§ 32 zákon o důchodovém spoření – Úplata penzijní společnosti
Zákon o důchodovém spoření · 426/2011 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh
Stručně: Paragraf 32 zákona o důchodovém spoření stanovuje, na jakou úplatu má penzijní společnost nárok z majetku v důchodovém fondu a jaké náklady se z této úplaty hradí, přičemž specifikuje maximální výši úplaty za obhospodařování majetku pro různé typy fondů. Penzijní společnost si účtuje poplatky za správu důchodového fondu, které jsou hrazeny přímo z majetku, který v důchodovém fondu máte. (§ 32 zákona č. 426/2011 Sb., zákon o důchodovém spoření, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Úplata penzijní společnosti
- Částka nebo sazba (odst. 3): „0,3 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v důchodovém fondu státních…“
- Částka nebo sazba (odst. 3): „0,4 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v konzervativním důchodovém…“
- Částka nebo sazba (odst. 3): „0,5 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu ve vyváženém důchodovém fondu“
- Odkazuje na: § 91
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 426/2011 Sb.
(1) Penzijní společnost má nárok na úplatu hrazenou z majetku v důchodovém fondu, jejíž výše musí být stanovena ve statutu důchodového fondu; tato úplata je tvořena
a) úplatou za obhospodařování majetku v důchodových fondech,
b) u konzervativního důchodového fondu, vyváženého důchodového fondu a dynamického důchodového fondu úplatou za zhodnocení majetku v těchto důchodových fondech.
(2) Z úplaty se hradí veškeré náklady, které hradí penzijní společnost v souvislosti s důchodovým spořením třetím osobám, zejména
a) úplata za výkon činnosti depozitáře důchodového fondu a auditora,
b) poplatky hrazené bance,
c) odměna jiným osobám než penzijní společnosti za výkon činností podle § 91 a za správu smluv o důchodovém spoření a související činnosti,
d) poplatky hrazené osobě provádějící vypořádání obchodů s investičními nástroji, převodním místům, obchodníkům s cennými papíry,
e) náklady na propagaci a reklamu,
f) náklady na zprostředkování smluv o důchodovém spoření.
(3) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. a) nesmí překročit
a) 0,3 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v důchodovém fondu státních dluhopisů,
b) 0,4 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v konzervativním důchodovém fondu; takto stanovená úplata se sníží o náklady na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem,
c) 0,5 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu ve vyváženém důchodovém fondu; takto stanovená úplata se sníží o náklady na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem,
d) 0,6 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v dynamickém důchodovém fondu; takto stanovená úplata se sníží o náklady na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem.
(4) Průměrná roční hodnota fondového vlastního kapitálu v každém důchodovém fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot fondového vlastního kapitálu důchodového fondu za každý den příslušného období.
(5) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. b) je nejvýše 10 % z rozdílu průměrné hodnoty důchodové jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty důchodové jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku důchodového fondu vynásobené průměrným počtem důchodových jednotek v příslušném období.
(6) Penzijní společnost nemá nárok na úplatu podle odstavce 1 písm. b) v případě, že průměrná roční hodnota důchodové jednotky důchodového fondu v příslušném období byla rovna nebo nižší než nejvyšší průměrná roční hodnota důchodové jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku důchodového fondu.
(7) Průměrná hodnota důchodové jednotky důchodového fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot důchodových jednotek důchodového fondu za každý den příslušného období.
(8) Pro účely stanovení úplaty podle odstavce 3 se náklady na držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování rozumí zejména podíl na celkové výši nákladů hrazených z majetku fondu kolektivního investování, který odpovídá investici v tomto fondu kolektivního investování.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Penzijní společnost si účtuje poplatky za správu důchodového fondu, které jsou hrazeny přímo z majetku, který v důchodovém fondu máte.
- Úplata se skládá ze dvou částí: poplatku za správu majetku a u některých fondů i z poplatku za zhodnocení majetku.
- Z této úplaty se hradí veškeré náklady penzijní společnosti spojené s důchodovým spořením, včetně poplatků depozitáři, auditorovi, bance, nákladů na propagaci a zprostředkování smluv.
- Zákon stanovuje maximální limity pro poplatek za obhospodařování majetku, které se liší podle typu důchodového fondu (např. 0,3 % pro fond státních dluhopisů, 0,6 % pro dynamický fond).
Na co si dát pozor
- Výše úplaty za obhospodařování majetku je omezena zákonem, ale konkrétní výše musí být uvedena ve statutu důchodového fondu.
- U konzervativního, vyváženého a dynamického důchodového fondu se úplata za obhospodařování snižuje o náklady na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 59 ÚPLATA PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI, POPLATKY A ÚPLAT (Zákon o doplňkovém penzijním spoření)§ 9 Úplata penzijní společnosti (Zákon o ukončení důchodového spoření)§ 60 ÚPLATA PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI, POPLATKY A ÚPLAT (Zákon o doplňkovém penzijním spoření)§ 10 Úplata a poplatky účastnického nebo důchodové (Nařízení vlády o sdělení klíčových infor)§ 192 Úplata (Zákon o doplňkovém penzijním spoření)