Úplné znění zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, jak vyplývá z pozdějších změn

Základem daně pro účely tohoto zákona je množství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu při teplotě 20 °C zaokrouhlené na dvě desetinná místa.

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Kód nomenklatury Text Sazba daně 2207 líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2207 26 500 Kč/hl etanolu 2208 líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2208 s výjimkou destilátů z pěstitelského pálení 26 500 Kč/hl etanolu líh obsažený v destilátech ovocných z pěstitelského pálení49) 13 300 Kč/hl etanolu ostatní líh obsažený ve výrobcích uvedených pod ostatními kódy nomenklatury 26 500 Kč/hl etanolu

(1) Od daně je také osvobozen líh

a) určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti6) do výrobků při výrobě potravin, potravních doplňků, látek přídatných, látek určených k aromatizaci potravin a látek pomocných50), s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,

b) ve výrobcích potravinářských uvedených pod písmenem a), pokud obsah lihu v nich nepřesahuje 8,5 litru etanolu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů etanolu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků, a etanol obsažený v léčivech51); toto osvobození se nevztahuje na výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,

c) v látkách určených k aromatizaci

1. nápojů, přičemž obsah etanolu v těchto nápojích nepřesáhne 1,2 % objemových, nebo

2. jiných potravin s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,

d) pro výrobu a přípravu léčiv,

e) obecně denaturovaný, přiboudlina a líh ve výrobcích, pokud jsou tyto výrobky vyrobeny z lihu denaturovaného podle zvláštního právního předpisu52),

f) zvláštně denaturovaný syntetický a zvláštně denaturovaný kvasný určený k použití pro stanovený účel52),

g) ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208 znehodnocených podle pokynů a za přítomnosti zaměstnanců, kteří pracují v celním úřadu, nebo za jejich přítomnosti zničených,

h) ve vzorcích odebraných celním úřadem,

i) ve vzorcích určených pro povinné rozbory53).

(2) Od daně je dále osvobozen líh ve výši technicky zdůvodněných skutečných ztrát, maximálně však do výše stanovených norem ztrát46).

(1) Uživatel musí uplatnit u plátce písemně osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1 písm. a), c), d), f) a i), nejpozději před vyhotovením dokladu o uvedení lihu do volného daňového oběhu plátcem nebo u celního úřadu při podání písemného celního prohlášení, je-li dovážený líh navržen k propuštění do režimu volného oběhu nebo aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení.

(2) Uživatel je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození lihu od daně v případech, na které se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, u původního vlastníka před přechodem vlastnického práva k nezdaněnému lihu tvořícímu obchodní majetek nebo při pronájmu podniku nebo jeho části, anebo při prodeji podniku či jeho vkladu do obchodní společnosti nebo družstva.

(3) Po prohlášení konkursu či zániku podniku uživatele může být líh osvobozený od daně poskytnut jinému uživateli. Uživatel, který nabývá líh, na který se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození od daně u původního uživatele.

(4) Uživatel v případech podle odstavců 1 až 3 je povinen při uplatnění osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1 písm. a), d) a f), předložit zvláštní povolení celního ředitelství podle § 13; to se netýká lihu zvláštně denaturovaného syntetického technického53a) určeného k použití pro stanovený účel52). Neučiní-li tak, má se za to, že osvobození od daně nebylo uplatněno.

(1) Platnost zvláštního povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně stanoví celní ředitelství do konce kalendářního roku, pro který bylo uděleno.

(2) Líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. b), c), e), g), h) a i) se přijímá a užívá bez zvláštního povolení; to se týká také lihu zvláštně denaturovaného syntetického technického53a) určeného k použití pro stanovený účel52).

(3) Zvláštní povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně nelze vydat navrhovateli za účelem jeho dalšího prodeje, pokud zvláštní právní předpis54) nestanoví jinak.

