence nežádoucích osob nesděluje.

(1) Policie přezkoumá důvody, které vedly k zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle § 154 odst. 2, jedenkrát ročně nebo vždy, má-li poznatky tyto důvody zpochybňující, a na základě tohoto přezkumu cizince v evidenci ponechá nebo jej z této evidence neprodleně vyřadí. Nemůže-li sama tyto důvody objektivně přezkoumat, požádá o jejich přezkum toho, kdo uplatnil požadavek na označení cizince za nežádoucí osobu.

(2) Policie cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí, jestliže bylo pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu (§ 154 odst. 3) vykonáno, po prominutí trestu vyhoštění nebo jeho amnestování prezidentem republiky nebo po zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění soudem nebo správním orgánem. Cizince zařazeného do evidence nežádoucích osob z důvodu uvedeného v § 154 odst. 4 písm. a) policie z evidence nežádoucích osob vyřadí po dodatečné úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěním policii nebo ministerstvu, nejpozději však po 6 letech od ukončení zajištění nebo uplynutí doby stanovené k vycestování. Cizince zařazeného do evidence nežádoucích osob z důvodu uvedeného v § 154 odst. 4 písm. b) nebo c) policie z evidence nežádoucích osob vyřadí po dodatečné úhradě přepravních nákladů ministerstvu, nejpozději však po 6 letech od jeho zařazení do evidence nežádoucích osob.

(3) Při vyřazení cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí policie z informačního systému smluvních států údaje, které tam byly vloženy podle § 154 odst. 6.

(1) Dopravce se dopustí správního deliktu tím, že

a) dopraví na území cizince bez cestovního dokladu,

b) dopraví na území cizince bez víza, ačkoli zákon vízum vyžaduje,

c) nesplní povinnost zajistit dopravu cizince do zahraničí podle § 104 odst. 3 a 4, nebo

d) nesplní povinnost nést náklady spojené s pobytem cizince podle § 104 odst. 5.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako ubytovatel dopustí správního deliktu tím, že

a) neumožní policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat,

b) nevede domovní knihu v souladu s požadavky stanovenými zákonem (§ 101),

c) nepředloží na požádání policie ke kontrole domovní knihu,

d) neoznámí policii ubytování cizince nebo tak neučiní ve stanovené lhůtě,

e) nevydá cizinci na požádání potvrzení o ubytování,

f) neoznámí policii úmrtí cizince, nebo

g) poskytuje cizinci ubytování ve výrazně nižší kvalitě, než je stanoveno v § 100 písm. d),

h) neuchovává přihlašovací tiskopisy v souladu s § 102 odst. 4.

(3) Výzkumná organizace, která s cizincem uzavřela dohodu o hostování9j), se dopustí správního deliktu tím, že neprodleně písemně policii neoznámí ukončení platnosti této dohody nebo nesdělí skutečnosti, které brání dalšímu pokračování dohody o hostování.

(4) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta ve výši 100 000 až 500 000 Kč za každého cizince a za správní delikt podle odstavce 2 nebo 3 pokuta do 50 000 Kč.

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že neoprávněně zpracovává údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

(1) Cizinec se dopustí přestupku tím, že

a) překročí státní hranice mimo hraniční přechod,

b) zneužije cestovní doklad (§ 108) vydaný jinému cizinci nebo zneužije cestovní doklad vydaný podle zvláštního právního předpisu21),

c) se vyhne provedení pobytové nebo hraniční kontroly,

d) provede nebo si nechá provést neoprávněně změny v dokladech opravňujících ke vstupu na území nebo v dokladech vydaných podle tohoto zákona,

e) v době trvání zajištění opustí bez souhlasu policie zařízení nebo zdravotnické zařízení poskytující ústavní péči, do kterého byl ze zdravotních důvodů umístěn v průběhu zajištění,

f) předloží pozměněné doklady nebo doklady vystavené jiné osobě,

g) se při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování prokáže cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodu podle § 116 písm. a), b), c) nebo d),

h) úmyslně zničí nebo poškodí doklad vydaný podle tohoto zákona,

i) nesplní povinnost odevzdat bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy,

j) neohlásí ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne, kdy to zjistí,

k) neohlásí neprodleně policii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu uvedeného v § 108 odst. 1 písm. a), b) nebo c),

