Úplné znění zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Za trestně zachovalého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec, který nemá

a) ve výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl pravomocně odsouzen za spáchání trestného činu,

b) v dokladu cizího státu obdobném výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl odsouzen za jednání, které naplňuje znaky trestného činu.

(2) Trestní zachovalost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší 6 měsíců, nebo obdobnými doklady vydanými státem, jehož je cizinec občanem, jakož i státy, v nichž se cizinec zdržoval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců; v případě, že stát takový doklad nevydává, lze jej nahradit čestným prohlášením.

Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví něco jiného.

(1) Cizinci se po dobu zajištění na území poskytne zdravotní péče

a) neodkladná, při stavech, které

1. bezprostředně ohrožují život,

2. mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí,

3. způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotní péče trvalé chorobné změny,

4. působí náhlé utrpení a bolest,

5. způsobují změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samého nebo jeho okolí, nebo

6. se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení těhotenství na žádost cizince,

b) v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.

(2) Náklady na zdravotní péči poskytnutou podle odstavce 1 nebo podle § 134 odst. 2 hradí stát, a to i tehdy, pokud bylo zajištění přerušeno.

(3) Nelze-li zdravotní péči poskytnout v zařízení, zajistí provozovatel poskytnutí této péče ve zdravotnickém zařízení, se kterým ministerstvo nebo provozovatel uzavře smlouvu o poskytování zdravotní péče; to neplatí v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví.

(4) Způsobil-li si cizinec v době zajištění újmu na zdraví svévolně, má povinnost uhradit náklady léčení, včetně skutečně vynaložených nákladů na ostrahu a dopravu do zdravotnického zařízení a zpět.

(5) V případě, kdy náklady poskytnuté zdravotní péče hradí stát a nejedná se o cizince, který učinil prohlášení o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu nebo je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, zajišťuje úhradu nákladů

a) ministerstvo za cizince zajištěného v zařízení,

b) policie v ostatních případech.

(1) Cizinec, který je v době nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu2) umístěn v přijímacím středisku na mezinárodním letišti, si hradí náklady spojené s pobytem v tomto středisku až do vycestování mimo území z vlastních prostředků.

(2) Cizinci uvedenému v odstavci 1 se poskytne zdravotní péče v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním, nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. Náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče si hradí cizinec z vlastních prostředků.

(3) Nemůže-li cizinec náklady podle odstavců 1 a 2 hradit, byť i částečně, z vlastních prostředků a není-li jejich úhrada zajištěna jinak, nese tyto náklady stát. Úhradu nákladů zajišťuje ministerstvo.

(1) Při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy nebo zajištěním cizince za účelem průvozu leteckou cestou (§ 152 a 153) se postupuje obdobně jako při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění.

(2) Do nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání podle mezinárodní smlouvy se započítávají náklady, které policii nebo ministerstvu vznikly od zajištění cizince do doby jeho předání příslušnému orgánu druhého smluvního státu.

(3) Náklady spojené se zajištěním průvozu cizince na základě mezinárodní smlouvy nebo průvozu leteckou cestou podle § 152 a 153 se hradí pouze tehdy, jde-li o cizince, který na území pobývá a jehož návrat na území státu jeho občanství nebo na území jiného státu, který cizince převezme, vyžaduje zajištění jeho průvozu přes území jiného státu za asistence příslušných orgánů tohoto státu. V takovém případě se do nákladů zahrnou i náklady spojené s průvozem provedeným příslušnými orgány státu, jehož územím byl cizinec na žádost provážen.

(1) Totožností se pro účely tohoto zákona rozumí prokázání jména, příjmení, dne, měsíce a roku narození a státního občanství nebo posledního trvalého bydliště mimo území.

(2) Pro účely vyhoštění lze prokázání totožnosti nahradit daktyloskopickými otisky, obrazovým záznamem cizince a údaji, které policie k cizinci zjistila.

Za způsobilého k právním úkonům podle tohoto zákona se považuje cizinec starší 15 let, který je schopen projevit svou vůli a samostatně jednat.

Osamělým cizincem se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec svobodný, ovdovělý nebo rozvedený.

(1) Vycestování cizince není možné v případě důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.