Na daňovém dokladu, na dokladu o prodeji nebo na dokladu o dopravě lihu nebo vybraných výrobků obsahujících líh podle § 5 je plátce nebo prodávající povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.

(1) Na dokladu o osvobození lihu a vybraných výrobků obsahujících líh od daně podle § 6 je plátce nebo uživatel povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.

(2) Při prokazování oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. a), c), d), f) a i) musí být na dokladu o osvobození lihu od daně vyznačeno, že se jedná o líh osvobozený od daně s odkazem na ustanovení § 71.

(3) V případech podle § 68 písm. a) až c), § 71 odst. 1 písm. b) a e) a § 72 odst. 2 a 3 se doklad o osvobození od daně nevystavuje.

(4) Při dopravě lihu podle § 79 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují.

Daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 55 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit provozovateli pěstitelské pálenice55), daňové přiznání se podává do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.

(1) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje pouze jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem činí nejvýše 20 000 000 Kč.

(2) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem činí, bez ohledu na to, kolik daňových skladů provozuje, nejvýše 60 000 000 Kč.

(3) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství lihu určeného pro zvláštní účely, jehož vlastníkem je stát34), umístěného v tomto daňovém skladu.

(4) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky, pokud se nejedná o dopravu do jiného členského státu, nemusí být poskytnuto zajištění daně u lihu zvláštně denaturovaného syntetického a zvláštně denaturovaného kvasného určeného k použití pro stanovený účel52).

(1) Pokud je lihovar56) pod stálým daňovým dozorem a jeho výrobní a skladovací zařízení je zajištěno úředními závěrami celního úřadu, zajištění daně se nevyžaduje.

(2) Stálým daňovým dozorem se rozumí zejména zajištění výrobního a skladovacího zařízení závěrami celního úřadu, stálá přítomnost zaměstnance, který pracuje v celním úřadu, nebo umožnění přímého nepřetržitého přístupu do evidencí uložených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy57).

(3) Daňovým skladem podle § 3 písm. f) nemůže být pěstitelská pálenice55).

(4) Na líh vyráběný v pěstitelské pálenici se nevztahuje ustanovení § 19 odst. 3.

(5) Líh, jehož vlastníkem je stát a je určen pro zvláštní účely34), musí být umístěn v režimu podmíněného osvobození od daně.

(6) Celní ředitelství může v odůvodněných případech povolit v daňovém skladu zpracování lihu již uvedeného do volného daňového oběhu. Takový líh se považuje za opětovně uvedený do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně. Nárok na vrácení daně se uplatňuje podle § 14 odst. 5 až 8 a zaniká ve lhůtě uvedené v § 16.

(7) Celní ředitelství v povolení podle odstavce 6 určí množství lihu, které lze opětovně přijmout ke zpracování v daňovém skladu, způsob zpracování a vedení evidence tohoto lihu.

(1) Líh nedenaturovaný, osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. a) a d) na základě zvláštního povolení podle § 13, lze dopravovat pouze

a) z daňového skladu uživateli,

b) od jednoho uživatele jinému uživateli podle § 72 odst. 2 a 3,

c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem, nebo

d) z jedné organizační složky do jiné organizační složky téhož uživatele.

(2) Při dopravě lihu podle odstavce 1 je jeho odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tento líh nebyl osvobozen od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu nedenaturovaného lihu rozhodne celní úřad místně příslušný daňovému skladu. Celní úřad může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník tohoto lihu, pokud s tím dopravce nebo jeho vlastník písemně souhlasí.

(3) Dopravovaný líh podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěn v prostorách určených ve zvláštním povolení podle § 13. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu a doprava tohoto lihu byla řádně ukončena, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl předložen doklad o osvobození od daně (§ 6) potvrzený celním úřadem místně příslušným místu užívání vybraných výrobků.

