Zákon o vodovodech a kanalizacích

(1) Technický audit vodovodu nebo kanalizace uvede z následujícího výčtu pouze části věcně příslušné podle zadání:

a) úvod (zadání auditu);

b) výchozí podklady (např. údaje provozní evidence, cenové kalkulace, smlouvy týkající se provozu);

c) specifikace majetku podle majetkové evidence;

d) provozní údaje:

1. popis výroby a její vyhodnocení,

2. zhodnocení zajištění jakosti vyráběné pitné vody a vypouštěné odpadní vody,

3. rozbor nákladů a cenových kalkulací,

4. personální vyhodnocení (počet a zařazení zaměstnanců),

5. popis a vyhodnocení smluvních vztahů;

e) analýzu současného stavu

1. srovnávací,

2. úvahovou;

f) závěry v oblastech

1. péče o infrastrukturní majetek a jeho provozuschopnost,

2. provozování (výroba a vztah k odběratelům),

3. ekonomie a ceny,

4. smluvní vztahy;

g) návrh opatření pro

1. vlastníka vodovodu nebo kanalizace,

2. obce,

3. provozovatele,

4. vodoprávní úřad,

5. ministerstvo.

(2) Žadatelé o zápis do seznamu technických auditorů zašlou ministerstvu písemnou žádost obsahující:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, adresu žadatele a místo jeho trvalého pobytu nebo místě hlášeného pobytu na území České republiky, popřípadě adresu bydliště v zahraničí,

b) kopii dokladů o dosaženém vzdělání,

c) doklady o vykonané praxi,

d) soupis vlastních prací v oboru, vydaných odborných statí a publikací,

e) popis dosavadní odborné činnosti.

(3) Ministerstvo zapíše do seznamu technických auditorů žadatele, pokud splňuje požadavky stanovené zákonem a je vybrán komisí (§ 38 odst. 5 zákona), každoročně k 30. červnu, následujícímu po vybrání komisí.

(4) Při výběru žadatelů o zápis do seznamu technických auditorů přihlédne komise k soupisu vlastních publikačních prací v oboru, vydaným odborným statím a publikacím a k popisu dosavadní odborné činnosti.

(K § 36 odst. 9 zákona)

(1) Údaji zveřejňovanými podle § 36 odst. 9 zákona jsou údaje o

a) vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace a provozovateli vodovodu nebo kanalizace, kterými jsou

1. jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa pobytu osoby, nebo sídla, jde-li o fyzickou osobu, nebo název nebo obchodní firma a adresa sídla, jde-li o právnickou osobu,

2. identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a

3. telefonické spojení, adresa elektronické pošty a identifikátor datové schránky,

b) rozsahu zmocnění provozovatele vlastníkem podle § 8 odst. 2 zákona, a to údaje o tom, zda

1. je provozovatel povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody podle § 8 odst. 5 zákona nebo zda tato povinnost na provozovatele vlastníkem převedena nebyla,

2. je provozovatel povinen uzavřít s odběratelem smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod podle § 8 odst. 6 zákona nebo zda tato povinnost na provozovatele vlastníkem převedena nebyla; zveřejněny musí být informace s platnými údaji, které se týkají smlouvy o dodávce pitné vody a smlouvy o odvádění a čištění odpadních vod s odběratelem, a

3. právo na úplatu vodného nebo stočného podle § 8 odst. 13 a 14 zákona má vlastník nebo provozovatel,

c) umístění systému vodovodu nebo kanalizace, a to název příslušné obce, části obce a katastrálního území,

d) systému vodovodu nebo kanalizace, kterými jsou

1. příslušnost vodovodního řadu k systému vodovodu podle bodu 1 písm. C přílohy č. 1 k této vyhlášce nebo příslušnost kanalizační stoky k systému kanalizace podle bodu 1 písm. C přílohy č. 3 k této vyhlášce,

2. údaje o obyvatelstvu podle bodu 3 příloh č. 1 a 3 k této vyhlášce a

3. technické údaje podle bodu 3 písm. A, bodu 3 písm. B, bodu 3 písm. B1 přílohy č. 2 k této vyhlášce včetně údajů o ztrátách vody na 1 km přepočtené délky vodovodního řadu a o procentu ztrát vody v trubní síti podle bodu 3.3 přílohy č. 5 k této vyhlášce nebo údaj o účelovém zařazení stokové sítě podle bodu 4.1 přílohy č. 3 k této vyhlášce,

e) technických požadavcích na

1. vnitřní vodovod včetně uvedení zakázaných materiálů pro vnitřní rozvod a informace o zákazu propojení vodovodního potrubí s jiným zdrojem vody,

2. vnitřní kanalizaci včetně uvedení zakázaných materiálů pro vnitřní rozvod,

3. vodovodní přípojky včetně uvedení podmínek pro umístění vodoměru pro měření dodávané vody a požadavků na umístění vodoměrné šachty a požadavků na vodoměrnou sestavu a tlakových podmínek a doporučení a

4. kanalizační přípojky,

f) způsobu zjišťování množství

1. dodané pitné vody, a to měřením vodoměrem nebo směrnými čísly v případě, kdy odběr vody není měřen,

2. vypouštěných odpadních vod, a to měřením vypouštěných odpadních vod do kanalizace, je-li to stanoveno kanalizačním řádem, měřením odebrané vody, která může být následně vypouštěna do kanalizace, nebo podle směrných čísel roční potřeby vody v případě, že není prováděno měření množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace ani měření odebrané vody, a

3. vypouštěných srážkových vod, a to výpočtem podle přílohy č. 16 k této vyhlášce, nebo měřením, pokud tak stanoví kanalizační řád,

g) možnosti přerušení nebo omezení dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod s uvedením způsobu náhradního zásobování vodou a náhradního odvádění odpadních vod, popřípadě o plánované odstávce a omezení dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod související s údržbou nebo plánovanými opravami a způsob jejich oznámení,

h) jakosti dodávané pitné vody podle zákona o ochraně veřejného zdraví,

i) povinnosti dodržovat kanalizační řád včetně zveřejnění obecně závazných ustanovení a limitů maximálně přípustného znečištění ze schváleného kanalizačního řádu a maximální míře znečištění odváděných odpadních vod včetně uvedení látek, jejichž vypouštění do kanalizace je zakázáno,

j) kalkulaci ceny pro vodné a pro stočné pro aktuální kalendářní rok podle přílohy č. 19b k této vyhlášce,

k) rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práv vyplývajících z odpovědnosti za vadné plnění uvedené v reklamačním řádu, zejména

1. kde lze reklamaci uplatnit,

2. formu a způsoby uplatnění reklamace,

3. požadavky na obsahové náležitosti reklamace,

4. lhůtu pro uplatnění reklamace,

5. způsob informování o vyřízení reklamace,

6. způsob vyřízení reklamace a

7. působnost správních orgánů v oblasti ochrany odběratele,

l) možnosti snížení spotřeby vody a jejího efektivního využití v souladu s místními podmínkami, omezení rizik způsobujících úniky vody a zdravotních rizik souvisejících se stagnací vody, možném ohrožení lidského zdraví včetně doporučení ohledně zdraví a spotřeby nebo údaj o tom, kde na internetových stránkách lze informace o možném ohrožení lidského zdraví včetně doporučení ohledně zdraví a spotřeby najít,

m) možnosti omezení odvádění srážkové vody do kanalizace, například její akumulací a následným využitím, vsakováním na pozemku nebo výparem, a

n) stížnostech a reklamacích uplatněných odběratelem u vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, a statistické údaje o těchto stížnostech a reklamacích.

(2) Formát a struktura databázového souboru údajů podle odstavce 1 písm. a) až d) a n) jsou stanoveny v příloze č. 26 k této vyhlášce.

(K § 36 odst. 10 zákona)

Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, v informaci pro odběratele o vodném a stočném uvede tyto údaje:

a) adresu odběrného místa,

b) počátek a konec fakturačního období, v případě změny ceny pro každé období samostatně,

c) množství fakturované dodané pitné vody nebo odváděné odpadní vody v m3 s uvedením počátečního a konečného stavu vodoměru nebo způsobu stanovení množství s uvedením směrného čísla podle přílohy č. 12 k této vyhlášce, v případě změny ceny pro každé období samostatně,

d) cenu pro vodné a pro stočné za fakturační období, v případě změny ceny pro každé období samostatně,

e) fakturovanou výši pevné složky pro vodné nebo pro stočné, pokud je pevná složka uplatňována,

f) srovnání spotřeby vody pro odběrné místo za nejméně poslední 2 fakturační období, jsou-li tyto údaje k dispozici,

g) odkaz na reklamační řád a

h) odkaz na internetové stránky obsahující informace podle § 36a.

Ministr:

Ing. Fencl v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

ČÁST 1

Místy odběrů vzorků v kontrolních profilech jsou místa:

a) na přítoku surové vody používané k úpravě na vodu pitnou a pro vodu bez úpravy; vzorky surové vody se odebírají před prvním technologickým zásahem; v případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, odebírají se vzorky z jejich směsi; kontrola jednotlivých zdrojů se provádí, pokud kvalita směsné surové vody je horší než pro kategorii A2,

b) v průběhu úpravy vody technologickou linkou, pokud existuje technologie úpravy; kontrola vody v průběhu úpravy technologickou linkou se provádí, je-li to možné, mezi jednotlivými stupni; místa kontroly a rozsah a četnost sledovaných parametrů za jednotlivými stupni stanoví osoba odpovědná za technologii úpravy,

c) za filtrací nebo na výstupu z úpravny vody, kde se provádí kontrola účinnosti filtrace měřením zákalu jako provozního parametru; místo sledování zákalu stanoví osoba odpovědná za technologii úpravy,

d) na výstupu vyrobené vody z úpravny vody, výstup vyrobené vody hygienicky zabezpečené,

e) strategická místa distribuční sítě včetně vodojemů,

f) kde pitná voda vytéká z kohoutků určených k odběru pro lidskou spotřebu; tato místa se stanoví podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu.

ČÁST 2

Podle rozsahu ukazatelů a v závislosti na potřebných požadavcích monitorování se rozlišují následující typy rozborů:

1. ÚPLNÝ ROZBOR

2. KRÁCENÝ ROZBOR

3. PROVOZNÍ ROZBOR

1. ÚPLNÝ ROZBOR ODEBÍRANÉ SUROVÉ VODY

Úplný rozbor surové vody se provádí v rozsahu tabulky č. 1. V případě surové vody pro vodu upravovanou v četnosti podle tabulky č. 4 a vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22 a následně pro potvrzení kategorie surové vody. V případě surové vody pro vodu bez úpravy v četnosti podle tabulky č. 5.

Pouze u surové vody pro vodu bez úpravy lze vykázat jako rozbor surové vody, pokud se neprokáže žádná změna jakosti vody dopravou, vzorek odebraný v distribuční síti co nejblíže ke zdroji. Je-li to možné, k tomuto odběru se provede časově souvztažný odběr surové vody pro rozbor mikrobiologických ukazatelů.

Odběry vzorků a analýza v rozsahu úplného rozboru surové vody musí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.

Rozsah parametrů úplného rozboru surové vody se rozšíří o ukazatele, které vyplynou jako rizikové z posouzení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik nebo právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu, a to pro daný zdroj surové vody. Výsledky posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody k lidské spotřebě poskytne jednotlivým provozovatelům vodovodů v elektronické a editovatelné formě příslušný správce povodí.

Pořadové číslo ukazateleUkazatelZkratkaJednotka1.Reakce vody (pH)pH2.Barva (po filtraci)mg/l Pt3.ZákalZZFn nebo ZFt4.Nerozpuštěné látkyNL105mg/l5.Teplotat° C6.KonduktivitaKmS/m7.Pachpřijatelný/nepřijatelný8.DusičnanyNO3-mg/l9.DusitanyNO2-mg/l10.Amonné iontyNH4+mg/l11.Celkový dusíkNcelk.mg/l12.FluoridyF-mg/l13.Železo celkovéFemg/l14.ManganMnmg/l15.Hliník1)Almg/l16.MěďCuμg/l17.ZinekZnmg/l18.BórBmg/l19.Berylium1)Beμg/l20.Kobalt1)Coμg/l21.Nikl1)Nimg/l22.Vanad1)Vmg/l23.ArsenAsμg/l24.KadmiumCdμg/l25.Chrom (veškerý)Crμg/l26.OlovoPbμg/l27.Selen1)Seμg/l28.RtuťHgμg/l29.Baryum1)Baμg/l30.Kyanidy celkovéCN-mg/l31.SíranySO42-mg/l32.ChloridyCl-mg/l33.Tenzidy aniontovéPAL-Amg/l34.FosforečnanyPO43-mg/l35.Fosfor celkovýPcelk.mg/l36.Uhlovodíky C10-C40C10-C40mg/l37.Polycyklické aromatické uhlovodíkyPAUμg/l38.Pesticidní látky celkemPLCμg/l39.Pesticidní látkyPLμg/l40.Chemická spotřeba kyslíku manganistanemCHSKMnmg/l41.Celkový organický uhlíkTOCmg/l42.Nasycení kyslíkem% O2%43.Vápník a hořčíkCa + Mgmmol/l44.VápníkCamg/l45.HořčíkMgmg/l46.Huminové látky1)HLmg/l47.Absorbance při 254 nmA1 25448.Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5KNK 4,5mmol/l49.Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3ZNK 8,3mmol/l50.Escherichia coliECOLIKTJ/100 ml51.Intestinální (střevní) enterokokyENTKTJ/100 ml52.Mikroskopický obraz: Počet organismůPOjedinci/ml53.Abioseston%54.Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)1)AOXmg/l55.Termotolerantní koliformní bakterieTBKKTJ/ 100 ml56.Benzo(a)pyrenBaPμg/l57.Bisfenol A1)BPAμg/l58.PFAS suma 1)μg/l59.Somatické kolifágyPTJ2)/100 ml60.Clostridium perfringensKTJ/100 ml61.Microcystin - LRμg/l62.17-beta-estradiol 1)ng/l63.Nonylfenol 1)ng/l64.UranUμg/l

1) Stanovuje se v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem na základě posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik pro daný zdroj surové vody a při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22, nejméně však jednou za šest let.

2) PTJ - plak tvořící jednotka.

Poznámky k tabulce č. 1:

Ukazatel č. 37 je vyjádřen jako součet koncentrací: (benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno(1,2,3-cd)pyren. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula.

Ukazatel č. 38 je vyjádřen jako součet jednotlivých pesticidů a jejich relevantních metabolitů. Jedná se o pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v surové vodě, a to podle používaných pesticidů v daném území. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula.

Ukazatel č. 39: sledují se všechny jednotlivé pesticidy a jejich významné metabolity s pravděpodobným výskytem v surové vodě, zejména ty, které vyplývají ze závěrů posouzení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, a to pro daný zdroj surové vody.

K ukazatelům č. 40 a 41: U ukazatelů TOC a CHSKMn je možné zvolit pouze jeden ukazatel.

K ukazateli č. 47: Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, zvláště organických mikropolutantů, a to od dosažení hodnoty A1 254 = 0,08.

K ukazateli 58: PFAS suma se rozumí suma per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin, které se považují v pitné vodě za rizikové, tj. zejména perfluorobutanová kyselina (PFBA), perfluoropentanová kyselina (PFPA), perfluorohexanová kyselina (PFHxA), perfluoroheptanová kyselina (PFHpA), perfluoroktanová kyselina (PFOA), perfluorononanová kyselina (PFNA), perfluorodekanová kyselina (PFDA), perfluoroundekanová kyselina (PFUnDA), perflurododekanová kyselina (PFDoDA), perflurotridekanová kyselina (PFTrDA), perfluorobutansulfonová kyselina (PFBS), perfluoropentansulfonová kyselina (PFPS), perfluorohexansulfonová kyselina (PFHxS), perfluoroheptansulfonová kyselina (PFHpS), perfluoroktansulfonová kyselina (PFOS), perfluorononansulfonová kyselina (PFNS), perfluorodekansulfonová kyselina (PFDS), perfluoroundekansulfonová kyselina, perfluorododekansulfonová kyselina, perfluorotridekansulfonová kyselina.

Vybrané látky se sledují tehdy, pokud při posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeném podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik a právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu příslušný správce povodí dospěje k závěru, že je pravděpodobný výskyt vybraných látek v daném zdroji vody, respektive pokud se prokáže v rámci monitoringu kvality podzemních a povrchových vod prováděného za účelem zjišťování stavu vod podle vodního zákona překročení 30 % limitní hodnoty pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů, pro tento parametr. Vybrané látky se sledují od okamžiku předání informace o jejich pravděpodobném výskytu, respektive předání výsledku monitoringu správcem povodí.

K ukazateli č. 59: Tento ukazatel se stanoví, pokud to vyplyne z posouzení a řízení rizik podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik nebo právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Je-li zjištěna přítomnost v surové vodě v koncentraci > 50 PTJ/100 ml, provede se rozbor po jednotlivých krocích úpravy, aby bylo možné určit hodnotu log odstranění prostřednictvím existujících bariér v rámci úpravy.

K ukazatelům č. 60 a 63: Stanovuje se pouze u povrchových vod nebo je-li podzemní voda ovlivněna povrchovými vodami.

K ukazateli č. 61: Stanovuje se pouze u povrchových vod na základě posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik pro daný zdroj surové vody a v případě zjištění masivního výskytu sinic.

2. KRÁCENÝ ROZBOR SUROVÉ VODY

Krácený rozbor surové vody slouží k upřesnění kategorie surové vody podle § 22 a ke stálému sledování jakosti. Přihlíží se i k výsledkům provozních rozborů.

V roce, kdy se provádí potvrzení kategorie surové vody úplným rozborem, úplný rozbor nahradí krácený rozbor.

Do rozsahu kráceného rozboru se zahrnují ukazatele podle tabulky č. 2, krácený rozbor se rozšíří o

a) ukazatele z úplného rozboru surové vody, které překračují více než 75 % limitní hodnoty určené pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů; pokud se následnými analýzami po dobu 2 kalendářních roků prokáže pokles hodnoty pod 75 % limitní hodnoty určené pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., je možné v rámci kráceného rozboru ukazatel ze sledování vyloučit. Podmínkou je, že v daném kalendářním roce budou provedeny alespoň 2 analýzy,

b) ukazatele, které se rovnají nebo překračují hodnotu kategorie A 2 určenou při předchozí kategorizaci surové vody (podle přílohy č. 13 k této vyhlášce),

c) ukazatele, které vyplynou jako rizikové z posouzení a řízení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, a to pro daný zdroj surové vody; výsledky posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody k lidské spotřebě poskytne jednotlivým provozovatelům vodovodů v elektronické a editovatelné formě příslušný správce povodí,

d) ukazatele, které významně kolísají v průběhu roku (výskyt sledovaného ukazatele ve dvou kategoriích, například sezónní změny).

Odběry vzorků a analýza v rozsahu kráceného rozboru surové vody musí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.

Pořadové číslo

ukazatelePořadové číslo

z

úplného rozboru (tab. č. 1)UkazatelZkratkaJednotka1.1.Reakce vody (pH)pH2.2.Barva (po filtraci)mg/l Pt3.3.ZákalZZFn nebo ZFt4.4.Nerozpuštěné látky1)NL105mg/l5.5.TeplotaT°C6.6.KonduktivitaKmS/m7.7.Pach (druh, pokud lze)přijatelný/nepřijatelný8.8.DusičnanyNO3-mg/l9.9.DusitanyNO2-mg/l10.10.Amonné iontyNH4+mg/l11.13.Železo celkovéFemg/l12.14.ManganMnmg/l13.15.Hliník1)Almg/l14.31.SíranySO42-mg/l15.32.ChloridyCl-mg/l16.34.FosforečnanyPO43-mg/l17.40.Chemická spotřeba kyslíku manganistanemCHSKMnmg/l18.41.Celkový organický uhlíkTOCmg/l19.43.Vápník a hořčíkCa + Mgmmol/l20.44.VápníkCamg/l21.45.HořčíkMgmg/l22.46.Huminové látky1)HLmg/l23.47.Absorbance při 254 nm1)A1 25424.48.Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5KNK 4,5mmol/l25.49.Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3ZNK 8,3mmol/l26.50.Escherichia coliE coliKTJ/100 ml27.51.Intestinální (střevní) enterokokyENTKTJ/100 ml28.52.Mikroskopický obraz:

Počet organismůPOjedinci/ml29.53.Abioseston%30.59.Somatické kolifágyPTJ/100 ml

1) Stanoví se pouze v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem ve zdroji a pouze při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22, nejméně však jednou za šest let.