(2) Za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje

a) uložení nebo vykonání trestu smrti,

b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání,

c) vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo

d) pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.

(3) Ustanovení odstavce 1 neplatí, je-li důvodné podezření, že cizinec

a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,

b) spáchal zvlášť závažný trestný čin,

c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo

d) představuje nebezpečí pro bezpečnost státu.

(4) Ustanovení odstavce 1 dále neplatí, pokud cizinec

a) ke spáchání činů uvedených v odstavci 3 podněcuje nebo se na jejich spáchání účastní, nebo

b) se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činů odlišných od trestných činů uvedených v odstavci 3, opustil-li stát, jehož je cizinec občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž lze v České republice udělit trest odnětí svobody.

(5) V případě podle odstavce 3 nebo 4 se umožní cizinci vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud cizinec doloží, že přijetí v jiném státě nezískal, umožní mu policie podat žádost o udělení víza [§ 33 odst. 1 písm. a)].

(1) Pozvání ověřuje policie na žádost fyzické nebo právnické osoby.

(2) Pozvání se podává na úředním tiskopise. Zvoucí fyzická osoba v pozvání uvede své jméno, příjmení, rodné číslo, den, měsíc a rok narození a místo pobytu na území. Zvoucí právnická osoba v pozvání dále uvede svůj název, sídlo a identifikační číslo a pozvání opatří svým razítkem a jménem, příjmením a podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu). Zvoucí osoba v pozvání dále uvede údaje o zvaném cizinci v rozsahu jméno, příjmení a ostatní jména, den, měsíc a rok narození, státní příslušnost, bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu, účel cesty a dobu, na kterou cizince zve na území.

(3) Policie pozvání ověří do 7 pracovních dnů ode dne podání žádosti o ověření pozvání.

(4) Zvoucí fyzická osoba je povinna dostavit se na policii sedmý pracovní den ode dne podání žádosti o ověření pozvání, po dohodě s policií i dříve, k vyzvednutí ověřeného pozvání. Obdobná povinnost platí i pro zástupce zvoucí právnické osoby.

(5) Policie odepře ověření pozvání

a) jestliže zvaný cizinec je evidován v evidenci nežádoucích osob,

b) jestliže zvoucí osoba na požádání policie neprokáže schopnost splnit závazek podle § 15,

c) jestliže zvoucí osoba porušila závazek podle § 15 nebo povinnost podle § 100,

d) při zjištění důvodu podle § 9 odst. 1 písm. h) nebo i),

e) jestliže zvoucí osoba úřední tiskopis vyplnila nečitelně, neúplně nebo nepravdivě, nebo

f) jestliže zvoucí osoba neuzavřela zdravotní pojištění ačkoliv čestně prohlásila, že tak učiní.

(6) Na požádání policie je zvoucí osoba povinna schopnost splnění závazku obsaženého v pozvání prokázat tím, že:

a) disponuje prostředky k pobytu zvaného cizince v rozsahu stanoveném v § 13,

b) disponuje prostředky ve výši 0,25násobku částky existenčního minima6) za každý den pobytu na území, pokud cizinec nebude ubytován u zvoucí osoby,

c) předloží doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění ve prospěch zvaného cizince nebo čestně prohlásí, že takové pojištění uzavře před vstupem cizince na území anebo pro případnou úhradu nákladů v rozsahu stanoveném v § 180i odst. 1 disponuje částkou nejméně 30 000,– EUR,

d) disponuje prostředky pro úhradu nákladů spojených s vycestováním zvaného cizince z území ve výši odpovídající ceně letenky do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo do státu jeho trvalého pobytu.

Prokázání schopnosti splnění závazku podle písmen a) až d) nezbavuje zvoucí osobu povinnosti uhradit případné náklady v rozsahu závazku přijatého v pozvání v jejich skutečné výši.

(7) Policie v případě odepření ověření pozvání tuto skutečnost zvoucí osobě sdělí při jejím dostavení se na policii. Na žádost zvoucí osoby tuto skutečnost bez uvedení důvodu pro odepření písemně potvrdí.

(8) Ověření policie vyznačí na pozvání.

