Úplné znění zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a které fyzické osoby nabyly v tomto členském státě pro osobní spotřebu a jsou jimi dopravované na daňové území České republiky, jsou osvobozeny od daně. Pro tyto výrobky se nevyžaduje zvláštní povolení podle § 13.

(2) Při posouzení, zda vybrané výrobky jsou určeny pro podnikání nebo pro osobní spotřebu, celní úřad nebo celní ředitelství vezme v úvahu

a) skutečnost, zda fyzická osoba je podnikatelem a z jakých důvodů vybrané výrobky nabyla,

b) místo, kde se vybrané výrobky nacházejí, nebo způsob dopravy,

c) doklady k vybraným výrobkům,

d) množství a povahu vybraných výrobků.

(3) Dá-li si fyzická osoba dopravit vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky, považují se tyto vybrané výrobky za vybrané výrobky nabyté pro účely podnikání s výjimkou drobných zásilek neobchodního charakteru zasílaných fyzickými osobami fyzickým osobám. Při posouzení, zda se jedná o drobnou zásilku neobchodního charakteru, se použije ustanovení odstavce 2 a § 4 odst. 3 obdobně. Vybrané výrobky, které jsou obsahem drobné zásilky neobchodního charakteru, jsou osvobozeny od daně a pro jejich přijímání se nevyžaduje zvláštní povolení podle § 13.

(4) Množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu je množství menší, než je uvedeno v § 4 odst. 3 tohoto zákona.

(5) Celní úřad může rozhodnout o tom, že za vybrané výrobky určené pro osobní spotřebu lze považovat i větší množství, než je uvedené v odstavci 4, pokud to vyplyne z posouzení skutečností uvedených v odstavci 2.

(1) Jsou-li vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, zasílány fyzické osobě s místem pobytu na daňovém území České republiky fyzickou nebo právnickou osobou nebo na její účet a tato osoba má v tomto jiném členském státě místo pobytu nebo sídlo, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.

(2) Za fyzické osoby, kterým jsou vybrané výrobky zasílány, se pro tento účel považují osoby, které nejsou registrovány jako plátce daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu31a).

(3) Fyzická nebo právnická osoba, která vybrané výrobky zasílá z jiného členského státu na daňové území České republiky fyzické osobě podle odstavce 2, ustanoví pro splnění této povinnosti daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků [§ 3 písm. r)].

(4) Daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků může být pouze právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která není totožná s fyzickou osobou podle odstavce 2.

(5) Daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen před každým odesláním vybraných výrobků z jiného členského státu oznámit místně příslušnému celnímu úřadu

a) název, popř. obchodní označení, druh a množství zasílaných vybraných výrobků v měřicích jednotkách; název vybraného výrobku musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena,

b) jméno, příjmení, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, fyzické osoby podle odstavce 2.

Dále je povinen před každým odesláním vybraných výrobků poskytnout zajištění daně, které odpovídá výši daně za množství zasílaných vybraných výrobků, pokud by tyto vybrané výrobky byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. Zajištění daně se poskytuje složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem místně příslušným daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu.

(6) Pokud právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 3 nesplní povinnost ustanovit daňového zástupce podle odstavce 3, přechází na ni všechny jeho povinnosti.

(7) Daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen po přijetí vybraných výrobků fyzickou osobou podle odstavce 2 na daňovém území České republiky daň přiznat a zaplatit [§ 9 odst. 3 písm. i)].

(8) Se souhlasem daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků může celní úřad místně příslušný daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků poskytnutým zajištěním daně uhradit daň. Pokud není tento souhlas udělen, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy částka daně byla připsána na určený účet celního úřadu místně příslušného daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků.

(9) Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem.

(10) Daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen vést evidenci o přijatých vybraných výrobcích a o fyzických osobách, kterým byly vybrané výrobky zasílány. Evidence musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 5.

(11) Pokud se jedná o opakované zasílání vybraných výrobků, na návrh daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků může celní úřad povolit, aby vybrané výrobky přijaté v jednom zdaňovacím období byly zahrnuty do jednoho daňového přiznání (§ 18).

(12) K daňovému přiznání podle § 18 je daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků povinen připojit doklad potvrzující, že daň za zasílané vybrané výrobky byla zaplacena v členském státě, ze kterého byly odeslány.

(13) Po zaplacení daně celní úřad na žádost daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků vydá potvrzení o zaplacení daně pro účely vrácení daně v členském státě, ze kterého byly vybrané výrobky odeslány.

(14) Fyzická nebo právnická osoba s místem pobytu nebo sídlem na daňovém území České republiky může zaslat vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky fyzické osobě s místem pobytu na území jiného členského státu, pokud to před odesláním vybraných výrobků písemně oznámí svému místně příslušnému celnímu úřadu a v oznámení uvede název a množství zasílaných vybraných výrobků a členský stát určení.

(15) Fyzická osoba nebo právnická osoba s místem pobytu nebo sídlem na daňovém území České republiky, zasílající vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky fyzické osobě s místem pobytu na území jiného členského státu, je povinna vést evidenci o zasílaných vybraných výrobcích a je povinna prokázat splnění podmínek pro zasílání vybraných výrobků do jiného členského státu stanovených tím státem, do kterého jsou vybrané výrobky zasílány.

(16) Ustanovení § 33 se nevztahují na vybrané výrobky, které jsou obsahem drobné zásilky neobchodního charakteru podle § 32 odst. 3.

(1) Právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky může být daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků jen na základě povolení. O vydání tohoto povolení rozhoduje celní úřad na návrh na vydání povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků. Tento návrh podává fyzická nebo právnická osoba, která vybrané výrobky zasílá z jiného členského státu na daňové území České republiky.

(2) Návrh na vydání povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků musí obsahovat tyto náležitosti:

a) obchodní firmu nebo název, sídlo a údaje o registraci k dani v jiném členském státě osoby odesílající vybrané výrobky z jiného členského státu, je-li právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a údaje o registraci k dani v jiném členském státě osoby odesílající vybrané výrobky z jiného členského státu, je-li fyzickou osobou; tyto údaje budou potvrzeny příslušným správcem daně,

b) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) osoby, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je-li právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, osoby, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je-li fyzickou osobou,

c) plnou moc k zastupování podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní27b) a prohlášení osoby, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, že se zastupováním souhlasí; prohlášení této osoby, že se zastupováním souhlasí, musí být předloženo s úředně ověřeným podpisem navrhovatele, pokud toto prohlášení není nedílnou součástí plné moci,

d) doklad o tom, zda osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, má a v jaké výši v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní.

(3) Celní úřad rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2. Má-li osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní úřad vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.

(4) Navrhovatel nebo osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je povinna na výzvu celního úřadu uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

(5) Neobsahuje-li návrh navrhovatele vady, celní úřad místně příslušný osobě, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, rozhodne o vydání povolení do 30 kalendářních dní od zahájení řízení; v rozhodnutí uvede údaje podle odstavce 2 písm. a) až c).

(6) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků nevyhovuje, musí být odůvodněno.

(7) Právnická nebo fyzická osoba, které bylo vydáno povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků, je povinna oznámit celnímu úřadu místně příslušnému tomuto daňovému zástupci každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) uvedených v povolení, a to do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku.

(8) Právnická nebo fyzická osoba, která byla ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je povinna oznámit celnímu úřadu místně příslušnému tomuto daňovému zástupci každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. b) uvedených v povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků, a to do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku.

(9) Právnická nebo fyzická osoba, která vypověděla plnou moc podle odstavce 2 písm. c), je povinna oznámit tuto skutečnost celnímu úřadu místně příslušnému tomuto daňovému zástupci, a to do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku.

(10) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu podle odstavce 2 písm. a) nebo b), celní úřad rozhodne o změně původního povolení.

(11) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní úřad rozhodne o odejmutí povolení a o případném vydání povolení nového.

(12) Pro zánik povolení a jeho odejmutí se použije ustanovení § 23a odst. 15 nebo 16 obdobně.

(1) Jsou-li vybrané výrobky dováženy na daňové území České republiky a nejsou-li uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně nebo nachází-li se v celním řízení nebo ve svobodném celním pásmu nebo ve svobodném celním skladu na daňovém území České republiky, daň je vybírána za podmínek stanovených celními předpisy.