(1) Plátcem není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní domácnost33) vyrobí v zařízení pro domácí výrobu piva, pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její domácnosti, osob jí blízkých33) nebo jejích hostů, pivo v celkovém množství nepřesahujícím 200 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

(2) Fyzická osoba, která vyrábí pivo podle odstavce 1, je povinna bezodkladně oznámit celnímu úřadu datum zahájení výroby, místo výroby a předpokládané množství vyrobeného piva za kalendářní rok.

(3) Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavci 1, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek.

(1) Pivem se pro účely tohoto zákona rozumí

a) výrobek uvedený pod kódem nomenklatury 2203 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu, nebo

b) směsi výrobku uvedeného v písmenu a) s nealkoholickými nápoji uvedené pod kódem nomenklatury 2206 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu.

(2) Koncentrace piva se vyjadřuje v procentech jako procentní obsah extraktu původní mladiny před zakvašením. Extrakt původní mladiny před zakvašením se stanoví podle velkého nebo upraveného Ballingova vzorce.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví velký a upravený Ballingův vzorec a metody určení extraktu původní mladiny.

(1) Malým nezávislým pivovarem je pivovar, jehož roční výroba piva, včetně piva vyrobeného v licenci, není větší než 200 000 hl a splňuje tyto podmínky:

a) není právně ani hospodářsky závislý na jiném pivovaru,

b) nadzemní ani podzemní provozní a skladovací prostory nejsou technologicky, či jinak propojeny s prostorami jiného pivovaru.

(2) Pivovar je právně nebo hospodářsky závislý, pokud

a) vlastní více než 50 % podílu na čistém obchodním majetku nebo disponuje více než 50 % hlasovacích práv jiného pivovaru,

b) chybí některý hlavní výrobní provozní soubor v pivovaru, nebo

c) byla uzavřena jakákoliv dohoda, z níž lze dovodit přímou nebo nepřímou hospodářskou nebo právní závislost na jiném pivovaru58).

(3) Hlavním výrobním provozním souborem se pro účely tohoto zákona rozumí varna, spilka a ležácký sklep, případně cylindrokonické tanky.

(4) Malý nezávislý pivovar může vyrábět pivo v licenci za podmínky, že:

a) společná roční výroba pivovarů nepřevýší 200 000 hl,

b) výroba piva v licenci nepřekročí 49 % jeho roční výroby,

c) pivo vyráběné v licenci je vždy zdaněno základní sazbou daně.

(5) Spolupracují-li dva nebo více malých nezávislých pivovarů a jejich společná roční výroba nepřevýší 200 000 hektolitrů, považují se tyto pivovary za jeden malý nezávislý pivovar.

(6) Roční výrobou piva se pro účely tohoto zákona rozumí veškeré pivo, které bylo v daném kalendářním roce vyrobeno.

(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také plátci podle § 80 odst. 3 dnem porušení podmínek stanovených v § 80 odst. 1 a týká se množství piva vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.

(2) Pokud je pivo určeno pro přímou spotřebu v prostorách pivovaru nebo místech k němu přilehlých, musí být z daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. a) dopravováno do místa přímé spotřeby pouze v přepravních nebo spotřebitelských obalech. Pokud je pivo do místa přímé spotřeby dopravováno přímo z výčepního tanku, je celní úřad oprávněn stanovit další podmínky pro vedení evidence.

Základem daně je množství piva vyjádřené v hektolitrech.

(1) Základní sazba daně z piva a snížené sazby daně z piva pro malé nezávislé pivovary za 1 hektolitr a každé celé procento extraktu původní mladiny, ze které bylo pivo vyrobeno, před zakvašením, jsou stanoveny takto:

Kód nomenklatury Sazba daně v Kč/hl za každé celé procento extraktu původní mladiny Základní sazba Snížené sazby pro malé nezávislé pivovary Velikostní skupina podle výroby v hl ročně do 10 000

včetně nad 10 000

do 50 000

včetně nad 50 000

do 100 000 včetně nad 100 000

do 150 000 včetně nad 150 000

do 200 000 včetně 2203, 2206 24,00 Kč 12,00 Kč 14,40 Kč 16,80 Kč 19,20 Kč 21,60 Kč

(2) Ke zlomkům procent (desetinným místům) extraktu původní mladiny se nepřihlíží.