l) pobývá na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,

m) se zdržuje na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn,

n) neoprávněně užije k překročení hranic hraniční přechod v jiné než stanovené provozní době nebo v rozporu s účelem hraničního přechodu,

o) nepožádá o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu v zákonem stanovené lhůtě,

p) jako zákonný zástupce nepodá v zákonem stanovené lhůtě za cizince narozeného na území žádost o udělení víza, povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu (§ 88 odst. 2 a 3),

q) uvede v řízení podle tohoto zákona nepravdivé nebo neúplné údaje,

r) nesplní povinnost hlásit místo pobytu na území nebo jeho změnu,

s) nepředloží ubytovateli cestovní doklad nebo doklad vydaný podle tohoto zákona nebo osobně nevyplní a nepodepíše přihlašovací tiskopis,

t) neohlásí změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu nebo v dokladu vydaném podle tohoto zákona ve lhůtě 3 pracovních dnů, a jde-li o občana Evropské unie a jeho rodinného příslušníka, ve lhůtě 15 pracovních dnů,

u) nesplní povinnost prokázat totožnost podle tohoto zákona,

v) neprokáže při pobytové kontrole schopnost uhradit náklady zdravotní péče,

w) se při hraniční nebo pobytové kontrole prokáže předmětem listinné povahy jako cestovním dokladem, ač se o takový doklad nejedná,

x) nevycestuje bez zbytečného odkladu po odepření vstupu na území nebo po rozhodnutí policie o ukončení pobytu cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště zpět do zahraničí, nebo

y) jako rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, nepodá žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu ve lhůtě podle § 87b odst. 1.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. f) až n) pokutu do 5 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. o) až y) pokutu do 3 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 3 000 Kč.

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) neodevzdá neprodleně policii nalezený či jinak získaný cestovní doklad nebo doklad vydaný podle tohoto zákona,

b) uvede nepravdivé údaje v dokladu o zajištění ubytování cizinci,

c) neoznámí policii neprodleně odstoupení od závazku podle § 15, nebo

d) neoprávněně zpracovává údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji.

(2) Fyzická osoba se jako ubytovatel dopustí přestupku tím, že

a) neumožní policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat,

b) nevede domovní knihu v souladu s požadavky stanovenými zákonem (§ 101),

c) nepředloží na požádání policie ke kontrole domovní knihu,

d) neoznámí policii ubytování cizince nebo tak neučiní ve stanovené lhůtě,

e) nevydá cizinci na požádání potvrzení o ubytování,

f) neoznámí policii úmrtí ubytovaného cizince, nebo

g) poskytuje cizinci ubytování ve výrazně nižší kvalitě, než je stanoveno v § 100 písm. d),

h) neuchovává přihlašovací tiskopisy v souladu s § 102 odst. 4.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) lze uložit pokutu do 5 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 3 000 Kč.

(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

(5) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 5 000 Kč.

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona, s výjimkou správního deliktu podle § 156a a přestupku podle § 157a odst. 1 písm. d), projednávají orgány policie (§ 161). Správní delikt podle § 156a a přestupek podle § 157a odst. 1 písm. d) projednává v prvním stupni Úřad pro ochranu osobních údajů.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby21a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Správní delikt podle § 156 odst. 2 lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je správní delikt spolehlivě zjištěn a ubytovatel je ochoten pokutu na místě zaplatit.

(7) V blokovém řízení o správním deliktu lze uložit pokutu do 5 000 Kč.

(8) K uložení a vybrání pokuty policie použije bloky k ukládání pokut (dále jen „pokutový blok“) používané v blokovém řízení o přestupcích21b). Policie na pokutovém bloku vyznačí, komu, kdy a za porušení jaké povinnosti byla pokuta uložena. Pokutový blok platí jako stvrzenka o zaplacení pokuty na místě v hotovosti.

(9) Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.

(10) Pokuty vybírá orgán, který je uložil, a vymáhá příslušný celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(11) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu22).