(2) Vybrané výrobky lze po propuštění do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení dopravovat v režimu podmíněného osvobození od daně do daňového skladu (§ 24). Přijímající provozovatel daňového skladu vyhotoví průvodní doklad podle § 26, ve kterém místo odesílatele uvede celní úřad, který rozhodl o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu. V případě, že celní úřad, který rozhodl o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu, je současně místně příslušný pro přijímající daňový sklad, může rozhodnout o použití zajištění daně pro provozování přijímacího daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků. Provozovatel přijímajícího daňového skladu zároveň poskytne zajištění daně podle § 24 odst. 2.

(3) Dovážené vybrané výrobky uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky musí být bezodkladně umístěny v daňovém skladu.

(4) Při dovozu vybraných výrobků se postupuje podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 1, § 9 odst. 2 a § 18 odst. 2 a 5.

(5) Další podmínky týkající se dovozu jsou pro minerální oleje stanoveny v § 63 a pro tabákové výrobky v § 108 tohoto zákona.

(1) Při vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně je vyvážející provozovatel daňového skladu povinen vyhotovit průvodní doklad podle § 26 v pěti vyhotoveních označených číslicemi 1 až 5, ve kterém jako místo příjemce uvede pohraniční celní úřad.

(2) Vyhotovení č. 1 si ponechá odesílající provozovatel daňového skladu, vyhotovení č. 2 a 3 odevzdá dopravci vybraných výrobků a vyhotovení č. 4 zašle celnímu úřadu. Vyhotovení č. 5 si ponechá celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, ze kterého je doprava zahájena. Neobsahuje-li průvodní doklad vady, celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, ze kterého je doprava zahájena, na vyhotovení č. 1 bezodkladně vyznačí souhlas se zahájením dopravy.

(3) Pohraniční celní úřad na vyhotoveních č. 2 a 3 potvrdí výstup vyvážených vybraných výrobků z daňového území České republiky. Tímto potvrzením se doprava vyvážených vybraných výrobků považuje za ukončenou.

(4) Pohraniční celní úřad odešle nejpozději první pracovní den po ukončení dopravy potvrzené vyhotovení č. 2 příslušnému vnitrozemskému celnímu úřadu a potvrzené vyhotovení č. 3 celnímu úřadu místně příslušnému pro daňový sklad, ze kterého byla doprava zahájena.

(5) Další podmínky týkající se vývozu minerálních olejů jsou stanoveny v § 64 tohoto zákona.

(1) Vybrané výrobky lze prodávat na základě povolení celního úřadu za ceny bez daně v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel fyzickým osobám při jejich bezprostředním výstupu z daňového území Evropského společenství. Tranzitní prostor vymezuje rozhodnutím celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti.

(2) Vybrané výrobky lze dodávat do prostor podle odstavce 1 a na paluby letadel pouze v režimu podmíněného osvobození od daně.

(3) Vybrané výrobky lze prodávat za ceny bez daně fyzickým osobám po ověření, že jejich bezprostřední cílová stanice je ve třetí zemi. Držitel povolení je povinen zajistit, aby při prodeji vybraných výrobků bylo na prodejním dokladu vyznačeno číslo letu, druh vybraných výrobků a cena.

(4) Povolení vydává celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti, a to i v případě povolení k prodeji za ceny bez daně na palubách letadel.

(5) Návrh na povolení musí obsahovat tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození navrhovatele, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

b) označení prostor podle odstavce 1, popřípadě uvedení leteckých linek, na kterých hodlá prodávat vybrané výrobky za ceny bez daně,

c) název, popřípadě označení prodávaných vybraných výrobků,

d) souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně v prostorách podle odstavce 1, popřípadě souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně na palubách letadel,

e) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku18), který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,

f) doklad o tom, zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,

g) výpis z evidence Rejstříku trestů19), je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu, je-li navrhovatelem právnická osoba, které nesmějí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní.

(6) Celní úřad vydá povolení, pokud návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 5 a navrhovatel není v likvidaci nebo v konkursním řízení podle zvláštního právního předpisu20).

(7) Celní úřad rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní úřad rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinen o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

(8) V povolení k prodeji za ceny bez daně celní úřad stanoví druhy vybraných výrobků, které mohou být prodávány bez daně.

(9) Celní úřad je oprávněn v povolení stanovit podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků v prostorách podle odstavce 1 a na palubách letadel a prostorů, ve kterých jsou vybrané výrobky skladovány před jejich umístěním do prostor podle odstavce 1 a na paluby letadel.

(10) Celní úřad při vydání povolení přidělí každému držiteli povolení evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

(11) Držitel povolení je povinen nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne vzniku změny oznámit celnímu úřadu každou změnu skutečností a údajů uvedených v odstavci 5. V případě změny sídla, popřípadě místa pobytu, označení prostor, popřípadě leteckých linek nebo druhů vybraných výrobků celní úřad rozhodne o změně povolení. V případě změny ostatních skutečností a údajů, které jsou uvedeny v povolení, celní úřad vydá nové povolení a odejme předchozí povolení. Doručené nebo sdělené nové rozhodnutí o vydání povolení musí současně ve výrokové části obsahovat rozhodnutí o odejmutí původního povolení.

(12) Povolení zaniká

a) zánikem právnické osoby, je-li držitel právnickou osobou,

b) úmrtím držitele nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení držitele za mrtvého,

c) nabytím právní moci usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku nebo nabytím právní moci usnesení soudu, kterým se ruší konkurz na majetek držitele, nebo

d) dnem zániku živnostenského oprávnění21).

(13) Celní úřad povolení odejme, jestliže

a) se změnily podmínky, na jejichž základě bylo povolení vydáno a držitel nepožádal o jeho změnu,

b) držitel o to požádá, nebo

c) držitel nedodržuje podmínky týkající se prodeje vybraných výrobků za ceny bez daně stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem13) nebo podmínky uvedené v povolení.

(1) Provozovatel daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. a) je povinen vést evidenci vybraných výrobků

a) vyrobených nebo zpracovaných v podniku na výrobu vybraných výrobků,

b) převzatých do podniku na výrobu vybraných výrobků,

c) vydaných z podniku na výrobu vybraných výrobků,

d) použitých pro vlastní spotřebu.

(2) V evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých druhů vybraných výrobků uvedeny

a) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum výroby nebo zpracování vybraných výrobků,

b) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum přijetí vybraných výrobků a identifikační údaje dodavatele; u vybraných výrobků dovezených též identifikační údaje deklaranta32), je-li deklarant jinou osobou než provozovatel daňového skladu, označení celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, včetně data propuštění dovezených vybraných výrobků do režimu volného oběhu, nebo je-li u nich možné uplatnit nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 1 písm. b), § 54 odst. 2 a § 78 odst. 6 a 7,

c) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách, datum a účel použití vybraných výrobků provozovatelem daňového skladu pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů jeho domácnosti33) a osob jemu blízkých33), jeho zaměstnanců, členů, společníků a členů jejich domácností a osob jim blízkých,

d) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum vydání vybraných výrobků a identifikační údaje příjemce; pokud vybrané výrobky převzal dopravce, který není příjemcem, musí být v evidenci uvedeny i identifikační údaje dopravce,

e) obchodní názvy vybraných výrobků a množství v měřicích jednotkách vybraných výrobků vyvezených, datum jejich propuštění do režimu vývozu, označení celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, a identifikační údaje deklaranta,

f) údaje, které jsou uvedeny v průvodním dokladu (§ 26).

(3) Zápis do evidence po výrobě, zpracování, vydání, převzetí nebo použití vybraných výrobků musí být učiněn ve lhůtě stanovené celním ředitelstvím.

(4) Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

(1) Provozovatel daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. b) je povinen vést evidenci vybraných výrobků

a) převzatých do skladu vybraných výrobků,

b) zpracovaných nebo použitých pro vlastní spotřebu provozovatele daňového skladu,

c) vydaných ze skladu vybraných výrobků.

(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f), odst. 3 a 4 obdobně.

(1) Oprávněný příjemce je povinen vést evidenci vybraných výrobků přijatých a vydaných.

(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f), odst. 3 a 4 obdobně.

(1) Daňový zástupce uvedený v § 23a je povinen vést evidenci vybraných výrobků přijatých a vydaných.

(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b), d) a f) a odst. 3 a 4 obdobně.

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53a), je uživatel povinen vést evidenci vybraných výrobků

a) převzatých,

b) použitých pro účely uvedené ve zvláštním povolení,

c) použitých pro jiné účely, než které jsou uvedeny ve zvláštním povolení,

d) odesílaných jinému uživateli,

e) vyrobených z převzatých vybraných výrobků.