(3) Výše daně u piva konkrétní koncentrace vyjádřené v procentech, které bylo uvedeno do volného daňového oběhu, se vypočítá jako součin množství tohoto piva v hektolitrech, příslušné výše procenta koncentrace a základní nebo snížené sazby.

(4) Koncentrace piva vyjádřená v procentech extraktu původní mladiny je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci vyjádřenou ve stupních Plato (°P).

(1) Od daně je také osvobozeno pivo

a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,

b) pro výrobu a přípravu léčiv,

c) pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo

d) pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.

(2) Od daně je dále osvobozeno pivo ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda tyto ztráty odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát obdobných jiných plátců při stejné činnosti, a vyžadovat prokázání ztrát a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

(3) Od daně je dále osvobozeno pivo, které je vyrobeno fyzickou osobou v zařízení pro domácí výrobu piva výhradně pro vlastní spotřebu její a osob s ní tvořících domácnost33), osob jí blízkých33) nebo jejích hostů, až do množství, které nepřesáhne 200 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

(4) Od daně je dále osvobozeno pivo určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory53), nezbytné výrobní zkoušky nebo jako vzorky odebrané celním úřadem.

(5) Evidence piva osvobozeného od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 a 4 se přijímá a užívá bez zvláštního povolení.

(1) Malý nezávislý pivovar, který zahájí výrobu v průběhu kalendářního roku, oznámí celnímu úřadu své zařazení do velikostní skupiny do konce měsíce, v němž zahájil výrobu. Předpokládaná roční výroba se vypočítá jako dvanáctinásobek podílu předpokládané výroby od zahájení činnosti do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž zahájí výrobu.

(2) Pokud dojde ke změně zařazení do velikostní skupiny, je povinen malý nezávislý pivovar oznámit tuto skutečnost do 31. ledna kalendářního roku celnímu úřadu.

(3) Zařazení malého nezávislého pivovaru do velikostní skupiny může být nejvýše o jeden stupeň nižší, než odpovídá skutečné výrobě v předchozím kalendářním roce.

(4) Jestliže skutečná výroba za kalendářní rok je vyšší než horní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce celnímu úřadu ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem59) dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období daného kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečné výrobě, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní nárok na vrácení daně, pokud vznikl. Nárok na vrácení daně, ve smyslu tohoto odstavce, lze uplatnit za celý kalendářní rok. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání penále ani úrok z prodlení nevzniká.

(5) Jestliže skutečná výroba za kalendářní rok je nižší než dolní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce celnímu úřadu nejpozději do 25. února následujícího kalendářního roku dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečné výrobě, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní nárok na vrácení daně, pokud vznikl. Nárok na vrácení daně ve smyslu tohoto odstavce lze uplatnit za celý kalendářní rok. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání penále ani úrok z prodlení nevzniká.

(1) Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad, jehož roční odbyt piva, případně předpokládaný roční odbyt piva je nejméně 5 000 hl piva.

(2) Ročním odbytem piva se pro účely tohoto zákona rozumí množství piva, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.

(3) Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 nemusí být vyrobeno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].

Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 80 000 000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem.

Celní úřad může rozhodnout o tom, že evidence piva vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.

(1) Pokud je pivo dováženo, je zdaňováno základní sazbou daně.

(2) Při dovozu piva vyrobeného v malém nezávislém pivovaru je pivo zdaňováno sníženou sazbou daně, pokud je prokázáno potvrzením vydaným příslušnými úřady státu původu piva, že pivo bylo vyrobeno v malém nezávislém pivovaru s roční výrobou nepřesahující 200 000 hl. Na tomto potvrzení se uvede roční výroba piva v hektolitrech. Pokud není původ piva z malého nezávislého pivovaru prokázán, pivo je zdaňováno základní sazbou daně.