Poznámky k ukazatelům tabulky č. 2:

K ukazatelům č. 17 a 18: U ukazatelů TOC a CHSKMn je možné zvolit pouze jeden ukazatel.

K ukazateli č. 23: Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, a to od dosažení hodnoty A1 254 = 0,08.

K ukazateli č. 30: Tento ukazatel se stanoví, pokud to vyplyne z posouzení a řízení rizik podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik nebo právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Je-li zjištěna přítomnost v surové vodě v koncentraci > 50 PTJ/100 ml, provede se rozbor po jednotlivých krocích úpravy, aby bylo možné určit hodnotu log odstranění prostřednictvím existujících bariér v rámci úpravy. Toto prověření snížení hodnoty log odstranění v rámci technologie úpravy vody se provede jednorázově a v případě, že dojde ke změně technologie.

3. PROVOZNÍ ROZBORY SUROVÉ VODY A VODY MEZI TECHNOLOGICKÝMI STUPNI

Provozní rozbory vody slouží především k technologickému řízení provozu. Rozsah provozních rozborů mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle složitosti úpravy, složení technologické linky úpravny vody a podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy nebo podle výstupů z posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik.

Při provádění provozních rozborů provozovatel zohlední tyto podmínky:

a) součástí provozního rozboru je monitorování ukazatele zákalu s cílem pravidelně kontrolovat účinnost fyzikálního odstraňování nečistot filtračními procesy v souladu s referenčními hodnotami a četností kontrol uvedenými v tabulce č. 6 v části 4; stanoví se v případě, že technologický stupeň úpravy zahrnuje filtraci,

b) pro analýzy je možné používat i mobilní analytické soupravy, pokud zajišťují požadovanou mez stanovitelnosti a nejistotu měření,

c) provozní rozbory mohou být částečně nebo úplně nahrazeny kontinuálním provozním měřením. Kontinuální analyzátory musí být vhodné pro daný typ vody a sledovaný rozsah parametrů; funkčnost kontinuálních analyzátorů musí být pravidelně a prokazatelně ověřována,

d) výsledky provozních rozborů včetně kontinuálních analyzátorů musí být metrologicky navázány na laboratoř, která je držitelem osvědčení o akreditaci, držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelem autorizace v souladu s monitorovacím programem podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a podle doporučení výrobce,

e) odběry a analýzy provozních rozborů nemusí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace, ale musí se prokázat, že výsledky jsou stanoveny s požadovanou mezí stanovitelnosti a nejistotou měření,

f) technologické zkoušky (zvláště určení dávky chemikálií) pro řádné provozování určuje provozovatel podle potřeby a podle složitosti technologie.

V tabulce jsou uvedeny typické ukazatele pro provozní rozbory. Výběr z typických ukazatelů a rozšíření o další ukazatele, které jsou potřebné k řízení provozu, určuje provozovatel v závislosti na způsobu a složitosti technologie úpravy vody podle výstupů z posouzení a řízení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo podle výstupů z posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik.

Povrchová vodaPodzemní vodaTeplota° CTeplota° CReakce vody (pH)Reakce vody (pH)Chemická spotřeba kyslíku manganistanem nebo

celkový organický uhlíkmg/lŽelezomg/lKyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5mmol/lManganmg/lHliník 1)mg/lFormy oxidu uhličitého3)mg/lŽelezo 1)mg/lChemická spotřeba kyslíku manganistanem nebo

celkový organický uhlíkmg/lManganmg/lVybrané mikrobiologické a biologické ukazateleVybrané mikrobiologické a biologické ukazatele2)ZákalNTUZákalNTUDezinfekční činidlo4)mg/lDezinfekční činidlo4)mg/l

1) Stanoví se podle použitého koagulantu nebo výskytu v surové vodě.

2) Pravidelné sledování mikroskopického obrazu při zvýšeném biologickém oživení surové povrchové vody se musí provádět v závislosti na délce tohoto období a na charakteru tohoto biologického oživení vody.

3) V případě kolísání, například z důvodu míšení více zdrojů.

4) Stanoví se zbytkové desinfekční činidlo v případě chemické desinfekce vody.

Č.UkazatelJednotkaReferenční hodnota1Somatické kolifágyPTJ/100 ml50 (v případě surové vody)2ZákalNTU0,3 NTU v 95 % vzorků a žádný nepřesahující 1 NTU

Poznámky:

1. Při překročení referenční hodnoty je nutné posoudit účinnost úpravy vody po jednotlivých krocích úpravy, aby bylo možné určit hodnotu log odstranění prostřednictvím existujících bariér v rámci úpravy. Toto posouzení se provede jednorázově v případě, že dojde ke změně technologie.

2. Hodnota zákalu platí za technologickým stupněm filtrace. Nejistota měření by měla být odhadnuta v souladu s normou EN ISO 7027 nebo s jinou rovnocennou standardní metodikou na úrovni 1,0 NTU (jednotky nefelometrického měření zákalu).

ČÁST 3

Kontrola profilů uvedených v části 1 pod body c), d), e) v rozsahu úplného a kráceného rozboru se provádí podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.

Tato kontrola může být doplněna o provozní rozbory.

1. Kontrola v distribuční síti v rozsahu provozního rozboru slouží k technologickému ověření řádného provozu distribuční sítě, nebo k ověření správnosti a účinnosti zásahů do distribuční sítě, ke kontrole čištění vodojemů a ke kontrole účinnosti opatření po stavebním zásahu.

2. Četnost a rozsah provozních rozborů v distribuční síti určuje provozovatel podle velikosti zásobované oblasti (podle množství pitné vody dodávané do zásobované oblasti), podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a podle konkrétních nestandardních situací v zásobované oblasti. Tyto rozbory zabezpečují ověření řádného provozování distribuční sítě.

3. Kontrolu obsahu dezinfekčního činidla za místem dávkování určí individuálně provozovatel podle použitého způsobu dezinfekce a podle množství pitné vody dodávané do zásobované oblasti.

4. Vzorky vyrobené upravované vody se odebírají na odtoku z konečného stupně úpravy vody během ustáleného provozu.

5. Vzorky vody bez úpravy se odebírají na přítoku do vodovodních řadů během ustáleného provozu.

6. V případě přerušovaného provozu zdroje bez úpravy nebo přímé dezinfekce do zdroje nebo vodojemu lze nahradit místo na odtoku odběrem z nejbližší akumulační nádrže nebo z distribuční sítě.

7. Pro analýzy je možné používat mobilní analytické soupravy, pokud zajišťují požadovanou mez stanovitelnosti a nejistotu měření.

8. Provozní rozbory mohou být částečně nebo úplně nahrazeny kontinuálním provozním měřením. Kontinuální analyzátory musí být vhodné pro daný typ vody a sledovaný rozsah parametrů. Funkčnost kontinuálních analyzátorů se pravidelně a prokazatelně ověřuje.

9. Výsledky provozních rozborů včetně kontinuálních analyzátorů musí být metrologicky navázány na laboratoř, která je držitelem osvědčení o akreditaci, držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelem autorizace v souladu s monitorovacím programem podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a dle doporučení výrobce.

10. Odběry a analýzy provozních rozborů nemusí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.

ČÁST 4

A) SUROVÁ VODA

Minimální četnost sledování surové vody v rozsahu úplného, kráceného a provozního rozboru je uvedena v tabulce č. 4 a 5.

V případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, pak četnosti uvedené v tabulce č. 4 a 5 představují četnosti rozborů výsledné směsi surové vody.

Pokud se odebírá více vzorků za rok podle tabulky č. 4 a 5, odběr vzorků musí být rovnoměrně rozdělen v roce.

Pokud některý z parametrů kráceného rozboru surové vody podle tabulky č. 2 trvale v průběhu kalendářního roku vykazuje hodnotu nižší než 0,3 MH, respektive NMH pro pitnou vodu podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu, lze parametr sledovat s nižší četností, minimálně však jednou za 3 roky.

Četnost /rokObjem vody vyrobené m3/den

(stanoví se dle předchozího kalendářního roku)provozní rozbor (tab. č. 3)

Doporučená četnost a dále podle xkrácený rozbor (tab. č. 2)

Minimální četnostúplný rozbor

(tab. č. 1)

Minimální četnost

pro upřesnění kategoriedo 100x1x101 – 1 0006211 001 – 4 00026414 001 – 10 000268110 001 – 20 00010412220 001 – 30 000365122nad 30 000x244

Poznámka:

x = Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedenými podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, minimálně však 1x za 6 let.

V rámci úplného rozboru s četností nižší než 4x se doporučuje střídat roční období.

V případě, že se neprokáže žádná změna jakosti vody dopravou, lze vykázat jako rozbor surové vody vzorek odebraný v distribuční síti co nejblíže ke zdroji.

Četnost /rokObjem vody vyrobené

m3/denkrácený rozbor

(tab. č. 2)úplný rozbor

(tab. č. 1)do 1001x101 – 1 000211 001 – 4 000414 001 – 10 0008110 001 – 20 00012120 001 – 30 000121nad 30 000xx

Poznámka:

x = Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně a podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, minimálně však 1x za 6 let.

V rámci úplného rozboru se doporučuje střídat roční období.

B) PROVOZNÍ ROZBORY MEZI TECHNOLOGICKÝMI STUPNI

Četnost provozních rozborů ve stanovených místech kontroly mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle složitosti úpravy, složení technologické linky úpravny vody a podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy. Součástí provozních rozborů je monitorování ukazatele zákalu s cílem pravidelně kontrolovat účinnost fyzikálního odstraňování nečistot filtračními procesy v souladu s referenčními hodnotami a četností kontrol uvedenými v následující tabulce (nevztahuje se na zdroje podzemní vody, kde je zákal způsoben přítomností železa a manganu).

Objem vody vyrobené v m3/denProvozní rozbor≤ 1 000týdně> 1 000 až ≤ 10 000denně> 10 000průběžně

Poznámka:

Minimální lhůta pro uchovávání dat je 3 roky.

C) VYROBENÁ PITNÁ VODA, V DISTRIBUČNÍ SÍTI A U SPOTŘEBITELE

Kontrola profilů uvedených v části 1 pod písmeny d), e), f) v rozsahu úplného a kráceného rozboru se provádí v souhrnu v definované četnosti podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu.

ČÁST 5

1. Výsledky rozborů se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorků, datu odběru, časovém rozpětí odběru vzorku, typ vzorku, jméno a příjmení osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.

2. Laboratoř, která provádí úplné a krácené rozbory surové a pitné vody, se prokazuje platným osvědčením o akreditaci, nebo je držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelem autorizace.

3. Hodnocení výsledků jakosti vyrobené vody provádí provozovatel podle

a) překročení počtu hodnot jednotlivých ukazatelů podle jednotlivých typů limitů pro pitnou vodu (mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota, doporučená hodnota) podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu; pro vodu vyrobenou se neprovádí hodnocení v ukazateli volný chlor na výstupu z úpravny vody,

b) počtu nevyhovujících vzorků (nevyhovující vzorek je ten, ve kterém alespoň jeden ukazatel ve vzorku překračuje limitní hodnoty podle typu: mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota) podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu,

c) počtu dnů v roce, kdy byl u vyrobené nebo dodané vody překročen limit alespoň v jednom ukazateli typu NMH.

4. Technické ukazatele, které nemají určen hygienický limit, jsou hodnoceny provozovatelem podle konkrétních potřeb technologie provozu a rozvodu vody vodovodním řadem (např. korozivní vlastnosti). Zdravotně významné ukazatele, které mají překročenou stanovenou směrnou hodnotu podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo nemají tímto předpisem určen hygienický limit, se hodnotí podle limitu určeného orgánem ochrany veřejného zdraví.

5. Protokoly podle bodu 1 se uchovávají po dobu 5 let. Protokoly o výsledcích nebo databáze výsledků mohou být uchovávány pouze v elektronické podobě.

6. Výsledky provozních rozborů surové vody a výsledky rozborů pitné vody, včetně informací o zdroji surové vody za poslední dva roky musí být na vyžádání poskytnuty zpracovatelům posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru prováděného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik pro daný zdroj.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

ČÁST 1

PRO ODPADNÍ VODU ČIŠTĚNOU:

a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,

b) mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody (provozní rozbory),

c) odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod.

PRO ODPADNÍ VODU NEČIŠTĚNOU:

Odtok z volné výusti odpadních vod do vodního recipientu.

ČÁST 2

A) ZÁKLADNÍ ROZBOR

UkazatelSymbolJednotkaBiochemická spotřeba kyslíkuBSK5mg/lChemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodouCHSKCrmg/lNerozpuštěné látky sušenéNLmg/l

B) ROZBOR NA URČENÍ FOREM DUSÍKU A FOSFORU (DÁLE DUSÍK, FOSFOR)

UkazatelSymbolJednotkaAmoniakální dusíkN – NH4 +mg/lCelkový dusíkNcelk.mg/lCelkový fosforPcelk.mg/l

C) PROVOZNÍ ROZBOR

Zahrnuje ukazatele základního rozboru a ukazatele pro formy dusíku a fosforu, z nichž provozovatel vybere rozsah rozborů v závislosti na způsobu a složitosti čištění odpadních vod.

D) ROZŠÍŘENÝ ROZBOR

Rozšířený rozbor obsahuje další ukazatele, které jsou uvedeny zvláště v povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod, a ukazatele, které je nutné sledovat podle kanalizačního řádu, a které mohou mít vliv na čistící efekt ČOV. Týká se to zvláště ukazatelů: rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuti (Hg), kadmia (Cd) a dalších ukazatelů uvedených v příloze č. 15 této vyhlášky.

ČÁST 3

A) MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY NA PŘÍTOKU A ODTOKU35)

MÍSTA ODBĚRŮ:

a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,

b) odtok z čistírny odpadních vod,

c) odpadní voda nečištěná (vypouštěná) z volné výustě.

Velikost čistírny odpadních vod

Počet připojených ekvivalentních obyvatel (EO)Minimální typ odběru vzorku, rozsah a četnost kontrol počet/ rokTyp ATyp BTyp CBSK5

CHSKCr

NLN – NH4 +

Ncelk

PcelkBSK5

CHSKCr

NLN – NH4 +

Ncelk

PcelkBSK5

CHSKCr

NLN – NH4 +

Ncelk

Pcelk< 50021500 – 2 000422 001 – 5 000445 001 – 10 0006610 001 – 50 0001212□ nad 50 0002626

Další ukazatele:

Rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuť (Hg), kadmium (Cd):

V případě, že tyto ukazatele nejsou uvedeny v povolení k vypouštění odpadních vod, určí provozovatel ukazatele a četnost jejich sledování podle konkrétního stavu v lokalitě.

Typ vzorku:

Typ A – 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. Čas odběru se určí tak, aby co nejlépe charakterizoval činnost sledovaného zařízení.

Typ B – 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod.

Typ C – 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod o objemu úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru vzorku.

Poznámka:

Vodoprávní úřad podle nařízení vlády č. 401/2015 Sb. stanoví pro vypouštění odpadních vod mimo jiných podmínek četnosti a rozsahy rozborů vypouštěných (případně přitékajících) odpadních vod, které je nutné plnit. V případě, že vodoprávní úřad stanoví vyšší četnosti odběru, vyšší typ odběru vzorku a větší rozsah ukazatelů než jsou uvedeny v tabulce č. 1 této kapitoly, platí údaje z povolení vypouštění odpadních vod.

B) PROVOZNÍ ROZBORY NA PŘÍTOKU A ODTOKU

MÍSTA ODBĚRU:

a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,

b) odtok z čistírny odpadních vod

Velikost čistírny odpadních vod-počet připojených ekvivalentních obyvatelČetnost sledování vybraných ukazatelů / rok< 500x500 – 2 000x2 001 – 5 000x5 001 – 10 000610 001 – 50 00012□ nad 50 00026

x) Četnost určí provozovatel podle potřeby provozu.

ROZSAH ROZBORU:

Vybraný ukazatel provozovatelem podle složitosti provozu a technologie čištění (obvykle CHSK, BSK, pH, NL, N-NH4)

Typ vzorku:

Obvykle Typ A – 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min.

Vzorek Typ A je možno nahradit provozním on-line měřením, případně i prostým vzorkem

Prostý vzorek se získá jednorázovým odběrem v určitém místě a čase.

C) PROVOZNÍ ROZBORY MEZI JEDNOTLIVÝMI STUPNI

1. Četnost a rozsah provozních rozborů, technologické zkoušky mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod a složitosti technologie. Provozní rozbory a technologické zkoušky musí zabezpečit řádné provozování čistírny odpadních vod. Pro hlavní ukazatele je možno využít sledování v rámci automatického systému řízení.

2. Odběrná místa pro provozní rozbory mezi jednotlivými stupni:

a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,

b) mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody (např. za sedimentací),

c) odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod,

d) místa pro sledování vlivu srážkových vod.

3. Odběr vzorku se provádí minimálně jako prostý vzorek, popřípadě dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min (tj. Typ A) a to v čase, který nejlépe charakterizuje činnost sledovaného zařízení.

D) PROVOZNÍ ROZBORY – KALOVÉ A PLYNOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Četnost a rozsah provozních rozborů určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod, technologického vybavení a složitosti technologie.

ČÁST 4

Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro pravidelnou kontrolu ČOV se zjišťují

a) rizikové prvky: arsen, olovo, kadmium, rtuť, zinek, měď, chrom, nikl,

b) obsah sušiny, ztráta žíháním.

Počet připojených ekvivalentních obyvatelPočet rozborů za rokdo 500x501 – 5 000x5 001 – 25 000225 001 – 100 0004nad 100 0004

x) Četnost určí provozovatel podle produkce kalu minimálně 1x za rok.

Pro účely dalšího nakládání s kalem se postupuje v souladu se zákonem o odpadech.

ČÁST 5

1. Výsledky rozborů podle tabulky č. 1 a 2 této přílohy se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorku, datu, hodině odběru vzorku a typu odběru. Dále jméno a příjmení osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.

2. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění odpadních vod pro účely této vyhlášky a kontroly plnění povolení k vypouštění odpadních vod (§ 38 odst. 4 vodního zákona) mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (oprávněné laboratoře) podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 123/2012 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.

3. Hodnocení výsledků míry znečištění odpadní vody provádí provozovatel podle povolení k vypouštění odpadních vod; toto hodnocení zahrnuje:

- dodržení emisních standardů tj. limitních koncentrací určených v povolení k vypouštění odpadních vod,

- dodržení přípustné minimální účinnosti vypouštěných odpadních vod (minimální procento úbytku) určených v povolení k vypouštění odpadních vod,

- počtu nevyhovujících rozborů (tj. překročení limitních koncentrací) na odtoku z čistírny odpadních vod nebo při vypouštění znečištěných odpadních vod (volná výusť),

- bilančních hodnot a koncentračních hodnot na přítoku a odtoku z čistírny odpadních vod, určených v povolení k vypouštění odpadních vod,

- bilančních a koncentračních hodnot při vypouštění nečištěných odpadních vod určených v povolení k vypouštění odpadních vod.