(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až e), odst. 3 a 4 obdobně.

(1) Celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny kontrolovat plnění podmínek povolení uvedených v § 13, 20, 21a, 22, 23, 23a, 33a, 36 a 60a.

(2) Celní úřad je oprávněn nařídit plátci nebo uživateli provedení inventarizace ve lhůtě stanovené celním úřadem. O výsledku inventarizace informuje plátce nebo uživatel celní úřad následující pracovní den po skončení inventury.

(3) Kterýkoliv celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny vstupovat do každé provozní budovy, místnosti nebo místa, kde jsou vyráběny, zpracovávány nebo skladovány vybrané výrobky. Celní úřad nebo celní ředitelství jsou také oprávněny vstupovat do prostor, o kterých je známo nebo se dá důvodně předpokládat, že se v nich vybrané výrobky vyrábějí, zpracovávají nebo skladují. Toto právo mají také, jde-li o byt, který je užíván pro účely podnikání.

(4) Kterýkoliv celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny zastavovat dopravní prostředky a provádět jejich kontrolu za účelem zjištění, zda druh a množství dopravovaných vybraných výrobků odpovídají druhu a množství vybraných výrobků uvedených v průvodních dokladech nebo v dokladech stanovených pro dopravu vybraných výrobků. Tuto kontrolu jsou celní úřad nebo celní ředitelství oprávněny provádět také u dopravovaných zásilek. Kontrolovaná osoba je povinna úkony vyplývající z tohoto oprávnění strpět a poskytnout celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství potřebnou součinnost.

(5) Oprávnění celních úřadů nebo celních ředitelství podle odstavce 4 platí i při kontrole dodržování povinností a zákazů při značkování a barvení vybraných minerálních olejů podle § 134e a při značkování některých dalších minerálních olejů podle § 134l.

(6) V rámci svých oprávnění podle odstavců 3 až 5 jsou celní úřad nebo celní ředitelství oprávněny odebírat vzorky vyráběných, zpracovávaných, skladovaných i dopravovaných vybraných výrobků.

(7) Celní úřad, který vydává souhlas se zahájením dopravy podle § 24 a 25, je oprávněn nařídit před zahájením dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo osvobozených od daně označení těchto výrobků.

(8) Plátci a uživatelé jsou povinni umožnit za účelem výkonu správy daně nepřetržitou přítomnost zaměstnanců, kteří pracují v celním úřadu, v prostorách určených k podnikatelské činnosti, pokud o to celní úřad nebo celní ředitelství požádá. Plátci a uživatelé jsou povinni poskytnout celnímu úřadu k výkonu správy daně potřebnou součinnost včetně bezúplatného poskytnutí kancelářských prostor.

(9) Nedotčeno zůstává oprávnění celních úřadů a celních ředitelství týkající se daně z minerálních olejů v § 65.

(1) Zjistí-li celní úřad nebo celní ředitelství, že

a) vybrané výrobky jsou dopravovány bez dokladu uvedeného v § 6, 26, 30, 51, 100 a 100a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 24 a 50),

b) vybrané výrobky jsou dopravovány ve větším množství (§ 4 odst. 3) bez dokladu uvedeného v § 5,

c) údaje uvedené na tomto dokladu jsou nesprávné nebo nepravdivé, nebo

d) tento doklad je nepravý, pozměněný nebo padělaný,

rozhodne o zajištění těchto vybraných výrobků, popřípadě i dopravního prostředku, který je dopravuje.

(2) Celní úřad nebo celní ředitelství rozhodne o zajištění vybraných výrobků rovněž tehdy, pokud právnická nebo fyzická osoba, která tyto výrobky skladuje ve větším množství (§ 4 odst. 3), neprokáže, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné, nebo pokud neprokáže způsob jejich oprávněného nabytí za ceny bez daně.

(3) Postup podle odstavců 1 a 2 provede celní úřad nebo celní ředitelství, které zjistí důvody pro takové opatření jako první. Pokud o zajištění rozhodne celní úřad, je povinen o tom informovat bez zbytečných průtahů bezprostředně nadřízené celní ředitelství.

(4) Celní úřad nebo celní ředitelství ústně oznámí opatření o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku osobě, u které byly vybrané výrobky nebo dopravní prostředek zjištěny (dále jen „kontrolovaná osoba“), a bezodkladně vyhotoví protokol, ve kterém uvede i důvod zajištění, popis zajištěných vybraných výrobků, popřípadě popis zajištěného dopravního prostředku. Zaměstnanec, který pracuje v celním úřadu, nebo celním ředitelství, předá kopii protokolu kontrolované osobě. Rozhodnutí o zajištění musí být vydáno nejpozději následující pracovní den po dni vyhotovení protokolu.

(5) V rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku se uvedou důvody, pro které se vybrané výrobky nebo dopravní prostředek zajišťují, a poučení o právech a povinnostech osoby, jíž se rozhodnutí týká. V rozhodnutí se též uvede upozornění, že u zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku může být uloženo propadnutí nebo rozhodnuto o zabrání, jestliže se prokáží důvody rozhodné pro zajištění.

(6) Proti rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku může kontrolovaná osoba podat odvolání nejpozději do 7 pracovních dní ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Toto odvolání nemá odkladný účinek. Odvolací orgán, kterým je nejblíže vyšší nadřízený orgán, rozhodne o odvolání bez zbytečných průtahů. Doručování upravuje zákon o správě daní; proti rozhodnutí o odvolání lze podat jen mimořádné opravné prostředky nebo podnět k soudnímu přezkoumání.

(7) Celní úřad nebo celní ředitelství uskladní zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek mimo dosah kontrolované osoby. Kontrolovaná osoba je povinna zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství vydat. Odmítne-li vydání, vybrané výrobky nebo dopravní prostředek jsou jí odňaty. O vydání nebo odnětí zajištěné věci celní úřad nebo celní ředitelství vyhotoví úřední záznam. Náklady na skladování hradí kontrolovaná osoba.

(8) Celní úřad nebo celní ředitelství může místo postupu podle odstavce 7 ponechat zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek kontrolované osobě a uložit jí, že je nesmí používat, prodávat nebo s nimi jiným způsobem nakládat.

(9) Zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku trvá do doby, než je pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, případně do doby, kdy se prokáže, že s vybranými výrobky nebylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2 nebo že dopravní prostředek nedopravoval takové výrobky.

(10) Rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku, pokud se prokáže, že s vybranými výrobky nebylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2 nebo že dopravní prostředek nedopravoval takové výrobky, musí být zrušeno písemným rozhodnutím a toto rozhodnutí musí být doručeno kontrolované osobě. Pokud rozhodnutí o zajištění bylo zrušeno, musí být kontrolované osobě zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek bez zbytečných průtahů vráceny v neporušeném stavu. O vrácení se sepíše protokol.

(11) Celní ředitelství nebo celní úřad jsou oprávněny uložit propadnutí vybraných výrobků, u kterých se prokáže, že s nimi bylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2, nebo dopravního prostředku, který takové výrobky dopravoval, jestliže

a) tyto vybrané výrobky nebo dopravní prostředek vlastní kontrolovaná osoba, nebo

b) osoba, která tyto vybrané výrobky nebo dopravní prostředek vlastní, je celnímu ředitelství nebo celnímu úřadu známa.

(12) Celní ředitelství nebo celní úřad jsou oprávněny rozhodnout o zabrání vybraných výrobků, u kterých se prokáže, že s nimi bylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2, nebo dopravního prostředku, který takové výrobky dopravoval, jestliže osoba, která tyto vybrané výrobky nebo dopravní prostředek vlastní, není celnímu ředitelství nebo celnímu úřadu známa.

(13) Proti uloženému propadnutí vybraných výrobků nebo dopravního prostředku lze podat odvolání do 30 kalendářních dní ode dne, který následuje po doručení rozhodnutí o uložení propadnutí, a to u celního ředitelství nebo celního úřadu, které o uložení propadnutí rozhodly. Proti rozhodnutí o odvolání se již další odvolání nepřipouští.

(14) Vlastníkem propadnutých nebo zabraných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku se stává stát.

(15) Vybrané výrobky s výjimkou tabákových výrobků, u kterých bylo uloženo jejich propadnutí nebo rozhodnuto o jejich zabrání, celní úřad nebo celní ředitelství prodá k přepracování v dražbě. Jestliže tyto vybrané výrobky nelze přepracovat s ohledem na jejich charakter, zničí se. Tabákové výrobky, u kterých bylo uloženo jejich propadnutí nebo rozhodnuto o jejich zabrání, se zničí vždy.