(3) Koncentrace dovážených piv vyjádřená ve stupních Plato (°P) je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci vyjádřenou v procentech extraktu původní mladiny.

(1) Plátcem není fyzická osoba, která na daňovém území České republiky vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3), za podmínky, že celkové množství vyrobeného tichého vína za kalendářní rok nepřesáhne 2000 litrů.

(2) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být dopravováno do jiného členského státu pro účely podnikání (§ 31).

(3) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být uvedeno do režimu podmíněného osvobození od daně.

(4) Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek.

(1) Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou vína a fermentované nápoje (dále jen „vína“) a meziprodukty uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, které obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu, nejvýše však 22 % objemových alkoholu.

(2) Šumivým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky, které jsou plněny do lahví s hřibovitou zátkou pro šumivé víno, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého, a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:

a) 2204 10, 2204 21 10, 2204 29 10 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu60) přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

b) 2206 00 31, 2206 00 39 a pod kódy nomenklatury 2204 10, 2204 21 10, 2204 29 10, 2205, pokud nejsou zahrnuty pod písmenem a), jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 13 % objemových, nebo

c) 2206 00 31, 2206 00 39, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 13 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.

(3) Tichým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí výrobky, které nejsou šumivým vínem vymezeným v odstavci 2 a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:

a) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

b) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 15 % objemových, ale nepřesahuje 18 % objemových, pokud byly vyrobeny bez jakéhokoliv obohacování a je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

c) 2204 a 2205, nejsou-li uvedeny v písmenu a) nebo b), a 2206, nepodléhají-li dani z piva, jestliže skutečný obsah alkoholu u takových výrobků přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 10 % objemových, nebo

d) 2206, pokud nepodléhají dani z piva, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 10 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.

(4) Meziprodukty se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky, které jsou uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 22 % objemových, které nejsou šumivým ani tichým vínem nebo nepodléhají dani z piva.

(1) Při uvedení tichého vína vyrobeného fyzickou osobou na daňovém území České republiky do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 92 odst. 1 až 3.

(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také fyzické osobě, která se stala plátcem podle § 92 odst. 4, dnem porušení podmínek stanovených v § 92 odst. 1 až 3, a týká se množství tichého vína vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.

Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech.

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Text Sazba daně Šumivá vína podle § 93 odst. 2 2 340 Kč/hl Tichá vína podle § 93 odst. 3 0 Kč/hl Meziprodukty podle § 93 odst. 4 2 340 Kč/hl

(1) Od daně je také osvobozeno víno a meziprodukty

a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,

b) pro výrobu a přípravu léčiv,

c) pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo

d) pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.

(2) Od daně jsou dále osvobozena vína a meziprodukty ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda tyto ztráty odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát obdobných jiných plátců při stejné činnosti, a vyžadovat prokázání ztrát a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

(3) Od daně je dále osvobozeno víno a meziprodukty určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory53), nezbytné výrobní zkoušky, nebo jako vzorky odebrané celním úřadem.

(4) Evidence vína a meziproduktů osvobozených od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

(1) Tiché víno podle § 93 odst. 3, osvobozené od daně podle § 97 odst. 1, se přijímá a užívá bez zvláštního povolení.

(2) Víno a meziprodukty osvobozené podle § 97 odst. 3 se přijímají a užívají bez zvláštního povolení.

(1) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí tiché víno (§ 93 odst. 3) podle § 99 odst. 3 nebo § 100a, daňové přiznání se podává do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, a daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů po skončení tohoto zdaňovacího období.

(2) Nevznikne-li právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí tiché víno (§ 93 odst. 3) podle § 99 odst. 3, ve zdaňovacím období daňová povinnost (§ 8 odst. 2), nejsou tyto osoby povinny podávat písemné sdělení podle zvláštního právního předpisu60f).