(1) Policie při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje informační systém, který obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně dřívějších jmen a příjmení, den, měsíc a rok narození, pohlaví a státní příslušnost cizince, jeho rodné číslo, nebo jiný identifikační údaj sdělený tímto cizincem, obrazový záznam, například fotografii, cizince a jeho daktyloskopické otisky. Dále se v informačním systému o cizinci vedou

a) údaje v rozsahu

1. žádosti o udělení víza (§ 54), povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 5), povolení k trvalému pobytu (§ 70 odst. 1),

2. žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu (§ 87x),

3. žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti a cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) (§ 111 odst. 1),

4. výjezdního příkazu (§ 50 odst. 6), hraniční průvodky (§ 14), tiskopisu pozvání (§ 180 odst. 2) a přihlašovacího tiskopisu (§ 97),

b) údaje o

1. dni, měsíci a roku vydání víza nebo dokladu podle tohoto zákona, jeho číslu, druhu a době platnosti,

2. dni, měsíci a roku ověření pozvání nebo jeho odepření,

3. dni, měsíci a roku, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání dokladu podle tohoto zákona a o důvodu zamítnutí,

4. dni, měsíci a roku vydání výjezdního příkazu, jeho číslu a o době jeho platnosti,

5. zrušení, zániku nebo skončení platnosti víza nebo dokladu vydaného podle tohoto zákona, včetně uvedení jeho druhu a čísla, důvodu zrušení, zániku nebo skončení platnosti,

6. hodině, dni, měsíci, roku a místu překročení státních hranic a o odepření vstupu nebo odepření vycestování,

7. důvodu zařazení do evidence nežádoucích osob s uvedením doby platnosti omezení vstupu na území,

8. důvodu povolení vstupu na území podle § 122 odst. 1 nebo 2,

9. zařazení do informačního systému smluvních států jiným smluvním státem s uvedením doby platnosti omezení vstupu na území smluvních států a o orgánu jiného státu, který cizince do systému zařadil,

10. dni, měsíci a roku, kdy bylo vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění, a kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci a o důvodu pro jeho vydání,

11. dni, měsíci a roku překročení státních hranic při průvozu přes území a o orgánu, který o průvoz požádal, a orgánu, který provedení průvozu umožnil,

12. dni, měsíci a roku nabytí právní moci rozhodnutí o správním deliktu podle tohoto zákona, označení správního deliktu podle zákonného ustanovení, skutkových okolnostech případu podle výroku rozhodnutí, způsobu vyřízení a údaje vztahující se k vybírání a vymáhání uložené pokuty,

13. druhu, číslu a době platnosti ztraceného nebo odcizeného dokladu,

c) údaje

1. umožňující určit orgán, který rozhodoval ve věci podle písmene b),

2. umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci podle písmene b),

3. vztahující se k průběhu řízení podle písmene b) a výkonu rozhodnutí podle tohoto zákona.

(2) Policie při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále provozuje informační systémy obsahující údaje o

a) dni, měsíci a roku nabytí právní moci rozhodnutí o správním deliktu podle tohoto zákona, jehož pachatelem je právnická nebo podnikající fyzická osoba, označení správního deliktu podle zákonného ustanovení, skutkových okolnostech případu uvedených ve výroku rozhodnutí a údaje vztahující se k vybírání a vymáhání uložené pokuty,

b) zvoucí osobě v rozsahu tiskopisu pozvání (§ 180 odst. 2), jménu, příjmení, dni, měsíci a roku narození a státní příslušnosti zvaného cizince, o skutečnostech, které byly důvodem pro odepření ověření pozvání a o porušení závazku přijatého v pozvání, a údaje o orgánu, který ve věci jednal,

c) číslu a druhu dokladu, který byl orgánem vydávajícího státu prohlášen za neplatný, včetně důvodu neplatnosti.

(3) Policie je oprávněna provozovat další informační systém, pokud je jeho provozování nezbytnou podmínkou plnění úkolu podle tohoto zákona. V tomto informačním systému mohou být obsaženy toliko údaje získané při plnění tohoto úkolu.

(4) Údaje uvedené v informačním systému vedeném podle odstavců 2 a 3 mohou být obsaženy i v informačním systému podle odstavce 1, pokud mají vztah k cizinci, který je v tomto informačním systému evidován.

(5) Údaj z informačního systému vedeného podle tohoto zákona lze sdružovat s údajem obsaženým v jiném informačním systému vedeném podle zvláštního právního předpisu, pokud je to nezbytné pro plnění úkolu uloženého tímto zákonem.