4. Protokoly podle bodu 1 je možné vést i v elektronické podobě a uchovávají se po dobu 5 let. Protokoly o výsledcích nebo databáze výsledků mohou být uchovávány pouze v elektronické podobě.

Příloha č. 11

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

I. BYTOVÝ FOND

1. na jednu osobu bytu s tekoucí studenou vodou mimo byt za rok 15 m3

2. na jednu osobu bytu bez tekoucí teplé vody (teplé vody na kohoutku) za rok 25 m3

3. na jednu osobu bytu s tekoucí teplou vodou (teplá voda na kohoutku) za rok 35 m3

Hodnota uvedená v položce č. 3 je součtem spotřeby studené a teplé vody.

Teplou vodou na kohoutku je teplá voda vytékající z výtoku ovládaného uzávěrem přímo do dřezu, umyvadla, vany, sprchy apod. Není rozhodující, zda je voda ohřívána elektrickým zásobníkem, průtokovým ohřevem, plynovým kotlem pro byt nebo dům, nebo je připravována centrálně pro celou obec nebo město; tedy ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody v domě.

V případech dodávky teplé vody ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody se při výpočtu použijí hodnoty podle bytu bez tekoucí teplé vody.

Na jednu osobu bytu v rodinném domu (max. 3 byty - 3 rodiny) se připočítává 1 m3 na spotřebu spojenou s očistou okolí rodinného domu i s očistou osob při aktivitách v zahradě apod. Kropení zahrady a provoz bazénů je samostatnou položkou a nespadá pod bytový fond.

Na jednu osobu rekreační chaty (chalupy) se spotřeba vypočte jako u položek č. 1, 2, 3 i s připočtením 1 m3 jako u rodinného domu, vše s přihlédnutím k době, po kterou je chata během roku využívána. Tento výpočet se v případě, že odběr pitné vody není měřen vodoměrem, uvede do smlouvy podle § 8 odst. 6 zákona.

Způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod v případech, kdy odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypouštění do kanalizace podle § 19 odst. 7 zákona:

V případech kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle položek č. 1, 2 a 3 v odběru pro bytový fond, je-li důvodem kropení zahrady, je větší než 30m3 se množství nevypouštěných vod stanoví podle položek 63 až 66 směrných čísel. V případech kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle směrných čísel, je li důvodem výroba balených nápojů nebo jídel apod., je větší než 30m3, se množství nevypouštěných vod stanoví odborným výpočtem ve vazbě na produkci.

V případech vlastního zdroje pitné vody (studna apod.) se množství odpadních vod stanovuje podle směrných čísel.

II. VEŘEJNÉ BUDOVY, ŠKOLY

a) je uvedena základní potřeba vody – ostatní potřeba vody (zahrada, mytí aut apod.) se připočítá podle dalšího vybavení budov, které je uvedené samostatně se směrnými čísly;

b) v případě stravování pro konkrétní situaci se připočítají směrná čísla uvedená podle položek č. 18, 19 a 20;

c) ve veřejných budovách, kde jsou byty, se připočte roční směrné číslo podle vybavení bytu.

na jednu osobu při průměru 250 pracovních dnů za rok4.WC, umyvadla8 m35.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda14 m36.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování18 m3

na jednu osobu (žáka, učitele, pracovníka) při průměru 200 pracovních dnů za rok7.WC, umyvadla3 m38.WC a tekoucí teplá voda5 m3

na jednu osobu (učitele, pracovníka, dítě) při průměru 200 pracovních dnů za rok9.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda8 m310.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování16 m3

III. HOTELY, UBYTOVNY, INTERNÁTY

na jedno lůžko za rokhotely a penziony11.většina pokojů má WC a koupelnu s tekoucí teplou vodou45 m312.většina pokojů je bez koupelny (sprch), WC na chodbě23 m313.restaurace v hotelu, penzionu podle položek č. 18, 19 a 20 +39,40 a 41+42 a 43.14.pro doplňující vybavení hotelů se přičítá:denní připouštění bazénu10 m3sauna, welnes10 m3V případě vlastní prádelny se použije směrné číslo pro prádelny.internáty, učňovské domovy, studentské koleje, ubytovny15.většina pokojů má WC a koupelnu s tekoucí teplou vodou25 m316.v budovách, kde jsou koupelny (sprchy), WC na chodbě15 m317.stravování podle položek č. 18, 19, 20, 39, 40 a 41.stravování – kuchyně, jídelna (bezobslužné)na 1 strávníka a 1 pracovníka na jednu směnu za rok18.dovoz jídla, mytí nádobí, vybavení WC, umyvadla3 m319.vaření jídla, mytí nádobí, vybavení WC, umyvadla8 m320.bufet, občerstvení1 m3

IV. ZDRAVOTNICKÁ A SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ

na 1 pracovníka v denním průměru za rokzdravotnická střediska, ambulatoria, ordinace21.na jednoho pracovníka18 m3lékárny, hygienicko-epidemiologické stanice22.na jednoho pracovníka18 m3zubní střediska s celoročním provozem, ordinace23.na jednoho pracovníka20 m3ošetřovaná osoba24.na 1 vyšetřovanou osobu v denním průměru za rok2 m3rehabilitace, rehabilitační bazén, sauna25.na jednotlivá rehabilitační zařízení se určí potřeba množství podle příslušné normy pro provoz využívaného zařízení26.na jednoho pracovníka18 m3na jedno lůžko za roknemocnice

(včetně stravování, kuchyně, bez léčebných zařízení)27.na jedno lůžko50 m3léčebny dlouhodobě nemocných, domovy důchodců

(včetně stravování, kuchyně, bez léčebných zařízení)28.na jedno lůžko45 m3

V. KULTURNÍ A OSVĚTOVÉ PODNIKY, SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ

multikina, samostatná kina a divadla s celoročním provozem

(vybavení WC, umyvadla)při plné obsazenosti za rok29.na jedno sedadlo a jedno představení denně1 m3přednáškové síně, knihovny, čítárny, studovny a muzea

(vybavení WC, umyvadla)na jednoho stálého pracovníka za rok30.14 m3na jednoho návštěvníka v denním průměru za rok31.na jednoho návštěvníka2 m3tělocvična, sportoviště, fitness centrum

(vybavení WC, umyvadla, možnost sprchování s teplou vodou)na jednoho návštěvníka v denním průměru za rok32.na jednoho návštěvníka20 m3na 1 hřiště za rok33.kropení antukových hřišť krytých230 m334.kropení antukových hřišť nekrytých460 m3na 100 m2 za provozní den35.kropení travnatých hřišť20 m3za rok36.golfové hřiště 18 ti jamkové se zavlažováním greenu, odpališť a ferveje22 500 m3na 1 návštěvníka - diváka v denním průměru (365 dnů) za rok37.WC, umyvadla1 m3Poznámka: v případě neprokázání počtu návštěvníků se jejich počet stanoví jako desetina kapacity zařízení pro návštěvníky - diváky.zimní stadion38.pro jednotlivá zařízení se určí potřeba množství vody podle příslušné normy nebo technického návodu pro provoz (tvorba a úprava ledové plochy, relaxační zařízení apod.)

VI. RESTAURACE, VINÁRNY

Restaurace, vinárny, kavárnyna jednoho pracovníka v jedné směně (365 dnů) za rok

(zahrnuje i zákazníky bez mytí skla)39.pouze výčep50 m340.výčep, podávání studených jídel60 m341.výčep, podávání studených jídel a teplých jídel80 m3Vybavení na mytí skla:

(připočítává se k položkám č. 39, 40 a 41)42.výčepní stolice s trvalým průtokem 3 l/min. za jednu směnu450 m343.mytí skla bez trvalého průtoku nebo myčka skla za jednu směnu60 m3

VII. PROVOZOVNY

na jednoho pracovníka v jedné směně za rokprovozovny místního významu, kde se vody neužívá k výrobě44.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda18 m345.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování26 m346.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování v provozovnách s nečistým provozem nebo potřebou vyšší hygieny30 m3holičství a kadeřnictvína jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok

(zahrnuje i zákazníky)47.v pánské a dámské provozovně WC, umyvadla s tekoucí teplou vodou50 m3samostatné prádelny (zakázkové)48.na 1 q vypraného prádla (tzv. technická voda)1 m349.na jednoho zaměstnance v jedné směně podle položek č. 44, 45 a 46

VIII. PRODEJNY

prodejny s čistým provozem, včetně obchodních domů, supermarketůna jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok50.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda18 m3prodejna ryb, drůbeže a zvěřinyna jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok51.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda20 m352.na 100 kg prodaných živých ryb (připočítává se k položce č. 51)34 m3na 100 kg živých ryb53.prodej ryb v sádce na volném prostranství na 100 kg prodaných živých ryb6 m3potravinářské výrobny místního významu

(např. řeznictví, výroba uzenin, salátů, pečiva apod., WC, umyvadla)na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok54.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování26 m3Poznámka: spotřeba vody k výrobě se vypočte podle technologie výroby a vybavení prodejny.

IX. HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA A DRŮBEŽ

hospodářská zvířatana jeden kus v průměru za rok55.dojnice včetně ošetřování mléka a oplachů36 m356.býk18 m357.tele, ovce, koza, vepř6 m358.prasnice8 m359.kůň14 m360.pes - chovná stanice (pouze nad 2 kusy)1 m3drůbežna 100 kusů v průměru za rok61.slepice, perličky11 m362.husy, kachny, krůty36 m3

X. ZAHRADY

v průměru za rok63.venkovní zahrady okrasné (trávníky, květiny) nebo osázené zeleninou na 100 m216 m364.sady osázené ovocnými stromy nebo jinak využívané na 100 m23 m365.pro automatizované zalévání zahrad s pěstováním květin, zeleniny podle čidel na určení vlhkosti12 m366.průmyslové a skleníkové pěstování zeleniny, květin - pro jednotlivá zařízení (automatizované kropení) se určí potřeba množství podle příslušného technického návodu pro provoz využívaného objektu

XI. MYTÍ AUTOMOBILŮ

v průměru za rok67.osobní automobil užívaný pro domácnost (stříkání a umývání)

- předpokládá se mytí 10 x ročně1 m3Poznámka: v odůvodněných případech může vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, výše uvedená směrná čísla roční potřeby v částech I. až XI. snížit.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

ČÁST 1

Uvedené mezní hodnoty ukazatelů v tabulce limitují zařazení do příslušné kategorie jakosti (A1, A2, A3).

Kromě ukazatelů uvedených v tabulce č. 1a nesmí surová voda obsahovat další mikroorganizmy, parazity a látky jakéhokoliv druhu v počtu nebo koncentraci, včetně všech ukazatelů uvedených ve vyhlášce č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů, které by mohly po její úpravě na vodu pitnou ohrozit veřejné zdraví.

Pořadové čísloUkazatelJednotkaA1A2A3meznímeznímezní1.Reakce vody (pH)pH6,5-9,55-6,5

9,5-10< 5 nebo

< 102.Barva po filtracimg/l Pt201002003.Nerozpuštěné látky suš.mg/l104.Teplota°C2025255.1)KonduktivitamS /m1251251256.Pachpřijatelnýnepřijatelný7.Dusičnanymg/l5050508.Fluoridymg/l1,51,51,59.Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)mg/l0,010,020,0310.Železo celkovémg/l0,21211.Manganmg/l0,050,51,512.Měďmg/l0,0500,0500,113.Zinekmg/l35514.Bormg/l11115.Beryliumμg/l22216.Niklmg/l0,0200,0300,03017.Arsenmg/l0,0100,0100,02018.Kadmiummg/l0,0050,0050,00519.Chrom veškerýμg/l25505020.Olovoμg/l5255021.Selenμg/l10101022.Rtuťμg/l11123.Kyanidy celkovémg/l0,050,050,05241)Síranymg/l25025025025.1)Chloridymg/l10010025026.Tenzidy aniontovémg/l0,20,20,527.Uhlovodíky C10-C40mg/l0,10,10,128.Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)μg/l0,10,10,229.Pesticidní látky celkemμg/l0,50,50,530.Chemická spotřeba

kyslíku manganistanemmg /l3101531.Amonné iontymg/l0,51332.Celkový organický uhlík (TOC)mg/l571033.Huminové látkymg/l2,55,08,034.Escherichia coliKTJ/100 ml505 00050 00035.Termotolerantní

koliformní bakterieKTJ/100 ml20200020 00036.Intestinální (střevní) enterokokyKTJ/100 ml20100010 00037.Mikroskopický obrazjedinci/ml503 000

5002)10 000

1 0002)38.Pesticidní látkyμg/l0,10,10,539.Hliníkmg/l0,21,02,040.Bisfenol Aμg/l2,52,52,541.PFAS sumaμg/l0,10,10,142.Benzo(a)pyrenμg/l0,010,010,0143.Uranμg/l151616

1) U ukazatelů pořadové číslo 5, 24 a 25 by voda neměla působit agresivně vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací.

2) Obtížně odstranitelné organismy jednostupňovou nebo vícestupňovou úpravou.

Poznámky k tabulce č. 1a:

M - mezní, povinné hodnoty.

1. Ukazatel pořadové číslo 6 (pach): v případě zvýšeného pachu, který bude charakterizován jako pach po chlorfenolech, případně dalších obdobných látkách, je nutné provést detailní analýzu na podezřelé organické sloučeniny (zvláště fenoly) a posoudit jejich závadnost a koncentrace. V případě pochybností se za nepřijatelný pach považuje stupeň >5 při stanovení podle ČSN EN 1622 Stanovení pachu (jednotka TON).

2. Ukazatel pořadové číslo 9 (AOX): není nutné stanovit a kategorizovat v případech, když jsou stanoveny specifické chlorované organické látky v rozsahu úplného rozsahu pitné vody a vyhovují předepsaným limitním hodnotám podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu.

3. Ukazatel pořadové číslo 12 (měď): limit je dán možností organoleptických závad při koncentracích nad 100 μg/l. V případě, že nejsou žádné organoleptické závady, platí pro kategorii A3 limit 1,0 mg/l (jako pitná voda).

4. Ukazatel pořadové číslo 28 (PAU): je vyjádřen jako součet koncentrací: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1, 2, 3 - cd) pyren. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula.

5. Ukazatel pořadové číslo 29 (pesticidní látky celkem): je vyjádřen jako součet (hodnot nad mezí stanovitelnosti) jednotlivých pesticidních látek a jejich relevantních metabolitů, tj. všech stanovených pesticidů. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou v surové vodě vyskytovat.

6. Ukazatel pořadové číslo 38 (pesticidní látky): sledují se všechny jednotlivé pesticidy a jejich významné metabolity s pravděpodobným výskytem v surové vodě, zejména ty, které vyplývají ze závěrů posouzení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, a to pro daný zdroj surové vody. Limitní hodnota platí pro každou jednotlivou pesticidní látku s výjimkou aldrinu, dieldrinu, heptachloru a heptachlorepoxidu, kde platí limitní hodnota 0,03 μg/l. Pro zjištěné relevantní metabolity platí limitní hodnota stejná jako pro pesticidní látky – 0,1 μg/l respektive 0,5 μg/l.

7. Ukazatel pořadové číslo 41: „PFAS suma“ se rozumí suma per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin, které se považují v pitné vodě za rizikové, tj. zejména perfluorobutanová kyselina (PFBA), perfluoropentanová kyselina (PFPA), perfluorohexanová kyselina (PFHxA), perfluoroheptanová kyselina (PFHpA), perfluoroktanová kyselina (PFOA), perfluorononanová kyselina (PFNA), perfluorodekanová kyselina (PFDA), perfluoroundekanová kyselina (PFUnDA), perflurododekanová kyselina (PFDoDA), perflurotridekanová kyselina (PFTrDA), perfluorobutansulfonová kyselina (PFBS), perfluoropentansulfonová kyselina (PFPS), perfluorohexansulfonová kyselina (PFHxS), perfluoroheptansulfonová kyselina (PFHpS), perfluoroktansulfonová kyselina (PFOS), perfluorononansulfonová kyselina (PFNS), perfluorodekansulfonová kyselina (PFDS), perfluoroundekansulfonová kyselina, perfluorododekansulfonová kyselina, perfluorotridekansulfonová kyselina. Vybrané látky se sledují tehdy, pokud při posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik a právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu, příslušný správce povodí dospěje kzávěru, že je pravděpodobný výskyt vybraných látek v daném zdroji vody, respektive pokud se prokáže v rámci monitoringu kvality podzemních a povrchových vod prováděného za účelem zjišťování stavu vod podle vodního zákona překročení 30% limitní hodnoty pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů, pro tento parametr. Vybrané látky se sledují odokamžiku předání informace o jejich pravděpodobném výskytu, respektive předání výsledku monitoringu správcem povodí.

8. Podmínky měření hodnot ukazatelů jsou uvedeny v příloze č. 14 k této vyhlášce. Laboratoře, které používají jiné metody, musí doložit, že obdržené výsledky jsou rovnocenné nebo srovnatelné v porovnání s metodami uvedenými v příloze č. 14 k této vyhlášce.

Pro podzemní vodu platí ukazatele uvedené v tabulce č. 1a pro povrchovou vodu s výjimkou dále uvedených ukazatelů, pro které platí následující limity:

UkazatelJednotkaA1A2A3Železomg/l0,2520Manganmg/l0,051,02,0Sulfanmg/lplatí limity pachuplatí limity pachuplatí limity pachu

ČÁST 2

Pro kategoriiTypy úpravA1Úprava surové vody s případnou dezinfekcí pro odstranění sloučenin a prvků, které mohou mít vliv na její další použití a to zvláště snížení agresivity vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací (chemické nebo mechanické odkyselení), dále odstranění pachu a plynných složek provzdušňováním. Prostá filtrace pro odstranění nerozpuštěných látek a zvýšení jakosti.A2Surová voda vyžaduje jednodušší úpravu, např. koagulační filtraci, mikrofiltraci, jednostupňové odželezňování, odmanganování, iontovou výměnu, infiltraci, pomalou biologickou filtraci, úpravu v horninovém prostředí a to vše s koncovou dezinfekcí. Pro zlepšení vlastností je vhodná stabilizace vody.A3Úprava surové vody vyžaduje dvou nebo vícestupňovou úpravu vody, která se skládá z prvního separačního stupně (sedimentace, koagulace, flotace), filtrace na vhodném filtračním materiálu a z dalších vhodných technologických procesů, např. ozonizace, AOP (pokročilé oxidační procesy), sorpce na granulovaném aktivním uhlí, membránová separace, případně jejich kombinací.

Ekonomicky náročnější postupy technicky zdůvodněné se použijí mimořádně za podmínky dodržení požadavků uvedených v § 14 odst. 2 vyhlášky č. 409/2005 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody.Vyšší koncentrace než jsou uvedeny pro kategorii

A3Podle § 13 odst. 2 zákona lze výjimečně vodu této jakosti odebírat pro výrobu pitné vody za předpokladu, že bude aplikován postup úpravy vody, který zajistí dosažení jakosti vyráběné vody v souladu s požadavky právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Využití takového zdroje vody a technologie úpravy vody musí být v tomto případě projednána s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a upravitelnost musí být ověřena zkouškou upravitelnosti této vody podloženou laboratorní, poloprovozní nebo provozní zkouškou a zkušebním provozem v délce minimálně 6 měsíců pro ověření dostatečné účinnosti úpravy vody. Přednostním řešením v těchto případech je však eliminace příčin znečištění anebo vyhledání nového zdroje vody.

Poznámka:

Vyjmenované typy úpravy pro danou kategorii surové vody je možné využívat i pro jakost surové vody zařazené do horší jakostní kategorie (například typ úpravy A1 pro kategorii A2). Aplikace uvedených úprav jednotlivých kategorií surové vody a jejich účinnost musí být ověřena zkouškou upravitelnosti této vody podloženou laboratorní, poloprovozní nebo provozní zkouškou, jejíž trvání musí být prokázáno požadovanou účinností úpravy vody.