(1) Zastupitelský úřad je oprávněn, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, udělovat jednotné schengenské vízum v zastoupení jiného smluvního státu.

(2) Zastupitelský úřad ověřuje, zda osoba, která vydala doklad o cestovním zdravotním pojištění, je oprávněna takový doklad vydávat.

(1) Identifikační průkaz je veřejná listina platná pouze na území České republiky, kterou členům personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice nebo jejich rodinným příslušníkům vydává Ministerstvo zahraničních věcí.

(2) Identifikační průkaz je dokladem totožnosti, průkaz obsahuje rovněž údaje o rozsahu výsad a imunit, kterých jeho držitel požívá na území České republiky po dobu registrace Ministerstvem zahraničních věcí.

(3) Identifikační průkaz prohlašuje za neplatný Ministerstvo zahraničních věcí.

Pro účely tohoto zákona se rozumí nezletilým cizincem bez doprovodu cizinec ve věku 15 až 18 let, který přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby odpovídající za něj podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství cizinec mladší 18 let má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, na území státu jeho posledního bydliště, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilým cizincem bez doprovodu se rozumí i cizinec mladší 18 let, který byl ponechán bez doprovodu poté, co přicestoval na území9c).

Policie cizinci, který v cestovním dokladu nemá vyznačeno datum a místo vstupu na území, na požádání a za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství1) tyto údaje dodatečně potvrdí.

(1) Cizinec je oprávněn požádat o nové posouzení důvodu, pro který mu byl podle § 9 odst. 1 nebo 2 odepřen vstup na území.

(2) Žádost o nové posouzení důvodu odepření vstupu podává cizinec písemně ve lhůtě do 15 dnů ode dne odepření vstupu na území ministerstvu; podání žádosti nemá odkladný účinek.

(3) Ministerstvo posoudí soulad důvodu, pro který byl cizinci odepřen vstup na území, s důvody stanovenými v § 9 odst. 1 nebo 2.

(4) O výsledku posouzení ministerstvo cizince písemně informuje ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení žádosti cizince.

(1) Pokud je v tomto zákoně uveden pojem „manžel“, „manželství“ nebo „dítě manžela“, rozumí se tím i partner, partnerství, dítě jednoho z partnerů nebo dítě svěřené do péče partnera.

(2) Za partnera se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která prokáže, že vstoupila do úředně potvrzeného trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví.

(3) Partnerstvím se pro účely tohoto zákona rozumí úředně potvrzené trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví podle odstavce 2.

Cizinec je povinen hradit náklady spojené s výukou českého jazyka a zkouškou znalostí českého jazyka v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem10a).

(1) Pobyt cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště policie ukončí, jsou-li zjištěny důvody uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h) nebo i).

(2) Cizinec je povinen vycestovat zpět do zahraničí ve lhůtě stanovené výjezdním příkazem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění cizince z území podle tohoto zákona.

(1) Dokladem o cestovním zdravotním pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí doklad, kterým cizinec dokládá zajištění úhrady nákladů léčení v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním na území, včetně nákladů spojených s převozem nemocného do státu, jehož cestovní doklad vlastní, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt, a to do výše minimálně 30 000 EUR, po dobu pobytu na území.

(2) Doklad o cestovním zdravotním pojištění se od cizince nevyžaduje, pokud je zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu8b), pokud jsou náklady zdravotní péče hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizinec prokáže, že je zdravotní péče hrazena jiným způsobem. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se nevyžaduje od cizince, který si nemohl z důvodů na jeho vůli nezávislých zajistit takové pojištění na území státu svého pobytu nebo od cizince uvedeného v § 42b odst. 2; v takovém případě je cizinec povinen pojištění sjednat bez zbytečného odkladu za pobytu na území, nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se dále nevyžaduje, pokud zastupitelský úřad od jeho vyžádání při udělení diplomatického nebo zvláštního víza upustil, pobývá-li cizinec na území v zájmu České republiky nebo jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka.

Vláda České republiky může v rozsahu stanoveném přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství6a) nařízením stanovit, že

a) na cizince se zrušení vízové povinnosti nevztahuje; v nařízení stanoví okruh osob, jejichž pobyt na území je podmíněn udělením víza,

b) cizinec může na území pobývat bez víza po dobu uvedenou v tomto nařízení; v nařízení vymezí okruh osob, jejichž pobyt na území není podmíněn udělením víza.