(16) Propadlé nebo zabrané vybrané výrobky se zničí na náklad vlastníka vybraných výrobků nebo, není-li znám, na náklad fyzické nebo právnické osoby, která tyto vybrané výrobky dopravovala, skladovala nebo prodávala.

(1) Použije-li celní úřad zajištění daně na úhradu daně, uloží provozovateli daňového skladu, oprávněnému příjemci podle § 22, daňovému zástupci podle § 23a, daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků podle § 33 nebo uživateli pokutu ve výši 10 % z částky zajištění daně použité na úhradu daně. Pokud celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně podle § 23 odst. 4, § 29 odst. 2 a § 33 odst. 8, pokuta se neukládá.

(2) Rozhodnutí o uložení pokuty musí být odůvodněno.

Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, kterým vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit

a) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 a 2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna sazba daně nižší než sazba daně stanovená pro daný účel použití, pro účely, pro které je stanovena vyšší sazba daně,

b) při použití nebo prodeji směsí minerálních olejů určených pro pohon dvoutaktních motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů [§ 45 odst. 2 písm. b)],

c) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3 pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla (dále jen „výroba tepla“),

d) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 5 pro pohon motorů,

e) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 6 pro výrobu tepla, nebo

f) při použití nebo prodeji přísady či plnidla do minerálních olejů (§ 45 odst. 7).

(1) Předmětem daně jsou tyto minerální oleje:

a) motorové benziny uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 41 až 2710 11 59, benziny jiné než motorové uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 11 až 2710 11 25 a 2710 11 90 (dále jen „ostatní benzin“) a letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 31 a 2710 11 70,

b) střední oleje a těžké plynové oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 11 až 2710 19 49,

c) těžké topné oleje, uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 51 až 2710 19 69,

d) odpadní oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 91 až 2710 99,

e) zkapalněné ropné plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro jiné účely uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19 s výjimkou zkapalněných ropných plynů uvedených v písmenech f) a g),

f) zkapalněné ropné plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19,

g) zkapalněné ropné plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané

1. pro stacionární motory,

2. v souvislosti s provozy a stroji používanými při stavbách, stavebně inženýrských pracích a veřejných pracích, nebo

3. pro vozidla určená k používání mimo veřejné cesty nebo pro vozidla, která nejsou schválená k používání převážně na veřejných silnicích

uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19,

h) uhlovodíkové plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro jiné účely uvedené pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21 a s výjimkou uhlovodíkových plynů uvedených v písmenech i) a j),

i) uhlovodíkové plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla uvedené pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21, nebo

j) uhlovodíkové plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro stacionární motory,

1. v souvislosti s provozy a stroji používanými při stavbách, stavebně inženýrských pracích a veřejných pracích, nebo

2. pro vozidla určená k používání mimo veřejné cesty nebo pro vozidla, která nejsou schválená k používání převážně na veřejných silnicích

uvedené pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21.

(2) Předmětem daně jsou také

a) jakékoliv směsi vybraných výrobků uvedených v odstavci 1 a v tomto odstavci,

b) směsi minerálních olejů obsahující benzin nebo směsi benzinů s minerálními oleji uvedenými v odstavci 1 či s látkami, které v odstavci 1 nejsou uvedeny, s výjimkou směsí vzniklých podle písmen d) a e) a směsí používaných pro pohon dvoutaktních motorů, nejde-li o směs obsahující ostatní benzin,

c) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery řepkového oleje nebo etylestery řepkového oleje vyrobenými z kvasného lihu bezvodého zvláštně denaturovaného35), přičemž podíl metylesteru řepkového oleje nebo etylesteru řepkového oleje musí činit nejméně 31 % hmotnostních všech látek ve směsi obsažených,

d) směsi benzinu s lihem, které obsahují nejméně 95 % benzinu a nejvýše 5 % kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného lihu35),

e) směsi benzinu s etyl-terciál-butyl-éterem vyrobeném z kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného lihu, které obsahují nejméně 85 % benzinu a nejvýše 15 % etyl-terciál-butyl-éteru včetně nezreagovaného lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru,

f) jakékoliv směsi určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, které jsou účelem použití rovnocenné některému minerálnímu oleji uvedenému v odstavci 1 s výjimkou směsí uvedených v písmenech d), e) a g) až j),

g) směsi minerálních olejů s kvasným lihem bezvodým zvláštně denaturovaným neuvedené v písmenech d) a e), které obsahují nejvýše 95 % kvasného lihu bezvodého zvláštně denaturovaného určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,

h) směsi benzinu s etyl-tercial-butyl-éterem vyrobeným z kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného lihu a s kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným lihem35) současně tak, aby celkový obsah kyslíku nepřesahoval 2,7 % hmotnostních35a), které obsahují nejméně 85 % benzinu a nejvýše 15 % směsi etyl-tercial-butyl-éteru včetně nezreagovaného lihu při výrobě etyl-tercial-butyl-éteru a kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného lihu,

i) směsi benzinu a dalších kyslíkatých složek biologického původu35a) tak, aby celkový obsah kyslíku nepřesahoval 2,7 % hmotnostních; podíl benzinu v této směsi musí činit nejméně 85 %,

j) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery řepkového oleje nebo etylestery řepkového oleje vyrobenými z kvasného zvláštně denaturovaného lihu, přičemž podíl metylesterů řepkového oleje nebo etylesterů řepkového oleje nesmí činit více než 5 % hmotnostních všech látek ve směsi obsažených, nebo

k) směsi těžkých plynových olejů s vodou, které obsahují 9 až 15 % hmotnosti vody určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů.

(3) Předmětem daně jsou také minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury

a) 1507 až 1518, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,

b) 2705 až 2707,

c) 2709,

d) 2710 19 71 až 2710 19 99,

e) 2711 29,

f) 2712,

g) 2714 a 2715,

h) 2901 a 2902,

i) 2905 11 00, které nejsou syntetického původu, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,

j) 3403,

k) 3811,

l) 3817, nebo

m) 3824 90 99, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.

(4) U minerálních olejů podle odstavce 3 vznikne při uvedení do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit pouze tehdy, jsou-li určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.

(5) Předmětem daně jsou také všechny výrobky, které nejsou uvedeny v odstavcích 1 až 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů.

(6) Předmětem daně jsou také všechny výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2701 až 2715 s výjimkou uhlí, lignitu, rašeliny a obdobných pevných uhlovodíků a s výjimkou minerálních olejů podle odstavců 1 a 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla.

(7) Předmětem daně jsou také výrobky určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo plnidlo (aditiv) do minerálních olejů určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů s výjimkou výrobků, které absorbují vodu z minerálních olejů v nádržích a palivových systémech.

(8) Subjekt, který nakupuje zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g) či uhlovodíkové plyny uvedené v odstavci 1 písm. h), i) nebo j), je povinen nejpozději před jejich uvedením do volného daňového oběhu prodávajícímu písemně oznámit, pro jaký účel budou tyto plyny použity. Pokud tak neučiní, zdaní se tyto plyny sazbou daně stanovenou pro tyto plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů. Stejná povinnost platí i pro nabyvatele nebo pro osobu, která pro nabyvatele nebo kupujícího zkapalněné ropné plyny přechodně nabývá. Toto ustanovení se nepoužije pro zkapalněné ropné plyny v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(9) Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g) nesmí být skladovány společně ve stejném zásobníku, pokud tento zásobník pro společné skladování není daňovým skladem. Jednotlivé zásobníky, ve kterých jsou zkapalněné ropné plyny podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g) odděleně skladovány, musí být technologicky odděleny a nesmí být vzájemně propojeny. Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) a g) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi mohou být skladovány pouze v zásobníku pevně spojeném se zemí, který je kolaudován jako stavba podle zvláštního právního předpisu36), pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 8). Toto omezení neplatí pro zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f) a g) skladované v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně a pro zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f) a g), které nebyly koupeny nebo získány pro další prodej.

(10) Technologickým oddělením zásobníků pro zkapalněné ropné plyny se rozumí taková úprava, kdy

a) ze zásobníku, ve kterém jsou skladovány zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f), nemohou být tyto plyny vydávány přes výdejní stojan nebo plnicí zařízení pro vydávání zkapalněných ropných plynů podle odstavce 1 písm. e) nebo g), nebo

b) ze zásobníku, ve kterém jsou skladovány zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. g), nemohou být tyto plyny vydávány přes výdejní stojan nebo plnicí zařízení pro vydávání zkapalněných ropných plynů podle odstavce 1 písm. e).

(11) Minerální oleje spotřebované v kogeneračních jednotkách, tj. v zařízeních, která decentralizovaně vyrábějí teplo a elektrickou energii současně, se považují za minerální oleje použité pro výrobu tepla.

Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

a) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 a 2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna sazba daně nižší než sazba daně stanovená pro daný účel použití, pro účely, pro které je stanovena vyšší sazba daně,

b) dnem použití nebo prodeje směsí minerálních olejů určených pro pohon dvoutaktních motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů,

c) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3 pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,

d) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 5 pro pohon motorů,

e) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 6 pro výrobu tepla, nebo

f) dnem použití nebo prodeje výrobků uvedených v § 45 odst. 7 jako přísady nebo plnidla do minerálního oleje, pokud byly tyto výrobky získány nezdaněné nebo se sazbou daně nižší, než je sazba daně stanovená pro tento minerální olej.

(1) Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1000 litrech při teplotě 15 °C. To neplatí pro těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c), pro zkapalněné ropné plyny a pro uhlovodíkové plyny, u nichž je základem daně množství vyjádřené v tunách čisté hmotnosti.

(2) Pro výpočet daně je rozhodující množství minerálních olejů v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

(3) Vypočtené množství minerálních olejů, u kterých vznikla daňová povinnost, se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

Kód nomenklatury Text Sazba daně 2710 motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova do 0,013 g/l včetně 11 840 Kč/1000 l motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova nad 0,013 g/l 13 710 Kč/1000 l Střední oleje a těžké plynové oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) 9 950 Kč/1000 l těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c) 472 Kč/t odpadní oleje podle § 45 odst. 1 písm. d) 0 Kč/1000 l 2711 zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. e) 3 933 Kč/t zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. f) 0 Kč/t zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. g) 1 290 Kč/t uhlovodíkové plyny podle § 45 odst. 1 písm. h) 0 Kč/t uhlovodíkové plyny podle § 45 odst. 1 písm. i) 0 Kč/t uhlovodíkové plyny podle § 45 odst. 1 písm. j) 387 Kč/t

(2) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(3) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 11 840 Kč/1000 l.

(4) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.

(5) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. c) se zdaňují sazbou 9 950 Kč/1000 l.

(6) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 11 840 Kč/1000 l.

(7) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.

(8) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(9) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. g) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(10) Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(11) Výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(12) Výrobky používané jako přísada nebo plnidlo do minerálních olejů se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej, pro který jsou určeny. Pokud jsou tyto výrobky určeny jako přísada nebo plnidlo do dvou nebo více minerálních olejů, pro které je stanovena rozdílná sazba daně, zdaňují se sazbou daně vyšší.

(13) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 11 840 Kč/1000 l.

(14) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.

(15) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b).

(16) Směsi těžkých plynových olejů s vodou uvedené v § 45 odst. 2 písm. k) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(1) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 6 s výjimkou ostatních benzinů používané pro jiné účely, než je pohon motorů nebo výroba tepla.

(2) Od daně jsou osvobozeny ostatní benziny, pokud jsou používány za účelem výroby výrobků, které nejsou předmětem daně. Při uplatnění nároku na osvobození od daně předloží nabyvatel prodávajícímu průkaz živnostenského oprávnění pro výrobu a dovoz chemických látek a chemických přípravků. Neučiní-li tak, nárok na osvobození od daně zaniká.

(3) Od daně jsou osvobozeny odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d), pokud jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro výrobu tepla.

(4) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 3 spotřebované v prostorách podniku na výrobu vybraných výrobků podle § 19 odst. 2 písm. a), ve kterém byly vyrobeny nebo zpracovány. Toto osvobození od daně se však nevztahuje na spotřebu těchto minerálních olejů pro účely nesouvisející s výrobou, zejména pak pro pohon motorových vozidel.

(5) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje používané jako pohonná hmota pro mezinárodní i vnitrostátní obchodní leteckou dopravu a pro letecké práce. Obchodní leteckou dopravou je doprava osob, zvířat, zavazadel, věcí a pošty letadly. Leteckými pracemi jsou letecké činnosti, při nichž letecký provozovatel využívá letadlo k pracovní činnosti za úplatu.

(6) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) používané jako pohonná hmota pro mezinárodní vodní dopravu.

(7) Mezinárodní leteckou a vodní dopravou se pro účely tohoto zákona rozumí doprava

a) z místa mimo daňové území České republiky do místa mimo daňové území České republiky,

b) z místa mimo daňové území České republiky na daňové území České republiky,

c) z daňového území České republiky do místa mimo daňové území České republiky, nebo

d) mezi dvěma místy na daňovém území České republiky jako součást dopravy podle písmen a) až c).

(8) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. a) a b) používané jako pohonná hmota pro leteckou dopravu a letecké práce, s výjimkou minerálních olejů používaných pro soukromé rekreační létání.

(9) Soukromým rekreačním létáním se pro účely tohoto zákona rozumí používání letadla jeho vlastníkem nebo právnickou nebo fyzickou osobou, která je oprávněna je používat na základě nájmu nebo jiným způsobem jinak než pro účely podnikání, zejména jinak než pro přepravu cestujících nebo zboží, pro poskytování služeb letadly za úplatu nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.

(10) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b), používané jako pohonná hmota pro plavby po vodách na daňovém území České republiky, a to výhradně pro plavby z daňového území České republiky na daňové území jiného členského státu nebo pro plavby z jiného členského státu na daňové území České republiky. Toto osvobození se netýká minerálních olejů používaných pro soukromá rekreační plavidla.

(11) Soukromým rekreačním plavidlem se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoliv plavidlo, které používá jeho vlastník nebo právnická nebo fyzická osoba, která je oprávněna je používat jinak než pro účely podnikání nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.

(12) Od daně jsou dále osvobozeny směsi minerálních olejů a kvasného lihu bezvodého zvláštně denaturovaného uvedené v § 45 odst. 2 písm. g) používané jako testované pohonné hmoty pro vybraná motorová vozidla v rámci schválených pilotních projektů uvedených v § 3 písm. p).

(13) Od daně jsou dále osvobozeny minerální oleje maximálně do výše technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát a ztrát při dopravě a skladování. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda ztráty vzniklé při výrobě minerálních olejů odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát jiných plátců při stejné nebo obdobné činnosti, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

(14) Výše technicky zdůvodněných ztrát při dopravě a skladování minerálních olejů, včetně jejich skladování v podniku na výrobu vybraných výrobků, a způsob jejich výpočtu stanoví prováděcí právní předpis.

(15) Od daně jsou dále osvobozeny rostlinné nebo živočišné tuky a jejich frakce, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury 1507 až 1518, jsou považovány za biomasu, biopalivo nebo obnovitelný zdroj energie a jsou vyráběny, nabízeny k prodeji a používány pro výrobu tepla, elektřiny nebo pohon motorů. Od daně jsou dále osvobozeny líh kvasný bezvodý zvláštně denaturovaný pod kódem nomenklatury 2207, bioplyn pod kódem nomenklatury 3824 90 99, 47 % podílu biosložky bio etyl-terciál-butyl-éteru pod kódem 3824 90 99 a estery rostlinných a živočišných olejů pod kódem nomenklatury 3824 90 99, pokud jsou vyráběny, nabízeny k prodeji nebo používány pro výrobu tepla nebo pohon motorů.

(16) Od daně jsou dále osvobozeny směsi minerálních olejů a vody uvedené v § 45 odst. 2 písm. k), používané jako testované pohonné hmoty pro vybraná motorová vozidla v rámci schválených pilotních projektů uvedených v § 3 písm. p).

(1) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 lze dopravovat pouze

a) z daňového skladu uživateli,

b) od jednoho uživatele jinému uživateli,

c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem, nebo

d) z jedné organizační složky do jiné organizační složky téhož uživatele.

(2) Při dopravě minerálních olejů, které jsou osvobozeny od daně podle § 49 odst. 1, 2, 8 a 10, je jejich odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tyto minerální oleje nebyly osvobozeny od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytnul zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu minerálních olejů. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu minerálních olejů rozhodne celní úřad místně příslušný daňovému skladu. Celní úřad může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník těchto minerálních olejů, pokud s tím dopravce nebo jejich vlastník písemně souhlasí. Toto ustanovení se netýká minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, pokud jsou dopravovány právnickým nebo fyzickým osobám uvedeným v § 53 odst. 4 a 5.

(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) osvobozených od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným v § 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.

(4) Pro dopravu minerálních olejů osvobozených od daně na daňovém území České republiky platí ustanovení § 24 odst. 3 až 6 obdobně.

(5) Minerální oleje dopravované podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěny v prostorách určených ve zvláštním povolení podle § 13. Pokud bylo poskytnuto zajištění pro dopravu minerálních olejů podle odstavce 2, celní úřad uvolní zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl celnímu úřadu předložen doklad o osvobození od daně (§ 6) s potvrzením přijetí vybraných výrobků uživatelem.

(1) V daňovém dokladu podle § 5 odst. 2, v dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se doklad týká.

(2) Při dopravě minerálních olejů značkovaných a barvených podle části čtvrté nebo značkovaných podle části páté musí být v daňovém dokladu podle § 5 odst. 2, v dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 uvedeno, že tyto oleje byly označkovány a obarveny podle části čtvrté nebo označkovány podle části páté.

(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) a g) se jejich zdanění prokazuje kromě daňového dokladu podle § 5 odst. 2, dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 také dokladem o zajištění daně podle § 60 odst. 10.

(1) Při prokazování oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně podle § 6 se u minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 4 doklad o osvobození od daně nevyžaduje.

(2) V dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se tento doklad týká.

(3) Při dopravě minerálních olejů podle § 50 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují.

(1) Minerální oleje osvobozené od daně lze na základě zvláštního povolení (§ 13) také prodávat uživatelům, kterým bylo také vydáno zvláštní povolení, a uživatelům, kteří pro přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně zvláštní povolení mít nemusí (odstavce 3 až 5).

(2) V návrhu na vydání zvláštního povolení musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se má zvláštní povolení týkat, a předpokládané roční množství prodeje minerálních olejů.

(3) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 3, 4, 8, 10, 12, 15 a 16 a § 63 se přijímají a užívají bez zvláštního povolení. Pokud jsou však přijímány za účelem dalšího prodeje, zvláštní povolení se vyžaduje.

(4) Právnická nebo fyzická osoba, která v rámci podnikatelské činnosti6) přijímá v jednotkovém balení o obsahu nejvýše 20 litrů minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 výhradně za účelem jejich prodeje konečnému spotřebiteli, přijímá a prodává tyto minerální oleje bez zvláštního povolení.

(5) Konečný spotřebitel, tj. právnická nebo fyzická osoba, která mimo rámec podnikatelské činnosti6) přijímá minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 v jednotkovém balení o obsahu nejvýše 20 litrů, přijímá tyto minerální oleje bez zvláštního povolení.

(6) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 určené k použití nebo používané jako vzorky k laboratorním účelům se přijímají a užívají bez zvláštního povolení.

Povinnost vést evidenci podle § 40 se nevztahuje na případy uvedené v § 53 odst. 3 až 5.

(1) Nárok na vrácení daně uplatňuje plátce způsobem stanoveným v § 14 odst. 5 a ve lhůtě stanovené v § 16. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, ačkoliv uplatněn být mohl, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(2) Nárok na vrácení daně vzniká provozovateli daňového skladu

a) dnem, kdy přijme k přepracování nebo úpravě zdaněné minerální oleje znečištěné nebo nezáměrně smíšené,

b) dnem přijetí zdaněných minerálních olejů, které vstupují jako materiál do vyráběných nebo zpracovávaných minerálních olejů,

c) dnem, kdy přijme zdaněné minerální oleje, které uvedl do volného daňového oběhu a u nichž ještě nedošlo k jejich prodeji, a to nejpozději druhý pracovní den po dni jejich uvedení do volného daňového oběhu;

uvedené minerální oleje jsou těmito dny opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně.

(1) V rozsahu, v jakém vojenský a civilní personál vysílajícího státu37), případně Organizace Severoatlantické smlouvy nakoupí minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. a) a b) a podle § 45 odst. 2 písm. c) pro služební vozidla, letadla a lodě na území České republiky, vzniká ozbrojeným silám vysílajícího státu nárok na vrácení daně, jestliže tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která je vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv.

(2) Vojenské orgány ozbrojených sil37) vysílajícího státu uplatní nárok na vrácení daně podle odstavce 1 za vojenský a civilní personál vysílajícího státu prostřednictvím Ministerstva obrany u celního úřadu, do jehož územní působnosti patří městská část Praha 1, a to v tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu mají pro tento účel postavení poplatníka daně bez povinnosti se registrovat. Uplatnění nároku na vrácení daně musí být doloženo dokladem o prodeji, který je vystaven plátcem daně z přidané hodnoty.

(3) Celní úřad daň vrátí prostřednictvím Ministerstva obrany do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po dni, kdy byl nárok na vrácení daně uplatněn. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn u pověřeného celního úřadu nejpozději posledního dne šestého kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém se nákup podle odstavce 1 uskutečnil.

(4) Z vybraných výrobků, u kterých byl uplatněn nárok na vrácení daně a které byly zapůjčeny, zastaveny nebo postoupeny za úplatu nebo bezúplatně, je vojenský orgán, který nárok na vrácení daně uplatnil, povinen zaplatit daň prostřednictvím Ministerstva obrany pověřenému celnímu úřadu ve výši daně na tyto výrobky připadající, a to ve lhůtě do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala.

(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 41 až 2710 19 49 (dále jen „topné oleje“), které jsou barveny a značkovány podle části čtvrté, a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, kterým byla vrácena daň z nakoupených topných olejů podle § 15 a 55.

(2) Nárok na vrácení daně vzniká také právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně minerální oleje podle § 45 odst. 3 nebo ostatní benziny (dále jen „topné oleje“) a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla. Toto ustanovení se netýká minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3, pro které je při jejich použití pro výrobu tepla stanovena podle § 48 odst. 10 stejná sazba daně jako pro minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. c).

(3) Nárok na vrácení daně vzniká také právnickým nebo fyzickým osobám, které obarvily a označkovaly podle části čtvrté topné oleje uvedené v odstavci 1 nebo 2 v daňovém skladu a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla.

(4) Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.

(5) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby topných olejů pro výrobu tepla.

(6) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených topných olejů nebo která odpovídá výši daně připadající na topné oleje vyrobené nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně, snížené o 660 Kč/1000 litrů.

(7) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou kupujícím. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro výrobu tepla topné oleje, které samy vyrobily nebo obarvily a označkovaly v daňovém skladu, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.

(8) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, bylo-li přiděleno, je-li prodávající fyzickou osobou,

b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,

c) množství topných olejů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

d) sazba spotřební daně platná v den uvedení topných olejů do volného daňového oběhu,

e) výše spotřební daně celkem,

f) datum vystavení dokladu o prodeji,

g) číslo dokladu o prodeji.

(9) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,

b) množství topných olejů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

c) sazba spotřební daně platná v den uvedení topných olejů do volného daňového oběhu,

d) výše spotřební daně celkem,

e) datum vystavení interního dokladu,

f) číslo interního dokladu.

(10) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

(11) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(12) Prováděcí právní předpis stanoví způsob výpočtu uplatňovaného nároku na vrácení daně a způsob a podmínky vedení evidence o nákupu a spotřebě topných olejů podle odstavců 7 až 9.

(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně ostatní benziny a prokazatelně tyto benziny použily v rámci podnikatelské činnosti6), a to jinak než pro prodej, pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2.

(2) Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.

(3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby ostatních benzinů pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí uvedených v § 45 odst. 2.

(4) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny ostatních benzinů nebo která odpovídá výši daně připadající na ostatní benziny vyrobené nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně.

(5) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou poplatníkem. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí uvedených v § 45 odst. 2, ostatní benziny, které samy vyrobily nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.

(6) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, bylo-li přiděleno, je-li prodávající fyzickou osobou,

b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,

c) množství ostatních benzinů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

d) sazba spotřební daně platná v den uvedení ostatních benzinů do volného daňového oběhu,

e) výše spotřební daně celkem,

f) datum vystavení dokladu o prodeji,

g) číslo dokladu o prodeji.

(7) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,

b) množství ostatních benzinů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

c) sazba spotřební daně platná v den uvedení ostatních benzinů do volného daňového oběhu,

d) výše spotřební daně celkem,

e) datum vystavení interního dokladu,

f) číslo interního dokladu.