(1) Ministerstvo zahraničních věcí při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje informační systém, který obsahuje údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, všech dřívějších jménech a příjmeních, dnu, měsíci a roku narození, pohlaví a státní příslušnosti, obrazový záznam, například fotografii, cizince, jeho otisky prstů, rodné číslo, nebo jiný identifikační údaj sdělený tímto cizincem, a další údaje

a) v rozsahu žádosti o udělení víza (§ 54), o povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 5), o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území nebo průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie (§ 87x), o vydání cestovního průkazu totožnosti (§ 111 odst. 1), žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie (§ 115a),

b) o způsobu vyřízení žádosti podané podle tohoto zákona, a to číslo, druh, datum vydání, doba platnosti víza nebo dokladu a označení orgánu, který vízum nebo doklad vydal; v případě zamítnutí žádosti datum, důvod a označení příslušného orgánu, který ve věci rozhodl,

c) o udělení výjezdního příkazu, a to číslo cestovního dokladu, číslo výjezdního příkazu, datum vydání, doba platnosti a označení orgánu, který výjezdní příkaz udělil,

d) o zrušení nebo skončení platnosti víza nebo dokladu vydaného podle tohoto zákona, a to druh, číslo víza nebo dokladu, důvod a označení orgánu, který ve věci rozhodl,

e) umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci podle písmen a) až d) a další údaje vztahující se k průběhu řízení podle písmen a) až d).

(2) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje informační systém o cizincích, žádajících o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území. Tento informační systém obsahuje

a) údaje v rozsahu žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 5),

b) důvod uvedený v potvrzení vydaném orgánem činným v trestním řízení, včetně údajů o tomto orgánu,

c) rodné číslo nebo jiný identifikační údaj sdělený cizincem,

d) údaj o způsobu vyřízení žádosti, číslu a druhu dokladu, dni, měsíci a roku vydání a době platnosti dokladu,

e) den, měsíc a rok nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti a důvod tohoto zamítnutí,

f) den, měsíc a rok vydání výjezdního příkazu, jeho číslo, dobu platnosti a údaje o orgánu, který výjezdní příkaz vydal,

g) údaje umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci podle písmen a) až f) a další údaje vztahující se k průběhu řízení podle písmen a) až f).

(3) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále provozuje informační systém o cizincích žádajících o vydání cizineckého pasu podle § 113 odst. 1 a 2. Tento informační systém obsahuje údaje v rozsahu žádosti o vydání cizineckého pasu, včetně biometrických údajů.

(4) Ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo jsou oprávněna v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona využívat údaje vedené podle odstavce 1.

(1) Žadateli lze, pokud není dále stanoveno jinak, z informačního systému poskytnout pouze údaje, které potřebuje k plnění úkolů stanovených zákonem v rozsahu příjmení, jméno, rodné příjmení, datum a místo narození, státní občanství, rodné číslo, místo a druh pobytu na území. Tento rozsah lze rozšířit, pokud je to podmínkou splnění úkolů podle zákona a požadované údaje nelze získat jiným způsobem. Takto získané údaje neopravňují k jejich shromažďování, předávání a využívání nad rámec stanovených oprávnění ve smyslu zvláštních právních předpisů.

(2) Cizinci lze na žádost podle zvláštního právního předpisu23) sdělit údaje v rozsahu uvedeném v odstavci 1.

(3) Údaje z informačních systémů vedených podle § 158 a § 158a odst. 1 se poskytují státním orgánům, pokud je potřebují k plnění svých úkolů. Zpravodajské služby mohou při plnění úkolů podle zvláštních právních předpisů23a) využívat údaje uchovávané v informačních systémech, včetně údajů osobních, a to způsobem umožňujícím nepřetržitý a dálkový přístup.

(4) Policie předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158 v rozsahu stanoveném smlouvou sjednanou Evropskými společenstvími příslušným orgánům státu, který není členským státem Evropské unie, pokud je touto smlouvou Česká republika vázána. Policie dále předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158 zastupitelskému úřadu státu, jehož je cizinec občanem, a to v rozsahu nezbytném pro vydání náhradního cestovního dokladu.

(5) Ministerstvo zahraničních věcí předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158a odst. 1 v rozsahu stanoveném smlouvou sjednanou Evropskými společenstvími příslušným orgánům státu, který není členským státem Evropské unie, pokud je touto smlouvou Česká republika vázána.