ČÁST 3

1. Základní zařazení nového zdroje surové vody

a) základní zařazení nového zdroje surové vody do kategorie se provádí vyhodnocením ukazatelů jakosti surové vody uvedených v tabulkách č.1a a 1b, a to s četností odběru minimálně 12 vzorků v průběhu 2 let (§ 22 odst. 4 a 5),

b) surová voda je považována za vyhovující příslušným ukazatelům v dané kategorii, pokud vzorky této vody odebírané v pravidelných intervalech a v tomtéž bodě vzorkování budou vyhovovat hodnotám ukazatelů pro odpovídající kvalitu vody, a to u 95 % odebraných vzorků,

c) každý ukazatel je svými výsledky zařazen do vlastní kategorie; výsledná kategorie je určena podle nejhorší kategorie jednotlivého ukazatele,

d) je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1, A2 i A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 bude ukazatel zařazen mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací) tj. > A3,

e) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1 a A2 a vyšší pro kategorii A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 je ukazatel zařazen do kategorie A3.

2. Upřesnění kategorie

a) stávající kategorie surové vody se upřesňuje každý rok (§ 22 odst. 6) podle výsledků prováděných rozborů v rámci plánu kontroly jakosti rozborů surové vody podle přílohy č. 9 k této vyhlášce; k hodnocení budou použity výsledky všech krácených a úplných rozborů za hodnocené období včetně zařazení dalších ukazatelů podle poznámky uvedené u tabulky č. 2 přílohy č. 9 k této vyhlášce; v každém případě je nutné sledování ukazatelů, které v posledních dvou letech určovaly zařazení do kategorie A3 a horší než A3,

b) ukazatel, jehož zjištěná hodnota je vyšší než mezní hodnota určená pro kategorii A3 a tato je potvrzena opakovaným nálezem, pak je i při nižším počtu odebraných vzorků než 12 zařazen zdroj mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací),

c) pro upřesnění kategorie platí uvedené zásady v odstavci 1 písm. b) a c),

d) pro povrchovou vodu se pro upřesnění kategorie vychází z hodnot ukazatelů a četnosti odběrů za hodnocené období.

3. Od požadavků uvedených v odstavci 1 a 2 je možné se odchýlit:

a) v případech povodní nebo jiných přírodních katastrof nebo abnormálních povětrnostních podmínek (při výpočtu procent podle odstavce 1b) nebudou brány v úvahu hodnoty vyšší, pokud budou důsledkem těchto podmínek,

b) v případech, kdy povrchová voda podléhá přirozenému obohacování určitými látkami, které může mít za důsledek překročení limitů stanovených v tabulce č. 1a této přílohy pro kategorie A1, A2 a A3; přirozeným obohacováním se rozumí proces, při kterém bez lidského zásahu do povrchové vody přecházejí z půdy látky v ní obsažené; zařazení se provede do nejbližší nižší kategorie,

c) u stojatých povrchových vod nebo u povrchových vod v mělkých nádržích u ukazatelů železo, mangan, nasycení kyslíkem; odchylka platí pouze pro nádrže s hloubkou do 20 m, s výměnou vody v nádrži kratší než jeden rok a bez přítoku odpadních vod, dále při odběrech z různých horizontů,

d) pokud u maximálně dvou ukazatelů stanovená hodnota přesahuje mezní hodnoty kategorie A3 a ostatní ukazatele odpovídají kategorii A1, popřípadě A2, pak je třeba stanovenou hodnotu ověřit dalšími rozbory; pokud výsledek technologické zkoušky prokáže, že lze tuto vodu upravit jednodušším postupem, než by odpovídalo kategorii A3, pak se zařazuje surová voda do kategorie odpovídající výsledku technologické zkoušky.

4. Vyloučení vzorků podle odstavce 3 posoudí provozovatel s ohledem na četnost jejich výskytu.

5. V případě značného kolísání jakosti surové vody v průběhu roku, kdy zdroj nelze jednoznačně zařadit do kategorie, určí se výsledná kategorie dále uvedeným výpočtem průměrného indexu upravitelnosti podle vybraného ukazatele se zvláště proměnlivými výsledky. Index upravitelnosti zaokrouhlený výše se rovná kategorii surové vody pro daný ukazatel.

6. Zařazení podzemní surové vody do kategorie se provádí podle odstavce 1 a 2 s využitím tabulky č. 1b této přílohy.

1. Pro potřebu určení typu úpravy a technologického zařízení úpraven vod, kdy vzhledem k značnému kolísání jakosti surové vody nelze v průběhu roku zdroj zařadit jednoznačně do jedné kategorie, může provozovatel určit průměrný index upravitelnosti (Iu,p) vybraných ukazatelů podle vztahu:

Iu,p =Iu1 a100+Iu2 b100 + Iu3 c100+ Iu4 d100 ,

kde a, b, c je četnost výskytu ukazatele v procentech v kategorii A1, A2, A3 a kde d je četnost výskytu ukazatele v procentech větší než v kategorii A3.

2. Index upravitelnosti (Iu) je číslo odpovídající kategoriím A1 až A3 (Iu1= 1, Iu2 = 2, Iu3 = 3). Pro hodnoty větší než přísluší kategorii A3 je Iu4 = 4. Rostoucí index upravitelnosti je úměrný zhoršující se kvalitě zdroje a tím surová voda vyžaduje náročnější typ úpravy podle tabulky č. 2 v části 2.

3. V případě, že hodnota vypočteného indexu upravitelnosti (Iu) vychází mezi celými čísly, tak rozhodnutí o odpovídajícím typu úpravy musí akceptovat vzrůstající náročnost úpravy pro ukazatel s nejvyšší a nejvíce proměnlivou hodnotou.

Zrušují se:

1. vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích,

2. vyhláška č. 185/1988 Sb., kterou se mění vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 12 odst. 2 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Dále uvedené ukazatele se vztahují k ukazatelům v části 1 přílohy č. 13

UkazatelJednotkaMez stanovitelnosti1)+/-

Nejistota měření2)

(%

kromě

pH)1.Reakce vody (pH)0.2

abs.h.2.Barva (po

filtraci)mg/l Pt530%3.Nerozpuštěné látkymg/l325%4.Teplota°Cx10%5.KonduktivitamS/m520%6.Pachpřijatelný/

nepřijatelný7.Dusičnanymg/l320%8.Fluoridymg/l0,220%9.Adsorbovatelné org. vázané halogeny(AOX)mg/l0,0140%10.Železo celkovémg/l0,0525%11.Manganmg/l0,0130%12.Měďμg/l1030%13.Zinekmg/l0,0130%14.Bormg/l0,0525%15.Beryliumμg/l5030%16.Niklmg/l0,00130%17.Arsenμg/l130%18.Kadmiumμg/l0,530%19.Chrom veškerýμg/l130%20.Olovoμg/l130%21.Selenμg/l130%22.Rtuťμg/l0,230%23.Kyanidy celkovémg/l0,01030%24.Síranymg/l1020%25.Chloridymg/l1020%26.Tenzidy aniontovémg/l0,0225%27.Uhlovodíky C10-C40mg/l0,140%28.Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)μg/l0,0240%29.Pesticidní látky celkemμg/lviz požadavky pro jednotlivé pesticidní látky30.Chemická spotřeba kyslíku manganistanemmg/l0,520%31.Amonné iontymg/l0,0520%32.Celkový organický uhlík (TOC)mg/l120%33.Huminové látkymg/l0,530%34.Escherichia coliKTJ/100mlxx35.Termotolerantní koliformní bakterieKTJ/100mlxx36.Intestinální (střevní) enterokokyKTJ/100mlxx37.Mikroskopický obrazjedinci/mlxx38.Pesticid jednotlivýμg/l0,0140%39.Hliníkmg/l0,00530%40.Bisfenol Aμg/l140 %41.PFAS sumaμg/l0,0340 %42.Benzo(a)pyrenμg/l0,00240 %

1) Mez stanovitelnosti je stanovený násobek meze detekce v koncentraci určujícího prvku, který může být přiměřeným způsobem určen s přijatelnou úrovní přesnosti (pravdivosti a preciznosti). Mez stanovitelnosti lze vypočítat za použití příslušné normy nebo vzorku a lze ji získat na základě nejnižšího kalibračního bodu na kalibrační křivce, s výjimkou slepého vzorku.

2) Nejistota měření je nezáporný parametr charakterizující rozptýlení hodnot veličiny přiřazených k měřené veličině na základě použité informace. Pracovní kritérium pro nejistotu měření (k = 2) je procento limitních hodnot uvedených v tabulce nebo lepší. Není-li stanoveno jinak, nejistota měření se odhadne na úrovni limitní hodnoty. Nelze-li dosáhnout požadované úrovně nejistoty měření, měla by být zvolena nejlepší dostupná metoda s nejistotou měření do 60 %.

Poznámky:

x - Charakteristiky metody nejsou stanoveny.

K ukazateli 23: Příslušná metoda stanoví celkový obsah kyanidů ve všech formách.

K ukazateli 29: Pracovní charakteristiky metod pro jednotlivé pesticidy jsou orientační, protože je nelze ve všech případech dosáhnout. U některých pesticidů lze dosáhnout nejistoty měření na úrovni pouhých 30 %, u řady pesticidů mohou být povoleny vyšší hodnoty, a to až do 80 % limitní hodnoty.

K ukazateli 41: Uvedené platí pro jednotlivou látku.

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

1. Stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace vychází zejména z celkové bilance znečištění odpadních vod, které je možné do čistírny městských odpadních vod přivést, aniž by došlo ke zhoršení jejího čistícího efektu, k ohrožení jakosti povrchové vody definované přílohou č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů, nebo ke znečištění či poškození přívodní kanalizační stoky. Při vypouštění odpadních vod z čistírny odpadních vod nebo z kanalizace přímo do vodního toku nesmí dojít k překročení limitů předepsaných vodoprávním úřadem.

2. Pro vypracování kanalizačního řádu jsou v níže uvedené tabulce uvedeny orientační koncentrační limity vybraných ukazatelů pro vypouštěné průmyslové odpadní vody do kanalizace, které mohou být čištěny společně se splaškovými odpadními vodami v obvyklých provozech čistíren městských odpadních vod. Pro určení výše limitů je nutné vzít v úvahu také množství těchto vypouštěných průmyslových odpadních vod.

3. Při stanovení vybraných ukazatelů a dalších podmínek pro vypouštění odpadních vod ze zdravotnických, veterinárních a jim podobných zařízení, která produkují odpadní vody se zvýšeným obsahem nebezpečných závadných látek nebo rizikových biologických činitelů nebo radionuklidů do kanalizace, se postupuje v souladu s postupy uvedenými v české technické normě ČSN 75 6406.

4. Podle konkrétního stavu znečištění průmyslových odpadních vod a odpadních vod se zvýšeným obsahem nebezpečných závadných látek nebo rizikových biologických činitelů nebo radionuklidů v lokalitě v místě vypouštění do kanalizace a možností čištění a následného vypouštění do recipientu může vlastník nebo provozovatel kanalizace s ohledem na emisní standardy, které jsou podle charakteristiky výrobní činnosti stanovené v jiném právním předpisu1), a na normy environmentální kvality1) navrhnout další ukazatele a jejich limity v kanalizačním řádu.

5. V případě vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek podle § 39 odst. 3 vodního zákona je nutné tento ukazatel zařadit do kanalizačního řádu.

6. Uvedené koncentrační limity v následující tabulce mohou být vlastníkem kanalizace zvýšeny, případně sníženy na omezenou dobu stanovenou v kanalizačním řádu, a to zvláště s ohledem na stávající zatížení vybudované čistírny odpadních vod a její čistící efekt. U zařízení podle zákona o integrované prevenci platí pro ukazatele, které jsou upraveny v rozhodnutích o závěrech o nejlepších dostupných technikách, emisní limity maximálně do výše hodnot stanovených v těchto rozhodnutích.

7. Pro společné čištění městských odpadních vod s výrazným podílem průmyslových odpadních vod je nutné se řídit projektovými parametry pro příslušné míry znečištění všech napojených vod do kanalizace a do čistírny odpadních vod.

8. Ukazatele a koncentrační limity uvedené v následující tabulce se používají při výpočtu zvýšených nákladů na čištění odpadních vod smlouvou povoleného znečištění nad orientační přípustné míry znečistění.

UkazatelSymbolKoncentrační limity z kontrolního dvouhodinového směsného vzorku1)mg/lReakce vodypH6,0 – 9,0TeplotaT40° CBiochemická spotřeba kyslíkuBSK5800Chemická spotřeba kyslíkuCHSKCr1600Nerozpuštěné látkyNL500Dusík amoniakálníN- NH4+45Dusík celkovýNcelk.60Fosfor celkovýPcelk.10Rozpuštěné anorganické soliRAS2500Kyanidy celkovéCN-celk.0,2Kyanidy toxickéCN-tox.0,1Uhlovodíky C 10 – C 40C10-C4010Extrahovatelné látkyEL80Tenzidy aniontovéPAL-A10RtuťHg0,05MěďCu1,0NiklNi0,1Chrom celkovýCrcelk.0,3Chrom šestimocnýCr6+0,1OlovoPb0,1ArsenAs0,2ZinekZn2KadmiumCd0,1Salmonella spp.2)negativní nález

1) Dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. V případě přerušovaného (nepravidelného) provozu jako maximum okamžitého prostého vzorku.

2) Platí pro vody z infekčních zdravotnických a obdobných zařízení.

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Druh plochyplocha v m2odtokový součinitelredukovaná plocha v m2 (plocha krát odtokový součinitel)ABCDEFSoučet redukovaných ploch:Dlouhodobý srážkový normál* :........ mm/rok, tj. .......... m3/(m2 * rok)Roční množství odváděných srážkových vod Q v m3= součet redukovaných ploch v m2 krát dlouhodobý srážkový normál* v m3/(m2 * rok).

*Dlouhodobý srážkový normál je průměrem ročního úhrnu srážek v daném místě nebo oblasti za období alespoň 30 let a poskytuje jej Český hydrometeorologický ústav. Pro účely této vyhlášky byly zvolené hodnoty za období 1961 až 1990. Platnost hodnot tohoto dlouhodobého srážkového normálu skončí k 31. prosince 2021. Pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2051 se použije dlouhodobý srážkový normál vdaném místě nebo oblasti za období 1991 až 2020.

Odtokové součinitele podle druhu plochy

a) Plocha A - těžce propustné zpevněné plochy, zastavěné plochy například střechy s nepropustnou horní vrstvou, asfaltové a betonové plochy, dlažby se zálivkou spár, zámkové dlažby:

v případě možnosti odtoku do kanalizace ............ odtokový součinitel: 0,9.

b) Plocha B - půdorysná plocha vegetační střechy s mocností souvrství od 5 cm do 10 cm, umožňující částečné zadržování srážkových vod:

v případě možnosti odtoku do kanalizace ............ odtokový součinitel: 0,6**

c) Plocha C - propustné zpevněné plochy, například upravené zpevněné štěrkové plochy, dlažby se širšími spárami vyplněnými materiálem umožňujícím zasakování:

v případě možnosti odtoku do kanalizace ............ odtokový součinitel: 0,4.

d) Plocha D - půdorysná plocha vegetační střechy s mocností souvrství od 11 do 30 cm, umožňující částečné zadržování srážkových vod:

v případě možnosti odtoku do kanalizace ............ odtokový součinitel: 0,3**.

e) Plocha E - půdorysná plocha vegetační střechy s mocností souvrství od 31 cm umožňující částečné zadržování srážkových vod:

v případě možnosti odtoku do kanalizace ............ odtokový součinitel: 0,1**.

f) Plocha F - plochy kryté vegetací, zatravněné plochy, například sady, hřiště, zahrady, komunikace ze zatravňovaných a vsakovacích tvárnic:

v případě možnosti odtoku do kanalizace ............ odtokový součinitel: 0,05.

** Odtokový součinitel lze pro plochu s přesně definovaným souvrstvím stanovit také na základě měření v akreditované zkušebně podle české technické normy ČSN EN 12056-3 při návrhovém dešti o intenzitě 0,03 l*s-1*m-2 po dobu 15 minut ze vzorce C=Q/(r*A). Mocnost souvrství vegetační střechy se měří od horní hrany kořenovzdorné vrstvy (zpravidla hydroizolace) a v případě střechy s obrácenou skladbou vrstev od horní hrany tepelné izolace po povrch vegetačního souvrství kolmo ke sklonu střechy. Mocnost souvrství nebo aplikace souvrství, jehož odtokový součinitel se stanovuje podle věty první této poznámky, se prokazuje projektovou dokumentací nebo zprávou technického dozoru investora nebo jeho zápisem ve stavebním deníku. Provozovatel kanalizace je oprávněn na střeše provést při přejímce kanalizační přípojky nebo při oznámení o snížení odtokového součinitele vlastní měření mocnosti a skladby souvrství.

Veškeré změny je odběratel povinen neprodleně oznámit vlastníku nebo provozovateli kanalizace.

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

A. Pevná složka vodného, resp. stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody v množství vody dodané:

1. Podle druhu stanovené pevné složky (§ 20 odst. 4 zákona) se technickým parametrem specifikují pro výpočet jednotlivé kategorie (U1 až Un), kde n je celkový počet kategorií.

U1 je nejmenší zvolený technický parametr: u vodoměrů velikost v [m3/h], u přípojek průměr v [mm] a u odebraného množství vody v [m3/rok].

2. Stanoví se pevná složka vodného, resp. stočného v Kč za rok pro kategorii s nejmenším odběrem S1 podle § 35 této vyhlášky.

3. Stanoví se funkční závislost mezi technickými parametry, reprezentující jednotlivé kategorie, ze vzorce mocninné křivky:

Si=k+a×Uib,

kde i = 1, ... n.

4. Podle místních podmínek se zvolí konstanta k < Si.

Poznámka:

Konstanta k je daná Kč na jeden odběr za rok a může vyjadřovat náklad spojený se správou odběru bez ohledu na velikost technického parametru charakterizující odběr. Čím vyšší hodnota k, tím více roste měrný náklad na odebraný m3 malým odběratelům.

5. Podle místních podmínek se zvolí exponent b, který je zpravidla v rozsahu 0,5 < b < 2.

Poznámka:

Zvolí-li se exponent b = 1 a k = 0, bude mezi pevnými složkami pro jednotlivé kategorie stejná závislost jako mezi technickými parametry charakterizující jednotlivé kategorie. Čím více bude b menší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m3 malým odběratelům. Čím bude b větší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m3 velkým odběratelům.

6. Vypočte se koeficient a ze vzorce:

a=S1-kU1b

7. Pevné složky (Si+1) v Kč za rok pro další kategorie odběru se vypočtou:

Si+1=k+a×Ui+1b

B. Pevná složka stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody z jiných zdrojů (tj. srážkové, podzemní atd.)

SS=Qs×(JSS-DSS)

sScelková pevná složka za odpadní vody vypouštěné do kanalizace z jiných zdrojů v Kč/rok

Qscelkové množství odpadních vod vypouštěných z jiných zdrojů v m3/rok

JSSjednosložkové stočné v Kč/m3

DSSdvousložkové stočné v Kč/m3.

C. Kontrola splnění podmínky cenového výměru

Provede se kontrola součtu všech pevných složek tak, že má platit:

∑i=1ni≤m×(N+Z)

pipočet odběrů v jednotlivých kategoriích

m% stanovené MF ČR, vyjádřené procentovým podílem (%/100)

Nekonomicky oprávněné náklady na vodu dodanou, resp. odkanalizovanou v Kč/rok

Zpřiměřený zisk z vody dodané, resp. odkanalizované v Kč/rok.