(8) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

(9) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám provozujícím zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa39), které nakoupily minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) za cenu obsahující daň nebo tyto výrobky samy vyrobily a prokazatelně je použily pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa.

(2) Zemědělskou prvovýrobou se pro účely tohoto zákona rozumí rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinařství, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých a aromatických rostlin na pozemcích vlastních nebo pronajatých, případně na pozemcích obhospodařovaných z jiného právního důvodu.

(3) Právnické a fyzické osoby, kterým vznikl nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.

(4) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby uvedených výrobků pro stanovený účel.

(5) Daň se vrací ve výši 60 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b), a ve výši 80 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených výrobků uvedených v § 45 odst. 2 písm. c), platné v den jejich uvedení do volného daňového oběhu, maximálně však do výše odpovídající spotřebě podle normativů stanovených zvláštním právním předpisem40).

(6) Nárok na vrácení daně poplatník prokazuje

a) dokladem o prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c),

b) evidencí o skutečné spotřebě těchto výrobků,

c) dokladem o zaevidování do evidence zemědělského podnikatele40a), případně výpisem z obchodního rejstříku,

d) dokladem z evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů43a) v případě, že se jedná o zemědělskou půdu,

e) dokladem o výměře lesních pozemků podle výpisu z katastru nemovitostí41) v případě, že se jedná o lesní pozemky, na nichž hospodaří na základě vlastnického práva41), písemné nájemní smlouvy42) nebo jiného právního důvodu.

V případě, že fyzická nebo právnická osoba spotřebuje pro účely uvedené v odstavci 1 výrobky uvedené v odstavci 1, které sama vyrobila, nahrazuje se doklad o nákupu interním dokladem podle odstavce 10.

(7) Skutečnosti podle odstavce 6 s výjimkou dokladů o prodeji a s výjimkou evidence o skutečné spotřebě výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) se prokazují při prvém uplatnění nároku na vrácení daně. Dojde-li

a) ke změně nebo výmazu skutečností týkajících se fyzické nebo právnické osoby podle odstavce 1 v obchodním rejstříku nebo v evidenci podle zvláštního právního předpisu43),

b) ke změně v obhospodařování celkové výměry půdních bloků nebo lesních pozemků,

c) ke změně průměrné základní ceny zemědělského pozemku44), která má vliv na výši normativu spotřeby pohonných hmot, nebo

d) ke změně druhu zemědělského pozemku,

musí být v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období přiložen doklad o této změně, popřípadě o výmazu.

(8) Název vybraného výrobku podle odstavce 9 písm. c) nebo podle odstavce 10 písm. b) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.

(9) Na dokladu o prodeji, který je povinen vydat prodávající nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, bylo-li přiděleno, je-li prodávající fyzickou osobou,

b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo kupujícího, bylo-li přiděleno, je-li kupující fyzickou osobou,

c) množství výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

d) sazba spotřební daně platná v den uvedení výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) do volného daňového oběhu,

e) výše spotřební daně celkem,

f) datum vystavení dokladu o prodeji,

g) číslo dokladu o prodeji.

(10) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, popřípadě datum narození výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,

b) množství výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) v objemových jednotkách, obchodní označení a kód nomenklatury,

c) sazba spotřební daně platná v den uvedení výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) do volného daňového oběhu,

d) výše spotřební daně celkem,

e) datum vystavení interního dokladu,

f) číslo interního dokladu.

(11) Správnost dokladů podle odstavců 6, 9 a 10 kontroluje celní úřad.

(12) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

(13) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(14) Prováděcí právní předpis stanoví způsob výpočtu nároku na vrácení daně z výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, lesních školkách a při obnově a výchově lesa, způsob a podmínky vedení dokladů a evidence podle odstavců 6, 9, 10 a 12 a normativy spotřeby výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa, podle odstavce 5.

Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí minerální oleje, které nejsou uvedeny v § 59 odst. 1 a které tedy nemohou být po vzniku daňové povinnosti podle § 8 okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, a daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů po skončení tohoto zdaňovacího období.

(1) Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 100 000 000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem.

(2) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození od daně, pokud se nejedná o dopravu do jiného členského státu, se nevyžaduje zajištění daně u ostatních benzinů uvedených v § 45 odst. 1 písm. a), které nejsou určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji nebo používány k pohonu motorů nebo pro výrobu tepla.

(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) v režimu podmíněného osvobození od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným v § 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.

(4) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky, pokud se nejedná o dopravu do jiného členského státu, nemusí být poskytnuto zajištění daně u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3, které nejsou určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji nebo používány k pohonu motorů nebo pro výrobu tepla a na které se zároveň vztahuje režim podmíněného osvobození od daně podle § 59 odst. 1.

(5) Při dopravě minerálních olejů produktovodem se zajištění daně nevyžaduje.

(6) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství minerálních olejů určených pro zvláštní účely, jejichž vlastníkem je stát34), umístěných v tomto daňovém skladu.

(1) Minerální oleje lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat rovněž z jedné části daňového skladu do druhé části téhož daňového skladu, pokud tyto části jsou spojeny pouze produktovodem, který je součástí tohoto daňového skladu.

(2) Ostatní benziny mohou být dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně [§ 59 odst. 1 písm. c)] i mezi subjekty, které nejsou provozovateli daňového skladu. V takovém případě se ustanovení § 24 a 26 použijí obdobně.

(1) Podmíněné osvobození od daně musí být uplatněno pouze pro minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury

a) 1507 až 1518, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,

b) 2707 10, 2707 20, 2707 30 a 2707 50,

c) 2710 11 až 2710 19 69 s tím, že na minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 21, 2710 11 25 a 2710 19 29 se podmíněné osvobození od daně uplatňuje jen při jejich hromadné obchodní přepravě,

d) 2711 s výjimkou 2711 11, 2711 21 a 2711 29,

e) 2901 10,

f) 2902 20, 2902 30, 2902 41, 2902 42, 2902 43 a 2902 44,

g) 2905 11 00, které nejsou syntetického původu, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,

h) 3824 90 99, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.

Pro ostatní minerální oleje nelze podmíněné osvobození od daně uplatnit.

(2) Na minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1, se nevztahuje ustanovení § 18 odst. 6 a § 19 odst. 3.

(3) V daňovém skladu mohou být společně s minerálními oleji v režimu podmíněného osvobození od daně umístěny i minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1, a minerální oleje již uvedené do volného daňového oběhu, které jsou v daňovém skladu umístěny za podmínek stanovených v § 19 odst. 5. Tyto minerální oleje nemusí být odděleně skladovány, ale musí být odděleně evidovány.

(4) Produktovod pro dopravu minerálních olejů musí být samostatným daňovým skladem, pokud není součástí jiného daňového skladu. To neplatí pro produktovod, v němž se dopravují výhradně zdaněné minerální oleje. Doprava jednotlivých dodávek minerálních olejů produktovodem, který je samostatným daňovým skladem, musí být navzájem evidenčně oddělena. Průvodní doklady podle § 26 nahrazuje elektronická evidence provozovatele produktovodu jako samostatného daňového skladu nebo elektronická evidence provozovatele daňového skladu, jehož je produktovod součástí.

(5) Samostatným daňovým skladem minerálních olejů podle § 19 odst. 2 písm. b) nemůže být čerpací stanice pohonných hmot. Čerpací stanice pohonných hmot umístěná na území daňového skladu podle § 3 písm. f) je součástí tohoto daňového skladu.

(6) Daňovým skladem minerálních olejů podle § 19 odst. 2 písm. b) může být pouze sklad,

a) jehož skladovací zařízení je pevně spojené se zemí a je kolaudováno jako stavba podle zvláštního právního předpisu36),

b) jehož skladovací zařízení jsou ověřená45) a jsou vybavená vhodným ověřeným45) měřicím zařízením na měření množství minerálních olejů, jejich měrné hmotnosti a teploty při příjmu a výdeji,

c) jehož skladovací kapacita je nejméně 50 000 litrů minerálních olejů; to neplatí pro daňový sklad zkapalněných ropných plynů, jehož skladovací kapacita musí být nejméně 200 000 litrů,

d) který splňuje podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí.

(7) Podmínka podle odstavce 6 písm. a) nemusí být splněna, pokud skladem minerálních olejů je cisternová loď se skladovací kapacitou nejméně 100 000 litrů minerálních olejů, pro niž správce přístavu udělil povolení pro trvalé umístění v bazénu přístavu a z níž se vydávají minerální oleje jako lodní pohonná hmota.

(8) Pokud jsou minerální oleje umístěny v automobilové cisterně, železniční cisterně odpovídající ustanovením Mezinárodního řádu pro přepravu nebezpečného zboží po železnici (RID) vyhlášeného ve Sbírce mezinárodních smluv nebo v kontejneru odpovídajícímu ustanovením Evropské dohody o mezinárodních přepravách nebezpečných věcí po silnici (ADR) vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv, které se nacházejí na území daňového skladu podle § 3 písm. f), považují se tato dopravní zařízení za součást daňového skladu. To platí i v případě, kdy tato dopravní zařízení z technických důvodů dočasně daňový sklad se svolením celního úřadu místně příslušného pro daňový sklad opustí. V takovém případě se množství minerálních olejů, které se do daňového skladu vrátí, nesmí lišit od množství minerálních olejů, které daňový sklad opustilo.

(9) Podmínka podle odstavce 6 písm. c) nemusí být splněna při skladování minerálních olejů v prostoru letiště.

Celní úřad může rozhodnout o tom, že evidence minerálních olejů vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.

(1) Právnické nebo fyzické osoby, které nakupují nebo získávají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) za účelem dalšího prodeje, mohou tyto výrobky přijímat a prodávat jen na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů podle § 60a, pokud nejsou provozovateli daňového skladu. Porušení této povinnosti se považuje za závažné porušení tohoto zákona ve smyslu zvláštního právního předpisu25). Toto ustanovení se nepoužije pro právnické nebo fyzické osoby, které nakupují tyto zkapalněné ropné plyny výhradně v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(2) Právnické nebo fyzické osoby, které nakupují nebo získávají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) pro vlastní spotřebu se spotřebou přesahující 10 tun za jeden kalendářní rok, mohou tyto výrobky přijímat jen na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů podle § 60a. Toto ustanovení se nepoužije pro právnické nebo fyzické osoby, které nakupují tyto zkapalněné ropné plyny výhradně v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(3) Právnické nebo fyzické osoby jsou oprávněny vydat zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) pouze těm osobám uvedeným v odstavci 1 nebo 2, které předloží k nahlédnutí povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedené v § 60a odst. 1.

(4) Právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 je povinna vést evidenci podle § 40.

(5) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g), které byly ve volném daňovém oběhu nakoupeny nebo získány za cenu včetně daně vypočtené na základě jedné sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě jiné sazby daně.

(6) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně oprávněným příjemcem nebo daňovým zástupcem podle § 3 písm. q), kterému tak vznikla při jejich uvedení do volného daňového oběhu povinnost přiznat a zaplatit daň vypočtenou na základě jedné sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě jiné sazby daně.

(7) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g), které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státu a které byly dopraveny na daňové území České republiky pro účely podnikání a u kterých byla v České republice zajištěna nebo zaplacena daň vypočtená na základě jedné sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě jiné sazby daně.

(8) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) musí být při dovozu po propuštění do režimu volného oběhu okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Toto ustanovení se nepoužije pro zkapalněné ropné plyny v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(9) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) po jejich uvedení do volného daňového oběhu nesmějí být tyto plyny dopravovány společně v jednom dopravním prostředku nebo v jejich soupravě, pokud je pro ně stanovena rozdílná sazba daně. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(10) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) uvedených do volného daňového oběhu je odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů. Zajištění daně může poskytnout také právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2, dopravce nebo vlastník těchto plynů, pokud s tím právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2, dopravce nebo vlastník těchto plynů písemně souhlasí a odesílatel tuto skutečnost oznámí celnímu úřadu. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(11) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) může být zahájena jen tehdy, pokud právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 odesílateli prokáže, že poskytla zajištění daně pro dopravu těchto plynů. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně a v případě, když zajištění daně poskytuje na základě souhlasu celního úřadu odesílatel.

(12) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) uvedených do volného daňového oběhu od odesílatele je ukončena přijetím těchto výrobků právnickou nebo fyzickou osobou.

(13) Právnickým nebo fyzickým osobám, které poruší povinnosti stanovené v odstavcích 3 až 9 a 11, celní úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kč. Rozhodnutí o uložení pokuty musí být odůvodněno.

(1) Právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 60 odst. 1 nebo 2 mohou nakupovat zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) pouze na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. O vydání tohoto povolení rozhoduje celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu.

(2) V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo navrhovatele, bylo-li přiděleno, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

b) popis místa uskladnění zkapalněných ropných plynů a popis způsobu jejich zabezpečení před neoprávněným použitím,

c) název, popřípadě obchodní označení zkapalněných ropných plynů,

d) účel použití zkapalněných ropných plynů,

e) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo dodavatelů, bylo-li přiděleno, je-li dodavatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo dodavatele, je-li dodavatel fyzickou osobou, a místo vydání vybraných výrobků,

f) doklad o tom, zda navrhovatel má a v jaké výši v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem, nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,

g) evidenční číslo navrhovatele, pokud již bylo celním ředitelstvím navrhovateli přiděleno.

(3) Název zkapalněného ropného plynu podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti zkapalněného ropného plynu tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.

(4) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze navrhovateli, který není v likvidaci nebo v konkursním řízení podle zvláštního právního předpisu20). Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na dávkách na pojistném a sociálním zabezpečení a na příspěvcích na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.

(5) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

(6) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.

(7) Celní ředitelství v povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2 písm. a) až d).

(8) Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky zabezpečení zkapalněných ropných plynů nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.

(9) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

(10) Rozhodnutí o vydání povolení vyhotoví celní ředitelství ve čtyřech stejnopisech, z nichž jedno je určeno navrhovateli, druhé celnímu úřadu příslušnému pro navrhovatele, třetí dodavateli zkapalněných ropných plynů a čtvrté celnímu úřadu příslušnému pro dodavatele zkapalněných ropných plynů.

(11) Celní ředitelství v souvislosti s vydáním prvního povolení přidělí navrhovateli evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

(12) V rozhodnutí o povolení stanoví celní ředitelství dobu jeho platnosti, která počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Povolení platí nejméně do konce kalendářního roku, v němž nabylo rozhodnutí o jeho udělení právní moci, a nejdéle do konce třetího kalendářního roku od konce roku, v němž bylo rozhodnutí o jeho udělení vydáno.

(13) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení nevyhovuje, musí být odůvodněno.

(14) O vydání nového povolení je držitel povolení povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího povolení, pokud hodlá nepřerušeně nakupovat zkapalněné ropné plyny.

(15) Držitel povolení je povinen oznámit celnímu ředitelství každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) do 15 kalendářních dnů ode dne jejího vzniku a změnu údajů podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d) je držitel povolení povinen oznámit dříve, než k těmto změnám dojde.

(16) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu držitele povolení, místa uskladnění zkapalněných ropných plynů či sídla nebo místa pobytu dodavatele vybraných výrobků, celní ředitelství vydá rozhodnutí o změně původního povolení. Dojde-li ke změně ostatních skutečností a údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího. Zanikne-li původní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, v případném rozhodnutí o vydání nového povolení celní ředitelství rozhodne o odejmutí původního povolení.

(17) Povolení zaniká

a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,

b) zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení právnickou osobou,

c) úmrtím držitele povolení nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení držitele povolení za mrtvého,

d) nabytím právní moci usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo nabytím právní moci usnesení soudu, kterým se ruší konkurs na majetek uživatele, nebo

e) dnem zániku živnostenského oprávnění21).

(18) Celní ředitelství odejme povolení, jestliže

a) držitel povolení opakovaně porušil povinnosti stanovené v § 60 odst. 3 až 9 a 11,

b) držitel povolení neplní podmínky stanovené povolením nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 40),

c) pominuly důvody nebo se změnily podmínky, na jejichž základě bylo povolení vydáno, a držitel povolení nepožádal o jeho změnu,

d) po dobu 12 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o vydání povolení nebyl uskutečněn nákup zkapalněných ropných plynů podle tohoto povolení, nebo

e) držitel povolení o to požádá.

V návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu musí být uveden také kód nomenklatury vybraných výrobků, kterých se má toto povolení týkat.

V návrhu na vydání povolení k přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně musí být uveden také kód nomenklatury vybraných výrobků, kterých se má toto povolení týkat.

V návrhu na vydání povolení podle § 23a pro daňového zástupce musí být uveden také kód nomenklatury vybraných výrobků, kterých se má toto povolení týkat.