(6) Policie předá údaje o cizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, příslušnému orgánu státu Evropské unie, který cizinci přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo mu povolil pobyt za účelem společného soužití rodiny; policie informuje tento orgán o zrušení platnosti tohoto povolení k pobytu na území nebo o vyhoštění rezidenta jiného členského státu Evropské unie, včetně údaje o jeho vycestování z území.

(7) Policie předá údaje o cizinci, kterému bylo přiznáno právní postavení rezidenta na území7c), příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, který dříve tomuto cizinci přiznal právní postavení rezidenta na území jiného členského státu.

(8) Policie předá údaje o cizinci, kterému byla podle § 85 odst. 1 písm. b) zrušena platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území7c), příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, který rozhodl o ukončení přechodného pobytu rezidenta na území na svém území z důvodu závažného porušení veřejného pořádku.

(9) Ministerstvo neprodleně předá policii údaje o jménu a příjmení, dni, měsíci a roku narození a státní příslušnosti cizince, kterému byla zamítnuta žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo byla zrušena platnost tohoto povolení, a dále údaje o dni, měsíci a roku, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, a době platnosti výjezdního příkazu.

(10) Policie na žádost sdělí vlastníkovi nebo osobě oprávněné k užívání objektu nebo vymezené části objektu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a státní občanství cizince, k němuž vede údaj o místě hlášeného pobytu odpovídající adrese jím vlastněného nebo oprávněně užívaného objektu nebo jeho vymezené části.

(1) Údaje v informačních systémech podle § 158 mohou být uchovávány v písemné formě, na technických nosičích dat nebo způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné formě i přenášeny.

(2) Údaje evidované technickými nosiči dat se uchovávají po dobu

a) 20 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o přechodný nebo trvalý pobyt, nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky,

b) 15 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu podle § 113 odst. 1 a 2, s výjimkou daktyloskopických otisků a dalších údajů vedených ministerstvem o cizincích žádajících o vydání tohoto pasu, které se uchovávají po dobu 60 dnů ode dne dodání vyrobeného cizineckého pasu ministerstvu,

c) 10 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob,

d) 10 let od vzniku evidenční skutečnosti, jedná-li se o informaci týkající se ztráty nebo odcizení cestovních dokladů uvedených v § 108 a o cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), které byly orgány vydávajícího státu prohlášeny za neplatné,

e) 5 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu podle § 113 odst. 3 a 4, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), nebo

f) 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech.

(3) Údaje evidované v písemné formě se uchovávají po dobu

a) 10 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o přechodný nebo trvalý pobyt, nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky,

b) 5 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob,

c) 5 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), nebo

d) 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech.

(4) Tvoří-li evidenční informaci k cizinci údaje sdružené ve smyslu § 158 odst. 5, je doba uchování kompletní informace totožná s nejdelší dobou stanovenou pro jednu z částí sdružené informace.

(5) Doba uchování informací evidovaných v informačních systémech podle § 158 odst. 2 a 3 nesmí přesáhnout dobu 30 let.

(6) Uplyne-li doba stanovená v odstavcích 2, 3, 4 nebo 5, policie údaj zničí, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak24).

V souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství20a) a mezinárodní smlouvou o odstraňování kontrol na společných hranicích5a) mají přístup k údajům vedeným v informačním systému smluvních států

a) ministerstvo,

b) ředitelství služby cizinecké policie a jeho dislokovaná pracoviště,

c) oblastní ředitelství služby cizinecké policie a jejich dislokovaná pracoviště,

d) Ministerstvo zahraničních věcí,

e) zastupitelský úřad.

(1) Působnost správních orgánů podle tohoto zákona vykonávají v rámci policie

a) ředitelství služby cizinecké policie a jeho dislokovaná pracoviště, kterými jsou inspektoráty cizinecké policie na mezinárodním letišti,

b) oblastní ředitelství služby cizinecké policie a jejich dislokovaná pracoviště, kterými jsou

1. inspektoráty cizinecké policie,

2. odbor specializovaných činností.

(2) Místní příslušnost správního orgánu podle odstavce 1 se stanoví podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, podle místa, kde se převážně zdržuje.

zrušen