Poznámka: Pokud výnos z pevných složek, vyjádřený v % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku pro dané období, bude vyšší než stanoví rozhodnutí Ministerstva financí o regulaci cen, pak je nutné při výpočtu snížit k, resp. b. Pokud bude podmínka splněna, ale bude žádoucí výnosy zvýšit, je nutno zvýšit úměrně k a b.

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

1. Vlastník vodovodu nebo kanalizace:

A. Právnická osoba:

Název, popřípadě obchodní firma:

Adresa sídla:

Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

Plátce DPH:

Osoba oprávněná jednat za vlastníka:

B. Fyzická osoba:

Jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma,

Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

Datum narození:

Adresa sídla nebo místa hlášeného pobytu:

2. Provozovatel (uvede se v rozsahu údajů podle bodu 1 písm. A nebo B, není-li shodný s vlastníkem):

3. Míra odpovědnosti za obnovu majetku vodovodů a kanalizací vyplývající ze smlouvy podle § 8 odst. 2 zákona:

4. Způsob evidence tvorby a čerpání prostředků obnovy v účetní evidenci a čísla bankovních účtů, na kterých je rezerva finančních prostředků na obnovu uložena:

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 19a k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

ŘádekPoložkaObsahPoznámka1234I.Příjemce vodného a stočnéhoNázev subjektu, který je prodávajícím ve smyslu zákona o cenách, například ten, který inkasuje od odběratelů platby za vodné a za stočné.II.Provozovatel -název a IČONázev subjektu, který má povolení k provozování infrastruktury uvedené v rozhodnutí příslušného krajského úřadu.

IČO uvedeného subjektu.III.Vlastník - název a IČOVlastník infrastruktury vodovodů a kanalizací k jehož provozování má subjekt povolení v řádku II. IČO uvedeného subjektu.Uvádí se všichni vlastníci a spoluvlastníci infrastruktury v daném roce.IV.Formulář A až G a rok„Formulář A - Výpočet odběratelské ceny pro vodné a ceny pro stočné roku XXXX (t)“.

„Formulář B - Výpočet ceny mezi provozovateli případně i mezi vlastníky provozně souvisejících vodovodů a kanalizací, u pitné vody předané a odpadní vody převzaté se pro výpočet ceny pro vodné nebo ceny pro stočné roku XXXX (t) použije řádek H nebo I. U Formuláře B se doplní IČO subjektu nebo subjektů, kterým je pitná voda za vypočtenou cenu dodávána, po případě, od kterých je odpadní voda přebírána.

„Formulář C - jednotkové náklady pro zdroj pitné vody roku XXXX (t)“, pro výpočet se použije objem vody vyrobené.

„Formulář D - jednotkové náklady pro dopravu pitné vody roku XXXX (t)“.

„Formulář E - jednotkové náklady dopravy odpadních vod roku XXXX (t)“.

„Formulář F - jednotkové náklady čištění odpadních vod roku XXXX (t)“, pro výpočet se použije řádek G. Formulář G - Výpočet odběratelské ceny pro vodné a ceny pro stočné roku XXXX (t)“ pro případy, kdy je voda dodaná/odvedená pro své vlastní zařízení, tj. příjemce je zároveň odběratelem. Poznámka: Formuláře se liší pouze v druhu v návaznosti na kalkulaci nákladů resp. ceny k vykazované jednotce, nikoliv ve formě zpracování.Formuláře A až G se zpracovávají i v případě, že je voda dodávána resp. odváděna zdarma, tedy s nulovou cenou.

Pro výpočet cen pro vodné a cen pro stočné, zvláště pak výpočet ceny mezi provozovateli je žádoucí znát Dílčí jednotkové náklady zdrojů pitné vody, dopravy pitné vody, dopravy odpadních vod a čistíren odpadních vod. Tyto údaje, za zdroje pitné vody a čistírny odpadních vod jsou povinné pro vybrané údaje provozní evidence VÚPE. Jedná se o formuláře C, D, E, a F. Tyto se v rámci Porovnání nezasílají na Ministerstvo zemědělství, ale ukládají se a slouží provozovateli a kontrolním orgánům. Výsledky formulářů C a F se uvádí do VÚPE.

Formulář G slouží k výpočtu ceny vody dodané resp. odvedené související s jinou činností příjemce vodného a stočného. Jedná se například o zásobování vodou, popřípadě odvádění odpadních vod z například u příjemců typu: pivovar, nemocnice, armádní zařízení.V.Index 1 až xV případě dvou a více jednotlivých výpočtů cen a tím i formulářů u jednoho vlastníka nebo provozovatele bude příslušné písmeno formuláře indexováno pořadovým číslem příslušné ceny pro vodné a ceny pro stočné. Neindexovaná písmena formulářů pak budou součtovými formuláři. Vyplňuje se pořadové číslo jednotlivých výpočtů cen.VI.IČPE související s cenouIdentifikační číslo provozní evidence, která je zahrnuta nákladově do předmětného výpočtu ceny pro vodné a ceny pro stočnéIČPE obsahují i IČME.

IČME = identifikační číslo majetkové evidence.VII.Prostředky obnovy na rok xxxx (t) (mil. Kč) podle PFOAdekvátní roční potřeba peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací pro daný rok podle přílohy č. 18 - plán financování obnovy. Jedná se o podíl reprodukční ceny infrastrukturního majetku podle vybraných údajů provozní evidence a teoretické doby životnosti.

Týká se pouze infrastrukturního majetku ve vlastnictví příjemce vodného a stočného.V případě IČPE vstupujících do více kalkulací, je třeba související prostředky obnovy rozpočítat podle rozvrhové základny použité pro rozpočtení souvisejících nákladů.VII.1Z toho: Prostředky na obnovu z vodného a stočného na rok xxxx (t)Prostředky potřebné a vymezené na obnovu infrastrukturního majetku „Plánem financování obnovy vodovodů a kanalizací“ z vodného a stočného zpracovaného podle přílohy č. 18, řádku č. 8 nebo 16, umožňující obnovu. Týká se pouze infrastrukturního majetku souvisejícího s kalkulovanou cenou ve vlastnictví příjemce vodného a stočného.V případě IČPE vstupujících do více kalkulací, je třeba související prostředky obnovy rozpočítat podle rozvrhové základny použité pro rozpočtení souvisejících nákladů.VIII.Hodnota souvisejícího infrastrukturního majetku podle VÚME (mil. Kč)Uvádí se hodnoty majetku v reprodukční pořizovací ceně podle VÚME součtem cen všech majetků vodovodů a kanalizací zahrnutých vdaných VÚPE, viz řádek VI. k 31. 12. kalendářního roku předcházející rok sestavení kalkulace, tedy roku xxxx-2 (t-2) při zohlednění provedených změn v roce xxxx (t) nebo xxxx-1 (t-1). Pro výpočet reprodukční pořizovací ceny se použije Metodický pokyn Ministerstva zemědělství pro orientační ukazatele výpočtu reprodukční ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací.

V porovnání se ve sloupci Skutečnost použije hodnota k 31. 12. roku xxxx (t) a ve sloupci Kalkulace se použije hodnota z kalkulace ceny pro vodné/stočné.

V případě, že se IČPE týká více kalkulací cen, je nutné jeho hodnotu rozdělit podle stejné rozvrhové základny, jako se dělí související náklady spojené s využitím tohoto majetku.Uvádí se u všech formulářů A, B a G, to znamená i indexovaných, v případě více cen odběratelských případně i více cen mezi provozovateli u jednoho provozovatele. Slouží k rámcové kontrole stanovené výše prostředků na obnovu generovaných v ceně pro vodné a ceně pro stočné.1.MateriálSkupina podpoložek - součet1.1- surová voda podzemní + povrchováNáklad na odebrané množství podzemní vody pro zásobování pitnou vodou nebo platba za nákup povrchové vody pro úpravu na vodu pitnou.U podzemní vody se podle vodního zákona jedná o poplatek za odebrané množství podzemní vody a u vody povrchové se jedná o cenu za odběr povrchové vody.1.2- pitná voda převzatá/odpadní voda předaná k čištěníNáklad u vody pitné (si. 3) na nákup pitné vody od jiného provozovatele, nebo náklad u vody odpadní (si. 4) na převzetí odpadních vod k jejich převodu a čištění jinými provozovateli.

Tyto náklady mohou vzniknout v rámci jednoho provozovatele mezi různými kalkulacemi.V případě dvousložkové ceny zahrnuje obě složky. U formulářů podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se uvedou v komentáři IČO subjektů, od kterých byla pitná voda převzata a u odpadní vody, kterým byla předána1.3- chemikálieNáklad na nákup chemikálií spotřebovaných při výrobě a dodávce pitné vody (si. 3) a čištění odpadních vod (si. 4).Chemikálie pro chemické laboratoře se zahrnují do řádku 5.3 - ostatní provozní náklady ve vlastní režii.1.4- ostatní materiálNáklady na materiál spotřebovaný při výrobě. Dále se zde zahrnuje spotřeba vodoměrů s pořizovací cenou do 80 tis. Kč v závislosti na účetních pravidlech příslušné společnosti, například jednorázový nebo postupný odpis.Nezahrnují se náklady na materiál spotřebovaný při údržbě, opravách a obnově.

Nezahrnuje se zde spotřeba ochranných osobních pomůcek. Ty se vykazují buď v řádku 8. výrobní režie, nebo v rámci hodinových zúčtovacích sazeb při oceňování oprav infrastrukturního majetku - řádek 4.2 a 4.3.2.EnergieSkupina podpoložek - součet2.1- elektrická energieNáklady na elektrickou energii na objektech infrastrukturního majetku.Náklady na elektrickou energii v administrativních budovách se zahrnuje do správní režie řádek 9. U provozních středisek se náklady zahrnují do výrobní režie - řádek 8. Výnosy z prodeje elektrické energie získané na objektech infrastrukturního majetku včetně například zelených bonusů podle zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie ve znění pozdějších předpisů, se zahrnují do ostatních výnosů - řádek 7.2.2- ostatní energieNáklady na plyn, teplo, pohonné hmoty.Náklady na plyn, teplo a pitnou vodu v administrativních budovách se zahrnuje do správní režie - řádek 9. U provozních středisek se náklady zahrnují do výrobní režie - řádek 8.3.Osobní nákladySkupina podpoložek - součet3.1- mzdové nákladyNákladem jsou veškeré mzdy včetně náhrady mezd a dále náklady vyplývající z dohod o pracovní činnosti nebo o provedení práce kromě nákladů zahrnutých do řádku 9.1.Do mezd se nezahrnují mzdy pracovníků provádějících opravy. V případě užití tak zvaného druhotného okruhu se mzdy zahrnují přes hodinovou sazbu do řádku 4.2, 4.3 nebo 5.3 - obdoba externích služeb.3.2- osobní náklady dalšíNákladem je pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, dále ostatní náklady v souladu s platnými pravidly cenové regulace. To vše ve vazbě na řádek 3.1 mzdové náklady. U dílčích formulářů C, D, E, F se náklady uvedou v podílech.4.Ostatní přímé nákladySkupina podpoložek - součet4.1- odpisy infrastrukturního majetkuOdpisy zde uvádí vlastníci infrastrukturního majetku vodovodů a kanalizací, pokud majetek nepronajali provozovateli. Především se jedná o obce a společnosti smíšené, to jsou vlastníci současně provozující vodovody a kanalizace. Provozní společnosti zde uvádějí odpisy v případě realizace technického zhodnocení infrastrukturního majetku pronajímatele podle § 28 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb. Dále odpisy dispečinků, jsou-li majetkem vlastníka infrastruktury, uvádí se i odpisy dalšího technického majetku, například odpisy přenosných čerpadel, IT techniky, mechanizace atd., pokud je přímo přiřaditelná k dané službě a vlastníkovi a není vykazována v rámci vnitropodnikových převodů.Neuvádí se zde odpisy provozního majetku - provozní a administrativní budovy ve vlastnictví provozovatele - ty se zahrnují do správní režie. Nezahrnují se odpisy dopravních a mechanizačních prostředků.4.2- opravy infrastrukturního majetku obnovujícíNáklady tvoří veškeré opravy s charakterem obnovy infrastrukturního majetku realizované ve vlastní režii i dodavatelsky v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb. U oprav ve vlastní režii se jedná nejen o hodnotu vlastních prací, ale i náklady související s náklady na materiál, dopravu a stavební mechanizaci.

Vykazuje se zde obnova infrastrukturního majetku, pokud se o ní neúčtuje jako o investici, tedy například jako pořízení hmotného investičního majetku, technické zhodnocení.4.3- opravy infrastrukturního majetku ostatníJedná se o opravy, realizované v případě přerušení nebo omezení plynulého provozu, kterými se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu, při nichž nedochází k prodloužení životnosti infrastrukturního majetku nebo jeho části. Jedná se o opravy, kterými dochází k udržení funkčního stavu v původní životnosti a nedochází k technickému a ekonomickému zhodnocení majetku, nemění způsob ani výše odpisu. Jedná se především o lokální opravy a opravy například injektáží, záplatou.

Dále se zde uvádějí náklady související s pravidelnou údržbou a opravy přípojek umístěných ve veřejném prostranství4.4- pachtovné /nájemné infrastrukturního majetkuNákladem jsou finanční prostředky, které věcně a časově souvisí s propachtováním / pronájmem vodovodu a kanalizace v příslušném období.

Blíže viz tabulka č. 3 níže.5.Jiné provozní nákladySkupina podpoložek - součet5.1- poplatky za vypouštění odpadních vodNákladem jsou platby jak za vypouštěné znečištění, tak za množství vypouštěných odpadních vod podle jiného právního předpisu.Jedná se o poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle vodního zákona.5.2- ostatní provozní náklady externíNákladem jsou ostatní náklady, neuvedené v předchozích řádcích charakteru externích nákladů. Může se jednat například o likvidaci kalů externě, pojistné majetku, pojistné odpovědnosti, laboratorní služby externě, odečty a fakturace vodného a stočného externě, monitorování a čištění kanalizací externí, zahrnuje i pachtovné nebo nájemné provozního majetku, provozní náklady na externě, údržbu a opravy přípojek ve veřejném prostranství externě, dopravu externě a smlouvy o dílo.5.3- ostatní provozní náklady ve vlastní režiiNákladem jsou ostatní náklady neuvedené v předchozích řádcích, pokud mají charakter interních nákladů, včetně souvisejících osobních nákladů. Může se jednat například o laboratorní služby interně, odečty a fakturace vodného a stočného interně, monitorování a čištění kanalizací interně, zahrnuje provozní náklady na geografický informační systém interně, údržbu včetně materiálu a opravy přípojek ve veřejném prostranství interně. Spotřeba vody k čištění potrubí. Likvidace kalu, je-li realizována ve vlastní režii.6.Finanční nákladyÚroky z úvěrů hrazené po uvedení infrastrukturního majetku do užívání, úplaty spojené s účelovými úvěryTNezahrnují se úplaty za přijaté a odeslané platby a úroky z provozních úvěrů - zahrnují se do správní režie.7.Ostatní výnosyVýnosy za služby poskytované infrastrukturou, aniž by náklady byly vyčleněny. Například za čištění dovezených odpadních vod zpracování dovezeného kalu ze septiků, různé zpracování dovezeného kalu. Výnosy z prodeje elektrické energie získané na objektech infrastrukturního majetku včetně například zelených bonusů.Uvádí se v záporné hodnotě.8.Výrobní režieNákladem jsou odpisy geografického informačního systému, vodoměrů s pořizovací cenou nad 80 tis. Kč a dále odpisy provozního majetku, opravy na budovách provozních středisek. Spotřeba energií a vody provozních středisek. Dále dopravní náklady a ostatní náklady spojené s provozními středisky, které mají charakter nepřímých nákladů a souvisejí s výrobními aktivitami.Opravy dopravních a stavebních prostředků mohou být vykazovány v rámci kilometrových nebo hodinových sazeb při opravách. Zahrnují se zde i opravy a odpisy dopravních a mechanizačních prostředků, pokud jsou ve vlastnictví vlastníka vodovodu nebo kanalizace vzhledem k jejich účelové vazbě ke konkrétnímu infrastrukturnímu majetku.

Daně a poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění spojené s provozem a výrobou, například daň z nemovitých věcí.9.Správní režieNáklady zahrnují osobní náklady ve smyslu položek 3.1 a 3.2 vedené ve správních činnostech. Dále zahrnují odpisy a opravy externí i vlastní na administrativních budovách ve vlastnictví provozovatele, spotřebu materiálů pro řízení a administrativní činnost, spotřebu el. energie, plynu, tepla a vody v administrativních budovách, nájemné z administrativních budov, náklady na spoje a výpočetní techniku, cestovné a dopravu k režijní činnosti, školení pracovníků vedených v režijních činnostech. Náklady na správní režii se uvádějí v podílu, v jakém se zahrnují do kalkulací.Podílová režie se použije také v případech, pokud organizace uplatňuje více kalkulací a pokud provádí činnosti nesouvisející s cenou pro vodné a cenou pro stočné, například projekční a poradenská činnost včetně například inženýrské činnosti při výstavbě, realizace stavebních zakázek, obchodní činnosti, pokud jde o externí zakázky nebo zakázky takového charakteru.

Daně a poplatky spojené s administrativní činností.9.1- z ř. 9 osobní náklady režijní správníJedná se o mzdové náklady a osobní náklady další náklady související se mzdami managementu, administrativních pracovníků a účetních.10.Úplné vlastní nákladyJedná se o součet všech výše uvedených nákladových položek.APočet pracovníkůUvádí se pouze počet výrobních pracovníků vč. externích na 2 desetinná místa podle pracovního úvazku. Vychází se ze 40 hod. týdně na jednoho pracovníka.BVoda pitná fakturovaná v mil. m3Při kalkulaci ceny pro vodné se ve sloupci 3 uvádí množství předpokládané na základě očekávaného množství vody pitné fakturované v předchozím kalendářním roce dosažené, resp. množství, které podle aktuální spotřeby bude dosaženo, neboť cena se kalkuluje před ukončením kalendářního roku, při zohlednění očekávaných změn v daném kalendářním roce.Za pitnou vodu fakturovanou se považuje množství vody dodané v daném roce, i když je fakturováno až v roce následujícím nebo není fakturováno vůbec.C- z toho domácnosti v mil. m3Obdobně jako v řádku B, ale množství se týká pouze domácností.Údaj neslouží výpočtu ceny.DVoda odpadní odváděná fakturovaná v mil. m3Při kalkulaci ceny pro stočné se ve sloupci 4 uvádí množství předpokládané na základě očekávaného množství odpadní vody fakturované v předchozím kalendářním roce dosažené, tedy množství, které podle aktuální spotřeby bude dosaženo, neboť cena se kalkuluje před ukončením kalendářního roku, při zohlednění očekávaných změn v daném kalendářním roce.Za vodu odpadní fakturovanou se považuje množství vody odvedené v daném roce, i když je fakturováno až v roce následujícím nebo není fakturováno vůbec.E- z toho domácnostiObdobně jako v řádku D, ale množství se týká pouze domácností.Údaj neslouží výpočtu ceny.FVoda srážková fakturovaná v mil. m3Veškerá fakturovaná srážková voda pro kalendářní rok. Za vodu fakturovanou se považuje množství vody odvedené v daném roce, i když je fakturováno až v roce následujícím.Vzhledem k tomu, že se jedná o výpočtové množství, lze tuto hodnotu uvádět ne jako předpoklad, ale jako skutečné množství fakturované.GVoda odpadní čištěná v mil. m3Jedná se o množství odtékající z čistírny odpadních vod do vod povrchových.

Při výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná.Údaj slouží kontrolním orgánům.HPitná nebo odpadní voda převzatá v mil. m3Při výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná, ale s vysokou mírou přesnosti.Údaj slouží kontrolním orgánům.

V případě formuláře „A“ podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se pro pitnou vodu převzatou uvedou v komentáři IČO subjektů, od kterých byla pitná voda převzatá.

V případě formuláře „B“ podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se pro pitnou vodu převzatou uvedou v komentáři IČO subjektů, od kterých byla pitná voda převzatá.

V případě formuláře „B“ podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se pro odpadni vodu převzatou uvedou v komentáři IČO subjektů, od kterých byla odpadní voda převzatá.IPitná nebo odpadní voda předaná v mil. m3Při výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná, ale s vysokou mírou přesnosti.Údaj slouží kontrolním orgánům.

V případě formuláře „A“ podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se pro odpadni vodu předanou uvedou v komentáři IČO subjektů, kterým byla odpadní voda předaná.

V případě formuláře „B“ podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se pro pitnou vodu předanou uvedou v komentáři IČO subjektů, kterým byla pitná voda předána.

V případě formuláře „B“ podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se pro odpadni vodu předanou uvedou v komentáři IČO subjektů, kterým byla odpadní voda předána.JVoda vyrobenáPři výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná, ale s vysokou mírou přesnosti.Údaj slouží pro výpočet jednotkových nákladů vyrobené vody.

ŘádekPoložkaObsahPoznámka123411.JEDNOTKOVÉ NÁKLADYř. 10/B (resp. D+F)12.Vyrovnávací položkySkupina podpoložek - součet12.1Vyrovnávací položka z roku t-2 podle platných pravidel cenové regulaceHodnota může být pouze záporná. V případě kladné hodnoty se tato položka neuplatňuje. Tato hodnota je vypočtena podle pravidel cenové regulace platných v roce t-2.12.2Finanční vypořádání rozdílu kalkulací prováděných podle metodiky OPŽP -finanční nástroje.Využívá se pouze pro projekty financované v rámci OPŽP.Hodnota může být kladná nebo záporná.13.ÚVN + vyrovnávací položkyř. 10 + ř. 12Úplné vlastní náklady včetně vyrovnávací položky14.Kalkulační zisk/ztrátaV rámci výpočtu cen pro vodné a cen stočné se v jednotlivých nákladových kalkulačních položkách uvádějí veškeré ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk podle cenových předpisů. Kalkulace ceny však musí být zpracována tak, aby kalkulovaná cena odpovídala ceně, která bude odběratelům skutečně uplatňována a fakturována. V případě, že je uplatňovaná cena nižší, uvede se částka, o kterou bude výsledná cena „dotována“ v záporné hodnotě. Maximální výše zisku je upravena platnými pravidly cenové regulace v rámci cenového rozhodnutí - výměr Ministerstva financí.V kalkulaci si příjemce stanoví výši zisku podle pravidel cenové regulace podle svých potřeb tak, aby výsledná cena odpovídala ceně uplatňované - viz ř. 20.

V příloze 20 - je řádek 14. vypočten jako rozdíl součinu uplatněné ceny a fakturovaného množství a ř. 13 „ÚVN + vyrovnávací položky“.15.- podíl kalkul, zisku / ztráty z ÚVN(ř. 14/ř. 13) * 100Jedná se o orientační ukazatel v %16.- z ř. 14 prostředky na obnovu infrastrukturního majetkuProstředky potřebné a vymezené na obnovu infrastrukturního majetku „Plánem financování obnovy vodovodů a kanalizací“ podle přílohy č. 18, řádek 8 nebo 16, umožňující obnovu z vodného nebo stočného nad rámec nákladové položky č. 4.1 odpisy a položky 4.2 opravy infrastrukturního majetku obnovující.Ř. VII. 1 - 4.1 - 4.2, přičemž minimální hodnota je 0.17.- zisk k použití/ ztrátař. 14 - ř. 16Slouží k tvorbě prostředků na rozvoj infrastrukturního a provozního majetku, k úhradě ekonomicky neoprávněných nákladů a jako odměna vlastníků příjemce, pro příděly do fondů tvořených ze zisku.18.Celkem ÚVN + vyrovnávací položky + kalkulační zisk/ztrátaJedná se o kalkulované, popřípadě skutečné - celkové vodné nebo stočné.19.Voda fakturovaná pitná, odpadní + srážkovář. B nebo D + F nebo*20.UPLATŇOVANÁ CENA pro vodné a cena pro stočnéř. 18/ř. 19Uplatňovaná cena podle přílohy č. 19 k této vyhlášce musí odpovídat uplatňované ceně v příloze č. 20 k této vyhlášce. V případě změny ceny například poskytnutí slevy je nutné zpracovat aktualizaci kalkulace ceny v souladu s pravidly věcného usměrňování cen. Pokud na základě aktualizace kalkulace bylo uplatněno více cen, pak v příloze č. 20 uplatněnou cenou je průměrná skutečná cena. Skutečná cena je taková, která byla odběratelům skutečně fakturována, a to při zohlednění oprav podle cenových předpisů. Průměr je vypočten jako vážený průměr podle objemu vody.21.UPLATŇOVANÁ CENA pro vodné a cena pro stočné + DPHř. 20 + DPHJedná se o uplatňovanou cenu včetně DPH podle daňových předpisů.22.Plně obnovující cenaKdyž (4.1 + 4.2)< než VII. pak (ř. 10 - 4.1 - 4.2 - ř. 4.4 + VII. + 4.4.7) / ř. 19 jinak (ř. 10 - 4.4 + 4.4.7)/ř. 19Plně obnovující cena je cena, která při daném objemu fakturované vody pokrývá veškeré související ekonomicky oprávněné náklady a roční výši prostředků na obnovu.

*Pro formulář B se použije řádek H nebo I, pro formulář C se použije řádek J, pro formulář F se použije řádek G.

ŘádekPoložkaObsahPoznámka12344.4Pachtovné / nájemné infrastrukturního majetkuCelková výše pachtovného / nájemného infrastrukturního majetku očekávaného, respektive skutečně fakturovaného vlastníkem infrastrukturního majetku za příslušný kalendářní rok, popřípadě jeho část, se kterým věcně i časově souvisí. Tato hodnota musí být stejná jako hodnota ř. 4.4 v tabulce č. 1.V případě, že se pachtovné / nájemné jednoho vlastníka týká více kalkulací případně Porovnání, zpracovatel rozpočítá jeho celkovou výši i jednotlivé náklady a zisk popřípadě ztrátu nebo prostředky obnovy podle rozvrhové základny použité pro rozpočtení nákladů v tabulce č. 1.

V případě, že vlastník nefakturuje pachtovné / nájemné, tzn., ř. 4.4 = 0, případně je údaj uveden v záporné hodnotě; je nutné, aby zaslal zpracovateli kalkulace nebo porovnání údaje o nákladech, a informace o roční výši prostředků obnovy na související VIM (viz řádky: 4.4.1, 4.4.2, 4.4.3, 4.4.4).4.4.1- odpisy

propachtovaného / pronajatého majetku infrastrukturního majetkuSouhrn účetních odpisů propachtovaného / pronajatého infrastrukturního majetku vlastníka.4.4.2- opravy infrastrukturního majetku obnovující, které hradí vlastník propachtovaného / pronajatého infrastrukturního majetkuCelková výše nákladů na opravy s charakterem obnovy propachtovaného / pronajatého majetku hrazená jeho vlastníkem.Obdoba položky 4.2 v tabulce č. 14.4.3- opravy infrastrukturního majetku ostatní, které hradí vlastník propachtovaného /pronajatého infrastrukturního majetkuCelková výše nákladů na opravy ostatní a údržbu propachtovaného /pronajatého majetku hrazená jeho vlastníkem.Obdoba položky 4.3 v tabulce č. 14.4.4- ostatní nákladové položky zahrnuté v pachtovném / nájemném nad rámec položek č. 4.4.1, 4.4.2., 4.4.3Ostatní skutečné náklady vlastníka spojené s propachtovaným / pronajatým majetkem. Jedná se zejména o správní režii vlastníka související s propachtovaným / pronajatým majetkem nebo například úroky z úvěrů čerpaných na realizaci plánu obnovy infrastrukturního majetku nebo úroky z úvěrů čerpaných na pořízení majetku.4.4.5- zisk / ztrátaJedná se o přiměřený zisk nebo ztrátu vlastníka z pachtovného / nájemného, kterou má k rozdělení. Záporný rozdíl, tedy ztráta, upozorňuje na dotování pachtovného / nájemného.4.4.6- z ř. 4.4.5 prostředky na obnovu propachtovaného / pronajatého ze ziskuFinanční prostředky zahrnuté do pachtovného / nájemného podle plánu financování obnovy, ponížené o odpisy propachtovaného / pronajatého infrastrukturního majetku a opravy z charakterem obnovy tohoto majetku. V případě nulového zisku nebo ztráty uvedené na řádku 4.4.5 musí zde být vyplněna nula!Jedná se o část účetního zisku

plynoucího z pachtovného nebo nájemného. V případě nepodnikající fyzické osoby se jedná o tržby z nájemného snížené o související náklady, které jsou určeny na obnovu infrastrukturního majetku.4.4.7Plně obnovující pachtovné / nájemné Když (4.4.1 + 4.4.2)< než 4.4.8 pak (ř. 4.4.3 + 4.4.4 + 4.4.8) jinak (4.4.1 + 4.4.2 + 4.4.3 + 4.4.4)Jedná se o teoretickou výši pachtovného / nájemného, která pokrývá veškeré související náklady a celkovou roční výši prostředků obnovy na propachtovaný / pronajatý infrastrukturní majetek.V případě, že součet 4.4.1 + 4.4.2 je vyšší než 4.4.8, použije se pro výpočet plně obnovujícího pachtovného / nájemného součet všech nákladových položek.4.4.8Prostředky obnovy propachtovaného / pronajatého majetku na rok xxxx (t) (mil. Kč) podle PFO jeho vlastníkaRoční potřeba peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací propachtovaného /pronajatého infrastrukturního majetku vlastníky pro daný rok podle přílohy č. 18 - plán financování obnovy.Jedná se o podíl reprodukční ceny infrastrukturního majetku a stanovené doby životnosti.4.4.9Z toho: Prostředky na obnovu z pachtovného / nájemného na rok xxxx (t)Prostředky potřebné a vymezené na obnovu propachtovaného / pronajatého infrastrukturního majetku Plánem financování obnovy vodovodů a kanalizací z vodného a stočného zpracovaného podle přílohy č. 18, řádku č. 8 resp. 16, umožňující obnovu.

ŘádekPoložkaObsahPoznámka123423.Pevná složka - (UVN + vyrovnávací položky + kalkulační zisk/ztráta)Jedná se o část součtu UVN + vyrovnávací položky + kalkulační zisk/ztráta23a.- podíl z celkových ÚVN včetně vyrovnávacích položek a kalkulačního zisku/ztrátyV % vyjádřený podíl pevné složky na součtu celkových ÚVN včetně vyrovnávacích položek a kalkulačního zisku/ztráty.24.Pohyblivá složka - (ÚVN + vyrovnávací položky + kalkulační zisk/ztráta)Jedná se o rozdíl celkových ÚVN + vyrovnávací položky + kalkulační zisk/ztráta a pevné složky (ř. 23).24a.- z toho: ÚVN + vyrovnávací položkyVýše celkových UVN + vyrovnávacích položek obsažených v pohyblivé složce.24b.Kalkulační zisk / ztrátaVýše kalkulačního zisku/ ztráty obsažená v pohyblivé složce.25.UPLATŇOVANÁ CENA pohyblivé složkyUplatňovaná cena pohyblivé složky přepočtená na m3.26.UPLATŇOVANÁ CENA pohyblivé složky + DPHUplatňovaná cena pohyblivé složky včetně DPH přepočtená na m3.27.Technické parametry pevné složky podle § 33 odst. 1 této vyhlášky (a, b, c) a výše nejnižší a nejvyšší platby za pevnou složku v Kč za rok a přípojku

Poznámky:

1. Jednotkové náklady pro zdroj pitné vody jsou úplné vlastní náklady včetně prostředků na obnovu zdroje hrazených ze zisku s technologií na úpravu vody, tedy úpravna vody nebo bez technologie na úpravu vody, tedy vrt nebo vrty jednoho jímacího území, dělené měřeným množstvím vody předávané k dopravě nebo přímo do sítě. Každý zdroj má vlastní jednotkové náklady.

2. Jednotkové náklady na dopravu pitné vody jsou úplné vlastní náklady včetně prostředků na obnovu hrazených ze zisku spojené s dopravou dělené měřeným množstvím pitné vody dodávané do sítě, není-li měření a do dopravy se zahrnuje celá síť je dělitelem množství vody fakturované odběratelům.

3. Jednotkové náklady na dopravu odpadní vody v případě sítě a krátkého přivaděče, bez měření mezi sítí a přivaděčem, jsou úplné vlastní náklady včetně prostředků na obnovu hrazených ze zisku na dopravu dělené u oddílné splaškové kanalizace množstvím fakturované odpadní vody odběratelům au jednotné kanalizační sítě dělené množstvím fakturované odpadní vody doplněným o množství fakturovaných srážkových vod.

4. Jednotkové náklady na čištění odpadních vod jsou úplné vlastní náklady včetně prostředků na obnovu hrazených ze zisku na čištění odpadních vod dělené množstvím čištěných odpadních vod.

ŘádekPoložkaObsah12314.1. a Y.1Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, kterou provozovatel přiřadil ke konkrétní kalkulaci (IM)Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, kterou provozovatel přiřadil ke konkrétní kalkulaci, kde reprodukční hodnota infrastrukturního majetku vychází z hodnoty majetku k 31. prosinci roku t-2 při zohlednění provedených změn hodnoty infrastrukturního majetku, kde rok t je rok uplatňování ceny.14.1.1

a Y.1.1Míra návratnosti (Mp)Maximální míra návratnosti kapitálu pro provozovatele je ve výši 0,49 %.14.1.2

a Y.1.2Zisk (ZNKP) zajišťující návratnost kapitálu provozovateleVypočtená výše přiměřeného zisku ZNKP v kalkulaci zajišťující návratnost kapitálu provozovatele podle cenové regulace.14.2. a Y.2Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, kterou vlastník přiřadil ke konkrétní kalkulaci (IM)Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, kterou vlastník přiřadil ke konkrétní kalkulaci, kde reprodukční hodnota infrastrukturního majetku vychází z hodnoty majetku k 31. prosinci roku t-2 při zohlednění provedených změn hodnoty infrastrukturního majetku, kde rok t je rok uplatňování ceny.14.2.1

a Y.2Míra návratnosti (Mv)Maximální míra návratnosti kapitálu pro vlastníka je ve výši 0,92 %.14.2.2

a Y.2.2Zisk zajišťující návratnost kapitálu vlastníka (ZNKV)Vypočtená výše přiměřeného zisku ZNKV v kalkulaci zajišťující návratnost kapitálu vlastníka podle cenové regulace.14.3. a Y.3Navýšení zisku o částku, která bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobemČástka, o kterou může být zisk navýšen a která bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem v souladu s cenovou regulací.

Peněžní prostředky podle tohoto odstavce se evidují prokazatelným způsobem a nelze je využít pro financování jakýchkoli jiných aktivit subjektu.

Deponují se na samostatně vedeném účtu, zřízeném u peněžního ústavu a jejich čerpání přímo souvisí s činnostmi podle plnění plánu financování obnovy, charakterizovanými jako rekonstrukce či modernizace v souladu s právním předpisem upravujícím daň z příjmu.14.4. a Y.4Rozdíl mezi prokazatelně vynaloženými prostředky na nákup společnosti a výší vlastního kapitálu společnosti v čase nákupuHodnota zohlednění nákupu společnosti vyjadřuje rozdíl mezi prokazatelně vynaloženými prostředky na nákup společnosti a výší vlastního kapitálu společnosti v čase nákupu podle cenové regulace.

Tento rozdíl musí být upraven na hodnotu, která dosud nebyla pokryta již realizovanými výnosy z tohoto majetku.

Tento rozdíl mohl vzniknout pouze při nákupu realizovaném před datem 1. ledna 2013 a to se souhlasem Ministerstva financí. Hodnota zohlednění nákupu společnosti musí být stanovena znaleckým posudkem.14.4.1

a Y.4.1Míra návratnostiMíra návratnosti zohlednění nákupu společnosti dosahuje 7 %.14.4.2

a Y.4.2Možné navýšení zisku při zohlednění nákupu společnostiČástka odpovídající možnému navýšení zisku při zohlednění nákupu společnosti – 7 % z hodnoty zohlednění nákupu společnosti, která vyjadřuje rozdíl mezi prokazatelně vynaloženými prostředky na nákup společnosti a výší vlastního kapitálu společnosti v čase nákupu.

Tento rozdíl musí být upraven na hodnotu, která dosud nebyla pokryta již realizovanými výnosy z tohoto majetku. Tento rozdíl mohl vzniknout pouze při nákupu realizovaném před datem 1. ledna 2013 a to se souhlasem Ministerstva financí. Hodnota zohlednění nákupu společnosti musí být stanovena znaleckým posudkem.14.5. a Y.5Celkový zisk zajišťující návratnost kapitálu podle cenové regulaceZisk celkem zajišťující návratnost kapitálu podle cenové regulace odpovídá součtu přiměřeného zisku zajišťujícího návratnost kapitálu provozovatele v ř. 14.1.2, vlastníka v ř. 14.2.2 a který je navýšen případně o částku podle plánu financování obnovy uvedenou v ř. 14.3 (tato částka bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem podle cenové regulace a o částku uvedenou v ř. 14.4.2 (tato částka odpovídá 7 % z hodnoty zohlednění nákupu společnosti, která vyjadřuje rozdíl mezi prokazatelně vynaloženými prostředky na nákup společnosti a výší vlastního kapitálu společnosti v čase nákupu).14.6. a Y.6Hodnota přiměřeného zisku na 1 m3 (PZt-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaciHodnota přiměřeného zisku na 1 m3

(PZt-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci.14.6.1

a Y.6.1Míra meziročního nárůstu zisku na 1 m3Index meziročního nárůstu zisku na 1 m3 je maximální možný meziroční nárůst zisku a odpovídá vztahu

PZt / PZt-1 ≤ 1,07,

kde

t-1 je rok přecházející roku t, pro který nebo za který se zpracovává kalkulace,

PZt je hodnota přiměřeného zisku na 1 m3 v roce t podle kalkulace,

PZt-1 je hodnota přiměřeného zisku na 1 m3 v první kalkulaci pro rok t-1 podle kalkulace.14.6.2

a Y.6.2Hodnota zisku s uplatněním limitu meziročního nárůstu přiměřeného zisku podle cenové regulaceHodnota zisku s uplatněním limitu meziročního nárůstu přiměřeného zisku podle cenové regulace je součinem hodnoty přiměřeného zisku na 1 m3

(PZt-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci, indexu 1,07 a objemu vody fakturované pitné, odpadní + srážkové, která je uvedena v ř. 19.14.7. a Y.7Přiměřený zisk podle cenové regulacePřiměřený zisk podle cenové regulace. Tato hodnota odpovídá přiměřenému zisku zajišťující návratnosti kapitálu podle cenové regulace a zároveň nepřekračuje meziroční nárůst hodnoty zisku podle cenové regulace.14.Kalkulační zisk/ztrátaVýše kalkulačního zisku či ztráty, která byla promítnuta do kalkulace pro rok xxxx (t).YSkutečně uplatněný zisk/ztrátaVýše kalkulačního zisku či ztráty, která byla promítnuta do kalkulace pro rok xxxx (t)

4.4.5.1Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, který vlastník propachtovává (pronajímá)Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, který vlastník propachtovává (pronajímá) a která je přiřazena ke konkrétní kalkulaci. Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku vychází z hodnoty k 31. prosinci roku t-2, kde rok t je rokem uplatňování ceny, při zohlednění provedených změn hodnoty infrastrukturního majetku.4.4.5.2Míra návratnosti (Mv)Maximální míra návratnosti pro vlastníka je ve výši 0,92 %.4.4.5.3Zisk zajišťující návratnost kapitálu vlastníka (ZNKV)Zisk uplatněný v pachtovném nebo nájemném zajišťující návratnost kapitálu vlastníka infrastrukturního majetku podle cenové regulace.4.4.5.4Navýšení zisku o částku, která bude využita a skutečně vyčerpána podle

plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobemČástka, o kterou může být zisk navýšen a která bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem v souladu s cenovou regulací.