(1) Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad, jehož roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt vína je nejméně 100 hl nebo roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt meziproduktů je nejméně 100 hl. Toto omezení neplatí pro sklady, které víno a meziprodukty odesílají do jiného členského státu, popřípadě tyto výrobky z jiného členského státu přijímají.

(2) Ročním odbytem vína nebo meziproduktů se pro účely tohoto zákona rozumí množství vína nebo meziproduktů, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.

(3) Právnická nebo fyzická osoba, která není malým výrobcem vína podle § 100a a která vyrábí v jednom prostorově ohraničeném místě tiché víno (§ 93 odst. 3), nemusí toto víno vyrábět v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)], pokud zároveň v tomto místě nevyrábí šumivé víno nebo meziprodukty a pokud toto tiché víno není určeno pro dopravu do jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně nebo pokud nejsou do tohoto místa z jiného členského státu víno nebo meziprodukty v režimu podmíněného osvobození od daně přijímány.

(4) Pokud právnická nebo fyzická osoba podle odstavce 3 nebo podle § 100a podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu podle § 20, je povinna provést inventarizaci zásob tichého vína za přítomnosti celního úřadu. V den, kdy rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu nabude právní moci, se tyto zásoby tichého vína (§ 93 odst. 3) považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně.

(5) Tiché víno (§ 93 odst. 3) vyrobené fyzickou osobou uvedenou v § 92 odst. 1 není vyráběno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].

(6) Vedlejší produkty60d), které jsou předmětem daně, vznikající při výrobě tichého vína právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst. 3 nebo podle § 100a, a mají být odstraněny v souladu se zvláštním právním předpisem60e), se na daňovém území České republiky dopravují do daňového skladu s dokladem podle § 100a odst. 4. Osoba dopravující vedlejší produkty je povinna tento doklad na vyžádání předložit celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství.

(7) V daňovém skladu mohou být společně s vínem a meziprodukty umístěny tiché víno (§ 93 odst. 3) nebo vedlejší produkty podle odstavce 6 vyrobené malým výrobcem vína podle § 100a nebo právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst. 3, dále tiché víno vyrobené malým výrobcem vína v jiném členském státě. Takové tiché víno nebo vedlejší produkty se považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně.

(8) Provozovatel daňového skladu, který přijme do daňového skladu tiché víno vyrobené malým výrobcem vína z jiného členského státu, je povinen takové přijetí oznámit celnímu úřadu místně příslušnému přijímajícímu daňovému skladu zasláním kopie dokladu podle § 100a odst. 4.

(1) Tiché víno podle § 93 odst. 3 lze v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky dopravovat bez průvodního dokladu (§ 26), pokud se nejedná o dopravu mezi členskými státy (§ 25).

(2) Při dopravě tichého vína (§ 93 odst. 3) v režimu podmíněného osvobození od daně bez průvodního dokladu podle odstavce 1 je právnická nebo fyzická osoba dopravující tiché víno povinna na vyžádání předložit celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství doklady provázející tiché víno při dopravě60a).

(1) Malým výrobcem vína se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3), přičemž průměrná roční výroba60b) tohoto vína nepřevýší 1000 hl a toto víno není vyráběno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].

(2) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového skladu na daňovém území České republiky, nepoužije se doklad prokazující zdanění podle § 5, ale doklad podle odstavce 4.

(3) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového skladu v jiném členském státě, použije se doklad podle odstavce 4.

(4) Při dopravě tichého vína do daňového skladu podle odstavců 2 a 3 se použije doklad stanovený v příslušném předpisu Evropských společenství60a). Malý výrobce tichého vína je povinen tento doklad na vyžádání předložit celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství.

(5) Malý výrobce vína je povinen před zahájením dopravy tichého vína do daňového skladu uvědomit celní úřad místně příslušný místu, kde se tiché víno vyrábí, skladuje, zpracovává, přijímá nebo odesílá.

