§ 2 vyhláška o stanovení náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem včetně hodnocení jeho vlastností a některých dalších podrobností k provedení zákona o nakládání s těžebním odpadem – Způsob hodnocení vlastností těžebního odpadu
Vyhláška o stanovení náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem včetně hodnocení jeho vlastností a některých dalších podrobností k provedení zákona o nakládání s těžebním odpadem · 429/2009 Sb. · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 2 vyhlášky 429/2009 stanovuje, jaké informace musí být zahrnuty do hodnocení vlastností těžebního odpadu, které je součástí plánu pro nakládání s ním. Musí se popsat, při jakých činnostech těžební odpad vzniká (např. průzkum, těžba, úprava nerostů). (§ 2 zákona č. 429/2009 Sb., vyhláška o stanovení náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem včetně hodnocení jeho vlastností a některých dalších podrobností k provedení zákona o nakládání s těžebním odpadem, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Způsob hodnocení vlastností těžebního odpadu
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 429/2009 Sb.
(K § 4 odst. 6 zákona)
(1) Způsob hodnocení vlastností těžebního odpadu zahrnuje informace o
a) činnostech, při kterých vznikne těžební odpad2),
b) geologické charakteristice ložiska3), jehož těžbou těžební odpad vznikne,
c) těžebním odpadu a plánovaném způsobu nakládání s ním,
d) geotechnickém chování těžebního odpadu,
e) geochemickém chování těžebního odpadu.
(2) Informace o činnostech, při kterých těžební odpad vznikne, obsahují soubor obecných informací o
a) průzkumu, dobývání nebo úpravě nerostů,
b) druhu a popisu použité metody dobývání a úpravy nerostů,
c) povaze výsledného produktu.
(3) Informace o geologické charakteristice ložiska, jehož těžbou těžební odpad vznikne, obsahují údaje o
a) petrografii okolních hornin, jejich chemických a mineralogických vlastnostech, včetně hydrotermálních změn mineralizovaných hornin a doprovodných hornin,
b) charakteristice ložiska, včetně charakteristiky ložiskotvorné mineralizace,
c) typologii nerostů ložiska, jejich chemických a mineralogických vlastnostech, včetně fyzikálních vlastností, a to pro těžené nerosty, doprovodné nerosty i nově vzniklé hydrotermální nerosty,
d) velikosti a tvaru ložiska,
e) zvětrávání a změně v zóně zvětrávání z chemického a mineralogického hlediska.
(4) Informace o těžebním odpadu a plánovaném způsobu nakládání s ním zahrnují popis a povahu veškerého těžebního odpadu, vzniklého při jednotlivých průzkumných, těžebních a úpravárenských činnostech, a to včetně skrývky, těžby doprovodných hornin, zemin a hlušin, a obsahují údaje o
a) původu těžebního odpadu v těžební lokalitě či ložisku a procesu, při kterém těžební odpad vzniká, jako například průzkum, těžba, třídění, drcení a mletí a obohacování,
b) množství těžebního odpadu,
c) systému dopravy těžebního odpadu,
d) chemických látkách používaných při průzkumu, dobývání či úpravě,
e) zařazování těžebního odpadu v souladu s Katalogem odpadů4),
f) typu úložného místa určeného pro nakládání s těžebním odpadem, podmínkách, kterým bude těžební odpad vystaven a způsobu jeho ukládání.
(5) Při posuzování geotechnického chování těžebního odpadu se zvažují fyzikální vlastnosti těžebního odpadu, kterými s ohledem na druh úložného místa například jsou
a) velikost zrn,
b) plasticita,
c) hustota a obsah vody,
d) stupeň zhutnění,
e) pevnost ve střihu,
f) smyková pevnost,
g) úhel vnitřního tření,
h) propustnost a pórovitost,
i) stlačitelnost a konsolidace.
(6) Informace o geochemickém chování těžebního odpadu se týkají chemických a mineralogických vlastností těžebního odpadu a veškerých přísad nebo zbytkových látek, které v těžebním odpadu zůstávají. Součástí informace je předpověď vývoje chemických vlastností průsaků v čase, a to pro každý druh těžebního odpadu s ohledem na plánovaný způsob nakládání s těžebním odpadem, zejména
a) vyhodnocení vyluhovatelnosti kovů, oxyaniontů a solí pomocí vhodných testů,
b) u těžebního odpadu obsahujícího sulfidy provedení statických nebo kinetických testů pro stanovení jeho kyselinotvorného potenciálu ke vzniku kyselých vod a vyluhovatelnosti kovů,
c) vyhodnocení oxidačních vlastností jednotlivých složek těžebního odpadu a možností geochemických změn v tělese úložného místa.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Musí se popsat, při jakých činnostech těžební odpad vzniká (např. průzkum, těžba, úprava nerostů).
- Je nutné uvést geologické vlastnosti ložiska, ze kterého odpad pochází.
- Musí se detailně popsat samotný těžební odpad a jak se s ním bude nakládat, včetně jeho množství a způsobu dopravy.
- Je třeba zhodnotit fyzikální vlastnosti odpadu (např. velikost zrn, hustota, pevnost) a jeho chemické chování.
Na co si dát pozor
- Hodnocení musí zahrnovat informace o původu odpadu, procesu jeho vzniku (např. třídění, drcení) a použitých chemických látkách.
- Těžební odpad musí být zařazen podle Katalogu odpadů.
- Je nutné popsat typ úložného místa, podmínky, kterým bude odpad vystaven, a způsob jeho ukládání.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 4 Rozdělení úložných míst a jejich zařazování (Zákon o nakládání s těžebním odpadem a o)§ 12 Plán pro nakládání s těžebním odpadem (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 429)§ 15 Účinnost (Vyhláška Českého báňského úřadu o racio)§ 22 Účinnost (Vyhláška o projektování, provádění a vyh)§ 3 Účinnost (Nařízení vlády o Plánu odpadového hospod)