(1) Ministerstvo právním předpisem stanoví

a) náležitosti fotografie a počet fotografií vyžadovaných od cizince podle tohoto zákona,

b) po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo právním předpisem vydaným na jejím základě26b), kteří cizinci mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území pouze na základě uděleného letištního víza,

c) výši nákladů na ubytování, stravování a přepravu po území cizince zajištěného za účelem správního vyhoštění,

d) po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů, včetně postupu při pořizování biometrických údajů u cizinců s neobvyklými anatomickými nebo fyziologickými předpoklady pro zobrazení obličeje nebo pořízení otisků prstů na pravé a levé ruce.

(2) Ministerstvo vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů seznam hraničních přechodů a rozsah provozu na těchto přechodech.

(1) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam nemocí, které by mohly ohrozit veřejné zdraví, a seznam nemocí a postižení, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek.

(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s ministerstvem stanoví pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území podle hlavy IV vyhláškou

a) rozsah požadované znalosti českého jazyka,

b) seznam škol oprávněných provádět pro tyto účely výuku českého jazyka a zkoušky znalosti českého jazyka,

c) vzor dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka.

Policie je oprávněna pro informaci veřejnosti zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup čísla ztracených, odcizených nebo neplatných cizineckých pasů, cestovních průkazů totožnosti, průkazů o povolení k pobytu, průkazů o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazů o povolení k trvalému pobytu a průkazů o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie a datum ohlášení ztráty nebo odcizení těchto dokladů. Obdobně policie postupuje v případě zveřejnění jednacího čísla ztracených, odcizených nebo neplatných potvrzení o přechodném pobytu na území vydaných občanům Evropské unie.

Těmito ustanoveními byly novelizovány jiné zákony

Zrušují se:

1. Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

2. Zákon č. 190/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

3. Článek I zákona č. 150/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.

* * *

1. Zákon č. 140/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2001, s výjimkou čl. I bodů 71, 72, 73 a 74, které nabyly účinnosti dnem vyhlášení (26. dubna 2001), a s výjimkou čl. I bodů 104, 107, 110 a 114, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2002.

2. Zákon č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.

3. Zákon č. 217/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), a zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003; s výjimkou čl. I bodů 1, 7, 8, 11 až 15, 18 až 21, 23, 27 až 30, 37, 40, 42 v části, kterou se doplňuje text „anebo § 9 odst. 2 písm. b)“, bodů 48, 50, 53, 63 až 65, 68 až 71, 73, 75, 76, 87 v části, kterou se vkládá § 119 odst. 2, bodů 89, 102, 104, 109, 110, 112, 119, 121 v části, kterou se vkládají slova „(s výjimkou řízení podle § 9 odst. 4)“; bodů 122 až 124, 126 až 128, 134 a čl. V, které nabyly účinnosti ke dni vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost (1. května 2004); čl. I bodů 4 až 6, 9, 10, 22, 24 až 26, 34, 36, 55, 56, 66, 67, 84, 91 v části, kterou se doplňuje text „nebo je nežádoucí osobou zařazenou do informačního systému smluvních států“, 96, 97, 106, 108, které nabyly účinnosti dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku (21. prosince 2007); a čl. I bodu 2, který nabyl účinnosti dnem, kdy bude Česká republika vázána Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru (1. května 2004).

4. Zákon č. 222/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou

a) části prvé bodů 56, 112 a 129, které nabyly účinnosti dnem vyhlášení (31. července 2003),

b) části prvé bodů 1, 3, 4, 6, 7, 10, 13, 14, bodu 15 mimo textu uvedeného pod písmenem d), bodu 16 mimo textu uvedeného pod písmenem b), bodů 20 až 22, 39 až 41, 44, 47, 49 až 55, 57 až 59, 63 až 67, 69, 72, 79, 85, 86, 88, 89, 100 až 103, 107 až 109, 111, bodu 114 s výjimkou slov „§ 7“ a „§ 180b“, bodů 115, 116, 118, 120 až 122, 124 a 126, které nabyly účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004),

c) části prvé bodu 15 části textu uvedeného pod písmenem d), bodu 16 části textu uvedeného pod písmenem b), bodů 18, 33, 37, 38, 61, 62 a 131, které nabyly účinnosti dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku (21. prosince 2007).