Peněžní prostředky podle tohoto odstavce se evidují prokazatelným způsobem a nelze je využít pro financování jakýchkoli jiných aktivit subjektu.

Deponují se na samostatně vedeném účtu, zřízeném u peněžního ústavu a jejich čerpání přímo souvisí s činnostmi podle plnění plánu financování obnovy, charakterizovanými jako rekonstrukce či modernizace v souladu s právním předpisem upravujícím daň z příjmu.4.4.5.5Celkový zisk v pachtovném nebo nájemném zajišťující návratnost kapitálu vlastníkaZisk celkem v pachtovném nebo nájemném zajišťující návratnost kapitálu podle cenové regulace odpovídá součtu přiměřeného zisku zajišťujícího návratnost kapitálu vlastníka v ř.4.4.5.3, který je navýšen případně o částku podle plánu financování obnovy uvedenou v ř. 4.4.5.4 (tato částka bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem podle cenové regulace.4.4.5.6Hodnota přiměřeného zisku v pachtovném nebo nájemném na 1 m3 (PZt-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaciHodnota přiměřeného zisku v pachtovném nebo nájemném na 1 m3 (PZt-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci.4.4.5.7Míra meziročního nárůstu zisku na 1 m3Index meziročního nárůstu zisku na 1 m3 je maximální možný meziroční nárůst zisku a odpovídá vztahu

PZt / PZt-1 ≤ 1,07,

kde

t-1 je rok přecházející roku t, pro který nebo za který se zpracovává kalkulace,

PZt je hodnota přiměřeného zisku na 1 m3 v roce t podle kalkulace,

PZt-1 je hodnota přiměřeného zisku na 1 m3 v první kalkulaci pro rok t-1 podle kalkulace.4.4.5.8Hodnota zisku s uplatněním limitu meziročního nárůstu přiměřeného ziskuHodnota zisku s uplatněním limitu meziročního nárůstu přiměřeného zisku podle cenové regulace je součinem hodnoty přiměřeného zisku na 1 m3 (PZt-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci, indexu 1,07 a objemu vody fakturované pitné, odpadní + srážkové, která je uvedena v ř. 19.4.4.5.9Přiměřený zisk podle cenové regulacePřiměřený zisk v pachtovném podle cenové regulace.

Tato hodnota odpovídá přiměřenému zisku v pachtovném nebo nájemném zajišťujícím návratnosti kapitálu podle cenové regulace a zároveň nepřekračuje meziroční nárůst hodnoty zisku podle cenové regulace.4.4.5Kalkulační zisk/ztrátaVýše kalkulačního zisku či ztráty v pachtovném nebo nájemném, která byla promítnuta do kalkulace pro rok xxxx (t). U porovnání pak výše skutečně realizovaného zisku či ztráty v pachtovném nebo nájemném, v roce xxxx (t).

Příloha č. 19b

I.Příjemce vodného a stočnéhoII.Provozovatel – název a IČOIII.Vlastníci – název a IČO

Řádek podle tabulky č. 1 a 2 přílohy č. 19Kalkulační položky v Kč/m3 (tedy v Kč na 1 000 litrů)Voda pitnáVoda odpadníxxxx (t)xxxx (t)KalkulaceKalkulace1.Materiál2.Energie3.Osobní náklady4.Ostatní přímé náklady1)5.Jiné provozní náklady6.Finanční náklady7.Ostatní výnosy8.Výrobní režie9.Správní režie11.Jednotkové náklady z úplných vlastních nákladů12.Vyrovnávací položky12.1Vyrovnávací položka z roku t-2 podle platných pravidel cenové regulace12.2Finanční vypořádání rozdílu kalkulací prováděných podle metodiky Operačního programu Životní prostředí14.Kalkulační zisk/ ztráta16.- z ř. 14 prostředky na obnovu infrastrukturního majetku17.- zisk k použití/ ztráta20.UPLATŇOVANÁ CENA pro vodné, stočné bez DPH21.UPLATŇOVANÁ CENA pro vodné, stočné + DPH

1) Jedná se zejména o kalkulační položky umožňující reprodukci vodohospodářského majetku - odpisy, obnovující opravy infrastrukturního majetku a pachtovné nebo nájemné infrastrukturního majetku.

Řádek podle tabulky č. 4 přílohy č. 19TextMěrná jednotkaVoda pitnáVoda odpadníKalkulaceKalkulace122a4b7b25.UPLATŇOVANÁ CENA pohyblivé složkyKč.m-326.UPLATŇOVANÁ CENA pohyblivé složky + DPHKč.m-3UPLATŇOVANÁ CENA pevné složky za odběrné místoKč.m-3UPLATŇOVANÁ CENA pevné složky za odběrné místo + DPHKč.m-3

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Na základě zmocnění v § 4 odst. 9 zákona jsou úpravy a formáty textové části stanoveny takto:

- popis změny bude vytvořen ve formátech PDF/A, DOCX nebo DOC-a jeho název se vytvoří tak, že se ke stávajícímu názvu souboru přidá 5 následujících pozic, tj. „_20XX (podtržítko a daný rok)“. Aktualizované skutečnosti a údaje budou odlišeny od původních barvou nebo typem písma a popis bude v záhlaví označen textem „ZMĚNA 20XX (daný rok)“,

- popis doplnění stávajícího stavu bude vytvořen ve formátech PDF/A, DOCX nebo DOC a jeho název se vytvoří tak, že se ke stávajícímu názvu souboru přidá 5 následujících pozic, tj. „_20XX (podtržítko a daný rok)“. Aktualizované skutečnosti a údaje budou odlišeny od původních barvou nebo typem písma a popis bude v záhlaví označen textem „DOPLNĚNÍ 20XX (daný rok)“,

Na základě zmocnění v § 4 odst. 9 zákona je stanovena struktura souboru tabulkové části ve formátu XML. Aplikace Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje následující strukturu souboru:

(N – celé číslo, T – text, D – reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti)

id_nrNautomatické číslo (nevyplňuje se),nrNpořadové číslonutsToznačení kraje (např. CZ021)nazevTjméno kraje

id_nrNautomatické číslo (nevyplňuje se),nrNpořadové číslokrajToznačení kraje, do kterého obec patří (viz „nuts“ v tabulce KRAJE)okresNoznačení okresu („ident“) do kterého obec patřínazevTjméno obce s rozšířenou působnostíidentNidentifikační číslo obce s rozšířenou působností

id_nrNautomatické číslo (nevyplňuje se),krajToznačení kraje, do kterého obec patří (viz „nuts“ v tabulce KRAJE)okresNoznačení okresu, do kterého obec patříobecrozNoznačení obce s rozšířenou působností, pod kterou obec spadá („ident“ OBCEROZ)icobTidentifikační číslo obce (UIR)kodobecTkódové číslo obce (UIR)nazevTjméno obceacisloTidentifikační číslo obcepscTpoštovní směrovací čísloporadiNpořadové číslo obce v kódu PRVKUK

id_nrNautomatické číslo (nevyplňuje se),oznacToznačení vodovodukrajToznačení kraje, do kterého obec patřískupvodTpřiřazení vodovodů ke skupinovémuprovozToznačení provozovatelenazevTjméno vodovodutypNsamostatný nebo přiřazený ke skupinovémurokpripojNrok připojenízapisN0 k vodovodu nejsou přiřazeny technické údaje, 1 k vodovodu jsou přiřazeny technické údajeinvvl – invv30Dvodovody - investiční náklady od výchozího roku do 2030invvpoDvodovody - investiční náklady po roce 2030invkl – invk30Dkanalizace - investiční náklady od výchozího roku do 2030invkpoDkanalizace - investiční náklady po roce 2030zpracovateTzpracovatel PRVKUKpoznamkaTpoznámka k příslušné lokalitě (možnost vysvětlujícího textu k údajům v databázi)

id_nrNautomatické číslo (nevyplňuje se),krajToznačení kraje, do kterého vodovod patříoznacToznačení oblastního vodovodunazevTjméno oblastního provozovateleporadiNpořadové číslo

id_nrNautomatické číslo (nevyplňuje se),krajTtextové označení kraje podle statistické ročenky (např. CZ021)obecrozNčtyřmístné kódové číslo obce s rozšířenou pravomocí,okresNčtyřmístné kódové číslo okresu, nepovinnéicobTidentifikační číslo obce podle registru obcíobecTkódové číslo obce, ke které patří, vyplněnokodcobTkódové číslo části obcekodlokNdvojmístný kód vyjadřující seznam obcí a osad spadajících pod jeden obecní (městský) úřadnazevTnázev města, obce, osadypscTpoštovní směrovací číslo obceacisloTkódové číslo obce zpracovatele PRVKUKrok1Nvýchozí rok (2002)rok2Nrok ve kterém platí údaje obyv2, rekr2 atd. (2005)rok3Nrok ve kterém platí údaje obyv3, rekr3 atd. (2010)rok4Nrok ve kterém platí údaje obyv4, rekr4 atd. (2015)rok5Nrok ve kterém platí údaje obyv5, rekr5 atd. (2020)rok6Nrok ve kterém platí údaje obyv6, rekr6 atd. (2025)rok7Nrok ve kterém platí údaje obyv7, rekr7 atd. (2030)obyv1Npočet trvale bydlících obyvatel ve výchozím roceobyv2Npočet trvale bydlících obyvatel v roce 2005obyv3Npočet trvale bydlících obyvatel v roce 2010obyv4Npočet trvale bydlících obyvatel v roce 2015obyv5Npočet trvale bydlících obyvatel v roce 2020obyv6Npočet trvale bydlících obyvatel v roce 2025obyv7Npočet trvale bydlících obyvatel v roce 2030rekr1Npočet přechodně bydlících obyvatel ve výchozím rocerekr2Npočet přechodně bydlících obyvatel v roce 2005rekr3Npočet přechodně bydlících obyvatel v roce 2010rekr4Npočet přechodně bydlících obyvatel v roce 2015rekr5Npočet přechodně bydlících obyvatel v roce 2020rekr6Npočet přechodně bydlících obyvatel v roce 2025rekr7Npočet přechodně bydlících obyvatel v roce 2030pvod1Npočet obyvatel připojených na vodovod ve výchozím rocepvod2Npočet obyvatel připojených na vodovod v roce 2005pvod3Npočet obyvatel připojených na vodovod v roce 2010pvod4Npočet obyvatel připojených na vodovod v roce 2015pvod5Npočet obyvatel připojených na vodovod v roce 2020pvod6Npočet obyvatel připojených na vodovod v roce 2025pvod7Npočet obyvatel připojených na vodovod v roce 2030pkan1Npočet obyvatel připojených na kanalizaci ve výchozím rocepkan2Npočet obyvatel připojených na kanalizaci v roce 2005pkan3Npočet obyvatel připojených na kanalizaci v roce 2010pkan4Npočet obyvatel připojených na kanalizaci v roce 2015pkan5Npočet obyvatel připojených na kanalizaci v roce 2020pkan6Npočet obyvatel připojených na kanalizaci v roce 2025pkan7Npočet obyvatel připojených na kanalizaci v roce 2030pcov1Npočet obyvatel připojených na ČOV ve výchozím rocepcov2Npočet obyvatel připojených na ČOV v r. 2005pcov3Npočet obyvatel připojených na ČOV v r. 2010pcov4Npočet obyvatel připojených na ČOV v r. 2015pcov5Npočet obyvatel připojených na ČOV v r. 2020pcov6Npočet obyvatel připojených na ČOV v r. 2025pcov7Npočet obyvatel připojených na ČOV v r. 2030vodsNvodovod stávající (0 = bez vodovodu, 1 s vodovodem, ostatní = neurčeno)vodbNvodovod v budoucnosti (0 = bez vodovodu, 1 s vodovodem, ostatní = neurčeno)prum1Dprůměrná potřeba vody v m3/den ve výchozím roceprum2Dprůměrná potřeba vody v m3/den v roce 2005prum3Dprůměrná potřeba vody v m3/den v roce 2010prum4Dprůměrná potřeba vody v m3/den v roce 2015prum5Dprůměrná potřeba vody v m3/den v roce 2020prum6Dprůměrná potřeba vody v m3/den v roce 2025prum7Dprůměrná potřeba vody v m3/den v roce 2030max1Dmaximální potřeba vody v m3/den ve výchozím rocemax2Dmaximální potřeba vody v m3/den v roce 2005max3Dmaximální potřeba vody v m3/den v roce 2010max4Dmaximální potřeba vody v m3/den v roce 2015max5Dmaximální potřeba vody v m3/den v roce 2020max6Dmaximální potřeba vody v m3/den v roce 2025max7Dmaximální potřeba vody v m3/den v roce 2030vvr1Dvoda specifická z VVR v 1/os×den ve výchozím rocevvr2Dvoda specifická z VVR v 1/os×den v roce 2005vvr3Dvoda specifická z VVR v 1/os×den v roce 2010vvr4Dvoda specifická z VVR v 1/os×den v roce 2015vvr5Dvoda specifická z VVR v 1/os×den v roce 2020vvr6Dvoda specifická z VVR v 1/os×den v roce 2025vvr7Dvoda specifická z VVR v 1/os×den v roce 2030vfc1Dvoda specifická z VFC v 1/os×den ve výchozím rocevfc2Dvoda specifická z VFC v 1/os×den v r. 2005vfc3Dvoda specifická z VFC v 1/os×den v r. 2010vfc4Dvoda specifická z VFC v 1/os×den v r. 2015vfc5Dvoda specifická z VFC v 1/os×den v r. 2020vfc6Dvoda specifická z VFC v 1/os×den v r. 2025vfc7Dvoda specifická z VFC v 1/os×den v r. 2030vfd1Dvoda specifická z VFD v 1/os×den ve výchozím rocevfd2Dvoda specifická z VFD v 1/os×den v r. 2005vfd3Dvoda specifická z VFD v 1/os×den v r. 2010vfd4Dvoda specifická z VFD v 1/os×den v r. 2015vfd5Dvoda specifická z VFD v 1/os×den v r. 2020vfd6Dvoda specifická z VFD v 1/os×den v r. 2025vfd7Dvoda specifická z VFD v 1/os×den v r.2030vfo1Dvoda specifická z VFD v 1/os×den ve výchozím rocevfo2Dvoda specifická z VFD v 1/os×den v r.2005vfo3Dvoda specifická z VFO v 1/os×den v r.2010vfo4Dvoda specifická z VFO v 1/os×den v r.2015vfo5Dvoda specifická z VFO v 1/os×den v r.2020vfo6Dvoda specifická z VFO v 1/os×den v r.2025vfo7Dvoda specifická z VFO v 1/os×den v r.2030vnf1Dvoda specifická z VNF v 1/os×den ve výchozím rocevnf2Dvoda specifická z VNF v 1/os×den v r.2005vnf3Dvoda specifická z VNF v 1/os×den v r.2010vnf4Dvoda specifická z VNF v 1/os×den v r.2015vnf5Dvoda specifická z VNF v 1/os×den v r.2020vnf6Dvoda specifická z VNF v 1/os×den v r.2025vnf7Dvoda specifická z VNF v 1/os×den v r.2030kansNkanalizace stávající (0 = bez kanalizace, 1 jednotná, 2 splašková, 3 podtlaková, 4 jednotná a splašková, 5 tlaková, ostatní = neurčeno)kanbNkanalizace budoucí (0 = bez kanalizace, 1 jednotná, 2 splašková, 3 podtlaková, 4 jednotná a splašková, 5 tlaková, ostatní = neurčeno)covsNčistírna odpadních vod stávající (0 bez ČOV, 1 místní ČOV, 2 jiná ČOV (svoz), 3 napojená na jinou ČOV, ostatní = neurčeno)covbNčistírna odpadních vod budoucí (0 bez ČOV, 1 místní ČOV, 2 jiná ČOV (svoz), 3 napojená na jinou ČOV, ostatní = neurčeno)ovkom1Dprodukce komunálních OV v m3×den ve výchozím roceovkom2Dprodukce komunálních OV v m3×den v roce 2005ovkom3Dprodukce komunálních OV v m3×den v roce 2010ovkom4Dprodukce komunálních OV v m3×den v roce 2015ovkom5Dprodukce komunálních OV v m3×den v roce 2020ovkom6Dprodukce komunálních OV v m3×den v roce 2025ovkom7Dprodukce komunálních OV v m3×den v roce 2030znkom1Dprodukce komunálního znečištění v kg/den ve výchozím roceznkom2Dprodukce komunálního znečištění v kg/den v roce 2005znkom3Dprodukce komunálního znečištění v kg/den v roce 2010znkom4Dprodukce komunálního znečištění v kg/den v roce 2015znkom5Dprodukce komunálního znečištění v kg/den v roce 2020znkom6Dprodukce komunálního znečištění v kg/den v roce 2025znkom7Dprodukce komunálního znečištění v kg/den v roce 2030ovpru1Dprodukce průmyslových OV v m3×den ve výchozím roceovpru2Dprodukce průmyslových OV v m3×den v roce 2005ovpru3Dprodukce průmyslových OV v m3×den v roce 2010ovpru4Dprodukce průmyslových OV v m3×den v roce 2015ovpru5Dprodukce průmyslových OV v m3×den v roce 2020ovpru6Dprodukce průmyslových OV v m3×den v roce 2025ovpru7Dprodukce průmyslových OV v m3×den v roce 2030znpru1Dprodukce znečištění průmyslových OV v kg/den ve vých. roceznpru2Dprodukce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2005znpru3Dprodukce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2010znpru4Dprodukce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2015znpru5Dprodukce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2020znpru6Dprodukce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2025znpru7Dprodukce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2030ovcel1Dprodukce OV celkem v m3×den ve výchozím roceovcel2Dprodukce OV celkem v m3×den v roce 2005ovcel3Dprodukce OV celkem v m3×den v roce 2010ovcel4Dprodukce OV celkem v m3×den v roce 2015ovcel5Dprodukce OV celkem v m3×den v roce 2020ovcel6Dprodukce OV celkem v m3×den v roce 2025ovcel7Dprodukce OV celkem v m3×den v roce 2030zncel1Dznečištění OV celkem v kg/den ve výchozím rocezncel2Dznečištění OV celkem v kg/den v roce 2005zncel3Dznečištění OV celkem v kg/den v roce 2010zncel4Dznečištění OV celkem v kg/den v roce 2015zncel5Dznečištění OV celkem v kg/den v roce 2020zncel6Dznečištění OV celkem v kg/den v roce 2025zncel7Dznečištění OV celkem v kg/den v roce 2030invv1 - invv30Dvodovody - investiční náklady od výchozího roku do 2030invvpoDvodovody - investiční náklady po roce 2030invk1 - invk30Dkanalizace - investiční náklady od výchozího roku do 2030invkpoDkanalizace - investiční náklady po roce 2030zpracovateTzpracovatel PRVKUKpoznamkaTtext (max 255 znaků), ve kterém je možno uvést poznámku k příslušné lokalitě (možnost vysvětlujícího textu k údajům v databázi)

id_nrNautomatické číslo (nevyplňuje se),krajTtextové označení kraje podle statistické ročenky (např. CZ021)obecrozNčtyřmístné kódové číslo obce s rozšířenou pravomocí,obecTkódové číslo obce, ke které patříkodcobTkód části obcekodlokNdvojmístný kód vyjadřující seznam obcí a osad spadajících pod jeden obecní (městský) úřadnazev_obceTnázev města, obce, osady, skupinového vodovodutypNtyp investice:

1 = zdroje

2 = úpravny

3 = vodojemy

5 = řady a přípojky

6 = ČOV

7 = kanalizační řady a přípojkynazevobjTnázevpro typ=1zdrojkap1Dkapacity [m3/den]kap2,..,kap4Dpřípadné změněné hodnoty kapacityrok1,..rok3Nroky změn kapacity (v roce rok1 se kapacita změní na kap2, v roce rok2 na kap3 atd.). Pokud jsou rok1 nebo rok2 nebo rok3 nevyplněny nebo 0, kapacita se neměníostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují sepro typ=2úpravna vodykap1Dkapacita [l/s]rok1Nrok uvedení do provozuostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují sepro typ=3vodojemypocet1Nobjem stávajících vodojemů [m3] ve výchozím roce (2000)pocet2Nobjem nových [m3] v r. 2020ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují sepro typ=5vodovodní řady a přípojkykap1Ddélka vodovodních řadů [km] ve výchozím roce (2000)kap2Ddélka rekonstruovaných vodovodních řadů [km] v r. 2020kap3Ddélka nových vodovodních řadů [km] v r. 2020pocet1Npočet vodovodních přípojek ve výchozím roce (2000)pocet2Npočet nových vodovodních přípojek v r. 2020ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují sepro typ=6ČOVkap1Dkapacita v m3/dkap2Dkapacita BSK5 v kg/drok1Nrok, ke kterému se vztahují údaje kap1, kap2. Pokud je 0 nebo není vyplněn, v programu se neobjeví a předpokládá se, že údaje se vztahují k výchozímu rokupocet1Ntyp čistírnypocet2Nzpůsob likvidace kaluostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují seTypy čistíren

0 neurčeno

1 septik

2 septik s dočištěním

3 domovní mikročistírna-disky

4 domovní mikročistírna-filtry

5 kořenová čistírna

6 stabilizační nádrž

7 čistírna s biokontaktory

8 malá aktivační. čistírna s nitrifikací

9 aktivační čistírna

10 aktivační čistírna s nitrifikací

11 aktivační čistírna s denitrifikací a nitrifikací

12 čistírna s biologickými filtry

13 aktivační čistírna a rybník

14 aktivační čistírna s nitrifikací a rybník

15 aktivační čistírna s nitrifikací a mikrosíty

16 aktivační čistírna a rychlofiltrace

17 čistírna s nitrifikací a srážením P

18 čistírna s denitrifikací + nitrifikací + srážením P

19 čistírna s denitrifikací + nitrifikací + srážením P + filtry.Způsob likvidace kalu

0 neurčeno

1 odvážen na zem. pozemky

2 odvážen na jinou ČOV

3 kal odvodňován na ČOVpro typ=7kanalizační řady a přípojkykap1Ddélka kanalizačních řadů [km] ve výchozím roce (2000)kap2Ddélka rekonstruovaných kanalizačních řadů [km] v r. 2020kap3Ddélka nových kanalizačních řadů [km] v r. 2020pocet1Npočet nových kanalizačních přípojek v r. 2020ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují seidentobjN0 - stávající investice, 1 - rekonstrukce, 2 - nová investicevyplňuje se pouze v řádcích ve kterých je typ 1,2,3,6

Příloha č. 25

Na základě zmocnění v § 4 odst. 9 zákona je obsah a formát mapové části vodovodů a kanalizací stanoven takto:

Vrstvy budou předány ve formátu ESRI Shapefile v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální S-JTSK (EPSG: 5514).

Seznam požadovaných geovrstev je následující:

• vodovody■V_rady:vodovodní řadylinie■V_zdroj:zdroje vody (studny, vrty, jímací zářezy) body■V_uv:úpravny vodybody■V_v:vodojemybody■V_csv:čerpací stanicebody• kanalizace■K_stoky:kanalizační stokylinie■K_cov:čistírny odpadních vodbody■K_cs:čerpací stanicebody■K_v:kanalizační výustibody■K_ok:odlehčovací komorybody

Atributy a formát zapisovaných dat pro jednotlivé vrstvy jsou následující:

(N - celé číslo, T - text, D - reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti, DT datum ve formátu den, měsíc, rok „DD.MM.RRRR“).

Atributová tabulka k vrstvě V_rady – obsahuje doplňkové informace k vodovodním řadům:

•datumDTidentifikátor změny, datum změny,•dnNdimenze řadu (DN),•materialNčíselník•1 - kov,•2 - plasty,•3 - litina•4 - jiný,•5 - nespecifikováno,•stavNčíselník•1 - stávající stav,•2 - návrh,•IČMETevidenční číslo záměru v evidenci editora je identifikační číslo majetkové evidence z VÚME (vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací podle Přílohy č. 1, tabulka VUME_VOD).

Atributová tabulka k vrstvě V_zdroj – obsahuje doplňkové informace ke zdrojům vody:

•datumDTidentifikátor změny, datum změny,•stavNčíselník•1 - stávající stav,•2 - návrh,•IČMETje identifikační číslo majetkové evidence z VÚME (vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací podle Přílohy č. 1, tabulka VUME_UV),•icocNevidenční číslo záměru v evidenci editora je identifikační číslo v systému podniku Povodí nebo IS surová voda spravované Českým hydrometeorologickým ústavem.

Atributová tabulka k vrstvě V_uv – obsahuje doplňkové informace k úpravnám vody (ÚV):

•datumDTidentifikátor změny, datum změny,•stavNčíselník•1 - stávající stav,•2 - návrh,•IČMETje identifikační číslo majetkové evidence z VÚME (vybrané údaje

z majetkové evidence vodovodů a kanalizací podle Přílohy č. 2, tabulka VUME_UV).

Atributová tabulka k vrstvě V_v – obsahuje doplňkové informace k vodojemům:

•datumDTidentifikátor změny, datum změny,•typNčíselník•1 - věžový,•2 - zemní,•3 - ostatní,•stavNčíselník•1 - stávající stav,•2 - návrh.

Atributová tabulka k vrstvě V_csv – obsahuje doplňkové informace k čerpacím stanicím vodovodů (ČSV):

•datumDTidentifikátor změny, datum změny,•stavNčíselník•1 - stávající stav,•2 - návrh.

Atributová tabulka k vrstvě V_rs – obsahuje doplňkové informace k jinému technologickému objektu vodovodní sítě (RS):

•datumDTidentifikátor změny, datum změny,•stavNčíselník•1 - stávající stav,•2 - návrh.

Atributová tabulka k vrstvě K_stoky – obsahuje doplňkové informace ke kanalizačním stokám:

•datumDTidentifikátor změny, datum změny,•ucelNčíselník•0 - stoková síť jednotná,•1 - stoková síť oddílná splašková,•2- stoková síť oddílná srážková (dešťová),•3 - stoková síť ostatní,•druhsNčíselník•0 - stoková síť gravitační,•1 - stoková síť tlaková,•2 - stoková síť podtlaková,•dnNdimenze (DN),•materialNčíselník•1 - kamenina,•2 - beton,•3 - plasty,•4 - jiný,•5 - nespecifikováno,•stavNčíselník•1 - stávající stav,•2 - návrh,•IČMETje identifikační číslo majetkové evidence z VÚME (vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací podle Přílohy č. 3, tabulka VUME_KANAL).

Atributová tabulka k vrstvě K_cov – obsahuje doplňkové informace čistírnám odpadních vod (ČOV):

•datumDTidentifikátor změny, datum změny,•kapDprojektovaná kapacita Qd [m3/d],•stavNčíselník•1 - stávající stav,•2 - návrh,•IČMETje identifikační číslo majetkové evidence z VÚME (vybrané údaje

z majetkové evidence vodovodů a kanalizací podle Přílohy č 4, tabulka VUME_COV).

Atributová tabulka k vrstvě K_cs – obsahuje doplňkové informace k čerpacím stanicím (ČS):

•datumDTidentifikátor změny, datum změny,•stavNčíselník•1 - stávající stav,•2 - návrh.

Atributová tabulka k vrstvě K_v – obsahuje doplňkové informace ke kanalizačním výustím:

•datumDTidentifikátor změny, datum změny,•stavNčíselník•1 - stávající stav,•2 - návrh,•IČMETidentifikační číslo majetkové evidence z VÚME (vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací podle Přílohy č. 4, tabulka VUME_COV),•ispopNje identifikační číslo v systému ISPOP (Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností).

Atributová tabulka k vrstvě K_ok – obsahuje doplňkové informace k odlehčovacím komorám:

•datumDTidentifikátor změny, datum změny,•stavNčíselník•1 - stávající stav,•2 - návrh.

Příloha č. 26

[K § 5 odst. 6 zákona]

(N – celé číslo, T – text, A/N – ano/ne, M – memo položka, D – reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti)

1.1 Údaje o vlastníkovi

FYZ_OSOBAN0 – právnická osoba, 1 – fyzická osobaJMENOTjméno fyzické osobyPRIJMENITpříjmení fyzické osobyNAZEVTnázev právnické i fyzické osobyADRESA1Tulice a číslo popisné sídla právnické i fyzické osobyADRESA2TPSČ sídla právnické i fyzické osobyADRESA3Tobec sídla právnické i fyzické osobyICOTIČO právnické nebo fyzické osobyDEN_NARNden narození fyzické osoby (pokud nemá IČO)MES_NARNměsíc narození fyzické osoby (pokud nemá IČO)ROK_NARNrok narození fyzické osoby (pokud nemá IČO)TELEFONTtelefonE_MAILTe-mailIDENTIFIKATOR_

DATOVE_

SCHRANKYTidentifikátor datové schránky

1.2 Údaje o provozovateli

FYZ_OSOBAN0 – právnická osoba, 1 – fyzická osobaJMENOTjméno fyzické osobyPRIJMENITpříjmení fyzické osobyNAZEVTnázev právnické i fyzické osobyADRESA1Tulice a číslo popisné sídla právnické i fyzické osobyADRESA2TPSČ sídla právnické i fyzické osobyADRESA3Tobec sídla právnické i fyzické osobyICOTIČO právnické nebo fyzické osobyDEN_NARNden narození fyzické osoby (pokud nemá IČO)MES_NARNměsíc narození fyzické osoby (pokud nemá IČO)ROK_NARNrok narození fyzické osoby (pokud nemá IČO)TELEFONTtelefonIDENTIFIKATOR_DATOVE_

SCHRANKY E_MAILTe-mail

1.3 Údaje o majetkové evidenci vodovodních řadů

VS_NAZ_COBTnázev části obce (pro rozvodnou síť)VS_NAZ_KUTnázev katastrálního území (pro rozvodnou síť)VS_NAZ_OBCETnázev příslušné obce (pro rozvodnou síť)SYSTEMNpříslušnost k systému (0 - samostatný, 1 - místní, 2 - skupinový)OBYV_ZASNpočet zásobených v připojených katastr. územích

1.4 Údaje o majetkové evidenci stavby pro úpravu nebo jímání vody

TECH_UPRAVYN1 - jednostupňová, 2- dvoustupňová, 3 - vícestupňová, 4 - jinéJINA_UPRAVATNázev jiné úpravyTECH_CHEM_AAno/Nekoagulanty na bázi hliníkuTECH_CHEM_BAno/Nekoagulanty na bázi železaTECH_CHEM_CAno/Nek úpravě pHTECH_CHEM_C1Ano/Nehydroxid vápenatýTECH_CHEM_C2Ano/Neoxid vápenatýTECH_CHEM_C3Ano/Neuhličitan vápenatýTECH_CHEM_C4Ano/Nepolovypálený dolomitTECH_CHEM_C5Ano/Nekyselina chlorovodíkováTECH_CHEM_C6Ano/Nekyselina sírováTECH_CHEM_C7Ano/Nehydroxid sodnýTECH_CHEM_C8Ano/Neuhličitan sodnýTECH_CHEM_C9Ano/Nehydrouhličitan sodnýTECH_CHEM_C10Ano/Neoxid uhličitýTECH_CHEM_C11Ano/Nesiřičitan sodnýTECH_CHEM_C12Ano/Nedolomitické vápnoTECH_CHEM_DAno/Neaktivní uhlíTECH_CHEM_EAno/Nedezinfekční a oxidační prostředkyTECH_CHEM_FAno/Neinhibitory korozeTECH_CHEM_JINETnázev jiné látkyTECH_TECH_1Ano/Neprovzdušnění – aeraceTECH_TECH_2Ano/Neseparace – sedimentace, čiření, flotaceTECH_TECH_3Ano/Nefiltrace přes filtrační materiál – písek, Filtralite, jináTECH_TECH_4Ano/Nefiltrace přes odkyselovací materiálTECH_TECH_5Ano/Nepomalá biologická filtrace

membránová filtrace – mikrofiltrace, ultrafiltrace,TECH_TECH_6Ano/Nenanofiltrace, reversní osmózaTECH_TECH_7Ano/NeozonizaceTECH_TECH_8Ano/Nesorpce na aktivním uhlíTECH_TECH_9Ano/Nestabilizace – dávkování vápna a oxidu uhličitéhoTECH_TECH_10Ano/Neiontová výměnaTECH_TECH_11Ano/Nechemická dezinfekceTECH_TECH_12Ano/Nedezinfekce ÚV zářenímTECH_TECH_13Ano/Nejiná technologie – popsat

DEZIN_CHEM_1Ano/Nes použitím chloruDEZIN_CHEM_2Ano/Nechlornan vápenatýDEZIN_CHEM_3AAno/Nenakupovaný chlornan sodnýDEZIN_CHEM_3BAno/Nevyráběný chlornan v místě elektrolýzou soliDEZIN_CHEM_4Ano/Nechloritan sodnýDEZIN_CHEM_5Ano/Nechlorid amonnýDEZIN_CHEM_6Ano/Nesíran amonnýDEZIN_OZONAno/NeozonDEZIN_CHEM_8Ano/Neperoxid vodíkuDEZIN_CHEM_9Ano/Nemanganistan draselnýDEZIN_UVAno/Neprováděná ÚV zářenímDEZIN_JINATnázev jiné látky

1.5 Údaje o majetkové evidenci kanalizačních řadů

VS_NAZ_COBTnázev části obce (pro stokovou síť)VS_NAZ_KUTnázev katastrálního území (pro stokovou síť)VS_NAZ_OBCETnázev příslušné obce (pro stokovou síť)SYSTEMNpříslušnost k systému (0 - samostatný, 1 - místní, 2 - skupinový)VY_NANvypouštění OV (0 - do recipientu, 1 - ČOV stejný katastr, 2 - ČOV jiný)VY_NAZEV_COVTnázev ČOVOBYV_PRIP_COVNpočet připojených na ČOV v katastr. územíchOBYV_PRIP_VOLNpočet připojených na volné výpustě v katastr. územíchTU_DRUH_0Ano/Nestoková síť jednotnáTU_DRUH_1Ano/Nestoková síť oddílná (nepoužívá se)TU_DRUH_2Ano/Nestoková síť oddílná srážkováTU_DRUH_3Ano/Nestoková síť oddílná splaškováTU_DRUH_4Ano/Nestoková síť gravitačníTU_DRUH_5Ano/Nestoková síť tlakováTU_DRUH_6Ano/Nestoková síť podtlaková

1.6 Údaje o provozní evidenci vodovodních řadů

VODA_ZTRATYDztráty vody na 1 km vodovodního řadu za den

(l/km/den)VODA_ZTRATY_PRDprocento ztrát vody v trubní síti

1.7 Údaje o rozsahu zmocnění provozovatele vlastníkem

ZM_PROVOZ_VAno/Neuzavírání smluv o dodávce pitné vodyZM_PROVOZ_KAno/Neuzavírání smluv o odvádění odpadních vodZM_PRIPOJ_VAno/Neumožnění připojení na vodovodZM_PRIPOJ_KAno/Neumožnění připojení na kanalizaciZM_PRIJEMCE_VAno/Nevýběr vodnéhoZM_PRIJEMCE_KAno/Nevýběr stočného

1.8 Údaje o stížnostech

STIZN_POCET_VNpočet stížností a reklamací na kvalitu vodySTIZN_ODUV_VNpočet odůvodněných stížností a reklamacíSTIZN_POCET_KNpočet stížností a reklamací v souvislosti s odváděním

odpadních vodSTIZN_ODUV_KNpočet odůvodněných stížností a reklamací.

1) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

1) Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů.

1a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.

2) § 11 odst. 2 vyhlášky č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 25 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.

4) § 8 odst. 1 písm. a) bod 1 a § 8 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.

5) ČSN EN ISO 5667-1 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 1: Návod pro návrh programu vzorkování a pro způsoby odběru vzorků.

ČSN EN ISO 5667-3 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 3: Konzervace vzorků vod a manipulace s nimi.

ČSN ISO 5667 Kvalita vod – Odběr vzorků

– Část 4: Návod pro odběr vzorků z jezer a vodních nádrží.

– Část 5: Návod pro odběr vzorků pitné vody z úpraven a vody z vodovodních sítí.

– Část 10: Návod pro odběr vzorků odpadních vod.

– Část 11: Návod pro odběr vzorků podzemních vod.

ČSN EN ISO Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 6: Návod pro odběr vzorků z řek a potoků.

ČSN EN ISO Jakost vod – Odběr vzorků – Část 13: Návod pro odběr vzorků kalů.

ČSN EN ISO 5667-14 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 14: Návod pro prokazování a řízení kvality odběru vzorků vod a manipulace s nimi.

5a) § 7 odst. 2 vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.

6) ČSN 75 77 11 Jakost vod – Biologický rozbor – Stanovení mikroskopického obrazu.

ČSN 75 77 12 Biologický rozbor – Stanovení biosestonu.

ČSN 75 77 13 Biologický rozbor – Stanovení abiosestonu.

7) ČSN EN ISO 5667-1 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 1: Návod pro návrh programu vzorkování a pro způsoby odběru vzorků.

ČSN ISO 5667 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 10: Návod pro odběr vzorků odpadních vod.

ČSN EN ISO 5667-3 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 3: Konzervace vzorků vod a manipulace s nimi.

ČSN EN ISO Jakost vod – Odběr vzorků – Část 13: Návod pro odběr vzorků kalů.

ČSN EN ISO 5667-14 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 14: Návod pro prokazování a řízení kvality odběru vzorků vod a manipulace s nimi.

7a) Příloha č. 2 k vyhlášce č. 328/2018 Sb., o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových.

8) § 59 zákona č. 254/2001 Sb.

§ 4 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

15) ČSN 756401: Čistírny odpadních vod pro ekvivalentní počet obyvatel (EO) větší než 500.

16) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb.

17) ČSN 75 6415 Plynové hospodářství čistíren odpadních vod.

21) ČSN EN 752 - 7 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek - část 7: Provoz a údržba.

TNV 75 6925 Obsluha a údržba stokových sítí.

TNV 75 6930 Obsluha a údržba čistíren odpadních vod.

23) § 4 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb.

24) Příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb.

25) § 92 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.

26) ČSN EN 4064 - 1, 257807 - stávající technické a metrologické požadavky na vodoměry na studenou vodu.

27) Vyhláška č. 334/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na vodoměry na studenou vodu označované EHS.

28) ČSN ISO 4064 - 1 Měření průtoku vody v uzavřených potrubích (měřidla pro studenou pitnou vodu).

29) § 10 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.

30) § 2 písm. b) a c) vyhlášky č. 252/2004 Sb.

31) Nařízení vlády č. 120/2016 Sb., o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh, ve znění nařízení vlády č. 96/2017 Sb.

32) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění).

33) Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.

35) Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

35) § 4d odst. 3 písm. b) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

37) Směrnice Rady ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (91/271/EHS).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění).

38) § 30 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.