(6) Nevznikne-li malému výrobci vína ve zdaňovacím období daňová povinnost (§ 8 odst. 2), není tento malý výrobce vína povinen podávat písemné sdělení podle zvláštního právního předpisu60f).

Celní úřad může rozhodnout o tom, že evidence vína vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.

Plátce je také právnická nebo fyzická osoba, která poruší zákaz prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112).

(1) Předmětem daně jsou tabákové výrobky.

(2) Tabákovými výrobky se pro účely tohoto zákona rozumí cigarety, doutníky, cigarillos a tabák ke kouření.

(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) cigaretami

1. tabákové provazce, které se kouří jako takové a nejsou doutníky ani cigarillos podle písmene b),

2. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru, nebo

3. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací zabalí do cigaretového papíru,

b) doutníky a cigarillos tabákové smotky, které se kouří jako takové a které

1. obsahují výlučně přírodní tabák,

2. mají krycí list z přírodního tabáku,

3. obsahují tabákovou náplň, krycí list v normální barvě doutníku zakrývající celý výrobek včetně případného filtru, ale nezakrývající náustek v případě náustkových doutníků, a vázací list, oba listy z rekonstituovaného tabáku, jejichž jednotková hmotnost činí bez filtru nebo náustku nejméně 1,2 g a krycí list je vinutý ve tvaru spirály v ostrém úhlu nejméně 30° k podélné ose tabákového smotku, nebo

4. obsahují tabákovou náplň, krycí list v normální barvě doutníku z rekonstituovaného tabáku zakrývající celý výrobek včetně případného filtru, ale nezakrývající náustek v případě náustkových doutníků, jejichž jednotková hmotnost činí bez filtru nebo náustku nejméně 2,3 g a venkovní obvod minimálně jedné třetiny délky tabákového smotku je nejméně 34 mm,

c) tabákem ke kouření

1. tabák řezaný, popřípadě jinak dělený, kroucený nebo lisovaný do desek a způsobilý ke kouření bez dalšího průmyslového zpracování,

2. tabákový odpad upravený pro prodej konečnému spotřebiteli, který nespadá pod písmeno a) nebo b) a který je možné kouřit, nebo

3. tabák ke kouření obsahující více než 25 % hmotnosti tabákových částic užších než 1 mm; jedná se o jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret,

d) ostatním tabákem tabákové výrobky, které nespadají pod písmeno c), jsou určeny pro konečného spotřebitele a k jinému účelu, než ke kouření, s výjimkou šňupavých a žvýkacích tabáků60c).

(4) Cigaretami se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobky, které obsahují zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a které splňují ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 7.

(5) Doutníky a cigarillos se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobky s krycím listem z přírodního tabáku nebo s krycím listem a vázacím listem z rekonstituovaného tabáku nebo s krycím listem z rekonstituovaného tabáku, které obsahují částečně i jiné látky než tabák a které splňují ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. b).

(6) Tabákem ke kouření se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobek, který obsahuje zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a který splňuje ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. c) s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 7, nebo výrobek neuvedený v odstavci 3 písm. c), pokud je možné tento výrobek kouřit a je upravený pro prodej konečnému spotřebiteli.

(7) Za tabákové výrobky se nepovažují výrobky, které neobsahují tabák, splňují podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) nebo c), používají se výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví České republiky nebo jím pověřená instituce.

Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem porušení zákazu prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112).

(1) Základem daně pro procentní část daně u cigaret je cena pro konečného spotřebitele podle § 103.

(2) Základem daně pro pevnou část daně u cigaret je množství vyjádřené v kusech.

(3) Při porušení zákazu prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112), je základem daně rozdíl mezi základem daně z vyšší ceny pro konečného spotřebitele a základem daně z ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce.

(4) Základem daně u doutníků a cigarillos je množství vyjádřené v kusech a u tabáku ke kouření množství vyjádřené v kilogramech.