5. Zákon č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti, nabyl účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. října 2004).

6. Zákon č. 501/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.

7. Zákon č. 539/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. listopadu 2004).

8. Zákon č. 559/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005.

9. Zákon č. 428/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti 30. dnem po dni jeho vyhlášení (24. listopadu 2005), s výjimkou ustanovení čl. I bodů 9, 24 až 26, bodu 91 a bodu 139, pokud jde o slova „a j)“, která nabyla účinnosti dnem zrušení kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku (21. prosince 2007), ustanovení čl. I bodů 39 a 59, pokud jde o § 46a odst. 2 písm. b), které nabyly účinnosti dnem spuštění Schengenského informačního systému v České republice stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o spuštění Schengenského informačního systému v České republice (1. září 2007), a ustanovení čl. I bodů 165 a 166, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2006.

10. Zákon č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.

11. Zákon č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007.

12. Zákon č. 136/2006 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku cestovních dokladů, nabyl účinnosti dnem 1. září 2006.

13. Zákon č. 161/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (27. dubna 2006), s výjimkou ustanovení

1. čl. I bodů 4 a 8, bodu 42, pokud jde o § 42d a 42e, bodu 43, pokud jde o § 44 odst. 4 písm. g) a § 44 odst. 5, bodu 44, pokud jde o § 44a odst. 2, 6 a 7, bodu 45, bodu 46, pokud jde o § 46 odst. 5, bodu 47, pokud jde o § 46c, bodu 49, pokud jde o § 48 písm. b), c) a d), bodu 50, bodů 61 až 63, bodů 78 a 80, bodu 84, pokud jde o § 119a odst. 4 a 5, bodu 96, bodu 118, pokud jde o § 169 odst. 2 písm. d), a ustanovení čl. II bodů 1, 2 a 4, která nabyla účinnosti 60. dnem po dni jeho vyhlášení (26. června 2006),

2. čl. I bodů 22, 26, 28, 29, bodů 33 až 35, bodu 83, bodů 91 až 94, bodů 136 a 137, ustanovení čl. II bodu 13 a ustanovení čl. III, která nabyla účinnosti dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku (21. prosince 2007), a

3. čl. I bodu 47, pokud jde o § 46b odst. 2 písm. c), bodu 64, pokud jde o § 75 odst. 2 písm. a), § 75 odst. 3 větu druhou a třetí a § 77 odst. 2 písm. f), bodu 65, pokud jde o § 87e odst. 1 písm. b), § 87e odst. 3, § 87k odst. 1 písm. e) a § 87k odst. 2, a bodu 101, pokud jde o § 158 odst. 1 písm. b) bod 9, která nabyla účinnosti dnem spuštění Schengenského informačního systému v České republice stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o spuštění Schengenského informačního systému v České republice (1. září 2007).

14. Zákon č. 165/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. září 2006, s výjimkou ustanovení čl. V bodu 34, pokud jde o § 115 odst. 3 písm. b), které nabylo účinnosti dnem spuštění Schengenského informačního systému v České republice stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o spuštění Schengenského informačního systému v České republice (1. září 2007).

15. Zákon č. 230/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. června 2006).

16. Zákon č. 170/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru, nabyl účinnosti dnem stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o spuštění Schengenského informačního systému v České republice (1. září 2007).

17. Zákon č. 379/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (21. prosince 2007), s výjimkou ustanovení

a) čl. I bodu 221, pokud jde o § 180g, a bodu 223, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2008,

b) čl. I bodů 89, 91 a 94, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2009, a

c) čl. I bodů 26 až 28, bodů 96, 122, 179, 180, 181, 182, 188, 199, 215 až 218, která nabyla účinnosti dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku (21. prosince 2007).

Předseda vlády:

Ing. Topolánek v. r.

1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex).

1a) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

1b) Smlouva o založení Evropského společenství.

1c) Například Smlouva Evropských společenství a členských států na straně jedné a Švýcarskou konfederací.

1d) Přílohy V a VIII Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru.

2) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.

3a) Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců.

3b) Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).

4) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 189/1999 Sb.

5) Hlava dvacátá pátá trestního řádu.

5a) Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsaná v Schengenu v Lucemburském velkovévodství dne 14. června 1985.

Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích.

6) § 5 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

6a) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, v platném znění.

7) § 26 až 32 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 163/1993 Sb.

7b) Rozhodnutí Rady o společné akci přijaté Radou na základě čl. K.3 odst. 2 písm. b) Smlouvy o Evropské unii týkající se možnosti cestování žáků ze třetích zemí s bydlištěm v některém členském státě (94/795/JVV).

7c) Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.

7d) Nařízení Rady (ES) č. 415/2003 ze dne 27. února 2003 o udělování víz na hranicích včetně udělování takových víz projíždějícím námořníkům.

8) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

8a) Směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu.

8b) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

8c) Rozhodnutí Rady 2004/17/ES ze dne 22. prosince 2003, kterým se mění část V bod 1.4 Společné konzulární instrukce a část I bod 4.1.2 Společné příručky, s ohledem na zařazení požadavku na doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění mezi doklady pro udělení jednotného vstupního víza.

8d) Úmluva k provedení Schengenské dohody podepsané dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích.

Rozhodnutí výkonného výboru SCH/Com (99)13 ze dne 28. dubna 1999 o konečném znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce.

Rozhodnutí Rady 2004/17/ES ze dne 22. prosince 2003, kterým se mění část V bod 1.4 Společné konzulární instrukce a část I bod 4.1.2 Společné příručky, s ohledem na zařazení požadavku na doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění mezi doklady pro udělení jednotného vstupního víza.

8e) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

8f) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

9a) Směrnice Rady 2001/40/ES ze dne 28. 5. 2001 o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí.

9b) § 149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

9c) Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny.

9d) § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

9e) § 26 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

9f) Směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby.

9g) Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004, týkající se vydávání povolení k pobytu občanům třetích zemí, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi nebo kteří se stali objekty převaděčství a spolupracují s příslušnými orgány.

9h) § 232a trestního zákona.

9i) § 171a trestního zákona.

9j) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 379/2007 Sb.

9k) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

9l) § 98 písm. m) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 161/2005 Sb.

9m) § 20a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb.

9n) § 24 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

10) § 57 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

10a) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

10b) Například § 114 zákona č. 561/2004 Sb.

10c) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.

11) § 12 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb.

11a) Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech a přečíslování budov a o postupu a oznamování čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb.

12) § 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 176/2002 Sb. a zákona č. 438/2004 Sb.

12a) § 151 zákona č. 500/2004 Sb.

12b) § 150 zákona č. 500/2004 Sb.

13) Směrnice Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států.

13a) Například obchodní zákoník, živnostenský zákon, zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

13b) Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství.

13c) § 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

13d) § 30 a 31 zákona č. 155/1995 Sb.

13e) § 25 a § 38 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.

15) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.

15a) Článek 2 bod 14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006.

15b) Příloha V, část A odstavec 3 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006.

15c) Článek 3 Směrnice Rady 2001/51/ES ze dne 28. června 2001, kterou se doplňuje článek 26 úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985.

15e) Rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 25. června 1996 o zavedení náhradního cestovního dokladu (96/409/SZBP).

16) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

16a) § 2 odst. 7 a § 14a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 165/2006 Sb.

16a) § 15 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 326/1999 Sb.

17) § 200o a následující občanského soudního řádu.

17a) Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států.

18) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.

19) § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.

Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

19a) § 36 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

20) Směrnice Rady 2003/110/ES ze dne 25. listopadu 2003 o pomoci při tranzitu za účelem vyhoštění leteckou cestou.

20a) Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu.

21) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.

21a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

21b) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

22) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

23) § 17 písm. l) zákona č. 256/1992 Sb.

23a) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství.

24) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.

24a) Část druhá a třetí správního řádu.

26) § 244 až 250k zákona č. 99/1963 Sb.

26b) Rozhodnutí výkonného výboru SCH/Com (99)13 ze dne 28. dubna 1999 o konečném znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce.